Health Technology Assessment (HTA) je klíčovým nástrojem pro objektivní hodnocení dopadu inovativních technologií na zdraví pacientů a na ekonomiku veřejného zdravotnického systému. V ČR je HTA běžně používáno pro hodnocení léčivých přípravků používaných v ambulantní péči v rozhodovacím procesu o jejich zařazení do úhrady z veřejného zdravotního pojištění, přičemž celý proces zařazení do úhrady má předem jasně definovaná pravidla zakotvená v legislativě. V současné době neexistuje podobný systematický proces pro hodnocení vakcín, jejichž zařazení do úhrady je aktuálně naopak spojeno s jen velmi málo transparentním a s politicky ovlivnitelným schvalovacím procesem. Vzhledem k významu vakcín jako klíčové preventivní intervence v oblasti veřejného zdraví se jedná o významný nedostatek v českém systému, který má však potenciál na brzké zlepšení. Po vzoru zahraničních systémů by mohlo být HTA v blízké budoucnosti zařazeno jako povinná součást procesu přiznání úhrady novým vakcínám i v ČR. Záměr na zlepšení českého sytému v této oblasti odstartoval pilotním projektem Ministerstva zdravotnictví ČR zahájeným v roce 2023 a skončit by mohl legislativním upevněním HTA vakcín v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pro úspěšnou implementaci HTA vakcín bude nezbytný kontinuální rozvoj lokální metodiky farmakoekonomických analýz a rozhodovacího procesu, který umožní co nejpřesněji zachytit všechny potenciální přínosy vakcíny pro společnost. V neposlední řadě je potřeba klást důraz na systematické sbírání lokálních dat o epidemiologii infekčních onemocnění, která jsou základním kamenem pro relevantní výsledek HTA vakcín. Špatná metodika a nereprezentativní data mohou vést k podhodnocení skutečné hodnoty vakcín pro společnost. Cílem článku je nastínit aktuální a budoucí roli HTA v rozhodování o úhradě vakcín z veřejného zdravotního pojištění v ČR.

Health Technology Assessment (HTA) is a key tool for objective assessment of the impact of innovative technologies on patient health and the economics of the public health system. In the Czech Republic, HTA is commonly used for the evaluation of medicinal products in the decision-making process on their reimbursement, with the whole process having clearly defined rules set out in advance in the legislation. Currently, there is no similar systematic process for the evaluation of vaccines, which, on the contrary, currently have very little transparency and a politically influenced approval process. Given the importance of vaccines as a key preventive intervention in public health, this is a significant gap in the Czech system, but one that has the potential for early improvement. Following the example of foreign systems, HTA could be included as a mandatory part of the reimbursement approval process for new vaccines in the Czech Republic soon. The intention to improve the Czech system in this area started with a pilot project of the Ministry of Health launched in 2023 and could end with the legislative consolidation of HTA of vaccines in Act No. 48/1997 Coll. on Public Health Insurance and on Amendments and Additions to Certain Related Acts. For successful implementation of HTA vaccines, the continuous development of a local pharmacoeconomic analysis methodology and decision-making process will be essential to capture all potential benefits of the vaccine to society as accurately as possible. Finally, emphasis should be placed on the systematic collection of local data on infectious diseases epidemiology, which is the cornerstone for a relevant outcome of HTA of vaccines. Poor methodology and unrepresentative data can lead to underestimation of the true value of vaccines to society. The aim of this article is to outline the current and future role of HTA in the decision-making process regarding the reimbursement of vaccines from public health insurance in the Czech Republic

Karcinom endometria je obvykle diagnostikován v časném stadiu a po primární operační a následné adjuvantní onkologické léčbě má relativně dobrou prognózu. V případě lokální či regionální recidivy v oblasti pánve lze často účinně aplikovat záchrannou léčbu, ať už operační, či léčbu zářením. Pokud ale karcinom endometria recidivuje tak, že jej nelze řešit lokální záchrannou léčbou, nebo pokud metastazuje do vzdálených lokalit, je situace už mnohem vážnější. Díky molekulárně genetickým poznatkům dnes dovedeme nádory endometria lépe kategorizovat a také lépe předpovědět léčebnou odpověď nejen na chemoterapii, ale především na stále rychleji se rozvíjející imunoterapii cílenou na receptor programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) a jeho ligandy. Dostarlimab je prvním plně hrazeným tzv. „checkpoint inhibitorem“ v první linii léčby pacientek s rekurentním či metastazujícím MMR (mismatch repair) deficientním karcinomem endometria.

Endometrial cancer is usually diagnosed at an early stage and has a relatively good prognosis after primary surgery and subsequent adjuvant oncological treatment. In the case of local or regional recurrence in the pelvic region, salvage treatment, either surgery or radiation therapy, can often be effectively applied. However, if the endometrial cancer recurs so that it cannot be managed with local salvage treatment, or if it metastasises to distant sites, the situation is much more serious. Thanks to molecular genetic knowledge, we can now better categorize endometrial tumors and more accurately predict the therapeutic response not only to chemotherapy, but also to the rapidly developing immunotherapy targeting the programmed cell death protein 1 (PD-1) receptor and its ligands. Dostarlimab is the first fully reimbursed “checkpoint inhibitor” in the first-line treatment of patients with recurrent or metastatic MMR (mismatch repair) deficient endometrial cancer.

Úvod: Infekce v oblasti chirurgického pole (surgical site infections – SSI) představují závažný zdravotnický i ekonomický problém. Zvýšená morbidita, prodloužení doby hospitalizace a nutnost další léčby následně navyšují finanční náklady zdravotnických zařízení. Cílem tohoto článku je analyzovat incidenci SSI, jejich vliv na hospitalizační dobu a ekonomickou zátěž v českých podmínkách. Metodologie: Analyzovali jsme hospitalizace v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2024, u nichž byla klasifikována SSI dle CZ-DRG. Celkově bylo zahrnuto 2 134 hospitalizací, z nichž 212 (9,93 %) bylo komplikováno SSI. Zaznamenali jsme délku hospitalizace, počet reoperací a jejich dobu trvání. Výsledky: SSI hospitalizace tvořily 9,93 % všech případů, ale spotřebovaly 25,3 % dne hospitalizace. Ekonomický dopad SSI byl vyjádřen casemixem ve výši 24,07 %. SSI případy vyžadovaly 19,66 % všech operací a 16,43 % celkové doby chirurgických zákroků. Závěr: I při vyšší úhradě případů s SSI tato nepokrývá dodatečné náklady spojené s delší hospitalizací a nutností reoperací. Větší důraz na jejich prevenci může přispět k efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů.

Background: Surgical site infections (SSIs) are a major health and economic problem. Increased morbidity, prolonged hospital stay and the need for additional treatments increase the financial costs of healthcare institutions. The aim of this article is to analyze the incidence of SSIs, their impact on hospital length of stay and economic burden under Czech conditions. Methods: We analyzed hospitalizations in the period from 1st January 2021 to 31st December 2024 that were classified as SSI according to the CZ-DRG. A total of 2,134 hospitalizations were included, of which 212 (9.93%) were complicated by SSI. We recorded the length of hospital stay, number of reoperations and their duration. Results: SSI hospitalizations accounted for 9.93% of all cases but 25.3% of hospital days. The economic impact of SSIs was expressed as a case-mix of 24.07%. SSI cases required 19.66% of all operations and 16.43% of total operating time. Conclusion: It is evident from the findings of this study that SSIs are not only a medical problem, but also an economic one. The economic analysis conducted in this study demonstrates that, even with higher reimbursement for SSI cases, this reimbursement does not cover the additional costs associated with prolonged hospitalization and the necessity for reoperations.

• MeSH
• délka pobytu ekonomika   MeSH
• hospitalizace ekonomika   MeSH
• incidence MeSH
• infekce chirurgické rány * ekonomika   prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči * MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• glukagonu podobný peptid 1 * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• hypoglykemika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lékové předpisy * MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• praktické lékařství MeSH
• úhrada zdravotního pojištění MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Performance-based risk-sharing agreements (PBRSA) represent an innovative tool for managing uncertainty and balanced distribution of the financial risk of high-cost drugs. By linking reimbursement to real-world treatment performance, these agreements help mitigate budgetary impacts. This study poses an illustrative patient-level PBRSA reimbursement model for non-small cell lung cancer (NSCLC) immunotherapy based on collected real-world data (RWD). METHODS: A retrospective analysis of 266 patients with NSCLC treated with immunotherapy was performed. Progression-free survival (PFS) served as the primary outcome measure of therapeutic effectiveness. An illustrative patient-level PBRSA model was developed to quantify the manufacturer’s financial participation based on deviations from established PFS thresholds reported in randomised controlled trials (RCT). The manufacturer’s financial responsibility increased proportionally to greater deviations in patient outcomes from the RCT benchmark. Cost calculations were limited exclusively to the acquisition price of immunotherapies, excluding administration, toxicity management, and other indirect costs. The potential PBRSA scenario was compared with the current reimbursement situation. RESULTS: Using this reimbursement method, cost savings per checkpoint inhibitor for healthcare payers could represent between 27.3% and 66.2% of the total cost, depending on the individual PFS reached. For the RWD cohort of NSCLC patients unsuccessfully treated with pembrolizumab monotherapy was 57.5% (a reduction in cost to payers from $27 996 to $11 893 per patient); pembrolizumab in combination 51.7% ($33 595 to $16 237); nivolumab 37.1% ($5 608 to $3 531); atezolizumab 27.3% ($11 799 to $8 583); and durvalumab 66.2% ($44 005 to $14 882). CONCLUSIONS: This study proposes an illustrative patient-level PBRSA reimbursement model leveraging real-world clinical data to enhance risk-sharing for high-cost therapies. Unlike conventional cost-effectiveness analyses, this method directly links clinical performance and manufacturer financial responsibility. Future research should integrate comprehensive cost considerations and validate model performance in broader clinical settings. SUPPLEMENTARY INFORMATION: The online version contains supplementary material available at 10.1186/s13561-025-00646-3.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Publikace je přehledem vykazování a úhrad stomatologických a ortodontických výrobků v Česku. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• finanční výkazy MeSH
• ortodoncie ekonomika   MeSH
• poplatky v zubním lékařství MeSH
• stomatologické vybavení ekonomika   MeSH
• stomatologie MeSH
• úhrada zdravotního pojištění MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Stomatologie
• NLK Obory
• zubní lékařství
• ekonomie, ekonomika, ekonomika zdravotnictví

INTRODUCTION: Anti-amyloid antibodies for the treatment of Alzheimer ́s disease (AD) are currently being evaluated for approval and reimbursement in Europe. An approval brings opportunities, but also challenges to health care systems across Europe. The objective of this position paper is to provide guidance from experts in the field in terms of navigating implementation. METHODS: Members of the European Alzheimer's Disease Consortium and a representative of Alzheimer Europe convened to formulate recommendations covering key areas related to the possible implementation of anti-amyloid antibodies in AD through online discussions and 2 rounds of online voting with an 80% threshold for a position to be accepted. RESULTS: In total, 24 recommendations were developed covering the research landscape and priorities within research in AD following a possible approval, potential impact on health care systems and diagnostic pathways, and communication to patients about anti-amyloid antibodies. Anti-amyloid antibodies are regarded as a substantial innovation with an important clinical impact. In addition, however, new compounds with other mechanisms of action and/or route of administration are also needed. Approval of new treatments will require changes to existing patient pathways and real-world data needs to be generated. CONCLUSION: Comprehensive guidance is provided on the potential implementation of anti-amyloid antibody therapies in Europe following possible approval. Emphasis is placed on the necessity of regularly updating recommendations as new evidence emerges in the coming years.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * farmakoterapie   terapie   MeSH
• amyloidní beta-protein * imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: Global healthcare disparities, stemming from organizational differences in healthcare systems, lead to variable availability and funding, resulting in a gap between recommended and implemented practices for interleukin (IL)-1-mediated autoinflammatory diseases. We aimed to assess diagnostic, treatment and follow-up options for these diseases in Central and Eastern European countries, comparing them with the 2021 recommendations of the European Alliance of Associations for Rheumatology (EULAR)/American College of Rheumatology (ACR). METHODS: In 2023, a structured collaborative effort was organized with representatives from 10 Central and Eastern European countries to address autoinflammatory diseases. The discussion focused on potential strategies to achieve the goals mentioned above. RESULTS: Almost all the participating countries have specialized centers for the diagnosis and treatment of autoinflammatory diseases and the care is provided either by rheumatologists and/or clinical immunologists. Genetic testing is available in all countries, but there is variation in the types of tests offered. Massive parallel sequencing panels for autoinflammatory diseases are available in all countries, with waiting periods for results ranging from 3 to 6 months in most cases. The availability of disease-specific laboratory assessments, such as S100 proteins, is limited. IL-1 inhibitors are available in all countries, but there are differences in practices regarding the licensing and reimbursement of anakinra and canakinumab based on specific indications or diagnoses. The age at which the transition process begins varies, but in most countries, it typically starts around the age of 18 or beyond and in majority of the participating countries there is no structured transition program. CONCLUSIONS: Adherence to the 2021 EULAR/ACR recommendations for IL-1-mediated autoinflammatory diseases is achievable in Central and Eastern European countries. Determining the prevalence and incidence of these diseases in this region remains a persistent challenge for future research efforts, with the overarching goal of identifying new patients with autoinflammatory diseases.

• MeSH
• dědičné zánětlivé autoimunitní nemoci * diagnóza   terapie   farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky MeSH
• interleukin-1 * antagonisté a inhibitory   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• východní Evropa MeSH

Asthma bronchiale je chronické, zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Podle posledních doporučení hodnotíme tíži astmatu retrospektivně podle intenzity léčby nutné k dosažení dlouhodobé prevence symptomů a exacerbací, označované jako „kontrola astmatu“. K vyjádření intenzity léčby používáme pětistupňovou škálu a do kategorie těžkého astmatu zahrnujeme všechny pacienty ve 4. a 5. stupni léčby podle této škály. Pacienti s nedostatečně kontrolovaným těžkým astmatem by měli být odesláni k vyšetření do Národního centra pro těžké astma (NCTA). V České republice jsou pracoviště NCTA v 15 fakultních nebo krajských nemocnicích napříč republikou. Pokud se u pacientů nedaří dosáhnout kontroly astmatu ani maximální konvenční terapií, tedy podle doporučení pro 5. stupeň léčby, při současné dobré adherenci k léčbě a vyloučení či adekvátní léčbě komorbidit (těžké refrakterní astma), měli bychom vždy zvážit možnosti biologické léčby dříve, než zahájíme preventivní terapii systémovými kortikosteroidy. V posledních letech zaznamenáváme rostoucí počet pacientů v NCTA i pacientů na biologické léčbě. Dostupnost biologické léčby astmatu se v posledním roce v České republice zvýšila také díky zmírnění úhradových kritérií. Pacienti na biologické léčbě často využívají možností domácí aplikace. Pracoviště NCTA v současnosti disponují kapacitou pro příjem nových pacientů v přiměřených časových lhůtách.

Asthma is a chronic inflammatory airway disease. Following current recommendations, we retrospectively assess the severity of asthma based on the intensity of treatment required to achieve long-term symptoms control and prevent exacerbations, known as “asthma control”, using a fivestep treatment intensity scale. All patients on Step 4 and Step 5 are included in the severe asthma group. Patients with poorly controlled severe asthma should be referred to the National Centre for Severe Asthma (NCSA). There are 15 sites in faculty or regional hospitals in the Czech Republic included to the NCSA. We should always consider biologics in the patients with uncontrolled asthma despite maximal conventional therapy on Step 5, good adherence to treatment and exclusion of comorbidities (severe refractory asthma patients) before starting oral corticosteroid therapy. The number of patients in NCSA and patients on biologics has increased in recent years. The availability of biologics has also increased in the Czech Republic in the last year due to a change in the reimbursement criteria, which are more lenient. Patients on biologic therapy are often on home use therapy. NCSA in the Czech Republic currently has the capacity to admit new patients within a reasonable timeframe.

• MeSH
• biologická terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• bronchiální astma * terapie   MeSH
• centra terciární péče MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Studies indicate that chronic treatment with mucoactive drugs may reduce COPD exacerbation rates. This real-world, multicenter, prospective, observational study aimed to determine the effect of long-term mucoactive treatment on exacerbations in patients with COPD in the Czech Republic. METHODS: 452 adult patients on the Czech Multicenter Research Database of COPD with post-bronchodilator FEV1 ≤ 60% of predicted value received standard of care and were followed up for 5 years. For the first 24 months, 81 patients received regular thiol-based mucoactive drugs (77 erdosteine, 4 N-acetylcysteine) at the discretion of the treating physician and 371 patients had no mucoactive treatment (control group). Erdosteine was fully reimbursed, and NAC was partially reimbursed for COPD patients. The annual number/rate of COPD exacerbations over 5 years was monitored. RESULTS: Patients receiving mucoactive treatment for 24 months had a significantly larger reduction from baseline in all exacerbations compared to the control group (- 0.61 vs - 0.18, p = 0.026; - 0.54 vs - 0.09, p = 0.007; - 0.55 vs 0.04, p = 0.005; - 0.67 vs 0.13, p = 0.002; - 0.53 vs 0.10, p = 0.019 in the first to fifth year, respectively). The reduction in moderate exacerbations was also significantly larger in those receiving mucoactive treatment versus no mucoactive treatment. The exacerbation rate was reduced to a greater extent in the subgroups with cough or with stage 3‒4 COPD who received mucoactive treatment but was independent of the use of inhaled corticosteroids (ICS). CONCLUSION: Mucoactive treatment for two years reduced the number of COPD exacerbations (all, moderate) over five years of follow-up. The reduction in exacerbations was more pronounced in patients with cough or with stage 3‒4 COPD but was independent of the use of ICS.

• MeSH
• acetylcystein * terapeutické užití   MeSH
• časové faktory MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * farmakoterapie   patofyziologie   diagnóza   MeSH
• expektorancia * terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• usilovný výdechový objem MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH