cognitive changes
Dotaz
Zobrazit nápovědu
elektronický časopis
- Konspekt
- Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
- NLK Obory
- psychiatrie
- psychoterapie
- NLK Publikační typ
- elektronické časopisy
Některých změn v prožívání pacienta lze dosáhnout pomocí imaginativních technik a psaní dopisů. Tyto přístupy jsou vhodné zejména tam, kde je pacient zahlcen vlastními negativními představami, a tam, kde je vhodné naučit pacienta zvládat silné emoční stavy. Typicky se v kognitivně behaviorální terapii tyto přístupy používají u sociální fobie, posttraumatické stresové poruchy, při traumatickém truchlení a při léčbě poruch osobnosti.
Some changes in patient's experience might be reached using imagination techniques and letter writing. These approaches are im- portant in situations, when patient is overwhelmed by negative images and when copying with strong emotional states is needed. In cognitive behavioral therapy we typically use these strategies in patients with social phobia, posttraumatic stress disorder, t raumatic mourning process and in the treatment of personality disorders.
- MeSH
- dospělí MeSH
- duševní poruchy psychologie terapie MeSH
- emoce fyziologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- imaginativní postupy v psychoterapii metody MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- psaní MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Kognitivně behaviorální psychoterapie je terapií, která kombinuje techniky kognitivní terapie a techniky behaviorální terapie. Edukace je nedílnou součástí multidisciplinární léčby bolesti, je prováděna psychology, lékaři i zdravotními sestrami. Témata jsou v léčbě bolesti pevně předepsána, mohou variovat vzhledem k jednotlivým diagnózám. Kognitivně behaviorální techniky a edukace jsou většinou zakomponovány jako součást celostního programu léčby bolesti. Umožní v léčbě chronické bolesti dát jedinci pocit kontroly nad bolestí, snížit negativní emoce, myšlenky a představy spojené s bolestí, snížit maladaptivní chování a zvýšit adaptivní chování. To může potom snížit intenzitu bolesti, utrpení a poškození.
Cognitive-behavioral therapy refers to an approach that combines cognitive therapy techniques with behavioral techniques such as relaxation training and assertiveness training. Education is important aspect of multidisciplinary pain management, is usually shared by psychologists, physicians and nurses.Topics of education in pain management are given, they can differentiate concerning each diagnose. Cognitive-behavioral techniques and education are typically incorporated as part of comprehensive pain management approach. That can give the individual a sense of control over pain, decrease negative emotions, thoughts and beliefs related to the pain, decrease maladaptive behaviors and increase adaptive behaviors. This, may reduce pain, suffering and disability.
Kognitivně-behaviorální terapie (dále KBT) aplikovaná ve 12týdenních kurzech snižování nadváhy (KSN) společnosti STOB je součástí komplexního přístupu k terapii obezity v České republice. Cílem studie bylo ověřit celkovou efektivitu této terapie, v této práci jsme se zaměřili na dosažení a udržení váhových úbytků a změn ve stravovacích a pohybových návycích v časovém odstupu 2-7 let po ukončení kurzu. Průměrné snížení výchozí tělesné hmotnosti v KSN bylo 6,4 kg, tedy 7,4 % původní hmotnosti. Polovina účastníků kurzu byla v udržení váhových úbytků úspěšná.Po 2-7 letech činí průměrný úbytek téměř 3 % vstupní váhy, 40 % absolventů si udrželo alespoň 5% úbytek své vstupní váhy, dvě třetiny osob vážily v odstupu 2-7 let méně než při zahájení kurzu. Skladbu jídla pozměnilo vlivem kurzu 92 % sledovaných osob, přičemž z nich si 85 % správný návyk udržuje dodnes. Přiměřené množství a režim jídla: z absolventů kurzu, kteří si osvojili menší příjem potravin (94 %) si návyk uchovává 91 %, a z 61 %, kteří si osvojili správný režim jídla, si ho uchovalo 45 %. Změna skladby jídelníčku je zřejmě pro obézní menším problémem než změny v množství a režimu jídla. Neochuzuje je o požitek z jídla, lepší skladba stravy organismu prospívá, čímž je tato změna posilována. Pravidelnou pohybovou aktivitu zvýšilo 18 % absolventů kurzů (dnešních 46 % absolventů oproti 28 % těch, kdo měli pravidelný pohyb již před kurzem). Dosažení pravidelné pohybové aktivity je u obézních obtížnější než změna stravovaných návyků. Výsledky ukázaly, že kurzy snižování nadváhy jsou důležitou součástí komplexního přístupu k terapii obezity v České republice.
Cognitive-behavioral therapy (CBT) applied in 12-week courses of overweight reduction (COR) of the STOB society is a component of a complex approach to the treatment of obesity in the Czech Republic. The objective of the present study was to verify the overall effectiveness of that therapy; it has been focused on the attaining and sustaining of weight losses and changes in habits related to having meals and to physical exercise in a times lapse of 2-7 years after finishing the course. The mean loss in weight under CBT was 6.4 kg, i.e. 7.4% of the participants' initial weight. Half of the participants of the course were successful in sustaining their weight loss. After 2-7 years the average weight loss equals almost 3% of the initial weight,40% of the participants remained at a 5% weight loss, 2/3 of the subjects weighed less than 2-7 years ago at the beginning of the course. Due to the course, 92% of the subjects under follow-up changed the composition of their food, of whom 85% have kept an appropriate diet to this day. A commensurate amount and food regimen: of the 94% of participants who adopted a lesser food intake, 61% are holding on to that habit, and of the 81% who adopted an appropriate meal regimen, 45% are holding on to it. A change in the menue is apparently a lesser problem than in changing the amount of food and its regimen. It does not deprive them of enjoying food, a better composition of the food benefits the organism whereby that change is then strengthened. 18% of the participants increased their regular physical exercise (the present 46% of participants against the 28% who had regular exercise already before the course). Adopting regular physical exercise in the obese is more difficult than changing their dietary habits. The results have revealed that courses in weight reduction are an important component of a complex approach to the treatment of obesity in the Czech Republic.
Ergoterapie se začala více měnit z řemeslných činností na činnosti podporující aktivní život pacienta, do kterých mimo jiné patří i procvičování kognitivních funkcí, kde jsme měli v minulých letech a máme i v současnosti velký dluh. Až následně po procvičování kognitivních funkcí je pacient schopen provádět nácvik soběstačnosti a samostatnosti v každodenním životě. Dokazuje se, že i pacient s tezkym poškozením mozku je po této terapii schopen se opět zařadit do běžného aktivního života. V uvedených kazuistikách je popsán průběh ergoterapie a kognitivní rehabilitace, výsledky léčby a použité ergoterapeutické postupy.
Ergotherapy changed from handicraft activities to activities which promote the patient's active life and this includes among others practising of cognitive functions which was in recent years and at present our great debt. Only after training of cognitive functions the patient is able to train self-sufficiency and to resume normal active life. In the submitted case-reports the authors describe the course of ergotherapy and cognitive rehabilitation, the therapeutic results and applied ergotherapeutic procedures.
- MeSH
- chronické poškození mozku rehabilitace MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poranění mozku rehabilitace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cílem práce bylo porovnat profil a časovou stabilitu jednotlivých parametrů kognitivních funkcí v průběhu jednoho roku od počátku schizofrenie v závislosti na průběhu onemocnění. Do studie bylo zařazeno 27 pacientů s první epizodou schizofrenie. Kritéria remise při hodnocení klinického stavu po roce od první epizody schizofrenie splnilo 22 pacientů (81 %), zbývajících 5 pacientů (19 %) tato kritéria nesplňovalo (tzv. "neremitéři"). Z našich výsledků vyplývá, že remitéři mají potenciál ke zlepšování kognitivního deficitu minimálně v průběhu jednoho roku po prodělání první epizody onemocnění, a to zejména v oblastech exekutivních a paměťových funkcí. U skupiny neremitérů nebylo naopak pozorováno zlepšování kognitivních funkcí v průběhu roku. Během první epizody schizofrenie se úroveň kognitivních funkcí nelišila mezi pozdějšími remitéry a neremitéry. Po roce od první epizody schizofrenie měli neremitéři delší auditivní reakční čas, jinak statisticky významné rozdíly mezi remitéry a neremitéry nebyly nalezeny. Lze shrnout, že kognitivní deficit v průběhu jednoho roku od první epizody schizofrenie má tendenci ke zmírňování, a to s větší mírou u remitérů. Rozdíly v kognitivním výkonu mezi remitéry a neremitéry nejsou však v časném období schizofrenie výrazné.
The goal of the study was to compare the profile and stability over time of individual parameters of cognitive functions during the period of one year from the onset of schizophrenia depending on the course of the illness. The study included 27 patients with the first episode of schizophrenia. The criteria for remission were met by 22 patients (81%) when their clinical status was assessed one year after the first episode of schizophrenia; the remaining 5 patients were evaluated as non-remitters (19%). Our results show that remitters have a potential for cognitive deficit improvement for at least one year after their first episode of the illness, especially as to executive and memory functions. On the other hand, the group of non-remitters was not found to improve in terms of cognitive function during the year. The level of cognitive functions during the first episode of schizophrenia did not differ between later remitters and non-remitters. One year after the first episode of schizophrenia non-remitters had worse auditory reaction times; no other significant differences between remitters and non-remitters were found. It may be summed up that cognitive deficit showed a trend to improvement for one year after the first episode of schizophrenia, the tendency being more prominent in remitters. The differences between cognitive performance between remitters and non-remitters are, however, not very prominent in the early stage of schizophrenia.
- MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- risperidon terapeutické užití MeSH
- schizofrenie komplikace MeSH
- spontánní remise MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
