Je stále více zřejmé, že schizofrenie je doprovázena širokým spektrem kognitivních postižení. Tento článek je přehledem současných znalostí o kognitivním deficitu u schizofrenních nemocných. V souvislosti s kognitivním deficitem je diskutována neurovývojová hypotéza schizofrenie. Jsou uvedeny poznatky o frekvenci výskytu a průběhu kognitivních příznaků. Kognitivní deficit patří k trvalým rysům schizofrenie a nezávisí na stavu choroby. Nejčastěji jsou u nemocných narušeny funkce pracovní paměti, pozornosti a řídících (exekutivních) funkcí. Kognitivní deficit je příčinou mnoha projevů psychologického a sociálního postižení nemocných.
It has become increasingly apparent that schizophrenia is, to variable degrees, accompanied by a broad spectrum of cognitive impairments. This article reviews the recent knowledge of cognitive deficits seen in schizophrenic patients. The neurodevelopmental hypothesis of schizophrenia is discussed in context of cognitive impairment. We address frequency and course of these cognitive symptoms. The cognitive deficits are enduring features of the schizophrenia. They are not state-related. Working memory, attention, and executive functions are the most commonly impaired in patients with schizophrenia. We conclude that problems in these cognitive domains are at the very core of the dysfunction in this disease. The cognitive deficit in schizophrenia is responsible for a large amount of the psychological and social disability.
- MeSH
- Humans MeSH
- Neurocognitive Disorders etiology classification physiopathology MeSH
- Schizophrenia complications physiopathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- MeSH
- Dementia diagnosis pathology MeSH
- Adult MeSH
- Atrial Fibrillation pathology MeSH
- Risk Assessment MeSH
- Cognition Disorders diagnosis pathology MeSH
- Humans MeSH
- Neurobehavioral Manifestations MeSH
- Psychiatric Status Rating Scales MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
Kognice významně ovlivňuje průběh a funkční výsledné stavy schizofrenního onemocnění. Výsledný stav onemocnění je jen nepřímo ovlivnitelný farmakoterapií, která má limitovaný vliv na kognitivní funkce. V rehabilitaci kognitivního deficitu se často využívají také počítačové programy. V rámci CNS probíhá otevřená osmitýdenní studie sledující vliv počítačové rehabilitace pomocí Bracyho programu PSS CogReHab na výkon v neuropsychologických testech u schizofrenních nemocných. První výsledky u 12 nemocných (6 mužů a 6 žen) potvrdily zlepšení v některých kognitivních testech, v reprodukci Rey-Osterriethovy figury po 3 min (p = 0,024) a ve WCST: menší počet karet (p = 0,005), menší počet celkových chyb (p = 0,04), neperseveračních chyb (p = 0,02) a percentuální zlepšení konceptuální úrovně odpovědí (p = 0,04). Dalším pozitivním přínosem je zlepšení sociability pacientů a možnost okamžité zpětné vazby, kontroly vlastního výkonu. Předběžné výsledky ukazují potřebu soustředit pozornost na rehabilitaci pracovní a dlouhodobé paměti a verbálních parametrů.
Cognition has a significant impact on the course and functional outcome of schizophrenia. Disorder outcome can be affected by drug treatment only indirectly; drugs have a limited effect on cognitive functions. Computer programs are frequently used in rehabilitation of cognitive deficit. There is an open, eight-week study conducted in the CNS, investigating effects of computer-assisted rehabilitation with Bracy’s PSS CogReHab program on cognition in schizophrenia. First results in 12 subjects (6 males and 6 females) indicate improvement in some neuropsychological tests, reproduction of Rey-Osterrieth Figure after 3 min (p = 0.024) and in the WCST: decreased number of administered cards (p = 0.005), lower number of total errors (p = 0.04), non-perseverative errors (p = 0.02) and improvement in the percentage of conceptual response level (p = 0.04). Other positive findings include improvement of patients social life and immediate feedback, own control of action. Preliminary results suggest that more attention should be focused on rehabilitation of working and long-term memory and verbal parameters.
- MeSH
- Adult MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Cognition Disorders etiology rehabilitation MeSH
- Humans MeSH
- Neuropsychological Tests MeSH
- Computers MeSH
- Rehabilitation methods instrumentation MeSH
- Schizophrenia diagnosis rehabilitation MeSH
- Software MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Comparative Study MeSH
Poruchy kognitivních funkcí u schizofrenie významně ovlivňují funkční výsledné stavy onemocnění. Kognitivní postižení se projevuje především v paměti, stavech pozornosti a ve vyšších exekutivních funkcích. Při pokusu o nápravu kognitivní dysfunkce se s částečným úspěchem využívá celá řada rehabilitačních programů, z nichž některé využívají i počítače. Dosavadní zkušenosti s počítačovou rehabilitací jsou nadějné, ukazuje se, že schizofrenní nemocní jsou schopni dokončit úlohy a jsou motivováni. Představujeme projekt počítačové rehabilitace kognitivního deficitu u schizofrenie, který využívá Bracyho program PSS CogReHab, a prezentujeme první zkušenosti s tímto rehabilitačním programem.
Impairment of cognitive functions in schizophrenia has a severe impact on the functional outcome of illness. Cognitive deficit can be detected in memory, attentional states, and executive functioning. Numerous rehabilitation programs are successfully used in remediation of cognitive dysfunction, some of them are computer-assisted. Experience with computer rehabilitation is encouraging, schizophrenic patients are able to complete tasks, they are motivated. We introduce a project of computer-assisted cognitive rehabilitation in schizophrenia using Bracy’s PSS CogReHab program, and present our first experience.
- MeSH
- Adult MeSH
- Cognition Disorders pathology rehabilitation MeSH
- Humans MeSH
- Neuropsychological Tests methods MeSH
- Therapy, Computer-Assisted methods MeSH
- Schizophrenia rehabilitation MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
V rehabilitaci kognitivního deficitu u schizofrenie se využívají počítačové programy. Pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) lze přímo ovlivnit kortikální excitabilitu a metabolizmus v prefrontálních oblastech, možným důsledkem je ovlivnění kognitivních funkcí. Cílem naší studie bylo zkoumat možnosti augmentace účinku rehabilitace kognitivního deficitu u schizofreni e pomocí rTMS. Do studie byli zařazeni nemocní s diagnózou schizofrenie podle DSM-IV, ve stabilizované fázi onemocnění léčení antipsychotiky 2. generace, s výjimkou clozapinu. Celkový soubor tvořilo 34 pacientů . Studie rTMS byla dvojitě slepá, randomizovaná , se dvěmi paralelními skupinami. Všichni pacienti absolvovali osmitýdenní trénink kognitivních funkcí pomocí počítačového programu, v průběhu prvních 2 týdnů podstoupila skupina 1 (N = 8) aktivní stimulaci rTMS, druhá skupina (N = 8) neaktivní placebo stimulaci. Pacienti, kteří odmítli stimulaci, podstoupili pouze kognitivní rehabilitaci (N = 18). Data byla zpracována pro celý soubor a z vlášť pro jednotlivé skupiny. Výsledky prokázaly, že počítaèová rehabilitace signifikantně snižuje hloubku kognitivního deficitu u schizofrenie v mnoha doménách, především exekutivních funkcí: přesun pozornosti – flexibilita, kontrola pozornosti a pracovní paměť . Výkon byl rychlejší, přesnější a spolehlivìjší. Nepodaøilo potvrdit efekt stimulace rTMS na velikost této změny, ve velikosti zlepšení ne byl signifikantní rozdíl mezi aktivní stimulací a placebo stimulací. Možným vysvětlením je fakt, že skupina aktivně stimulovaných měla signifikantně nižší vstupní skóre v Ravenově testu nebo velikost studovaného souboru ve dvojitìě slepém sledování Studie potvrdila přínos prog ramu počítačové rehabilitace ve zmírnění deficitu kognitivních funkcí u schizofrenie.
Computer programs are used in rehabilitation of cognitive deficit in schizophrenia. Repetitive transcranial magnetic stimulatio n (rTMS) can directly affect cortical excitability and metabolism of prefrontal lobe and subsequently influence cognition. The ob jective of our study was to investigate augmentation of cognitive rehabilitation in schizophrenia with rTMS. Study subjects were stabil ized patients with DSM-IV diagnosis of schizophrenia, treated with second-generation antipsychotics, except for clozapine. The total number of subjects was 34. Study with rTMS was double-blind, randomized, placebo-controlled, with 2 parallel arms. All subjects partic ipated in eight-week computer-assisted cognitive training, during first 2 weeks Group 1 (N = 8) received rTMS and Group 2 (N = 8) inactiv e sham stimulation. Patients who refused stimulation participated in cognitive rehabilitation program only (N = 18). Data were assesse d for the total study sample and for each group separately. The results showed that computer-assisted cognitive training significantly im proved severity of cognitive deficit in schizophrenia in several domains, especially executive functions: attention shift – flexibilit y, attention control, and working memory. The output was faster, more precise, and more reliable. We did not detect effect of rTMS on the ch ange of cognition, there was no significant difference between active and sham stimulation. This finding can be explained by a signi ficantly lower initial score in Raven test found in actively stimulated group or by a smaller sample size in the double-blind study. The study confirmed efficacy of computer-assisted rehabilitation in remediation of cognitive deficit in schizophrenia.
- MeSH
- Double-Blind Method MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Deep Brain Stimulation MeSH
- Cognition Disorders rehabilitation MeSH
- Humans MeSH
- Magnetics standards MeSH
- Neuropsychological Tests MeSH
- Schizophrenia drug therapy complications MeSH
- Software MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Randomized Controlled Trial MeSH
V provedené studii jsme potvrdili deficit kognitivních funkcí u obou neuropsychiatrických onemocnění, i když odlišné v závažnosti a hloubce, pokud jde o jednotlivé sledované parametry. Výsledky výzkumu ukázaly, že výkon členů skupiny schizofrenních pacientů byl statisticky signifikantně nižší v testu inteligence; v testu paměti nebyl signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami, i když jisté trendy nižšího výkonu se nacházely u pacientů se schizofrenií; v testu exekutivních funkcí byl statisticky signifikantní rozdíl u dimenze Odezev na konceptuálni úroveň, u jiných dimenzí nebyl rozdíl nalezen, ale v tomto testu skórovali hůře pacienti s depresivní poruchou; v testu slovní plynulosti nebyl potvrzen signifikantní rozdíl, skupina schizofrenních nemocných však podala nižší výkon; v testech pozornosti jsme také nenalezli statisticky signifikantní rozdíl, nižší výkony podávali schizofrenní nemocní; statisticky signifikantní rozdíl byl nalezen v testech reakčních časů na vizuální i auditívni podněty, kdy výrazně horší výkon podávala skupina pacientů s depresivní poruchou.
In our study we confirmed the existence of cognitive deficit in patients with depression and schizophrenia. Cognitive dysfunction had different intensity and depth in depression and in schizophrenia and different parameters of cognition were impaired. Our results manifested that performance of patients with schizophrenia was statistically lower in test of intelligence; there were no differences in memory test, even though certain trends to lower performance we found in patients with schizophrenia; in the test of executive functoins there was a statistically significant difference in dimension of Conceptual level responses, in other dimensoin there was no difference, but patients with depression had inferior performance; in the verbal fluency test there was no statistically significant difference between both groups, patients with schizophrenia had lower performance; attention - there was no statistically significant difference between both groups, worse performance we found in patients with schizophrenia; statistically significant difference was found in reaction time on both stimuli, visual and auditory stimulus, when markedly worse performance was found in patients with depression.
- MeSH
- Biomedical Research MeSH
- Depressive Disorder complications MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Intelligence Tests statistics & numerical data MeSH
- Cognition Disorders diagnosis classification prevention & control MeSH
- Humans MeSH
- Neuropsychological Tests statistics & numerical data MeSH
- Memory Disorders diagnosis etiology MeSH
- Attention classification MeSH
- Cross-Sectional Studies MeSH
- Reaction Time MeSH
- Schizophrenic Psychology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Annals of the New York Academy of Sciences, ISSN 0077-8923 Volume 608, Issue 1, December 1990
749 s. : obr., tab., přeruš.bibliogr.
- Keywords
- neurologie vývojová - konference(Philadelphia,1989) - sborníky prací, mozek - funkce poznávací - učení - základynervové - sborníky prací,
- MeSH
- Child MeSH
- Cognition MeSH
- Infant MeSH
- Brain physiology MeSH
- Memory physiology MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Infant MeSH
- Publication type
- Congress MeSH
- Collected Work MeSH
- Conspectus
- Psychologie
- NML Fields
- psychologie, klinická psychologie
- patologie
- neurologie
- fyziologie