Článek je souhrnným referátem zaměřeným na nové poznatky týkající se zejména klasifikace, diagnostiky, medikamentózní a endoskopické terapie komplikací divertikulární choroby tračníku. Je stručně uvedena problematika funkční poruchy v terénu divertikulózy, tzv. symptomatické nekomplikované divertikulární choroby tračníku. Krvácení z divertiklů je objasněno z pohledu patogeneze a diagnostiky. Problém se stanovením podílu divertikulárního krvácení na celkovém počtu krvácení do dolní části trávicího traktu je způsoben různými kritérii při výběru těchto pacientů a dvěma úrovněmi diagnostiky divertikulárního krvácení (jistou a pravděpodobnou). Je věnována pozornost divertikulární kolitidě. Jsou uvedena synonyma, endoskopická a histologická klasifikace. Hlavním endoskopickým nálezem jsou ložiska erytému, která jsou patrná na sliznici mezi divertikly. Divertikulitida je chápána jako nejvýznamnější komplikace, podrobně je rozebírána diagnostika divertikulitidy. Prvním doporučeným krokem je urgentní provedení břišní sonografie, zlatým standardem je CT vyšetření břicha a ve speciálních situacích některé další zobrazovací metody: MRI, kolonoskopie. V závěru článku je podán přehled moderních terapeutických možností v léčení divertikulární kolitidy a divertikulitidy, zejména použití antibiotik, probiotik, mesalazinu a spazmolytik. Je uveden negativní vliv NSA na průběh divertikulitidy a možnost indukce divertikulárního krvácení.

The article is a summary paper aimed at new knowledge, concerning the classification, diagnostics, medication and endoscopic treatment of diverticular disease of colon. Briefly mentioned are the issues of functional disorder in the field of diverticulosis - symptomatic uncomplicated diverticular disease of colon. Diverticular bleeding is explained in terms of its pathogenesis and diagnostics. The problem with estimation the ration of diverticular bleedings in the total number of bleedings into the lower digestive tract is caused by diverse criteria for selecting patients and two levels of diagnostic of diverticular bleeding (definite and presumptive). Attention is paid also to diverticular colitis. Synonyms, endoscopic and histological classification are listed. The main endoscopic findings represent areas of erythema, which are visible on the mucosa between diverticula. Diverticulitis is seen as the most significant complication and the diagnostics of diverticulitis is discussed in detail. The first recommended step in the diagnosis is an urgent abdominal ultrasound; the gold standard is a CT examination of the abdomen, in special situations, some other imaging methods should be used: MRI, colonoscopy. The article ends with an overview of modern therapeutic options in the treatment of diverticular colitis and diverticulitis, particularly the use of antibiotics, probiotics, mesalasine and antispasmodics. Negative effect of NSAIDs on the course of diverticulitis and induction diverticular bleeding is listed.

• Klíčová slova
• divertikulární krvácení, divertikulární kolitida,
• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální trendy   MeSH
• diagnostické zobrazování trendy   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• divertikulitida tlustého střeva diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• divertikulitida MeSH
• divertikulóza tlustého střeva diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• farmakoterapie MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnóza   terapie   MeSH
• kolitida etiologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Retrospektivně-prospektivní soubor masivních enteroragií. Hlavní pozornost věnována jedné z nejčastějších vyvolávajících příčin - divertikulární chorobě. Z celkového počtu 154 nemocných s masivní enteroragií léčených v letech 1996-1999 se jako příčina vyskytla ve 24 případech (17 %). Z celkového počtu 198 akutně symptomatických divertikulárních chorob pak krvácení tvořilo 13,3 %. Dominoval konzervativní přístup k léčbě (88,4 %), operováno bylo 11,6 % pacientů. Převažovaly diskontinuální výkony. Rozbor souboru, komparace s literaturou.

Retrospective and prospective analysis of massive enterorrhagia (m.e.). The aim of the study is the analysis of frequent causes of m.e - diverticular disease of the colon (DDC). The total number of patients with m.e. was 154 and the proportion of DDC in this total group was 17 %, i.m.24 patients. The total number of patients with the acute symptomatic DDC was 198 and the proportion of haemorrhagic DDC in this total group was 13.3 %.The dominant form is conservative therapy (88,4 %), surgical therapy was performed in 11.6 % of cases. Discontinuous types of operations predominated. The analysis of the group and comparison with problems of m.e. in the literature.

• MeSH
• divertikulóza tlustého střeva komplikace   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• krvácení diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• absces diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• colon sigmoideum MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• divertikulitida tlustého střeva diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• divertikulóza tlustého střeva epidemiologie   etiologie   MeSH
• krvácení diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• perforace střeva etiologie   MeSH
• potravní vláknina nedostatek   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Symptomatická, nekomplikovaná divertikulární choroba tlustého střeva (SUDD - symptomatic uncomplicated diverticular disease) je nejčastější formou divertikulární nemoci v péči gastroenterologů. Je charakterizována intermitentními nebo vleklými bolestmi v břiše, nadýmáním, plynatostí a nepravidelnou stolicí. U některých pacientů se SUDD objevuje po odeznění akutní divertikulitidy, u jiných pacientů může do této komplikace sama vyústit. Léčba spočívá v úpravě životosprávy, dietních opatřeních a intermitentní léčbě antibiotiky. Nadějná se zdá být cyklická terapie nevstřebatelným antibiotikem rifaximinem.

Symptomatic, uncomplicated diverticular disease (SUDD) of the large bowel is the most frequent form of diverticular disease experienced by a gastroenterologist. This entity is clinically characterized by intermittent or long-term abdominal pain, excess bowel gas, flatulence, and irregular bowel movement. In some patients, SUDD can occur after a flare-up of acute diverticulitis but in other patients it can cause diverticulitis. The current therapy comprises lifestyle changes in diet, namely the ingestion of fiber rich food and intermittent therapy with antibiotics. A promising therapy seems to be intermittent therapy with the nonabsorbable antibiotic rifaximin.

• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• divertikulární nemoci MeSH
• divertikulóza tlustého střeva * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• rifaximin terapeutické užití   MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Divertikulární choroba je jednou z nejčastějších gastroenterologických chorob. Jejím morfologickým podkladem jsou divertikly, jejichž prevalence u dospělých se blíží 50 %, s 25% klinickou symptomatologií a 5% výskytem komplikací. Jedná s o chorobu zralého věku, nicméně narůstá incidence i u mladších jedinců, u nichž bývá průběh těžší. Její výskyt se dává do souvislosti s příjmem potravy s relativně nízkým obsahem vlákniny, nicméně výsledky studií nejsou jednoznačné. Mezi další rizikové faktory patří kouření, užívání opiátů či kortikoidů, obezita, alkoholizmus a kouření, hypertenze, polycystóza, imunosuprese a užívání nesteroidních antiflogistik. Nemocní s divertikulární nemocí také vykazují abnormální střevní motilitu, střevní dysbiózu a další fyziologické a morfologické abnormality. Většina divertikulóz je lokalizována v esovitém tračníku, avšak zejména v Asii je častější postižení v colon ascendens. Existuje několik klasifikačních schémat, z nichž nabývá na významu individuální hodnocení komplikací. Diagnostika zahrnuje kliniku, běžnou laboratoř zánětu, kalprotektin ve stolici, koloskopii, ultrasonografii, CT a magnetickou rezonanci. Základem léčby symptomatické nekomplikované divertikulární nemoci jsou léky přinášející symptomatickou úlevu, vláknina, probiotika, mesalazin a nevstřebávající se antibiotika, nicméně výsledky řady studií nejsou plně přesvědčivé. Lze doporučit zahájit léčbu vlákninou a probiotiky, v případě přetrvávání obtíží přidat cyklicky podávané nevstřebávající se antibiotikum rifaximin. Divertikulitida s mírným průběhem má být léčena zásadně hydratací a úpravou dietního režimu, antibiotika při nekomplikovaném průběhu a zlepšení nejsou nutná, nicméně rozhodnutí je individuální a je třeba zvážit rizikové faktory, jako jsou imunosuprese, diabetes, vysoký věk, těhotenství atd. Antibiotika jsou vyhrazena pro léčbu těžké či opakované divertikulitidy, sepse a komplikací. Jako prevence dalších atak se podávají opět probiotika, mesalazin a cyklicky nevstřebatelná antibiotika, např. po 10 dnů v jednoměsíčních intervalech. Poměr operovaných klesá i u akutních stavů a účinnost konzervativní léčby divertikulitid se zvyšuje. Absces by měl být primárně léčen nechirurgickou drenáží. I perforace a peritonitida může být léčena laparoskopickou drenáží bez nutné následné operace, záleží ovšem na celkovém stavu a rozhodnutí je individuální. Generalizovaná a fekální peritonitida se léčí otevřenou chirurgií. Elektivní resekce se v minulosti doporučovala po 2 atakách divertikulitid, dnes se zdůrazňuje individuální přístup s ohledem na věk, komorbiditity a charakter postižení a v podstatě se indikuje výjimečně. Zvyšuje se podíl resekcí prováděných laparoskopicky. Výsledky jsou prakticky shodné u Hartmannovy operace i primární resekce.

Diverticular disease is one of the most common gastroenterological diseases. Its morphological basis are diverticula, whose prevalence in adults nears 50 %, with 25% clinical symptomatology and 5% occurrence of complications. It is a disease of older age, however its incidence is also rising in younger individuals, where it takes a more severe course. Its incidence is ascribed to a diet with a relatively low fibre content, however studies do not yield such clear results. Further risk factors include smoking, use of opiates and corticoids, obesity, alcoholism and smoking, hypertension, polycystosis, immunosuppression and use of non-steroid antiflogistics. Patients with diverticular disease also present with abnormal intestinal motility, intestinal dysbiosis and other physiological and morphological abnormalities. The most types of diverticulosis occur in the sigmoid colon, though especially in Asia the colon ascendens is more frequently affected. There are several classification schemes among which an individual assessment of complications is gaining in importance. The diagnosis includes clinical data, routine laboratory tests for inflammation, calprotectin in stool, coloscopy, ultrasound, CT and magnetic resonance. The basis for the treatment of symptomatic uncomplicated diverticular disease consists of drugs bringing symptomatic relief, fibre, probiotics, mesalazine and non-absorbable antibiotics, nonetheless the results of a number of studies are not fully convincing. The recommended treatment should be initiated with dietary fibre and probiotics, in the case of lasting problems add a non-absorbable antibiotic rifaximine with cyclic administration. Mild diverticulitis should essentially be treated by means of hydration and adjustments in the dietary regimen, antibiotics are not necessary when its course is uncomplicated and improvement is achieved, however the decision is individual and risk factors such as immunosuppression, diabetes, old age, pregnancy etc. Antibiotics are reserved for the treatment of severe or repeated diverticulitis, sepsis and complications. As prevention of further attacks, again probiotics, mesalazine and cyclically non-absorbable antibiotics are used, e,g. for a period of 10 days at monthly intervals. The proportion of surgeries is decreasing also where acute conditions are concerned and the efficiency of conservative treatment of diverticulitis is on the increase. Abscess should primarily be treated via non-surgical drainage. Even perforation and peritonitis can be treated via laparoscopic drainage without subsequent surgery being necessary, of course considering an overall condition an individual decision needs to be made. Generalized and fecal peritonitis are treated by open surgery. Earlier, elective resection was recommended after 2 attacks of diverticulitis, currently an individual approach is emphasized with respect to age, comorbidities and a character of the complaint and it is only indicated exceptionally. The proportion of laparoscopic resections is growing. The results are basically identical for Hartmanns procedure as well as primary resection.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• divertikulární nemoci * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• divertikulitida * terapie   MeSH
• leukocytární L1-antigenní komplex terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mesalamin terapeutické užití   MeSH
• potravní vláknina terapeutické užití   MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• divertikulární nemoci * chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• probiotika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rifaximin aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s diagnostikou a léčbou divertikulární nemoci tračníku. Protože značná část diagnostického algoritmu proběhne až v odborné ambulanci, jsou jednotlivé vyšetřovací metody pouze krátce zmíněny. V rámci terapie jsou šířeji rozvedeny možnosti protektivního působení vlákniny a farmakoterapie. Operační léčba je zde pro úplnost také uvedena, ale pouze stručně.

The goal of this article is acquaint the reader with diagnostic and treatment of diverticular disease. The biggest part of diagnostic algorythm is made in specialized ambulance so particular methods are only mentioned. In therapy the emphasis is placed on dietary protective influence and pharmacotherapy. Surgical possibilities are again just briefly noted.

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   MeSH
• dieta MeSH
• dietoterapie metody   MeSH
• divertikulitida tlustého střeva diagnóza   terapie   MeSH
• divertikulóza tlustého střeva diagnóza   terapie   MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnóza   etiologie   MeSH
• kolonoskopie využití   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Patogeneze divertikulózy tračníku je multifaktoriální (genetické faktory, onemocnění pojiva, poruchy motility a nervové koordinace); úloha balastních látek ve stravě je v současné době zpochybňována. K častým diferenciálním diagnózám symptomatické divertikulózy patří dráždivý tračník, zvláště důležité je vyloučit karcinom tračníku a gynekologické nádory. Bolesti lze tlumit spasmolytiky, podle novějších poznatků se doporučuje cyklické podávání mesalazinu nebo rifaximinu. Vedoucími příznaky akutní divertikulitidy jsou bolest a hmatná rezistence v levém hypogastriu. Horečka, leukocytóza a zrychlená sedimentace erytrocytů mohou chybět. Diagnózu lze potvrdit ultrasonografickým vyšetřením, při nejasném nálezu nebo při podezření na komplikace (absces, píštěl, perforace, ileus) je indikována výpočetní tomografie. Za několik týdnů po vyléčení akutní divertikulitidy je u všech pacientů indikována kolonoskopie, pokud trvá klidové období bez příznaků zánětu a toto vyšetření nebylo provedeno nedávno. V léčbě akutní divertikulitidy se dává přednost konzervativnímu postupu, který je účinný v 90 % případů. Lehké případy lze léčit ambulantně dietou a perorálními antibiotiky, pacienti s těžkým průběhem anebo s komplikacemi vyžadují hospitalizaci, nitrožilní podání antibiotik, popřípadě též parenterální výživu. Komplikace, při nichž je urgentně indikován chirurgický výkon, musejí být včas rozpoznány (velké a progredující abscesy, perforace do volné dutiny břišní, píštěle spojené se sepsí, ileus, masivní krvácení). U pacientů s abscesem může být provedena drenáž a operace odložena. Vedoucími příznaky kolitidy asociované s divertikulózou jsou tenesmy, průjmy a krev ve stolici. Léčba spočívá v podání mesalazinu, u pacientů neodpovídajících na farmakoterapii připadá v úvahu resekce sigmoidea. Krvácení z divertiklu se projevuje přítomností krve při defekaci, která není spojena s bolestí; v 80–90 % případů nevyžaduje léčbu. K ověření zdroje, výjimečně k zástavě krvácení je indikována kolonoskopie. Po první recidivě krvácení by měla být provedena resekce postiženého úseku tračníku.

Die Pathogenese der Divertikelentstehung ist multifaktoriell (Genetik, Bindegewebsserkrankung, Motilität, neuronale Koordination), die Rolle der Ballaststoffe erscheint heute jedoch fraglich. Eine häufige Differenzialdiagnose der symptomatischen Divertikulose ist das Reizdarmsyndrom, wichtige Differentialdiagnosen sind Kolonkarzinom und gynäkologische Tumoren. Schmerzen können krampflösend, nach neueren Erkenntnissen auch zyklisch mit Mesalazin oder Rifaximin behandelt werden. Leitsymptome der akuten Divertikulitis sind Schmerzen und tastbare Resistenz im linken Unterbauch. Fieber, Leukozytose und Senkungsbeschleunigung können fehlen. Die Diagnose wird durch Ultraschall gesichert. Bei unklaren Befunden oder Verdacht auf Komplikationen (Abszess, Fistel, Perforation, Ileus) ist eine Computertomographie indiziert. Eine vollständige Koloskopie, die innerhalb von Wochen im entzündungsfreien Intervall durchgeführt werden sollte, ist bei allen Patienten indiziert, die nicht bereits in der näheren Vergangenheit eine Endoskopie des Kolons hatten. Die Therapie der akuten Divertikulitis zielt darauf, die akute Entzündungssituation konservativ zu behandeln, was in 90 % der Fälle auch gelingt. Leichte Fälle werden ambulant diätetisch und antibiotisch, schwere Verläufe und Komplikationen stationär mit intravenöser Antibiose und gfs. Parenteraler Ernährung behandelt. Operationspflichtige Komplikationen (progrediente/große Abszesse, freie Perforation, Fisteln mit Sepsis, Ileus, anhaltende Blutungen) müssen rechtzeitig erkannt werden; bei Abszessen kann durch eine Drainage der Operationszeitpunkt verschoben werden. Tenesmen, Durchfälle und Blut im Stuhl sind Leitsymptome der meist im Sigma lokalisierten Divertikel‑assoziierten Kolitis. Behandelt wird mit topischem Mesalazin und in refraktären Fällen durch Resektion. Divertikelblutungen mit schmerzlosem peranalem Blutabgang verlaufen in 80–90 % selbstlimitierend. Die Koloskopie ist zu Sicherung der Blutungsquelle und zur Blutstillung indiziert. Nach Rezidiven sollte eine Resektion erfolgen.

• Klíčová slova
• symptomatická divertikulóza, SUDD, segmental colitis associated with diverticulosis, SCAD, divertikulární nemoc tračníku,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• divertikl patologie   MeSH
• divertikulitida tlustého střeva diagnóza   komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• kolitida diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• krvácení diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci tlustého střeva * diagnóza   klasifikace   komplikace   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

V naší kazuistice se zabýváme neobvyklým případem akutního krvácení do zažívacího traktu, jehož příčinou byla mnohočetná divertikulóza orálního jejuna. Jedná se o vzácné onemocnění ojediněle popisované ve světové literatuře. Choroba typicky probíhá asymptomaticky a manifestuje se až akutními komplikacemi, nejčastěji pod obrazem náhlé příhody břišní. Vzácnější jsou chronické obtíže, jako neurčité bolesti břicha či okultní krvácení. Údaje z písemnictví nás vedly k sestavení vlastní skupiny nemocných, kteří na naší klinice v minulých devíti letech byli operováni pro divertikly lokalizované na tenkém střevě.

Our case review describes an unusual case of an acute GIT haemorrhaging, caused by multiple diverticulosis of the proximal jejunum. The disorder is rare, rarely reported in literature worldwide. The typical course of the disease is asymptomatic, manifesting itself late as acute complications, most commonly urgent abdominal disorders. Chronic symptoms are less frequent, e.g. unspecific abdominal pain or occult haemmorhage. Inspired by literature data, the authors set up their own group of patients, who had been operated by the team for diverticles located in the small intestine, in the last 9 years.

• MeSH
• akutní bolest břicha diagnóza   chirurgie   MeSH
• divertikl diagnóza   chirurgie   MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ilea chirurgie   klasifikace   MeSH
• nemoci jejuna chirurgie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH