I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN v Praze provádí výkony na slinivce tradičně již od roku 1971. V její práci se zobrazily drive nebo později všechny směry v přístupu k chirurgické léčbě chronické pankreatitidy. Autoři podávají stručný přehled výsledků a vlastních zkušeností od roku 1994, kdy došlo k zavedení duodenum šetricích výkonů. Indikace k chirurgické léčbě vycházely z diagnostiky na podkladě US, CT a ERCP, výjimečně MR po posouzení stavu pankreatologem, rentgenologem a chirurgem. Skupina nemocných s chronickou pankreatitidou byla rozšířena o 15 nemocných ze ;e skupiny operovaných pro predoperační podezření na maligní tumor slinivky per- a pooperačné nepotvrzený. U nich byl proveden výkon podle Whipplea. Tentýž výkon byl proveden u tří nemocných s chronickou pankreatitidou s těžkými změnami v oblasti hlavy slinivky. U 111 nemocných byl proveden drenážní a duodenum šetricí výkon. Z toho podle Begera 46x, Freye 9x, jejich modifikace lOx, Partington-Rochelle u 37. Pooperační kompilikace po klasickém Begerově výkonu autori neměli a hospitalizace byla v průměru o pět dnů kratší proti klasickému výkonu Whippleovu. Pri hodnocení pooperačních obtíží a problému (bolest, malnutrice, fyzická konstituce a sociální zařazení) jsme zjistili stejně příznivé výsledky jako po nekomplikované duodenopankreatektomii. Pohybovaly se v závislosti na spolupráci nemocného kolem 87 %, zatímco po longitudinální drenáži vývodu jsme dobrý výsledek zaznamenali u 78 % operovaných. Autoři považují Begerův výkon za logický ze své podstaty odstranění hlavní masy tkáně hlavy slinivky, odpovídající za bolest, komplikace z fibrózy kolem žlučovodů a dvanáctníku, odpovídající za zhoršování kompartment-syndromu v levé polovině žlázy. Jeho výsledkem je destrukce zbytku zevně a vnitřně sekretorické tkáně. Ze 170 operovaných zemřel jeden nemocný na sepsi pri dekompenzovaném diabetů. Autoři z vlastní zkušenosti nepovažují opakované reoperace za absolutní kontraindikaci provedení Begerova výkonu tam, kde to podmínky dovolují. Za problém považují fibrózu v okolí slinivky a.portální přetlak.

The First Surgical Clinic of the First Medical Faculty Charles University and General Faculty Hospital Prague made operations of the pancreas ever since 1971. In the work sooner or later all approaches to surgical treatment of pancreatitis were reflected. The authors present a brief review of results and their own experience since 1994 when duodenum sparing operations were introduced. Indications for surgical treatment were based on the diagnosis by US ,CT and ERCP, in exceptional cases MR, after evaluation by a pancreatologist. roentgenologist and surgeon. The group of patients with chronic pancreatitis was extended by 15 patients from a group operated because of preoperative suspicion of a malignant pancreatic tumour not confirmed during and after surgery. In those Whipple's operation was performed. The same operation was performed in three patients with chronic pancreatitis with serious changes in the area of the head of the pancreas. In 111 patients a drainage and duodenum sparing operation was performed. Of these in 46x according to Neger, 9x according to Frey, l0x modification of these operations, 37x Partington-Rochelle's procedure. The authors did not record postoperative complications after the classical Beger operation and the hospital stay was on average by five days shorter as compared with the classical method of Whipple. When evaluating postoperative complaints and problems (pain, malnutrition, physical constitution and social position) the authors recorded equally favourable results as after non-complicated duodenopancreatectomy. They varied, depending on the patient s co-operation round 87 % while after longitudinal drainage of the duct a satisfactory result was recorded in 78 % of the operated patients. The authors consider Beger's operation logical because of the removal of the main tissue mass of the head of tí h^q pancreas, responsible for pain, complications caused by fibrosis in the area round the bile duct and duodenum, responsible for the deterioration of the compartment syndrome in the left half of the gland. Its result is destruction of the remainder of exocrine and endocrine tissue. Of 170 operated patients one patient with decompensated diabetes died. Based on their own experience the authors do not consider repeated re-operations an absolute contraindication of Beger's operation when conditions permit. A problem is, in their opinion, fibrosis in the vicinity of the pancreas and portal overpressure.

• MeSH
• chronická nemoc chirurgie   komplikace   MeSH
• drenáž metody   MeSH
• duodenum MeSH
• lidé MeSH
• pankreatektomie metody   škodlivé účinky   MeSH
• pankreatitida chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• duodenum anatomie a histologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfatický systém anatomie a histologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Gangliocytární paragangliom duodena je raritní neuroendokrinní nádor, který se projevuje krvácením do trávicího ústrojí a bolestí v oblasti epigastria, lze jej jen těžko odlišit od tumoru hlavy pankreatu s prorůstáním do duodena. Autoři popisují případ takto mylně diagnostikovaného nádoru, který byl řešen úspěšnou hemipankreatoduodenektomií.

Gangliocytic Paraganglioma of the duodenum is rare neuroendocrine tumor. This type of the tumor can cause bleeding into the gastrointestinal tract and epigastric pain in this region. It can be difficult to differentiate this tumor from the primary tumor of the head of the pancreas growing secundary to the duodenum. The authors describe one such misdiagnosed case treated finally successfully by hemipancreatodecodenectomy.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nádory duodena diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• paragangliom MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• duodenum MeSH
• lymfatické uzliny anatomie a histologie   MeSH
• žaludek MeSH

Autoři popisují případ 70 letého muže s primárním adenokarcinomem 4. úseku duodena. Pro raritnost onemocnění došlo u něj k diagnostickému i terapeutickému tápání. Od endoskopické a bioptické diagnózy uplynuly 3 měsíce do chybně indikované derivačm' operace, a až za další měsíc došlo k resekční léčbě tumoru. U vyčerpaného pacienta vznikla pooperační pankreatitida s následným multiorgánovým selháním, kterému podlehl. Na onemocnění je nutno myslet i při chudé symptomatologii. Náš pacient měl jen nauzeu a anémii. Diagnosticky nejcennějším je endoskopické vyšetření pro orální a vyšetření dvojím kontrastem pro aborálm' úsek duodena. Metodou léčby je duodenopankreatektomie pro horní a segmentální resekce pro distální úsek duodena.

The authors describe the case of a 70-year-old man with primary adenocarcinoma of the fourth segment of the duodenum. Due to the infi frequency of the condition there was diagnostic and therapeutic uncertainty. After the endoscopic and bioptic diagnosis three months elapsed before an incorrectly indicated derivation operation and only after another month the tumour was resected. The exhausted patient developed postoperative pancreatitis with subsequent multiorgan failure to which he succumbed. The disease should be suspected even if the symptomatology is poor. The patient suffered only from nausea and anaemia. From the diagnostic aspect endoscopic examination is most useful for the oral segment of the duodenum and double contrast examination for the aboral one. The method of treatment is duodenopancreatectomy for the upper part and segmental resection for the distal part of the duodenum.

• MeSH
• adenokarcinom chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory duodena chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• duodenum MeSH
• nemoci duodena terapie   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie

Cíl práce: Srovnání dvou hlavních chirurgických metod v léčbě algické formy chronické pankreatitidy (CHP) – pankreatoduodenektomie (klasické Whippleovy operace – PD) či pylorus zachovávající resekce podle Traversa (PPPD) s excizí hlavy pankreatu šetřící duodenum a podélnou pankreatojejunoanastomózou (PJA, Freyova operace) z hlediska pooperační morbidity, letality, ovlivnění algického syndromu a zlepšení kvality života po chirurgické léčbě. Materiál a metoda: Do studie bylo zahrnuto 104 nemocných chirurgicky léčených pro CHP. U první skupiny 48 nemocných jsme provedli resekční výkon (PD, PPPD). Indikovali jsme jej při výrazném zvětšení hlavy pankreatu nebo v případě podezření na nádor slinivky. U druhé skupiny 56 nemocných jsme provedli Freyovu operaci (duodenum preserving pancreatic head excision – DPPHE). V obou skupinách nemocných jsme prospektivně hodnotili kvalitu života a ovlivnění bolesti před a po chirurgické léčbě pomocí standardního dotazníku EORTC QLQ-C30 (the European Organization for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire). U obou skupin byla rovněž sledována a hodnocena časná pooperační morbidita a letalita. Výsledky: V obou skupinách jsme po chirurgické léčbě zaznamenali signifikantní pokles při hodnocení celkového skóre bolesti. V průběhu sledování po operaci došlo ke zlepšení kvality života nemocných ve skupině DPPHE o 30,4 % a ve skupině PD, PPPD o 23,2 %. Pooperační morbidita a letalita byla vyšší ve skupině nemocných po pankreatoduodenktomii, nicméně rozdíl mezi oběma skupinami nebyl signifikantní. Závěr: U obou chirurgických metod jsme zaznamenali významné ovlivnění bolesti a zlepšení celkové kvality života po operaci. Dotazník kvality života (EORTC QLQ-C30) a skóre bolesti je vhodný a použitelný pro hodnocení výsledků chirurgické léčby nemocných s chronickou pankreatitidou.

Aim of this study is the comparison of two surgical procedures in the treatment of chronic pancreatitis (CP), pancreatoduodenectomy resection (classical Whipple – PD and pylorus preserving – PPPD) with duodenum-preserving pancreatic head excision and longitudional pancreatojejunoanastomosis (DPPHE) to define the advantages of each procedure with regard to postoperative complications, pain relief, and the quality of life. One hundred and four consecutive patients were included into this study. Duodenopancreatectomy was chosen when the pancreatic head enlargement was present or pancreatic cancer could not be ruled out (48 patients); otherwise DPPHE was performed (56 patients). Quality of life was measured prospectively on two occasions, before the procedure and during follow-up (median 39 months after surgery) using the European Organization for Research and Treatment of Cancer (EORTC) Quality-of-Life Questionnaire (QLQ-C30). Total pain score decreased significantly after surgery in both groups of patients. During the follow-up period, the global quality of life improved to 30.4 % in the DPPHE/PJA group, and to 23.2 % in the PD/PPPD group. Postoperative morbidity and mortality were higher in the resection group, but the differences were not significant. Both surgical procedures led to significant improvement of the quality of life and pain relief after surgery for CP. The EORTC QLQ-C30 was found to be a valid and readily available test for quality-of-life assessment in patients with chronic pancreatitis.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• pankreas chirurgie   MeSH
• pankreatikojejunostomie MeSH
• pankreatitida chirurgie   terapie   MeSH
• pankreatoduodenektomie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• Gastroenterologie,
• MeSH
• duodenum MeSH
• ezofágus MeSH
• gastrointestinální nemoci MeSH
• žaludek MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie

Ucelený přehled duodenálních nádorů se v současné literatuře prakticky nevyskytuje. S jednotlivými typy zhoubných nádorů se lze seznámit v rámci přehledu malignit tenkého střeva, popsanými soubory kazuistik či jednotlivých případů. Výjimkou jsou nádory ampulární oblasti, které jsou podrobně uvedeny v poslední WHO histologické klasifikaci nádorů trávicího ústrojí. Z domácích ani zahraničních literárních pramenů nelze vyhledat ani ucelený náhled na léčbu nádorů duodena. Obdobně je tomu i při vyhledávání chirurgických postupů. Resekční výkony na duodenu by proto měly být prováděny na pracovištích, které mají dostatečnou zkušenost s výkony v oblasti hepato-pankreato-biliární.

No comprehensive knowledge of duodenal tumours exists in the current literature; individual types of malignant tumours may be described within malignancies of the small bowel, sets of case reports, or individual cases. Ampullary carcinomas are the exception and they are detailed in the current WHO histological classification of tumours of digestive system. Neither national nor international literature sources provide a comprehensive review of their therapy. The situation is similar when searching for surgical procedures. Resection procedures on the duodenum should thus be performed in specialized centres with sufficient experience with hepato-pancreato-biliary surgery.

• MeSH
• adenokarcinom MeSH
• duodenum anatomie a histologie   chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory duodena * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• pankreatoduodenektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Autoři referují o případu 60 letého muže s primárním adenokarcinomem distálního dvanáctníku. Za první příznak onemocnění lze předpokládat krvácení do gastrointestinálního ústrojí téměř dva roky před definitivním diagnostickým závěrem. Diagnóza nebyla správně stanovena ani pri dalších vyšetřeních v progresi choroby, ani při první chirurgické revizi. Příčina tkví nepochybně v raritnosti diagnózy i v nepříznivé lokalizaci tumoru. Přínosem bylo provedení enteroskopie, i když její závěr nebyl lokalizačně přesný. Tumor byl radikálně chirurgicky řešen až při druhé operaci, a to segmentální resekcí distálního dvanáctníku s duodenojejunální anastomózou v oblasti D2. Nemocný byl následně předán do péče onkológa. Pripad dokumentuje diagnostické nesnáze i ojediněle prováděný operační výkon. Možný úspěch léčby je vždy podmíněn pouze koordinovanou gastroenterologickou, chirurgickou a onkologickou péčí.

The authors describe a case of a 60-year-old man with primary adenocarcinoma of the distal duodenum. The first ,ex post assumed symptom, was haemorrhage into the gastrointestinal tract almost two years before the final diagnostic conclusion. The diagnosis was not correctly established even during subsequent examinations during progression of the disease and not even during the first surgical revision. The reason is, no doubt, the rareness of the diagnosis and the adverse site of the tumour. An asset was enteroscopy, although its conclusion was not accurate as regards the site. The tumour was radically removed only during the second operation by segmental resection of the distal duodenum with a duodenojejunal anastomosis in the region of D2.The patient was then referred to the care of an oncologist. The case shows the diagnostic difficulties and the unique operation that was performed. Possible success of treatment is always conditioned by coordinated gastroenterological, surgical and oncological care.

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   chirurgie   MeSH
• chirurgie trávicího traktu MeSH
• diagnostické techniky chirurgické MeSH
• lidé MeSH
• nádory duodena chirurgie   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH