in vitro techniques
Dotaz
Zobrazit nápovědu
... of participants vii -- Declarations of interests of the Strategic Advisory Group of Experts on In Vitro ... ... Accepted applications for the second Model List of Essential In Vitro Diagnostics -- Section l.b. ... ... antigen: rapid diagnostic test Vibrio cholerae antigen: rapid diagnostic test Section ll.a General in vitro ... ... Clinical chemistry -- Procalcitonin in serum and plasma: immunoassay Section ll.b Disease-specific in vitro ... ... immunoglobulin M 154 -- Test for Zika virus nucleic acid 158 -- Annex 1 -- Second Model List of Essential In Vitro ...
WHO technical report series ; 1022
xiv, 218 stran : tabulky ; 24 cm
- MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- techniky in vitro MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- technické zprávy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- diagnostika
- NLK Publikační typ
- publikace WHO
sv.
- MeSH
- fertilizace in vitro MeSH
- reprodukční techniky MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Biologické vědy
- NLK Obory
- biologie
... Lamb, IV 17 Testicular and Germ Cell Toxicity: In Vitro Approaches -- R.E. Chapin -- A. ... ... Klinefelter -- 23 Sensitivity of Sertoli and Leydig Cells to Xenobiotics in -- In Vitro Models -- F.H ... ... Janson -- 63 -- Toxicity Testing Usin -- Ovary the Isolated In Vitro Perfused -- R. ... ... Christian -- 99 Is There Any Place for Nonmammalian In Vitro Tests? -- O.P. ... ... Schwetz 171 -- Utility of In Vitro Assays: Summary of International -- Workshop on In Vitro Methods in ...
Reproductive toxicology, ISSN 0890-6238 Volume 7, Supplement 1, 1993
173 stran : ilustrace, tabulky ; 28 cm
- MeSH
- ekotoxikologie MeSH
- infertilita MeSH
- rozmnožování MeSH
- techniky in vitro MeSH
- testy toxicity MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- sborníky MeSH
- zprávy MeSH
- Konspekt
- Farmacie. Farmakologie
- NLK Obory
- toxikologie
- reprodukční lékařství
Byl testován vliv dvou abiotických elicitorů,a to dvou nově syntetizovaných sloučenin (substituovaných anilidů pyrazin-2-karboxylových kyselin)na tvorbu flavonoidů v kalusové kultuře Ononisarvensis L.Testované sloučeniny ovlivňovaly výrazně produkci flavonoidů v kultuře in vitro .Zejména po elicitaci roztokem látky č.I –(4-hydroxyanilid 6-chlor-5-terc.butylpyrazin-2-karboxylová kyselina)v koncentraci (3,32.10 –7 mol.l –1 )a době elicitace 48 hodin došlo ke zvýšení tvorbyflavonoidů o 976 %oproti kontrole.
The effect of two abiotic elicitors –two newly synthetized compounds (substituted anilides ofpyrazine-2-carboxylic acids)–on the formation of flavonoids in the callus culture of Ononis arvensisL.was tested.The compounds markedly influenced the production of flavonoids in an in vitro culture.Particularly after elicitation with a solution of compound No.1 (4-hydroxyanilide 6-chloro-5-terc.butylpyrazine-2-carboxylic acid)in a concentration of 3.32.10 –7 mol.l –1 and within 48 hours of elicitation an increase in flavonoid formation by 976 %versus the control took place.
Bola vyšetrená adsorpčná účinnosť aktívneho uhlia, Amberlitu XAD-2 a XAD-4 pri hemoperfúzii paracetamolu in vitro. Celkove bolo vykonaných 30 hemoperfúzií paracetamolu in vitro v uzavretom systéme pri použití vyššie uvedených sorbentov. Ako perfúzny roztok sme použili 3000 ml 0,9% NaCl. Koncentrácia paracetamolu v perfúznom roztoku bola 604,3±3,8 mg/l. Jednotlivé hemoperfúzie trvali 5 hodín. Pri hemoperfúzii cez aktívne uhlie v 300. minúte bola koncentrácia paracetamolu v roztoku 1,4±0,1 mg/l. Adsorpčná kapacita hemoperfúznej kapsuly s použitím Amberlitu XAD-2 a XAD-4 bola vyčerpaná už v 180. minúte. Autori na základe získaných výsledkov odporúčajú použitie hemoperfúzie cez aktívne uhlie u chorých po otrave paracetamolom. Okrem toho u 17-ročnej chorej, ktorá sa otrávila v samovražednom úmysle paracetamolom, bola vykonaná 5-hodinová hemoperfúzia cez aktívne uhlie. Táto liečba viedla k rýchlemu uzdraveniu.
The absorption efficacy of active charcoal, Amberlite XAD-2, and XAD-4 was investigated during in vitro paracetamol hemoperfusion. Overall, 30 in vitro paracetamol hemoperfusion procedures were performed in a closed system using the above sorbents. 3000 mL of 0.9% NaCl was used as the perfusion solution. Paracetamol levels in the perfusion solution were 604.3±3.8 mg/L. Individual hemoperfusion procedures took 5 hours to complete. At minute 300 of active charcoal-based hemoperfusion, the paracetamol levels in the solution were 1.4±0.1 mg/L. The adsorption capacity of the hemoperfusion capsules using Amberlite XAD-2 and XAD-4 was used up as early as minute 180. Based on their results, the authors recommend to use active charcoal-based hemoperfusion in patients with paracetamol intoxication. In addition, 5-hour active charcoal-based hemoperfusion was undertaken in a 17- year-old female patient taking paracetamol in a suicidal attempt. This therapy resulted in rapid recovery of the girl.
Byla studována adhezivita větvených oligoesterů v podmínkách in vitro měřením maximální síly potřebné k odtržení testovaného vzorku od podkladu (Fmax) za různých testovacích podmínek. Větvené oligoestery byly syntetizovány z kyseliny mléčné a glykolové v molárním poměru 1:1 a mannitolu nebo dipentaerythritolu jako větvící složky v koncentraci 3 %, 5 % nebo 8 %. Pro snížení viskozity, a tím usnadnění zpracovatelnosti a aplikace byl použit triethyl–citrát (TEC) v koncentraci 30 %. Polymerní systémy pro měření adhezivity byly připraveny tavením oligoesterů v mikrovlnné troubě a důkladnou homogenizací s TEC. Adhezivní síla byla měřena na materiálovém zkušebním stroji T1-FR050TH.A1K Zwick/Roell při nastavené rychlosti odtržení 10 mm/min nebo 100 mm/min, kontaktní síle 10 N nebo 20 N a době kontaktu vzorku s podkladem 5 s nebo 10 s. Bylo zjištěno, že adhezivita větvených oligoesterů je významně vyšší než adhezivita gelů želatiny, methylcelulosy, karmelosy sodné soli nebo karbomeru sodné soli. Oligoestery větvené dipentaerythritolem vykazovaly vyšší adhezivní sílu než oligoestery větvené mannitolem. S rostoucí koncentrací větvící složky v oligoesteru se zvyšovala hodnota adhezivní síly. Z testovaných zkušebních parametrů byl zjištěn statisticky významný vliv rychlosti odtržení vzorku od podkladu na velikost Fmax. Vliv různé doby kontaktu se projevil pouze u některých vzorků a vliv různé kontaktní síly na hodnotu Fmax nebyl prokázán u žádného vzorku.
Adhesive force of branched oligoesters under the in vitro conditions was studied by measuring the maximal force necessary to separate the tested sample from the base (Fmax) under different testing conditions. Branched oligoesters were synthesized from lactic and glycolic acids in the molar ratio 1:1, and from mannitol or dipentaery thritol as the branching components in concentrations of 3%, 5% or 8%. To decrease viscosity and thus to facilitate the workability and administration, triethyl citrate (TEC) in a concentration of 30% was employed. Polymeric systems for adhesive force measurements were prepared by melting oligoesters in a micro oven and by homogenization with TEC. Adhesive force was measured on a material testing device T1-FR050TH.A1K Zwick/Roell at the set rate of separation 10 mm/min or 100 mm/min, contact force 10 N or 20 N, and a period of contact of the sample with the base of 5 s or 10 s. The adhesive force of branched oligoesters was found to be significantly higher than the adhesive force of gelatine gels, methylcellulose, carmelose sodium salt or sodium carbomer salt. Dipentaerythritol-branched oligoesters exerted higher adhesive force than mannitol-branched oligoesters. The value of adhesive force was increased with growing concentration of the branching component in the oligoester. Of the experimental parameters tested, a statistically significant influence of the separation rate of the sample from the base on the magnitude of Fmax was observed. The influence of different periods of contacts was manifested only in some samples, and the influence of different contact forces on Fmax value was not demonstrated in any sample.
- MeSH
- adheziva analýza chemie MeSH
- adhezivita účinky léků MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- klinické laboratorní techniky přístrojové vybavení využití MeSH
- kyselina mléčná analýza chemie MeSH
- nosiče léků aplikace a dávkování MeSH
- polymery analýza chemie MeSH
- techniky in vitro MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Bola vyšetrená adsorpčná účinnosť aktívneho uhlia, Amberlitu XAD-2 a XAD-4 pri hemoperf úzii amitriptylínu a nortriptylínu in vitro. Celkove bolo vykonaných 15 hemoperíúzií amitriptylínu a nortriptylínu in vitro v uzavretom systéme pri použití vyššie uvedených sorbentov. Ako perfúzny roztok sme použili 3000 mi 0,9% roztoku NaCI. Koncentrácie amitriptylínu a nortriptylínu v perfúznom roztoku boli 13,1 ±0,5 mg/l, resp. 12,1±0,6mg/l. Jednotlivé hemoperfúzie trvali 5 hodín. Pri hemoperfúzii cez aktívne uhlie v 300. minúte boli koncentrácie amrtnptylínu a nortriptylínu v perfúznom roztoku 2,09±0,21 mg/l, resp. 1,95±0,14. Hemoperfúzia cez Amberlite XAD2 a XAD-4 znížila koncentráciu amitriptylínu a nortriptylínu na nulové hodnoty už v 180. minúte. Extrakcie a klírensy amitriptylínu a nortriptylínu dosiahli maximálne hodnoty (extrakcia: 1,0; klírens: 200 ml/min) v 120. minúte pri hemoperfúzii cez Amberlite XAD-2 a XAD-4. Podľa našich výsledkov získaných zo štúdie in vitro odporúčame pri akútnej otrave tricyklickými antidepresívami (amitriptylínom a nortriptylínom) u ľudí použitie hemoperfúzie cez Amberlite XAD-4 alebo XAD-2 do 6 hodín po akútnej otrave. Okrem toho u 44-ročnej chorej, ktorá sa v samovražednom úmysle otrávila amitriptylínom, sme vykonali dve hemoperfúzie cez Amberlite XAD-4. Táto liečba viedla k uzdraveniu chorej.
The absorption efficacy of charcoal, Amberlite XAD-2 and Amberlite XAD-4, in hemoperfusion using amitriptyline and nortriptylin e in vitro was assessed. Overall, 15 amitriptyline and nortriptyline hemoperfusion procedures were carried out in vitro using a clos ed sys- tem and the above sorbents. An NaCl solution (with a volume of 3,000 ml of 0.9% of NaCl) served as the perfusate. Amitriptyline and nortriptyline levels in the perfusate were 13.1±0.5 mg/l and 12.1±0.6mg/l, respectively. Individual hemoperfusion procedures la sted 5 hours. During charcoal-based hemoperfusion, amitriptyline and nortriptyline levels in perfusate at 300 minutes were 2.09±0.21 m g/l and 1.95±0.14 mg/l, respectively. Hemoperfusion using Amberlite XAD-2 and XAD-4 decreased amitriptyline and nortriptyline level s to zero as early as 180 minutes. Amitriptyline and nortriptyline extraction and clearance rates reached their peak values (extr action: 1.0; clearance: 200 ml/min) at 120 minutes during hemoperfusion with Amberlite XAD-2 and XAD-4. Based on the results of our in vitro study, we recommend to use tricyclic antidepressants for managing acute poisoning with amitriptyline and nortriptyline in man, and hemoperfusion with Amberlite XAD-4 or XAD-2 within 6 hours of acute poisoning. In addition, we performed two hemoperfusion procedures with Amberlite XAD-4 in a 44-year-old woman ingesting amitriptyline in a suicide attempt. The patient recovered succ ess- fully.
Makrofágy představují stěžejní bod vzájemné interakce mezi patogenem a hostitelským organismem. Jsou nejen častou bránou vstupu invadujícího infekčního agens, zejména nitrobuněčných parazitů, ale zárověň i kompartmentem jejich pomnožení a další diseminace infekce. Francisella tularensis je modelovým nitrobuněčným patogenem způsobujícím granulomatózní procesy, jejichž klinická manifestace závisí na bráně vstupu. Osud F. tularensis uvnitř makrofágů a patogeneze vzniku onemocnění nejsou bezezbytku popsány. Našim cílem bylo vytvoření funkčního modelu infekce makrofágů myší monocyto-makrofágové linie J774.2 vakcinačním kmenem F. tularensis LVA za přesně definovaných podmínek jejich stimulace LPS a IFNy in vitro s ohledem na definici faktorů vzájemné interakce a přispění k popisu imunopatogeneze infekce. Infikované buňky byly amalyzovány mikroskopicky a průtokovou cytometrií, byla měřena produkce NO a vybraných cytokinů v supernatantu. Přežívání bakterie bylo hodnoceno pomocí CFU (Colony Forming Units). V pravidelných časových intervalech byly průtokovou cytometríí hodnoceny povrchové denzity molekul CD16/32 (FcyIII/IIR), CD54 (ICAM-1) a CD86 (B7.2) vyjádřené intenzitou fluorescence a hodnocené indexem MFI (Mean Fluorescence Index). Výsledky naší práce podporují hypotézu, že klíčovým faktorem imunopatogeneze infekce F. tularensis je inhibice stimulace infikované buňky. Vytvořený model aktivace makrofágů je univerzální a využitelný pro studium vlivu dalších nox na makrofágy, a to nejen infekčních.
Macrophages represent a key point of host-pathogen mutual interaction. They are not only a frequent gate for invading microbes especially intra- cellular parasites, but compartment of their replication as well. Francisella tularensis is a prototypical intracellular parasite causing granulomatous diseases. Their clinical significance is dependent on the course of invasion. The fate of F. tularensis inside the host cell, and the pathogenesis of the disease remain unclear. Our aim was to create a functional model of mouse monocyte-macrophage cell line J774.2 infected by F. tularensis LVS strain in defined conditions of lipopolysaccharide (LPS) and interferon gamma (IFNγ) in vitro stimulation with respect to mutual factors of interaction definition, to add new informations to current paradigma of F. tularensis infection. Infected cells were harvested and analysed by microscopy and by flow cytometry and likewise the NO and cytokines production was measured in cell supernatant. A survival of b acteria was assessed by colony forming units (CFU) count. The changes in the surface density of selected molecules (CD16/32 (FcγIII/IIR), C D54 (ICAM-1) and CD86 (B7.2)) expressed by changes in mean fluorescence index (MFI) in regular intervals were measured. Results of our work support the hypothesis, that F. tularensis infection can manipulate with signaling pathways of macr ophage to escape the immunosurveillance and to exploite intracellular compartment for hidden multiplic ation. Functional model of macrophages in vitro infection and stimulation seems to be universal and usefull tool for study of influence of various noxious factors on macrophages.