The small airways, also referred to as the lung's silent zone, are closely associated with poor symptom control and more frequent asthma exacerbations. The oscillometry technique superimposes sound or airwaves onto normal tidal breathing and provides information on resistance and reactance, that is, obstacles to airflow occurring inside and outside of the bronchi. More recently, a management paradigm based on so-called "treatable traits" has been proposed to personalize and improve asthma care for individuals by proactively identifying and targeting modifiable pulmonary, extrapulmonary, and behavioral traits affecting asthma control. In this review article, we evaluate the literature on small airways dysfunction as a potential treatable trait in persistent asthma. In particular, we discuss whole- and intrabreath oscillometry and the impact of extrafine inhaled corticosteroids and systemic biologics on the peripheral airways.

• MeSH
• bronchiální astma * patofyziologie   farmakoterapie   diagnóza   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• oscilometrie * metody   MeSH
• plíce patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

This study presents a combined experimental and numerical investigation of fiber transport and deposition in a realistic model of the female respiratory tract, extending to the seventh generation of branching. Numerical simulations were performed using the Euler-Lagrange Euler-Rotation (ELER) method, an efficient alternative to conventional Finite Volume Methods that benefits from explicit formulation and vast scalability, enabling fast parallelization on high-performance clusters. The ELER method was coupled with the Lattice Boltzmann Method (LBM) to simulate fiber dynamics under a realistic inspiratory flow profile. Experimental validation was conducted using an identical physical airway replica. The results demonstrated good agreement between simulations and experiments in the upper airways and trachea, with some discrepancies in the bifurcations, likely owing to the challenges of modeling complex turbulent flow with ELER. This method is more accurate than corresponding effective diameter simulations. Deposition patterns were analyzed as a function of fiber dimensions, revealing higher accuracy of the ELER method for smaller particles and confirming the tendency of higher aspect ratio fibers to penetrate deeper into the lungs. The orientation-dependent deposition mechanism was deployed, underscoring the importance of solving the actual orientations of the fibers. While advancing our understanding of fiber transport in female airways, the findings also reveal limitations in current numerical techniques, particularly in bifurcations. This study emphasizes the distinct behavior of fibrous versus spherical particles, with fibers exhibiting a greater propensity to reach deeper lung regions, which has significant implications for inhalation toxicology and drug delivery.

• MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• biologické modely * MeSH
• dýchací soustava * MeSH
• lidé MeSH
• plíce MeSH
• počítačová simulace MeSH
• trachea * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Konečným cieľom v liečbe astmy je dosiahnutie kontroly ochorenia a minimalizácia rizika budúcej exacerbácie. Napriek liečbe strednou až vysokou dávkou inhalačných kortikosteroidov (ICS) vo fixnej kombinácii s dlhodobo pôsobiacimi beta-2 agonistami (LABA), mnohí pacienti stále nedosahujú adekvátnu úroveň kontroly ochorenia a majú vysoké riziko exacerbácií. Na závažnosť ochorenia vplýva aj nesprávne dodržiavanie liečby alebo nesprávna inhalačná technika. Preto sa navrhuje pridať terapiu dlhodobo pôsobiacimi muskarínovými antagonistami (LAMA) k stredne dávkovaným ICS a LABA (GINA 2024), nazvanú ako triple terapia. GINA odporúča triple liečbu ako ďalšiu možnosť v kroku 4 a ako prvú voľbu v kroku 5. Preto je potrebné poznať stratégiu tejto liečby a adekvátne indikovať voľnú a fixnú triple terapiu u pacientov s bronchiálnou astmou. Ponúka dosiahnuť terapeutickú kontrolu astmy. Napriek dôkazom o jej účinnosti a bezpečnosti sa inhalačná triple terapia (ITT) ešte stále zväčša nepoužíva u pacientov s astmou.

The ultimate goal in the treatment of asthma is the achievement of disease control and minimization of the risk for future exacerbation. Despite using medium/high dose of inhaled corticosteroids (ICS) in fixed combination with long-acting beta-2 agonists (LABA), many patients still do not achieve an adequate level of disease control and remain at risk of exacerbations. Disease severity may be related to poor treatment adherence or improper inhaler technique. LAMA is suggested as the first add-on therapy to moderate dose ICS + LABA (GINA 2024), called as triple therapy. GINA recommends triple therapy (LAMA to ICS/LABA) as a further option at step 4 and as first choice at step 5. Therefore, it is useful to know strategy this treatment and adequate indicate free and fixed triple therapy in patients with bronchial asthma. It offers to achieve therapeutic control of asthma. Despite evidence of its efficacy and safety, inhaled triple therapy (ITT) is still not mostly used in patients with asthma.

• Klíčová slova
• asthma control, inhaled triple therapy, therapeutic control of asthma, kontrola astmy, inhalačná triple terapia, terapeutická kontrola astmy, inhalační triple terapie,
• MeSH
• antiastmatika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• bronchiální astma * farmakoterapie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Výskyt průduškového astmatu (asthma bronchiale, dále jen astma) v dětském věku trvale v posledních dekádách v ekonomicky vyspělých zemích, kam se řadí i Česká republika, narůstá. Astma je nejčastější chronickou respirační chorobou dětského věku. Pokud je diagnóza stanovena včas a je včas zahájena účinná farmakoterapie, jejímž základem jsou inhalačními kortikosteroidy, a to bez ohledu na věk či fenotypy astmatu, je ve většině dosaženo plné kontroly astmatu. V podávání antiastmatik je preferována inhalační cesta, která je účinná, bezpečná, ale náročná na výběr správného inhalačního systému, nácvik správné inhalační techniky a na monitorování správné inhalační techniky.

The incidence of asthma in childhood has been steadily increasing in recent decades in economically developed countries, including the Czech Republic. Asthma is the most common chronic respiratory disease of childhood. If the diagnosis is made early and effective pharmacotherapy based on inhaled corticosteroids is initiated on time, regardless of age or asthma phenotypes, full asthma control is achieved in most cases. The inhalation route is preferred in the administration of antiasthmatic, which is effective, safe, but demanding in terms of choosing the right inhalation system, training the correct inhalation technique and monitoring the correct inhalation technique.

• MeSH
• bronchiální astma * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• bronchiální hyperreaktivita diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• dechová terapie metody   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• mladiství MeSH
• nemoci dýchací soustavy diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• respirační funkční testy metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

OBJECTIVES: Acute hypoxemic respiratory failure in immunocompromised patients remains the leading cause of admission to the ICU, with high case fatality. The response to the initial oxygenation strategy may be predictive of outcome. This study aims to assess the response to the evolutionary profiles of oxygenation strategy and the association with survival. DESIGN: Post hoc analysis of EFRAIM study with a nonparametric longitudinal clustering technique (longitudinal K-mean). SETTING AND PATIENTS: Multinational, observational prospective cohort study performed in critically ill immunocompromised patients admitted for an acute respiratory failure. INTERVENTIONS: None. MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: A total of 1547 patients who did not require invasive mechanical ventilation (iMV) at ICU admission were included. Change in ventilatory support was assessed and three clusters of change in oxygenation modality over time were identified. Cluster A: 12.3% iMV requirement and high survival rate, n = 717 patients (46.3%); cluster B: 32.9% need for iMV, 97% ICU mortality, n = 499 patients (32.3%); and cluster C: 37.5% need for iMV, 0.3% ICU mortality, n = 331 patients (21.4%). These clusters demonstrated a high discrimination. After adjustment for confounders, clusters B and C were independently associated with need for iMV (odds ratio [OR], 9.87; 95% CI, 7.26-13.50 and OR, 19.8; 95% CI, 13.7-29.1). CONCLUSIONS: This study identified three distinct highly performing clusters of response to initial oxygenation strategy, which reliably predicted the need for iMV requirement and hospital mortality.

• MeSH
• hypoxie * terapie   mortalita   MeSH
• imunokompromitovaný pacient * MeSH
• jednotky intenzivní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• kritický stav mortalita   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• oxygenoterapie * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• respirační insuficience * terapie   mortalita   MeSH
• senioři MeSH
• shluková analýza MeSH
• umělé dýchání * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je definována jako heterogenní onemocnění manifestující se respiračními příznaky. Podkladem jsou abnormality dýchacích cest a alveolů, které progredují a vedou k ireverzibilní obstrukční ventilační poruše. Léčba vychází z nové klasifikace CHOPN dle Globální iniciativy pro CHOPN 2023 (GOLD), kde jsou rozhodujícími kritérii symptomy onemocnění a exacerbace. Klíčovou léčbou jsou bronchodilatační léky v monoterapii, duální kombinaci či trojkombinaci. Kombinační bron- chodilatační léčba na základě rozdílných mechanismů zlepšuje stupeň dilatace bronchiálního stromu. Jedná se o kombinaci dlouhodobě působících β2-agonistů (LABA), dlouhodobě působících antagonistů muskarinových receptorů (LAMA) a případně inhalačního kortikosteroidu (IKS). Zařazení IKS směřuje především k snížení rizika a počtu exacerbací CHOPN.1 Trendem je kombinační léčba v jednom inhalačním systému, která zajišťuje lepší compliance pacien ta a i snazší inhalační techniku. Terapii je vhodné individualizovat podle konkrétních nálezů s cílem redukovat riziko exacerbací a zlepšit příznaky onemocnění s dopadem na zlepšení kvality života.

Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is defined as a heterogeneous disease manifesting with respiratory symptoms. Underlying abnormalities of the airways and alveoli progress and lead to irreversible obstructive ventilatory failure. Treatment is based on the new Global Initiative for COPD 2023 (GOLD) classification of COPD, where disease symptoms and exacerbations are the critical criteria. The key treatment is bronchodilators in monotherapy, dual combination or triple combination. Combination bronchodilator therapy improves the degree of bronchial tree dilatation based on different mechanisms. It is a combination of long-acting β2-agonists (LABAs), long- acting muscarinic receptor antagonists (LAMAs) and possibly an inhaled corticosteroid (ICS). The inclusion of ICS is primarily aimed at reducing the risk and number of COPD exacerbations. 1 The trend is towards combination therapy in a single inhalation system, which provides better patient compliance as well as easier inhalation technique. Therapy should be individualized according to specific findings in order to reduce the risk of exacerbations and improve disease symptoms with an impact on quality of life.

• MeSH
• agonisté beta-2-adrenergních receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• bronchodilatancia farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• eozinofily účinky léků   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie * MeSH
• lidé MeSH
• progrese nemoci MeSH
• respirační funkční testy metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Inhalation drug administration is increasingly used for local pharmacotherapy of lung disorders and as an alternative route for systemic drug delivery. Modern inhalation powder systems aim to target drug deposition in the required site of action. Large porous particles (LPP), characterized by an aerodynamic diameter over 5 μm, density below 0.4 g/cm3, and the ability to avoid protective lung mechanisms, come to the forefront of the research. They are mostly prepared by spray techniques such as spray drying or lyophilization using pore-forming substances (porogens). These substances could be gaseous, solid, or liquid, and their selection depends on their polarity, solubility, and mutual compatibility with the carrier material and the drug. According to the pores-forming mechanism, porogens can be divided into groups, such as osmogens, extractable porogens, and porogens developing gases during decomposition. This review characterizes modern trends in the formulation of solid microparticles for lung delivery; describes the mechanisms of action of the most often used porogens, discusses their applicability in various formulation methods, emphasizes spray techniques; and documents discussed topics by examples from experimental studies.

• MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• farmaceutická chemie metody   MeSH
• lékové transportní systémy * metody   MeSH
• lidé MeSH
• plíce * metabolismus   účinky léků   MeSH
• poréznost MeSH
• prášky, zásypy, pudry MeSH
• příprava léků metody   MeSH
• velikost částic * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• antiastmatika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bronchiální astma * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• bronchiální hyperreaktivita diagnóza   MeSH
• COVID-19 komplikace   MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí MeSH
• dítě MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nebulizátory a vaporizátory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Bronchiální astma, řadící se mezi chronická plicní onemocnění, zásadním způsobem ovlivňuje každodenní život pacienta. Adherence k léčbě a správná inhalační technika jsou nezbytnou součástí pro dosažení cílů terapie. Cílem článku je podání přehledu publikovaných prací hodnotících vliv farmaceutem vedené intervence na adherenci k léčbě nebo inhalační techniku u dospělých pacientů s bronchiálním astmatem. Rešerší literatury v databázích PubMed a Scopus bylo identifikováno celkem 23 studií. Z jejich analýzy vyplynulo, že intervence farmaceuta v jakékoliv podobě měla pozitivní vliv na oba výše uvedené sledované jevy i na výsledky terapie bronchiálního astmatu a může významnou měrou přispívat ke zlepšení kvality života pacientů.

Bronchial asthma, a chronic pulmonary disease, has a major impact on the patient's daily life. Medication adherence and correct inhalation technique are essential to achieve the goals of therapy. The aim of this paper is to provide a review of published literature evaluating the effect of pharmacist-led interventions on medication adherence or inhalation technique in adult patients with bronchial asthma. A total of 23 studies were identified by a literature search of PubMed and Scopus databases. The analysis of the selected studies suggested that pharmacist-led intervention in any form had a positive impact on both above mentioned oberved phenomena and clinical outcomes of bronchial asthma therapy and can significantly contribute to improvement of patients ́ quality of life.

• MeSH
• adherence a compliance při léčbě * MeSH
• adherence pacienta MeSH
• bronchiální astma * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• dechová terapie klasifikace   metody   MeSH
• farmaceuti MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Profesionálna astma je ochorenie, ktoré je charakterizované zápalom dýchacích ciest, rôznym obmedzením prietoku vzduchu a hyperreaktivitou dýchacích ciest, ktoré vzniká z príčin a podmienok, ktoré možno pripísať pracovnému prostrediu, ale nie stimulom, vyskytujúcim sa mimo pracovného prostredia. Profesionálna astma je často nedostatočne diagnostikovaná a počet pacientov s hláseným ochorením je nižší, ako je skutočná prevalencia. Diagnostický prístup profesionálnej astmy preto musí byť komplexný. V prekladanej práci je uvedená kazuistika pacientky s priznanou profesionálnou astmou, u ktorej bolo nutné pre definitívne potvrdenie ochorenia realizovať širšie spektrum objektívnych metód. Pacientka (58 rokov), fajčiarka, pracovala 12 rokov v pekárenskej výrobe. Respiračné ťažkosti v zmysle dyspnoe, neproduktívneho kašľa a intermitentného pískania na hrudníku sa rozvinuli po šiestich rokoch od nástupu do práce. Pacientka na Kliniku pracovného lekárstva a klinickej toxikológie (KPL a KT) v Košiciach bola odoslaná imunoalergológom ako syndróm dráždivého kašľa v diferenciálnej diagnóze bez potvrdenia inhalačnej precitlivenosti. Pred hospitalizáciou na klinike bola práce neschopná 2 mesiace. Realizované vyšetrenia v priebehu hospitalizácie (negatívny auskultačný nález, spirometrické vyšetrenie bez jednoznačnej obštrukčnej ventilačnej poruchy, bronchoprovokačný test metacholínom, bronchodilatačný test salbutamolom, 24-hodinové monitorovanie vrcholového výdychového prietoku PEF) astmu nepotvrdili. Špecifické IgE protilátky preukázali hraničnú senzibilizáciu na ražnú múku. Následne bola pacientka zaradená na pôvodné pracovisko za účelom vykonania reexpozičného testu. Po 2 mesiacoch opätovne vyšetrená na ambulancii KPL a KT, kde uvádzala zvýraznenie respiračných symptómov, auskultačne dýchanie vezikulárne bez vedľajších dýchacích fenoménov s predĺženým exspíriom. Pri spirometrickom vyšetrení boli dynamické pľúcne parametre na dolnej hranici normy, bronchodilatačný test salbutamolom bol pozitívny. Hodnoty PEF v porovnaní s hospitalizáciou boli o 40 % nižšie. Vzhľadom na anamnézu symptómov zhoršenia stavu v pracovnom prostredí, pozitívny bronchodilatačný test, pokles hodnôt PEF o 40 % a pozitivitu špecifických IgE protilátok bola priznaná profesionálna astma s precitlivenosťou na ražnú múku. Kazuistika poukázala nevyhnutnosť realizácie viacerých diagnostických metód nie len na potvrdenie profesionality ochorenia ale aj samotné diagnostikovanie astmy.

Occupational asthma is a disease that is characterized by inflammation of the airways, varying airflow limitation and hyperreactivity of the airways, which arises from causes and conditions attributable to the work environment, but not to stimuli occurring outside the work environment. Occupational asthma is often underdiagnosed and the number of patients with the reported disease is lower than the actual prevalence. The diagnostic approach to occupational asthma must therefore be comprehensive. The translated work presents a case report of a patient with admitted occupational asthma, in whom it was necessary to implement a wider spectrum of objective methods for the definitive confirmation of the disease. The 58-year-old patient, a smoker, worked for 12 years in the bakery industry. Respiratory difficulties in terms of dyspnea, non-productive cough and intermittent wheezing in the chest developed six years after starting work. The patient was sent to the Department of Occupational Medicine and Clinical Toxicology (KPL and KT) in Košice by an immunoallergist as irritable cough syndrome in the differential diagnosis without confirmation of inhalant hypersensitivity. Before hospitalization at the department, she was at sick leave for 2 months. The examinations performed during the hospitalization (negative auscultation findings, spirometric examination without clear obstructive ventilation disorder, bronchoprovocation test with methacholine, bronchodilation test with salbutamol, 24-hour monitoring of PEF peak expiratory flow) did not confirm asthma. Specific IgE antibodies showed borderline sensitization to rye flour. Subsequently, the patient was assigned to the original workplace for the purpose of performing a re-exposure test. After 2 months, she was re-examined at the KPL and KT clinic, where she reported increased respiratory symptoms, and vesicular breathing on auscultation without secondary respiratory phenomena with prolonged expiration. During the spirometric examination, the dynamic lung parameters were at the lower limit of the norm, the bronchodilation test with salbutamol was positive. PEF values compared to hospitalization were 40% lower. Due to the anamnesis of worsening symptoms in the work environment, a positive bronchodilation test, a decrease in PEF values by 40% and the positivity of specific IgE antibodies, occupational asthma with hypersensitivity to rye flour was diagnosed. The case study pointed out the necessity of implementing several diagnostic methods not only to confirm the occupational origin of the disease but also to diagnose asthma itself.

• MeSH
• bronchoprovokační testy metody   MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí klasifikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• profesionální astma * diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• respirační alergie diagnóza   etiologie   MeSH
• vrcholová exspirační průtoková rychlost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH