Cíl: zhodnotit efekt jedné intravitreální injekce expanzivního plynu při léčbě vitreomakulární trakce (VMT). Metodika: Retrospektivní vyhodnocení výsledků léčby VMT pomocí nitrooční aplikace 0,3 ml 100% C3F8. Zákrok byl proveden ambulantně v topické anestezii. Výsledky: Pneumatickou vitreolýzu podstoupilo 12 pacientů (14 očí). Průměrný rozsah vitreomakulární adheze byl 490,5 μm (408–751).K odloučení zadní sklivcové membrány došlo u 13 očí (92,9 %), u 11 z nich během prvního měsíce sledování (84,6 %), u dalších 2 očí v průběhu dvou měsíců od zákroku. Zraková ostrost se zlepšila ze vstupní průměrné hodnoty 0,50 (0,16–0,18) na 0,67 (0,2–1,0) (p < 0,001). Zákrok byl úspěšný také u dvou očí, kde byl v minulosti neúspěšný pokus o uvolnění VMT pomocí ocriplasminu. U jednoho oka došlo k rozvoji makulární díry. Jiné komplikace jsme v tomto souboru nezaznamenali. Závěr: Intravitreální aplikace C3F8 představuje efektivní, bezpečnou a levnou metodu léčby VMT.

Purpose: To evaluate the effect of one intravitreal injection of expansile gas in the treatment of vitreomacular traction (VMT).Methods: A retrospective review of eyes with VMT treated with singl injection of 0,3 ml of 100% C3F8 gas was performed. The procedure was performed on an outpatient basis under topical anesthesia. Results: Twelve consecutive patient (14 eyes) with symptomatic VMT underwent pneumatic vitreolysis. Mean extend of vitreomacular adhesion was 490,5 μm (408-751). A posterior vitreous detachment developed in 13 eyes (92,9 %) after a single gas injection, in 11 eyes (84,6 %) during the first month of follow-up, in 2 eyes within two month of injection. Mean baseline and last BCVA were 0,5 (0,16-0,18) and 0,67 (0,2-1,0) respectively (p < 0,001). Mean folow-up time was 5,8 (1-16) months. The procedure was also successful in two eyes, which where previously unsuccessfuly treated with ocriplasmin. One eye formed a macular hole. There were no other complication.Conclucion: Intravitreal injection of C3F8 is an effective, safe and inexpensive therapy of vitreomacular traction.

• Klíčová slova
• zadní sklivcová membrána, vitreomakulární trakce, perfluoropropan, C3F8,
• MeSH
• injekce intravitreální metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odchlípení sklivce * terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: The aim of this study was to assess retinal toxicity in a rabbit model after carboplatin delivered as repeated transcorneal intravitreal injection, in order to determine the highest possible safe dose for use in human retinoblastoma "seeding" tumor chemotherapy. METHODS AND RESULTS: We used six albino rabbits in an in vivo experiment and injected 0.008 mg of carboplatin intravitreally (iv) 4 times at two-week intervals. 0.08 mL saline was injected into the left eye. We recorded electroretinograms (ERGs) before the first carboplatin injection and after the fourth injection. Platinum concentration was measured 1 h after the fifth additional injection. We found reduced dark-adapted b-wave amplitudes and, light-adapted b-wave and a-wave amplitudes. The differences between right and left eyes was significant but we found no histopathologic retinal changes. CONCLUSIONS: 0.008 mg of carboplatin is probably the highest possible safe dose for the treatment of retinoblastoma patients. Questionable is direct extrapolation of retinal toxicity from the rabbit eye model to the human eye.

• MeSH
• elektroretinografie MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• karboplatina aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   MeSH
• králíci MeSH
• nemoci retiny chemicky indukované   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   MeSH
• retina MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: To determine platinum (Pt) concentrations and area under the concentration versus time curve (AUC) of the vitreous humor after periocular or transcorneal intravitreal administration of carboplatin in rabbits. METHODS: Eighteen albino rabbits were included in an in vivo experiment. Each animal received a single dose of either 30 mg of carboplatin by periocular injection (POI30 group: n = 6) or 15 mg by periocular injection (PI15 group: n = 6), or 0.05 mg by transcorneal intravitreal injection (TII group: n = 6), respectively, into the right eye. Vitreous humor from the right eyes and plasma samples were collected post dose at 1, 2, 6, 24, 48, 168, and 336 hours or 448 hours, respectively. Flameless atomic absorption spectroscopy was employed to analyze total platinum concentrations in blood and vitreous humor. AUC was calculated using the trapezoidal rule. RESULTS: Pt concentration was mostly < 1 mg/L (0-3.15 mg/L) in the vitreous humor samples and > or = 2 mg/L (2.33-7.3 mg/L) in the blood samples 1 hour after administration in POI groups. Markedly higher Pt concentrations were found 1 hour after intravitreal (TII) administration (10.285-66.759 mg/L) and decreased below 1 mg/L no less than 168 hours after administration. The mean AUC for Pt in vitreous humor was significantly lower (p = 0.0001) after both POI30 and P0I15 administration compared to TII route (8.955 +/- 2.464 mg/L/min). CONCLUSIONS: These findings proved that intravitreal carboplatin delivery enables the achievement of relatively stable concentrations and AUC of platinum in the rabbit vitreous humor. This moreover suggests that transcorneal intravitreal delivery of carboplatin aiming to treat retinoblastoma vitreous seeding is a promising mode of chemotherapy.

• MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• karboplatina aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• králíci MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• nádory sítnice farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• retinoblastom farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• sklivec účinky léků   metabolismus   MeSH
• spektrofotometrie MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Ciel: Zistiť efekt opakovaných intravitreálnych aplikácii afliberceptu na endotel rohovky u pacientov s diabetickým makulárnym edémom (DME) a edémom makuly pri oklúzii retinálnej vény (RVO). Metodika: Do prospektívneho sledovania v období od januára 2021 do novembra 2023 bolo zaradených 87 naivných očí s diagnózou DME a RVO. Exklúzne kritérium pre zaradenie bol operačný alebo laserový zákrok počas sledovacieho obdobia, nosenie kontaktných šošoviek, ope rácia katarakty pred menej ako 6 mesiacmi, dystrofie alebo iné ochorenia rohovky, ktoré môžu spôsobiť zmeny endotelu. Okrem rutinných vyšetrení sme v deň 1., 4. a 8. injekcie vyšetrovali aj endotel rohovky pomocou bezkontaktnej endotelovej mikroskopie. Vyhodnocovali sme 4 parametre: hustotu endotelových buniek (CD), hexagonalitu (HEX), koeficient variability (CV) a centrálnu hrúbku rohovky (CCT). Najskôr sme vyhodnocovali celý súbor očí a následne sme ho rozdelili podľa 2 kritérií; podľa diagnózy na DME/RVO a podľa šošovky na fakické/pseu dofakické oči. Výsledky: Vyhodnotených bolo 87 očí (68 pacientov). Priemerný vek pacientov v čase diagnózy bol 66,8 ±9,3 rokov. Z celkového počtu 87 bolo 51 (59 %) fakických a 36 (41 %) pseudofakických očí. S diagnózou DME bolo liečených 61 (70 %) očí a s diagnózou RVO 26 (30 %). V prie behu sledovania nedošlo vplyvom liečby k štatisticky signifikantnej zmene priemerných hodnôt CD, HEX, CV, CCT či už v súbore všetkých očí alebo v rozdelení do podskupín podľa diagnózy či stavu šošovky. Záver: Zistili sme, že intravitreálne aplikácie afliberceptu u pacientov s DME a RVO neovplyvňujú parametre rohovkového endotelu ako CCT, HEX, CD, CV hodnotené pomocou endotelovej mikroskopie pri sledovaní po 8 injekciu.

Aim: To determine the effect of repeated intravitreal injections of aflibercept on the corneal endothelium in patients with diabetic macular edema (DME) and macular edema due to retinal vein occlusion (RVO). Methods: In a prospective study conducted between January 2021 and November 2023, a total of 87 treatment-naive eyes with DME and RVO were evaluated. The exclusion criteria were surgery or laser intervention during the follow-up period, contact lens wear, cataract surgery in the last 6 months, dystrophy, or other corneal condition that may cause endothelial damage. In addition to routine examinations on the day of application, we also measured the corneal endothelium using specular microscopy on the 1st, 4th and 8th day of injection. We evaluated 4 parameters: endothelial cell density (CD), hexagonality (HEX), coefficient of variability (CV) and central corneal thickness (CCT). First of all, we evaluated the entire cohort of eyes, and then divided it according to 2 criteria; the diagnosis into DME/RVO and according to the lens status into phakic/pseudophakic eyes. Results: A total of 87 eyes of 68 patients were evaluated. The average age of the patients at the time of diagnosis was 66.8 ±9.3 years. Within the cohort 51 (59%) eyes were phakic and 36 (41%) pseudophakic. A total of 61 (70%) eyes with a diagnosis of DME were treated, and 26 (30%) with RVO. During the follow-up, there were no significant changes in the average values of CD, HEX, CV, CCT due to aflibercept treatment, either in the whole group or in subgroups according to diagnosis or lens condition. Conclusions: The results of this study suggest that intravitreal administration of aflibercept in patients with DME and RVO did not have an impact on corneal endothelial parameters, including CCT, HEX, CD and CV. These parameters were measured using endothelial microscopy during an 8-injection observation period.

• Klíčová slova
• aflibercept,
• MeSH
• bevacizumab aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• endoteliální buňky účinky léků   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory angiogeneze * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• injekce intravitreální * klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém chemicky indukované   etiologie   MeSH
• mikroskopie klasifikace   metody   MeSH
• počet buněk MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rohovkový endotel diagnostické zobrazování   účinky léků   MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A antagonisté a inhibitory   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Zjistit složení bakteriální mikroflóry ve spojivkovém vaku u pacientů s vlhkou formou věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) indikovaných k intravitreální aplikaci ranibizumabu (Lucentis, Novartis Pharma AG). Zhodnotit účinnost kombinované lokální přípravy širokospektrým antibiotikem moxifloxacin 0,5 % (Vigamox, Alcon) a 5% roztokem jodovaného povidonu (Betadine, Egis Pharmaceuticals, LTD.) a vyhodnotit subjektivní snášenlivost moxifloxacinu. Metodika a materiál: V prospektivním, nerandomizovaném sledování bylo hodnoceno 20 očí 20 pacientů léčených intravitreálně podávaným ranibizumabem. Všem pacientům byl proveden opakovaně výtěr ze spojivkového vaku léčeného oka, a to v časovém schématu - před zahájením užívání moxifloxacinu, v den intravitreálního podání ranibizumabu před výplachem spojivkového vaku 5% roztokem jodovaného povidonu, dále po výplachu bezprostředně před injekcí a kontrolně též tři dny po intravitreální aplikaci. Zároveň byla dotazníkovou formou hodnocena snášenlivost moxifloxacinu. Výsledky: Při odběru materiálu ze spojivkového vaku léčeného oka před aplikací moxifloxacinu mělo 17 očí pozitivní bakteriální kultivaci (85 %) a tři oči (15 %) negativní bakteriální kultivaci. U dvou očí s pozitivní kultivací byla nalezena rezistence na moxifloxacin. Po třech dnech aplikace moxifloxacinu byla kultivace negativní u 13 očí (65 %), u 7 očí (35 %) byla bakteriální kultivace pozitivní. Po výplachu oka 5% roztokem jodovaného povidonu byla negativní kultivace u 17 očí (85 %), pozitivní kultivace byla u 3 očí (15 %), ve všech případech byla zjištěna citlivost na moxifloxacin. Tři dny po intravitreální injekci byla negativní kultivace ze spojivkového vaku u 13 očí (65 %), u 7 očí (35 %) byla kultivace pozitivní, bakterie byly citlivé na moxifloxacin. Subjektivní obtíže udávalo během aplikace moxifloxacinu celkem 10 pacientů, 5 pacientů žádné obtíže nemělo a 5 pacientů dotazník neodevzdalo. Průměrný začátek obtíží byl 2. den po zahájení podávání moxifloxacinu a průměrný stupeň obtíží byl 1,6 ze škály 0 až 5. Závěr: V našem souboru jsme zjistili široké spektrum mikroorganismů kolonizující spojivkový vak pacientů indikovaných k intravitreální léčbě VPMD. Po přípravě moxifloxacinem byla četnost bakteriální kultivace snížena a výplach 5% roztokem jodovaného povidonu tento účinek potencoval. Úplnou eliminaci bakterií u všech očí se nepodařilo dosáhnout. Nejčastějším vykultivovaným patogenem byl Staphylococcus coagulasis negative. Přestože byla zjištěna rezistence na moxifloxacin u dvou různých bakterií dvou očí na začátku sledování, byla po léčbě moxifloxacinem kultivace těchto bakterií u obou očí negativní a v ostatních případech byly zjištěné bakterie vždy na moxifloxacin citlivé.

Aim: To establish the conjunctival sac bacterial flora structure in patients with wet form of the age-related macular degeneration (ARMD) indicated for the intravitreal application of Ranibizumab (Lucentis, Novartis Pharma AG). To evaluate the efficacy of combined local preparation with broad-spectrum antibiotic moxifloxacine 0.5 % (Vigamox, Alcon) and povidone iodine solution, 5 % (Betadine, Egis Pharmaceuticals, LTD.) and to evaluate subjective toleration of moxifloxacin. Materials and methods: In a prospective, non-randomized study were evaluated 20 eyes of 20 patients treated by means of intravitreally-applied ranibizumab. In all patients, the swabs from the conjunctival sac of the treated eye were repeatedly taken in a given timeschedule – before the start of using moxifloxacin, on the day of the intravitreal application of ranibizumab – before the irrigation of the conjunctival sac with povidone iodine solution, 5 %, further after the irrigation - immediately before the injection and the control was taken three days after the intravitreal injection. At the same time, the moxifloxacine toleration was evaluated by a questionnaire. of moxifloxacine had positive bacterial culture in 17 eyes (85 %) and negative culture in 3 eyes (15 %). Furthermore, in 2 eyes with positive culture, there was established resistance to moxifloxacine. After 3 days of moxifloxacine application, there was negative culture in 13 eyes (65 %), in 7 eyes (35 %) was the bacterial cultivation positive. After the irrigation with povidone iodine 5 % solution was the cultivation negative in 17 eyes (85 %), positive cultivation was in 3 eyes (15 %); in all three cases, the cultures were susceptible to moxifloxacine. Three days after the intravitreal injection, the negative cultivation from the conjunctival sac was found in 13 eyes (65 %), and in 7 eyes was the cultivation positive; the cultivated bacteria were moxifloxacine susceptible. Subjective symptoms after moxifloxacine application were reported by 10 patients altogether; 5 patients were without symptoms and 5 patients did not return the questionnaire. On average, the symptoms started the second day of moxifloxacine treatment and the average grade of symptoms was 1.6 on the scale from 0 to 5. Conclusion: In our group we found a broad spectrum of microorganisms colonizing the conjunctival sac of patients indicated to the ARMD intravitreal treatment. After the prophylaxis with moxifloxacine, the incidence of positive bacterial cultivation decreased and the povidone iodine 5 % solution irrigation this effect increased. The most common pathogen species was Staphylococcus coagulasis negative. Although the resistance to moxifloxacine in two different bacteria in two eyes in the beginning of observation was established, after moxifloxacine treatment, the cultivation of these bacteria in both eye

• Klíčová slova
• rezistence, citlivost,
• MeSH
• antibiotická profylaxe MeSH
• antiinfekční látky terapeutické užití   MeSH
• aza sloučeniny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• bolest chemicky indukované   MeSH
• chinoliny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• injekce intravitreální škodlivé účinky   MeSH
• jodovaný povidon terapeutické užití   MeSH
• konjunktiva mikrobiologie   účinky léků   MeSH
• léčebná irigace MeSH
• lidé MeSH
• moxifloxacin MeSH
• oční infekce bakteriální diagnóza   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• oční roztoky terapeutické užití   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony MeSH
• předoperační péče MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   MeSH
• Staphylococcus izolace a purifikace   MeSH
• vaskulární endoteliální růstové faktory antagonisté a inhibitory   MeSH
• vlhká makulární degenerace farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• tabulky MeSH

Aims: To investigate the efficacy and safety of intravitreal Dexamethasone implant (DEX-I) therapy in the treatment of diabetic macular edema (DME) refractory to intravitreal bevacizumab (IVB). Material and methods: This retrospective and cross-sectional study included 37 eyes of 37 patients who received 3 loading doses of IVB injections for DME with no response and underwent DEX-I implant. Best-corrected visual acuity (BCVA), intraocular pressure (IOP) measurements and central foveal thickness (CFT) measured by spectral domain optical coherence tomography (SD-OCT) were recorded and compared before DEX-I, at the first week, first, second, third and sixth months. Duration of DME, glycated hemoglobin (HbA1c) levels, DME types and lens status (phakic, pseudophakic) were also recorded. Results: The mean age of the patients was 61.14 ±8.69 years (59.5% male, 40.5% female). 35.1% of the patients had cystoid macular edema, 64.9% had diffuse macular edema and 73 % were phakic and 27% were pseudophakic. BCVA, CFT and IOP values before DEX-I injection were 0.78 ±0.16 LogMAR, 493.73 ±107.6 μm and 13.05 ±2.59 mmHg, respectively. At 6 months after DEX-I, BCVA, CFT and IOP values were 0.64 ±0.11 LogMAR, 397.35 ±59.72 μm and 16.3 ±2.51 mmHg, respectively. In all follow-ups, there was a significant improvement in BCVA, a significant decrease in CFT and a significant increase in IOP compared to pre-injection. Ocular hypertension was observed in 0.8 % of patients and progression of cataract progression in 1% of patients after treatment. Conclusion: DEX-I therapy is an effective and safe treatment option for DME refractory to IVB treatment.

• MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• diabetická retinopatie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém * etiologie   farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pegaptanib i ranibizumab jsou doporučovány pro léčbu všech typů choroidálních neovaskularizací při vlhké formě věkem podmíněné makulární degenerace. Jejich aplikaci musí předcházet příprava pacienta se zaléčením všech nežádoucích patologických stavů. Léky je možno aplikovat injekčně do nitroočního prostoru jen při dodržení přísných zásad sterility. I v období po injekci je potřeba pacientovi věnovat pravidelnou a důkladnou oftalmologickou péči. Při dodržení zásad správné aplikace léčiva a péče o pacienta je riziko závažných očních komplikací, jako je endoftalmitida, odchlípení sítnice, nitrooční krvácení a poranění čočky, nižší než 1 %. Při nitroočním podání těchto léčiv nebyly ve statisticky signifikantní míře pozorovány závažné celkové nežádoucí účinky.

Pegaptanib and ranibizumab are recommended for use in the treatment of all types of choroidal neovascularizations in wet age-related macular degeneration. Prior to using the drug, the patient needs to be properly instructed and undesirable pathology should be managed, if any. Drugs are injected intravitreally under strict sterile conditions. After injection, the patient has to be followed up ophthalmologically on a regular basis. If the injection procedure is performed duly and the patient is followed up as required, the risk of serious ocular complications such as endophthalmitis, retinal detachment, intraocular bleeding and lens injury is lower than 1 %. Intravitreal anti-VEGF drugs are not associated with statistically significant incidence of general adverse events.

• Klíčová slova
• pegaptanib,
• MeSH
• injekce MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• makulární degenerace farmakoterapie   MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• ranibizumab MeSH
• sklivec MeSH
• vaskulární endoteliální růstové faktory antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Ozurdex® (Allergan Pharmaceuticals, Castlebar Road, Westport, Írsko) je intravitreálny implantát, ktorý obsahuje 0,7 mg dexametazónu. Je indikovaný dospelým pacientom na liečbu diabetického edému makuly, cystoidného edému makuly pri oklúzii centrálnej retinálnej vény a u pacientov s neinfekčnou uveitídou. Medzi časté komplikácie po podaní Ozurdexu® patrí zvýšenie vnútroočného tlaku, progresia katarakty či sufúzia spojovky. Akútna retinálna nekróza po podaní Ozurdexu® je veľmi vzácna a závažná komplikácia. Podľa nášho aktuálneho rešeršu ide o štvrtý publikovaný prípad. Pri liečbe Ozurdexom® u imunosuprimovaných pacientov je nutné postupovať mimoriadne opatrne. Kazuistika: V tomto článku prezentujem prípad 68-ročného imunosuprimovaného pacienta s diabetickým edémom makuly, u ktorého sa rozvinula akútna retinálna nekróza na pravom oku 74 dní po podaní Ozurdexu®. Pacient sa lieči s chronickou myelocytovou leukémiou a užíva cytostatikum imatinib 400 mg 1x denne. Bola realizovaná urgentná pars plana vitrektímia s instiláciou silikónového oleja a boli podávané antiherpetiká intravenózne. Sérologické vyšetrenie potvrdilo aktívnu infekciu cytomegalovírusovej etiológie. Záver: Akútna retinálna nekróza je vzácna nekrotizujúca retinitída. Kortikosteroidy podávané intravitreálne znižujú lokálnu imunitnú odpoveď, čo môže spôsobiť primárnu infekciu alebo reaktiváciu latentnej vírusovej infekcie.

Introduction: Ozurdex® (Allergan Pharmaceuticals, Castlebar Road, Westport, Ireland) is an intravitreal implant containing 0.7 mg of dexamethasone. It is indicated in adult patients for the treatment of diabetic macular edema, cystoid macular edema due to central retinal vein occlusion, and in patients with non-infectious uveitis. Common complications after Ozurdex® administration include an increase in intraocular pressure, cataract progression or conjunctival suffusion. Acute retinal necrosis after Ozurdex® administration is a very rare and serious complication. According to our current research, this is the fourth published case. Extreme caution must be exercised when treating immunosuppressed patients with Ozurdex®. Case Report: This is case report about an immunosuppressed 68-year-old patient with diabetic macular edema, who developed acute retinal necrosis 74 days after Ozurdex® implantation. He suffers from chronic myeloid leukemia and takes the cytostatic imatinib 400 mg once per day. Urgent pars plana vitrectomy (PPV) with silicone oil instillation was performed and antiherpetic drugs were initiated intravenously. Serological examination confirmed an active infection of cytomegalovirus etiology (CMV). Conclusion: Acute retinal necrosis is a rare necrotizing retinitis. Corticosteroids administered intravitreally reduce the local immune response, which may cause a primary infection or reactivation of a latent viral infection.

• MeSH
• akutní retinální nekróza * chemicky indukované   diagnóza   komplikace   MeSH
• dexamethason škodlivé účinky   MeSH
• diabetická retinopatie komplikace   MeSH
• implantované léky škodlivé účinky   MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Aim: This study aimed to determine the effects of a single intravitreal ranibizumab injection in rabbits induced with retinoblastoma (RB). Material and Methods: RB was induced in six New Zealand white rabbits by subretinal injection of a cultured WERI-RBb-1 cell line into the right eye. After six weeks, Group A (n = 3) was given intravitreal ranibizumab injection (0.3mg in 0.03ml) and Group B (n = 3) was the control. Baseline and serial clinical examinations were performed on days 1, 3, 6, 12, 15, 18 and 21. The right eyes were enucleated for both groups on day 21 for histopathological examination. Results: The rabbits in both groups developed intraocular lesions which was detectable clinically at one-week post-tumor inoculation. The tumor grew slowly without spontaneous regression. After the animals in Group A were given an intravitreal ranibizumab injection, regression of the tumor was detected clinically, while the tumor in Group B continued to grow slowly. Histopathological findings confirmed the presence of a tumor that closely resembled features of poorly differentiated human RB cells. At the end of 21 days, the size of the tumor was larger in Group B in comparison to Group A. However, the treated group also developed a focal area of retinal hyperplasia. There was no significant side effect of ranibizumab injection except temporary high intraocular pressure immediately post-injection, which was relieved after paracentesis. Conclusions: Intravitreal ranibizumab is a potential treatment for RB. It is an effective therapy with a tolerable safety profile in this animal experimental study.

• MeSH
• inhibitory angiogeneze farmakologie   MeSH
• injekce intravitreální MeSH
• králíci MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• nádory sítnice chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• ranibizumab * terapeutické užití   MeSH
• retinoblastom * chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• zvířata MeSH

Cílem práce je zhodnotit účinnost intravitreálně aplikovaného triamcinolonu na makulární edém různé etiologie. V prospektivní studii je hodnoceno 20 očí, 12krát diabetický makulární edém, 6krát makulární edém při venózní okluzi, 1krát pseudofakický cystoidní makulární edém a 1krát cystoidní makulární edém při uveitidě. Intravitreálně bylo aplikováno 4 mg triamcinolon acetonidu. Před aplikací a v intervalech 1 měsíc po aplikaci triamcinolonu byl měřen nitrooční tlak, vyšetřována zraková ostrost na ETDRS optotypech, biomikroskopické vyšetření makuly, fotografie fundu a byla měřena makulární tloušťka optickou koherentní tomografií. Sledovací doba byla 3 měsíce. Průměrná výchozí zraková ostrost byla 0,16, 1 měsíc po aplikaci 0,32 a po 3 měsících 0,31. Průměrná makulární tloušťka poklesla z výchozí hodnoty 537 μm o 249 μm za 1 měsíc (zlepšení o 46,4 %) a o 203 μm po 3 měsících (zlepšení o 39,7 %). Z komplikací byla zaznamenána ve 20 % elevace nitroočního tlaku, která byla ve všech případech kompenzována lokální terapií. Intravitreální injekce triamcinolonu se jeví být nadějnou součástí léčby makulárních edémů různé etiologie.

The aim of this study was to evaluate the efficacy of intravitreal application of triamcinolone in macular edema of different etiology. In this prospective study, 20 eyes were evaluated: 12 with diabetic macular edema, 6 with macular edema due to venous occlusion, 1 with pseudophakic cystoid macular edema, and 1 with cystoid macular edema in case of uveitis. Four milligrams of tramcinolon acetonide were injected in to the vitreous cavity. Before and in one month intervals after the application, the intraocular pressure was measured, visual acuity on the ETDRS optotypes was established, the macula was examined biomicroscopically, examination of the photography of the fundus was performed, and macular thickness was measured by means of optical coherence tomography. The follow-up period was 3 months. The mean visual acuity was 0.16 at the beginning of the study, 1 month after the application 0.32, and after 3 months 0.31. The mean thickness of the macula decreased from the initial value 537 μm by 249 μm after one month (improvement by 46.6 %) and by 203 μm after three month (improvement by 39.7 %). As a complication, the elevation of the intraocular pressure was noticed in 20 % of eyes, and this was compensated in all cases by means of local therapy. The intravitreal injection of triamcinolon seems to be a promising part of treatment of the macular edema of different origin.

• MeSH
• lidé MeSH
• makulární edém terapie   MeSH
• optická koherentní tomografie využití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sklivec MeSH
• tonometrie oční využití   MeSH
• triamcinolon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH