Příchod velkých jazykových modelů (LLMs) založených na neuronových sítích představuje zásadní změnu v akademickém psaní, zejména v lékařských vědách. Tyto modely, např. GPT-4 od OpenAI, Google’s Bard či Claude od Anthropic, umožňují efektivnější zpracování textu díky architektuře transformátorů a mechanismu pozornosti. LLMs jsou schopny generovat koherentní texty, které se těžko rozeznávají od lidských. V medicíně mohou přispět k automatizaci rešerší, extrakci dat a formulaci hypotéz. Současně však vyvstávají etické otázky týkající se kvality a integrity vědeckých publikací a rizika generování zavádějícího obsahu. Článek poskytuje přehled o tom, jak LLMs mění psaní odborných textů, etická dilemata a možnosti detekce generovaného textu. Závěrem se zaměřuje na potenciální budoucnost LLMs v akademickém publikování a jejich dopad na lékařskou komunitu.

The advent of large language models (LLMs) based on neural networks marks a significant shift in academic writing, particularly in medical sciences. These models, including OpenAI's GPT-4, Google's Bard, and Anthropic’s Claude, enable more efficient text processing through transformer architecture and attention mechanisms. LLMs can generate coherent texts that are indistinguishable from human-written content. In medicine, they can contribute to the automation of literature reviews, data extraction, and hypothesis formulation. However, ethical concerns arise regarding the quality and integrity of scientific publications and the risk of generating misleading content. This article provides an overview of how LLMs are changing medical writing, the ethical dilemmas they bring, and the possibilities for detecting AI-generated text. It concludes with a focus on the potential future of LLMs in academic publishing and their impact on the medical community.

• MeSH
• jazyk (prostředek komunikace) MeSH
• lidé MeSH
• neuronové sítě MeSH
• publikování * etika   MeSH
• zpracování přirozeného jazyka * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Evoluce lidského jazyka je předmětem sporů. Hauserova-Fitchova-Chomského hypotéza rozlišuje jazykovou vlohu v širokém slova smyslu, zahrnující senzoricko-motorický systém a systém pojmů a záměrů a jazykovou vlohu v úzkém slova smyslu, ta je výpočetním systémem rekurze a má být jedinou výlučně lidskou složkou jazyka. Hypotéza je předmětem rozsáhlé kritiky, například proto, že nezohledňuje ne-rekurzivní aspekty gramatiky, neodpovídá anatomii a neuronální kontrole lidského vokálního traktu. Arbibova-Rizzolatiho hypotéza vychází z objevu systému zrcadlových neuronů a formuluje řadu domněnek o proměnách jak uvnitř tohoto systému, tak mimo něj, jejichž výsledkem je „mozek připravený pro jazyk“. Christiansenova-Chaterova hypotéza dokazuje, že jazyk je utvářen mozkem, nikoli naopak, univerzální gramatika podle ní neexistuje.

The evolution of human language is a matter of controversy. Hauser-Fitch-Chomsky's hypothesis distinguishes between faculty of language in the broad sense, which includes sensory-motor system and conceptual-intentional system, and faculty of language in the narrow sense (FLN), which is a computational system for recursion. FLN should be the only unique human component of the faculty of language. This hypothesis is subject to much criticism: it ignores non-recursive aspects of grammar, is inconsistent with the anatomy and neural control of the human vocal tract e.g. Arbib-Rizzolati's hypothesis starts with the “mirror system” and offers hypotheses on evolutionary changes within and outside the mirror system which may have equipped our ancestors with a language-ready brain. Christiansen – Chater's hypothesis states that a language is shaped by the brain, biologically determined universal grammar is not evolutionary viable: the language has been shared to fit the brain, rather than vice versa.

• Klíčová slova
• Christiansenova-Chaterova hypotéza, Hauserova-Fitchova-Chomského hypotéza, Rizzolatiho-Arbibova hypotéza,
• MeSH
• biologická evoluce MeSH
• jazyk (prostředek komunikace) MeSH
• jazykové poruchy diagnóza   genetika   MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• modely neurologické MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chorobopisy MeSH
• inteligence MeSH
• komunikace MeSH
• počítače MeSH
• teoretické modely MeSH

Ciele. Štúdia prináša analýzu štruktúry schopností u slovensky hovoriacich detí s narušeným vývinom reči (NVR) predškolského veku. Jedná sa o výskum, ktorý zachytáva vývinové charakteristiky dvomi meraniami. Štúdia overuje platnosť modelu a viacerých klasifikácií, podľa ktorých fonologický deficit sa môže, ale nemusí vyskytovať v obraze NVR (Rapin, Allen, 1988; Conti-Ramsden et al., 1997; Catts et al., 2005; Ramus et al., 2013). Súbor a metóda. Výskumný súbor tvorilo v prvom testovaní 61 detí s NVR (priem. vek 63,51 mes.) a kontrolnú skupinu 51 detí (priem. vek 62,59 mes.). V druhom testovaní bolo do skupiny detí s NVR zaradených 72 detí (priem. vek 74,41 mes.) a do kontrolnej skupiny 48 detí (priem. vek 73,21 mes.). Deti boli vyšetrené súborom testov, ktoré mapujú jazykovo-kognitívne a gramotnostné schopnosti. Štatistická analýza pozostávala z aplikácie konfirmačnej faktorovej analýzy (CFA). Výsledky. V štruktúre schopností detí s NVR sa pomocou CFA potvrdili štyri relatívne samostatné oblasti jazykovo-kognitívnych schopností: fonologicko-pamäťový, gramotnostný, RAN a gramatický faktor. Model vykazuje v počte a štruktúre faktorov stabilitu v čase. Vývinovú zmenu možno charakterizovať ako väčšie vzájomné prepojenie schopností. Z výsledkov tiež vyplýva, že existuje skupina detí s morfo-syntaktickými deficitmi bez fonologických ťažkostí, čo korešponduje s východiskovým modelom. Obmedzenia. V súlade s efektom „iluzórneho vyliečenia“ (Scarborough, Dobrich, 1990) aj vzhľadom na logopedickú terapiu treba zvážiť, či druhé testovanie bolo dostatočne senzitívne na odhalenie fonologických ťažkostí u niektorých detí.

Objectives. The study brings an analyse of the skills structure in children with specific language impairment (SLI) in pre-school age. The research captures developmental characteristics by two measurements. The study verified validity of the model and the classifications according to which phonological deficit may or not to be present in symptoms of SLI (Rapin, Allen, 1988; Conti-Ramsden et al., 1997; Catts et al., 2005, Ramus et al., 2013). Sample and setting. The research sample consisted of 61 children with SLI (average age 63,51 months) and a control group of 51 typically developing children (average age 62,59 months) in the first testing period, and 72 children with SLI (average age 74,41 months) and a control group of 48 typically developing children (average age 73,21 months) in the second testing period. The children were examined by a set of tests which map the language-cognitive and literacy skills. The statistical analysis consisted of application of confirmatory factor analysis (CFA). Results. Four relatively independent groups of language-cognitive skills were confirmed: phonological memory, literacy, RAN and grammar factor, by the means of CFA in the structure of abilities of children with SLI. The model manifests stability over time according to number and structure of factors. Developmental change can be characterized as a higher interconnection of skills with age. The results reveal a group of children with morpho-syntactic deficits without fonological difficulties, what corresponds to the source model. Study limitation. In accordance with the effect of „illusory recovery” (Scarborough, Dobrich, 1990) and concerning the speech and language therapy, it is necessary to consider if the second testing was sensitive enough to detect phonological difficulties in some children.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychologické testy MeSH
• vývojové poruchy řeči * MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

Linguistic theory since the Cognitive Revolution has followed one of the premises of that revolution by largely sidelining the issue of emotions and concentrating on those aspects of language that are more strictly cognitive. However, during the last two decades research in cognitive science, especially in neuropsychology, has begun to fill in the gaps left by the exclusion of emotions from cognitive research. This article proposes a model for applying the fruits of this new research in emotion to our understanding of language itself. Building on Karl Pribram's integrated model of emotions and motivations, the presentation it offers a propositional explanation for how the emotions may have contributed to the emergence of symbolic formation and, ultimately, to every aspect of language from lexis to literature.

• MeSH
• emoce fyziologie   MeSH
• jazyk (prostředek komunikace) MeSH
• lidé MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• psycholingvistika MeSH
• psychologická teorie MeSH
• psychologické modely MeSH
• symbolismus MeSH
• vědomí MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• poruchy řeči MeSH
• vývoj řeči MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• pediatrie
• otorinolaryngologie

Aussprachestörungen im Deutschen sind bei Kindern der häufigste Anlass zur Sprachtherapie. Die Prävalenz dieser liegt bei ca. 16% der 3;6 Jährigen bis hin zum Schuleintritt (Fox-Boyer, 2014a). Grundlage in der Betrachtung von Aussprachestörungen ist das Klassifikationsmodell nach Dodd (1995, 2005), in dem in phonetische Störungen, phonologische Verzögerungen, konsequente und inkonsequente phonologische Störungen differenziert wird. Die Psycholinguistische Analyse kindlicher Aussprachestörungen (PLAKSS-II; Fox-Boyer, 2014b) ist ein reliables und valides Bildbenennungsverfahren, welches im Deutschen zur Überprüfung der Aussprache häufig angewendet wird. In der Therapie wird in motorische und phonologische Ansätze unterschieden. Die gängigste Methode ist die Psycholinguistisch orientierte Phonologie-Therapie (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). In diesem evidenzbasierten Ansatz wird das Sprachverarbeitungsmodell von Stackhouse und Wells (1997) berücksichtigt.

Speech pronunciation disorders in German language is the main reason why children come to speech therapist office. The majority is between the age of 3-6, it presents 16% of the population. The basic method for assessing the specification of their speech impairment is the "Dod" classification model (1995, 2005). This method analysis whether the impairment is caused by phonetic disability, phonological retardation or consequent or non-consecvent phonological disability. The psycholinquistical method of child speech impairment analyses (PLAKSS-II, Fox-Boyer, 2014b) is based on a reliable exercise of naming pictures that are, in the German language used to examine the quality of pronunciation. In the therapy, there are two different approaches, motorical and phonological. The common method is the Psycho-linquistical oriented phonological therapy (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). This method takes, when analysing the impairment, the Steakhouse and Wellse model into account (1997).

• Klíčová slova
• výslovnost, němčina, fonologie,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• jazyk (prostředek komunikace) MeSH
• jazykové testy MeSH
• lidé MeSH
• poruchy řeči diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• psycholingvistika MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: Understanding how category width of cognitive style and power distance impact language use in cultures is crucial for improving cross-cultural communication. We attempt to reveal how English foreign language students, affected by high-context culture, communicate in English as a foreign language. What models of foreign communicative competence do they create? METHODS: We applied association rule analysis to find out how the category width of cognitive style affects the foreign communication competence in relation to culture and language. RESULTS: The requester tends to be more formal and transfers conventional norms of the culture of the mother tongue into English, which mainly affects the use of alerters and external modifications of the head act of request. DISCUSSION: A broad categorizer, regardless of social distance, prefers to formulate the request in a conditional over the present tense form, contrary to narrow categorizers who, in a situation of social proximity, prefer the request form in the present tense. A similar finding was shown in the case of external modifications of the head act, where we observed the inversion between broad and narrow categorizers, mainly in the use of minimizers and mitigating devices.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Poruchy výslovnosti u dětí v němčině jsou nejčastějším důvodem návštěv logopeda. Převahu mají děti ve věku od 3;6 let do nástupu povinné školní docházky, je jich asi 16 % (Fox-Boyer, 2014a). Základem pro posouzení poruch výslovnosti je klasifikační model podle Dodd (1995, 2005), ve kterém se rozlišují fonetické poruchy, fonologická zpoždění, konsekventní a nekonsekventní fonologické poruchy. Psycholingvistická analýza dětských poruch řeči (PLAKSS-II, Fox-Boyer, 2014b) je reliabilní a validní metoda pojmenovávání obrázků, která se v německém jazyce používá k vyšetření výslovnosti. V terapii se rozlišuje motorický a fonologický přístup. Běžnou metodou je psycholingvisticky orientovaná fonologická terapie (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). Tento, na důkazech založený, přístup přihlíží k modelu zpracování řeči Stackhouse a Wellse (1997).

Speech pronunciation disorders in German language is the main reason why children come to speech therapist office. The majority is between the age of 3-6, it presents 16% of the population (Fox-Boyer, 2014a). The basic method for assessing the specification of their speech impairment is the "Dodd" classification model (1995, 2005). This method analysis whether the impairment is caused by phonetic disability, phonological retardation or consequent or non-consecvent phonological disability. The psycho-linquistical method of child speech impairment analyses (PLAKSS-II, Fox- Boyer, 2014b) is based on a reliable exercise of naming pictures that are, in the German language used to examine the quality of pronunciation. In the therapy, there are two different approaches, motorical and phonological. The common method is the Psycho-linquistical oriented phonological therapy (P.O.P.T., Fox-Boyer, 2014c). This method takes, when analysing the impairment, the Steakhouse and Wellse model into account (1997).

• Klíčová slova
• výslovnost, němčina, fonologie,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• jazyk (prostředek komunikace) MeSH
• jazykové testy MeSH
• lidé MeSH
• poruchy řeči * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• psycholingvistika MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Pediatric radiotherapy patients and their parents are usually aware of their need for radiotherapy early on, but they meet with a radiation oncologist later in their treatment. Consequently, they search for information online, often encountering unreliable sources. Large language models (LLMs) have the potential to serve as an educational pretreatment tool, providing reliable answers to their questions. We aimed to evaluate the responses provided by generative pre-trained transformers (GPT), the most popular subgroup of LLMs, to questions about pediatric radiation oncology. MATERIALS AND METHODS: We collected pretreatment questions regarding radiotherapy from patients and parents. Responses were generated using GPT-3.5, GPT-4, and fine-tuned GPT-3.5, with fine-tuning based on pediatric radiotherapy guides from various institutions. Additionally, a radiation oncologist prepared answers to these questions. Finally, a multi-institutional group of nine pediatric radiotherapy experts conducted a blind review of responses, assessing reliability, concision, and comprehensibility. RESULTS: The radiation oncologist and GPT-4 provided the highest-quality responses, though GPT-4's answers were often excessively verbose. While fine-tuned GPT-3.5 generally outperformed basic GPT-3.5, it often provided overly simplistic answers. Inadequate responses were rare, occurring in 4% of GPT-generated responses across all models, primarily due to GPT-3.5 generating excessively long responses. CONCLUSIONS: LLMs can be valuable tools for educating patients and their families before treatment in pediatric radiation oncology. Among them, only GPT-4 provides information of a quality comparable to that of a radiation oncologist, although it still occasionally generates poor-quality responses. GPT-3.5 models should be used cautiously, as they are more likely to produce inadequate answers to patient questions.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH