The aim of this study was to determine the neurocognitive and neuropsychiatric effects of continuous positive airway pressure treatment on patients with obstructive sleep apnea. This cross-sectional, prospective, observational study included 126 patients with sleep apnea. The following tests were performed: the Montreal Cognitive Assessment for the evaluation of cognitive impairment, the Beck Depression Inventory, and the State-Trait Anxiety Inventory, together with the Epworth Sleepiness Scale for the evaluation of neuropsychiatric symptoms and a person's general level of daytime sleepiness. The first measurement did not show neurocognitive impairment or a higher level of depressive and anxiety symptoms in 126 patients with obstructive sleep apnea in comparison to normative standards. After the 3-month treatment indicated for 43 patients with obstructive sleep apnea, we did not find any significant improvement in cognitive performance (p = .213). However, patients with sleep apnea with continuous positive airway pressure treatment did show significantly less daytime sleepiness, anxiety and depressive symptoms (all p < .001). In conclusion, short-term (3 months) treatment of patients with obstructive sleep apnea can substantially alleviate their daytime sleepiness, as well as depressive and anxiety symptoms.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy etiologie   patologie   MeSH
• neuropsychologické testy normy   MeSH
• obstrukční spánková apnoe patofyziologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• trvalý přetlak v dýchacích cestách metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Narušení kognitivních funkcí patří mezi základní projevy onemocnění schizofrenií. Jedná se o jádrový příznak, který vykazuje vysokou stabilitu v čase a má významnou souvislost s psychosociálním fungováním a kvalitou života nemocných. Intervence jsou proto cíleny na zlepšení úrovně kognitivního fungování, například formou kognitivní remediace. Současný výzkum se zaměřuje na identifikaci účinných faktorů remediace a jejich standardizované měření, jakož i sledování těchto efektů v čase. Americký národní ústav pro výzkum měření a léčení za účelem zlepšení kognice u schizofrenie (NIMH-MATRICS: Measurement and Treatment Research to Improve Cognition in Schizophrenia) podnítil iniciativu zvanou MATRICS. Výsledkem činnosti iniciativy MATRICS byl vznik konsorcia MATRICS, které ve snaze sjednotit výzkumné snahy vytvořilo Standardní baterii pro vyšetření kognitivních funkcí u schizofrenie (MCBB: MATRICS Consensus Cognitive Battery). Testový materiál MCBB dosud nebyl kompletně převeden do češtiny. Náš článek zahrnuje detailní přehled všech testů zahrnutých do baterie MCBB, hodnotí stav jejich použitelnosti v české verzi, dále popisuje vývoj pilotní studie MCBB, která zahrnuje překlad, zpětný překlad administrace, skórování a vyhodnocení všech testů. Její význam spočívá především ve frekvenční studii pro Hopkinsův verbální test učení (HVLT-R) a konstrukci české verze HVLT-R-Cz včetně paralelních verzí pro opakovaná vyšetření. HVLT-R je efektivní nástroj pro opakované vyšetření verbální paměti a sledování vývoje paměťového deficitu v čase. HVLT-R dosud nebyl k dispozici v češtině, což znemožňovalo přesnou replikaci celé baterie MCBB. Zpřístupnění české verze MCBB tak umožňuje použít tento nástroj v klinické i výzkumné praxi pro stanovení míry kognitivního deficitu, vývoj a sledování kognice v čase a v neposlední řadě pro interpretaci efektivity remediace a jako standardní mezinárodně srovnatelné měřítko pro klinický výzkum schizofrenie.

Cognitive deficits are considered to be core features of schizophrenia. These deficits are present before the onset of clinical symptoms and could be detected also in patients who are in clinically remitted state. Cognitive worsening may have a significant influence on their psy-chosocial functioning and quality of live. The aim of treatment interventions is to improve the level of cognitive functioning in patients with schizophrenia, e.g. by cognitive remediation. The current research strives to identify the most efficient factors of remediation. The National Institute of Mental Health (NIMH) initiative called Measurement and Treatment Research to Improve Cognition in Schizophrenia (MATRICS) was designed to stimulate the development of the MATRICS Consensus Cognitive Battery (MCCB). Even though MCBB quickly gained popularity throughout the world, the test material for the Czech adaptation of the MCBB has so far not been completely available. Our pilot study provides MATRICS Initiative officially approved adaptation of administration, scoring and interpretation of all tests in the battery. Moreover, we performed a pilot study of the Hopkins Verbal Learning Test-Revised and were able to construct empirically derived Czech version (HVLT-R-Cz) based on a verbal frequency study. The test is for the first time available in Czech. One of the principal postulates of the MCBB is the suitability of tests for repeated measurements. This was the reason for the construction of the HVLT-R-Cz parallel version. MCBB in its original and concurrently adapted Czech version opens new horizons for the usage of the MCBB in the Czech Republic. MCBB Czech version can be used in schizophrenia research and also in clinical practice for standardized estimation of the cognitive deficits, its evolution over time and evaluation of the efficacy of cognitive remediation.

• MeSH
• kognitivní poruchy * diagnóza   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * normy   MeSH
• schizofrenie (psychologie) MeSH
• schizofrenie * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod a cíl: Kognitivní dysfunkci před operačním zákrokem lze považovat za geriatrický syndrom. Křehcí starší dospělí s kognitivní dysfunkcí podstupující operaci mají zvýšené riziko vzniku pooperačních komplikací, včetně rozvoje perioperační neurokognitivní poruchy. Primárním cílem studie Pooperační kognitivní dysfunkce jako geriatrický syndrom bylo porovnat korelaci mezi testy kognitivních funkcí před výkonem a po výkonu a zhodnotit sociální anamnézu a křehkost pomocí Škály geriatrické křehkosti. Metodika: Studie byla prospektivní, monocentrická a observační. Zahrnovala jednu kohortu pacientů 65 let a starších. Výzkum probíhal v letech 2020–2023. Předoperační a pooperační testování probíhalo v anesteziologické ambulanci nebo na oddělení nemocnice. Designem studie byla komparace tří kognitivních testů před operačním zákrokem a po něm. Křehkost byla zhodnocena Škálou geriatrické křehkosti. V rámci sociální anamnézy se hodnotily typ ubytování (dům, byt, instituce), přítomnost schodů nebo výtahu a existence spolubydlícího. Výsledky: Studii dokončilo 164 respondentů. Mezi typem ubytování a sociální anamnézou nebyla prokázána statisticky významná závislost. Při hodnocení závislosti mezi typem ubytování a Clinical frailty scale byla prokázána statisticky významná zavislost při rozdělení typu ubytování na dvě kategorie, dům/byt vs. instituce. Pacienti žijící doma měli výrazně nižší hodnoty Clinical frailty scale (medián 3,5 vs. 5). Také byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi pacienty, kteří mají doma schody, a pacienty žijící s výtahem, p = 0,019. Závěr: Předoperační zhodnocení kognitivních funkcí a sociální anamnézy by mělo být běžnou součástí předanestetického vyšetření. Může napomoci ke zhodnocení seniora v riziku. V konečném důsledku vede ke zvýšení bezpečnosti pacienta, respektování jeho autonomie a snazší komunikaci s příbuznými.

Introduction and aim: Cognitive dysfunction before operation could be seen as geriatric syndrome. Older frailty adults with cognitive dysfunction undergoing operation are at higher risk of developing postoperative compilations, including perioperative neurocognitive disorder. The primary aim of the study Postoperative cognitive dysfunction as geriatric syndrome was to determine correlations between preoperative and postoperative scores on three cognitive tests, assessing social anamnesis and Clinical frailty scale. Methodology: The study was prospective, monocentric, and observational. One cohort of patients were examined, age 65 years or older. Research was carried out in 2020-2023. Pre- operative and postoperative testing took place in the anaesthesiology outpatient clinic or in the hospital ward. The study design consisted of a descriptive comparison of three cognitive tests before and after surgery. Frailty was assessed with Clinical frailty scale. Social anamnesis consisted of type of accommodation (house, flat, institution), presence of stairs or elevator and existence of a roommate. Results: The study finished 164 patients. The study finished 164 respondents. There was no significant correlation between social anamnesis and type of accommodation. When type of accommodation was divided into two groups (house/flat vs. institution) strong correlation was found. Patients living at home had lower Clinical scale (median 3.5 vs. 5). Significant difference was also found between patients with having stairs at home and patients with elevator, p = 0.019. Conclusion: Assessments of cognitive functions and frailty should be a routine part of the preanesthesia examination. Assessment could help to identify seniors at risk. It should lead to higher levels of patient’s safety, acceptance of patient’s autonomy and to easier communication with families.

• MeSH
• anestezie škodlivé účinky   MeSH
• chirurgie operační škodlivé účinky   MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• křehkost diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   etiologie   MeSH
• perioperační období * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

BACKGROUND: Perioperative neurocognitive disorders are often neglected and undiagnosed. There are known risk factors for these disorders (e.g., higher levels of frailty, cognitive decline before surgery). However, these factors are usually not assessed in the daily clinical setting. One of the main reasons for this lack of examination is the absence of a suitable cognitive function test that can be used in acute clinical settings. The primary aim of this study was to determine correlations between preoperative and postoperative scores on three cognitive tests (the Mini Mental State Exam (MMSE), the Clock Drawing Test (CDT) and the Test of Gestures (TEGEST). METHODS: This was a prospective, monocentric, observational study that included one cohort of patients aged 65 years and older. Patients underwent acute or elective surgical operations. Preanaesthesia tests were administered. After the operation, the patients completed the same tests between the 2nd postoperative day and discharge. Preoperative and postoperative cognitive test scores were assessed. RESULTS: This study included 164 patients. The arithmetic mean age was 74.5 years. The strongest correlations were observed between MMSE scores and TEGEST scores (r = 0.830 before and 0.786 after surgery, P < 0.001). To compare the MMSE and the TEGEST, the MMSE was divided into 2 categories-normal and impaired-and good agreement was found among 76.2% of the participants (κ = 0.515). If the TEGEST scoring system was changed so that scores of 4-6 indicated normal cognition and scores of 0-3 indicated cognitive impairment, the level of agreement would be 90.8%, κ = 0.817. Only 5.5% of the patients had impaired MMSE scores and normal TEGEST scores, whereas 3.7% of the respondents normal MMSE scores and impaired TEGEST scores. CONCLUSION: According to our results, the TEGEST is a suitable option for assessing cognitive functioning before surgery among patients who are at risk of developing perioperative neurocognitive disorders. This study revealed that it is necessary to change the rating scale for the TEGEST so that scores of 4-6 indicate normal cognition and scores of 0-3 indicate cognitive impairment. In clinical practice, the use of the TEGEST may help to identify patients at risk of perioperative neurocognitive disorders.

• MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   psychologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   psychologie   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• perioperační období MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   psychologie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Kognitivní funkce bývají zasaženy při jakémkoli poškození mozku - úrazovém, neúrazovém i neurodegenerativním. Cílem příspěvku je poukázat na multifunkcionální interkonektivní náhled na poruchu jazyka - afázii - a tím rozšířit možnosti v terapii této narušené komunikační schopnosti. Afázie je popisována ve vztahu k exekutivním funkcím, pozornosti a paměti, zejména je popisován negativní vliv těchto poruch na terapii afázie.

Cognitive functions are damaged in any brain damage, traumatic, non-traumatic and neurodegenerative. The aim of the paper is to point out a multifunctional interconnective view of the disorder of language - aphasia, thus extending the possibilities in the therapy of this impaired communication ability. Aphasia is described in relation to executive functions, attention and memory, in particular the negative effect of these disorders on the therapy of aphasia is described.

• MeSH
• afázie * rehabilitace   terapie   MeSH
• exekutivní funkce MeSH
• kognitivní dysfunkce komplikace   rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * komplikace   rehabilitace   MeSH
• neurorehabilitace metody   MeSH
• paměť MeSH
• pozornost MeSH
• rehabilitace poruch řeči a jazyka metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod a cíl: Perioperační neurokognitivní porucha (PND) zastřešuje zhoršení kognitivních funkcí v předoperačním a perioperačním období. Zavedení diagnostiky a hodnocení kognitivních dysfunkcí v perioperačním období do praxe se dostalo do popředí zájmu v souvislosti s narůstajícím počtem geriatrických pacientů. Bylo vedeno snahou o co nejrychlejší zotavení pacienta po operaci a zachování kvality života. Cílem této práce je informovat o prvních výsledcích pilotní studie, která hodnotí kognitivní funkce před operačním výkonem a po něm. Metodika: Pilotní studie hodnotí pomocí tří testů kognitivní funkce u seniorů nad 65 let před operací a po ní. Použitými testy jsou Mini Mental State Exam (MMSE), test kreslení hodin a TEGEST test. Výsledky: Do pilotní studie bylo zařazeno celkem 36 pacientů, testování dokončilo 25 z nich. Výsledky testů jsou rozděleny do 4 kategorií podle výsledků MMSE na pásmo normálu, lehkou kognitivní poruchu, středně těžkou a těžkou kognitivní poruchu. Nejvíce pacientů (14) bylo v pásmu normálu, kde výsledek testu kreslení hodin nesouhlasil s ostatními testy v polovině případů. V kategorii lehká kognitivní porucha bylo 9 pacientů, výsledek testů hodin neodpovídal ostatním testům v jednom případě. Ve skupině středně těžká kognitivní porucha byl zařazen 1 pacient, stejně tak v pásmu těžké kognitivní poruchy. Závěr: Z časového hlediska jsou vhodnými testy TEGEST a test kreslení hodin, MMSE je pro klinickou praxi časově náročný.

Introduction and aim: Perioperative neurocognitive disorder stands for impairment in cognitive function in preoperative and postoperative period. Introduction of diagnostic and evaluation of cognitive function into clinical practise came to the fore because of increasing number of geriatric patients. The main goals were fast patient's recovery after surgery and maintaining quality of life. Nowadays there are no standardized or recommended tests for evaluation cognitive function for perioperative neurocognitive disorder. Main aim of this work is to inform about first results of pilot study which is evaluating cognitive function before and after surgery. Methodology: Pilot study evaluates cognitive functions before and after operation in patients above 65 years old with three tests. These tests are Mini Mental State Exam (MMSE), clock drawing test and TEGEST test. Results: 36 patients were included in the study, 25 of them finished testing after operation. The test results were divided into 4 categories according to Mini-Mental State Exam to normal range, mild, moderate, and severe dementia. The highest number of patients were in normal range (14), where the results of clock drawing test didn't correlate in with the results of other two test in half of the cases. In category mild dementia were 9 patients, in 1 patient result of clock drawing test didn't correlate with other two tests In terms of time suitable for clinical practise could be TEGEST test and clock drawing test, MMSE seems to be time consuming for preoperative evaluation.

• MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační kognitivní dysfunkce * diagnóza   etiologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační období MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Termínem pooperační kognitivní dysfunkce bývá označováno zhoršení mentálního výkonu pacientů v pooperačním období. Diagnostika a hodnocení kognitivních poruch v perioperačním období se dostaly do popředí zájmu v souvislosti s narůstajícím počtem geriatrických pacientů podstupujících operaci a celkovou anestezii, se snahou o jejich rychlé zotavení a zachování kvality života. Dříve se deteriorace kognitivních funkcí po operaci označovala pojmem pooperační kognitivní dysfunkce. Její definice byly nejednotné. Ve snaze sjednotit nomenklaturu byla v roce 2018 vydána nová doporučení, v kterých byla pooperační kognitivní dysfunkce nahrazena termínem perioperační neurokognitivní porucha. Dle délky trvání se dělí na preexistující neurokognitivní poruchu, pooperační delirium, opožděné neurokognitivní zotavení a pooperační neurokognitivní poruchu. Cílem advanced narrative review byl popis terminologie, identifikace rizikových faktorů, prevence a léčba perioperační neurokognitivní poruchy.

Term postoperative cognitive disorder stands for deterioration of cognitive function after surgery in postoperative period. Evaluation and diagnostics of cognitive disorders in perioperative period were highlighted by the increasing number of geriatric patients undergoing a surgery with general anaesthesia, with the goal of fast recovery and preservation of the quality of life. Deterioration in cognitive function after surgery was originally called postoperative cognitive dysfunction. The definitions of postoperative cognitive dysfunction varied. In order to unite them, in 2018 there were published new recommendations during which the postoperative cognitive dysfunction was replaced by the term perioperative neurocognitive disorder. This was divided based on different time frames of onset to pre-existing neurocognitive disorder, postoperative delirium, delayed neurocognitive disorder and (postoperative) neurocognitive disorder. Main goals of this advanced narrative review were description of terminology, identification of risk factors, prevention, and therapy of perioperative neurocognitive disorder.

• Klíčová slova
• perioperační neurokognitivní porucha,
• MeSH
• celková anestezie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační delirium MeSH
• pooperační kognitivní dysfunkce * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Druhá část přehledného článku o systémové neurobiologii lidského zrakového poznávání popisuje topografickou dezorientaci a akinetopsii. Společně s částí první popisuje zrakové poznávání jako neurokognitivní síť velkého rozsahu.

This review describes contemporary results of system neurobiology of human visual cognition and its disorders. The second part of the review treats topographic disorientation and akinetopsy. Both parts together describe cognition as a large-scale neurocognitive network.

• MeSH
• agnozie MeSH
• amnézie MeSH
• anatomie topografická MeSH
• kognitivní věda MeSH
• lidé MeSH
• mapování mozku MeSH
• neurovědy metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pro screening demence u symptomatických osob s poruchou paměti a dalšími kognitivními příznaky je nezbytné provést podrobné objektivní zhodnocení psychických, především kognitivních a afektivních funkcí. Klinické vyšetření doplníme standardizovanými škálami. V úvodní části sdělení je podán přehled nejčastěji užívaných screeningových posuzovacích škál pro demence a mírné kognitivní poruchy a doporučený diagnostický algoritmus u nemocných s kognitivní poruchou. V druhé části sdělení je podán popis Sedmiminutového screeningového testu (7MST) a přehled výsledků validizační studie provedené u 136 geriatrických nemocných. Byla potvrzena validita testu pro screening Alzheimerovy demence (AD) se senzitivitou 95% a specificitou 93%. Pro svou jednoduchost, vysokou diskriminační schopnost a reprodukovatelnost se tento test může stát vhodným doplněním klinické praxe v diferenciální diagnostice kognitivních poruch vyššího věku.

In dementia screening of persons by memory disturbing suffering, in conection with other cognitive syndromes, an objective assesment of psychic and before all of cognitive and affective functions is important to provide. The clinical outfinding we must fulfill by standartized scales. The introduction of this article showes a brief outline of the most often used screening assesment scales for dementia diagnose and in the case of light cognitive disorders and the recomended diagnostic algorhytm in patients by cognitive disorder suffering. The second part describes the Seven-minutes screening testing (7MST) and a summary of results of the evaluation study in 136 geriatric patients provided. The validity of this testing in the case of Alzheimer disease were confirmed by sensitivity of 95 per cent and by specifity of 93 per cent. In the way of its simplicity, hight discrimination ability and repeatability could this testing be a siutable complement in the clinical practice to establish the differential diagnostics in cognitive disorders in higher age.

• MeSH
• demence diagnóza   MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• poruchy paměti diagnóza   MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• HIV infekce * klasifikace   komplikace   MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy statistika a číselné údaje   MeSH
• počet CD4 lymfocytů klasifikace   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• virová nálož imunologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH