• MeSH
• asociace (psychologie) MeSH
• lidé MeSH
• psychologické testy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• elektrody MeSH
• elektroretinografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kontaktní čočky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

Úvod: Počítačem asistované stanovení termického prahu je psychofyzikální semikvantitativní metoda testování funkce tenkých nervových vláken. V současnosti není k dispozici dostatek údajů o vlii^,, fyziologických proměnných na hodnotu prahu a na intraindividuální variabilitu testu. Metodika: Termický práh pro teplo a chlad byl stanoven ve skupině 50 zdravých dobrovolníků (25 žen a 25 mužů). a to ve dvou lokalizacích (thenar LHK a dorzum PDK). Každý jedinec byl vyšetřen třemi různými algoritmy: dvěma metodami reakčního času (reaction time inclusive - nerandomizovaná a randomizovaná varianta metody Limity) a jednou metodou konstantního stimulu - randomizovaná varianta metody Úrovně). Pro stanovení intraindividuální variability byly u 30 jedinců všechny testy zopakovány v průběhu jednoho týdne a byl stanoven horní normální limit pro fyziologickou intraindividuální změnu každého testu. Výsledky: Hodnoty termického prahu pro chlad se významně snižovaly a hodnoty pro teplo naopak zvyšovaly při vyšetření DKK, u mužů a při použití metod reakčního času. Vliv věku na hodnoty termického prahu nebyl statisticky významný. Intraindividuální variabilita hodnot prahu vyjádřená jako medián koeficientů intraindividuální variability se pohybovala mezi 15 a 30 % a nebyla závislá na typu testu, vyšetřované oblasti, věku ani pohlaví. Závěry: Normální limity je nutno stanovit s ohledem na pohlaví, typ algoritmu a lokalizaci termosondy. Intraindividuální variabilita hodnot prahu je přijatelná s ohledem na psychofyzikální charakter testu, srovnatelná s dalšími kvantitativními testy senzitivního čití a není významně ovlivněna typem provedeného testu ani fyziologickými proměnnými.

Computer-assisted thermal threshold testing is a psychophysical semi-quantitative method of testing the function of small nerve fibres. At present, there is not enough data available on the effect of physiological variables on the threshold value and on the intra-individual variability of the test. Methods: Thermal threshold for heat and cold was determined in a group of 50 healthy volunteers (2 males and 25 females) in two localizations (thenar of the left upper extremity and dorsum of the right lower extremity). Each individual was examined with three different algorithms: two reaction time methods (reaction time inclusive - non-randomised and randomised variant of the Limits method) and one constant stimulus method (reaction time exclusive - randomised variant of the Levels method). To determine intra-individual variability, all tests were repeated in 30 individuals within one week and the upper normal limit of physiological intra-individual change of each test was determined. Results: Values of thermal threshold for cold decreased significantly whereas values for heat increased in examination of lower extremities, in men, and when using reaction time. The effect of age on thermal threshold was not significant. Intra-individual variability of threshold values expressed as the median of coefficients of intra-individual variability fell between 15 and 30% and was independent of test type, examined location, age or gender. Conclusions: Normal limits have to be determined with respect to gender, algorithm type and localization of the thermal element. Intra-individual variability of threshold values is acceptable, considering the psychophysical character of the test, is comparable to other quantitative tests of sensory perception and is not significantly influenced by test type or by physiological variables.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diferenční práh MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• nízká teplota MeSH
• reakční čas MeSH
• senioři MeSH
• teplota MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Přístrojově asistované kvantitativní testování senzitivity (QST) se stanovením termických (TPT) a vibračních (VPT) prahů patří v současnosti mezi klíčové metody v diagnostickém algoritmu senzitivních neuropatií. Cílem práce je derivace validních, věkově stratifikovaných normativních dat pro obě QST metodiky. Soubor a metodika: Věkově stratifikovaná normativní data (v podskupinách 20–40, 40–60 a 60+ let) byla derivována z nálezů souborů 88 (TPT), resp. 74 (VPT) zdravých dobrovolníků. Výsledky: Při vyšetření TPT i VPT byla prokázána mírně horší percepce všech testovaných modalit u mužů ve srovnání se ženami a signifikantní věkově podmíněný pokles termických prahů pro chlad (při použití metody Limity byl dolní normální limit (NL) pro jednotlivé věkové kategorie stanoven na úrovni 26,3–25,5–22,8 °C u mužů a 29,1–26,6–21,1 °C u žen) a vzestup prahů pro teplo (horní NL 40,8–44,9–46,2 °C u mužů a 39,5–41,2–48,2 °C u žen) i vibrační čití (horní NL 6,0–12,5–50,3 μm u mužů a 4,0–13,2–33,6 μm u žen). Výška prahu byla ovlivněna také volbou algoritmu testování, tj. byla mírně vyšší v metodách reakčního času (Limity) oproti metodám konstantního stimulu (Úrovně). Závěry: Senzitivní prahy pro teplo, chlad i vibrační čití vykazují signifikantní vliv věku a méně významný vliv pohlaví vyšetřených jedinců na nálezy ve skupině zdravých dobrovolníků. Při hodnocení výsledků obou metod u pacientů se senzitivní neuropatií je tedy vhodné použití věkově stratifikovaných normativních dat pro jednotlivá pohlaví se zohledněním příslušného algoritmu testování.

Introduction: Detection of thermal (TPT) and vibratory (VPT) perception thresholds using the computer-assisted quantitative sensory testing (QST) is currently one of the most important methods for diagnosing sensory neuropathies. The aim of the study was to establish valid, age-stratified normal limits for both the QST methods. Patients and methods: Findings from 88 (TPT) or 74 (VPT) healthy individuals provided the basis for establishing age-stratified normal values in subgroups of patients aged 20–40, 40–60 and 60+ years. Results: Slight but significant differences between men and women and highly significant age-related changes were found for all the TPTs and VPTs with lower cold thresholds and higher warm and vibratory thresholds in men and in older individuals. Using the method of limits, lower normal values for cold TPT were set at 26.3–25.5–22.8 °C for the respective age subgroups of men and 29.1–26.6–21.1 °C for the respective age subgroups of women. Similarly, upper normal limits for warm TPT were set at 40.8–44.9–46.2 °C, respectively, in men and 39.5–41.2–48.2 °C, respectively, in women, and at 6.0–12.5–50.3 μm, respectively, in men and 4.0–13.2–33.6 μm, respectively, in women for VPT. Threshold values also depend on the testing algorithm used, with slightly higher values in reaction time inclusive methods (Limits) compared to reaction time exclusive algorithms (Levels). Conclusions: Cold and warm TPT as well as VPT display significant age-effect and less significant effect of gender on perception threshold values. The evaluation of the VPT and TPT findings in patients with sensory neuropathies should thus be performed using the age- and gender-adjusted normal values for particular testing algorithm.

• Klíčová slova
• senzitivní neuropatie, kvantitativní testování senzitivity, normativní data,
• MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   komplikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické normy   přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrodiagnostika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   komplikace   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   komplikace   MeSH
• práh bolesti klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• software MeSH
• vibrace škodlivé účinky   MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cieľ: Viacfaktorový dotazník pamäti slúži na subjektívne posúdenie pamäti z perspektívy prežívania, výskytu kognitívnych omylov a využitia pamäťových stratégií. Cieľom výskumu je poskytnúť normatívne údaje k tomuto dotazníku u ľudí vo vyššom veku (viac ako 65 rokov). Materiál a metóda: Výskumný súbor tvorilo 157 participantov, ktorým bol administrovaný Viacfaktorový dotazník pamäti. Zber dát bol realizovaný v rámci projektu NEUROPSY v rokoch 2017-2018 vo všetkých regiónoch Slovenskej republiky. V aktuálnom príspevku sú analyzované v súvislosti s Viacfaktorovým dotazníkom pamäti metódy Montrealský kognitívny test, Poviedka a Opakovanie čísel. Výsledky: Analýza vzťahov k demografickým premenným, ako vek, pohlavie a počet rokov vzdelania, nezistila silné vzťahy. Celkové skóre v subškále Stratégie slabo korelovalo s celkovým skóre v teste MoCA. Ostatné vzťahy k objektívnym mieram kognície neboli štatisticky významné. Všetky subškály vykazovali vysokú mieru vnútornej konzistencie. Súčasťou výsledkov sú normatívne údaje pre celý súbor. Záver: Výsledky preukázali, že slovenská verzia Viacfaktorového dotazníka pamäti vykazuje vysokú mieru vnútornej konzistencie vo všetkých subškálach a nevykazuje silné vzťahy k demografickým premenným ani objektívnym mieram pamäti. Normatívne údaje umožnia v praxi presne kvantifikovať subjektívnych sťažností na pamäť.

Objective: Multifactorial Memory Questionnaire enables subjective assessment of memory from the perspective of satisfaction with memory functioning, self-appraisal of memory abilities, and self-reported use of memory strategies. The aim of the current study is to provide normative data to the questionnaire for people in older age (more than 65 years). Method: The sample consisted of 157 participants, who completed the Multifactorial Memory Questionnaire. The data collection was carried out within the project NEUROPSY in 2017?2018 in all regions of Slovakia. In current paper relationship between Multifactorial Memory Questionnaire and objective measures of cognition Montreal Cognitive Assessment, Story recall, and Digit Span are being analysed. Results: Analysis of the relations to demographic variables as age, sex and years of education did not reveal strong relationship. Overall score in subscale Strategy weakly correlated with overall score in MoCA. Other relations to objective measures of cognition were not statistically significant. All the subscales appear to have high internal consistency. A part of results are normative data for overall sample. Conclusion: The results revealed that Slovak version of Multifactorial memory questionnaire has high level of internal consistency in all subscales and is not strongly related to any demographic variables, nor objective memory assessment. Normative data enable to quantify subjective memory complaints in praxis.

• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kognitivní stárnutí psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurobehaviorální symptomy MeSH
• neuropsychologie MeSH
• poruchy paměti psychologie   MeSH
• psychometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• testy paměti a učení * statistika a číselné údaje   MeSH
• zpráva o sobě statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Spektrální analýza variability srdeční frekvence umožňuje zachytit a kvantitativně vyjádřit regulační vlivy kardiálního autonomního nervového systému. Existuje však jen málo studií validně hodnotících variabilitu a reprodukovatelnost metodiky a použitá normativní data v dostupné literatuře široce kolísají. Soubor a metodika: Spektrální analýza variability srdeční frekvence byla vyšetřena u souboru 167 zdravých dobrovolníků (90 žen, 77 mužů, věk: medián 44 let, rozmezí 20-80 let), stratifikovaného podle věku do šesti skupin po jednotlivých dekádách. V každé z těchto podskupin byla vypočtena interindividuální variabilita hodnot jednotlivých parametrů a percentilovou metodou byla stanovena normativní data. U 21 jedinců bylo vyšetření provedeno opakovaně (3-5krát) během jednoho dne a/nebo ve stejnou denní dobu v různých dnech za účelem stanovení intra- a interday intraindividuální variability. Výsledky: Spektrální výkony nízko- a vysokofrekvenčního pásma vykazovaly signifikantní negativní korelaci s věkem, jejich poměr byl naopak jediným parametrem signifikantně se odlišujícím u mužů (kde byl vyšší) a žen. Všechny hodnocené parametry vykazovaly shodně vysokou interindividuální variabilitu: interindividuální variační koeficienty byly obdobné i ve všech věkových podskupinách a pohybovaly se nejčastěji okolo 100 % (rozmezí 49-200 %). Zřetelně nižší, avšak také nezanedbatelná, byla variabilita intraindividuání. Intraindividuální variační koeficienty (stanovené z opakovaných vyšetření v různých dnech ve stejnou denní dobu) byly obdobné pro všechny vyšetřované parametry u mužů i žen a pohybovaly se nejčastěji okolo 35 % (rozmezí 1-100 %). Mírně vyšší hodnoty variačních koeficientů byly zjištěny při opakovaném vyšetření v průběhu stejného dne, bez statistické významnosti. Závěr: Normativní data pro jednotlivé parametry spektrální analýzy variability srdeční frekvence je nutno věkově stratifikovat. Extrémní fyziologická interindividuální variabilita nálezů však komplikuje jejich nastavení i diagnostickou validitu metodiky obecně. Při interpretaci výsledků a zejména event. změn nálezu při opakovaném vyšetření je nutno zohlednit také vysokou intraindividuální variabilitu.

Introduction: Spectral analysis of heart rate variability enables the expression and quantification of regulatory influences within the cardiac autonomic nervous system. Only a few studies, however, have centred upon on the variability and reproducibility of the method, and the normal limit data recommended vary widely among the published studies. Patients and methods: Spectral analysis of heart rate variability was performed in a group of 167 healthy individuals (90 women, 77 men, median age 44 years, range 20?80) subdivided into 6 subgroups (according to respective age decades). In each of these subgroups, interindividual variability of the parameters evaluated was established and age-related normal limit data were established. In 21 of the individuals included, examination was repeated 3 to 5 times on the same day (intra-day intraindividual variability) or at about the same time on different days (inter-day intraindividual variability). Results: Low and high frequency settings showed significant negative correlation with age. Further, the ratio between them was the only parameter with significant sex-related differences (i.e. higher values in men). All the parameters evaluated exhibited high interindividual variability: coefficients of variation were similar in all age subgroups and reached values of around 100% (range 49?200%). Intraindividual variability was markedly lower, but also noteworthy. Inter-day intraindividual coefficients of variation were similar in men and women and reached the values of about 35% (range 1?100%). Even slightly higher values were found when intra-day intraindividual variability was assesed. Conclusions: Normal data for particular parameters of spectral analysis of heart rate variability should be age-stratified. Their setting, however, is complicated, among other things, by extreme interindividual variability of values, something that involves the diagnostic validity of the method in general. High intraindividual variability should also be considered, in particular, in the evaluation of possible changes between repeated examinations.

• Klíčová slova
• spektrální analýza variability srdeční frekvence, normy, intra individuální variabilita, zdraví jedinci, věk,
• MeSH
• autonomní nervový systém fyziologie   MeSH
• epidemiologická měření MeSH
• financování organizované MeSH
• kardiovaskulární systém MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• referenční standardy MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• spektrální analýza metody   normy   využití   MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Vyšetření intraepidermální hustoty tenkých nervových vláken (IENFD) z kožní biopsie patří v současnosti mezi klíčové metody v diagnostickém algoritmu neuropatické bolesti a senzitivních neuropatií, zejména neuropatie tenkých vláken. Cílem práce je ověření vlivu fyziologických proměnných na hodnoty IENFD, derivace validních normativních dat IENFD pro oblast distálního lýtka a dále zhodnocení nálezů této metodiky u pilotní skupiny vzorků z oblasti proximálního stehna. Soubor a metodika: Kožní biopsie z oblasti distálního lýtka byla provedena u souboru 74 zdravých dobrovolníků (39 mužů, 35 žen, věk: medián 54,5 let, rozmezí 27–84 let). Ve všech vzorcích byla stanovena IENFD metodou nepřímé imunofluorescence. Následně byl vyhodnocen vliv věku a pohlaví na IENFD a byla derivována věkově stratifikovaná normativní data (v podskupinách 20–40, 40–60 a 60+ let). U 14 jedinců byla kožní biopsie vyšetřena i z oblasti proximálního stehna a nálezy byly srovnány s distálními vzorky kožních biopsií. Výsledky: V oblasti distálního lýtka byl zaznamenán statisticky nevýznamný trend k vyšším hodnotám IENFD u žen oproti mužům a vysoce signifikantní pokles IENFD s věkem. Dolní normální limit byl pro jednotlivé věkové kategorie stanoven na úrovni 5,5–5,1–1,9 vláken na 1 mm délky epidermis u mužů a 6,1–5,2–3,1 u žen. Hodnoty IENFD v oblasti proximálního stehna byly signifikantně vyšší než v distální lokalizaci. Závěr: IENFD v oblasti distálního lýtka vykazuje signifikantní vliv věku a méně významný vliv pohlaví vyšetřených jedinců na nálezy ve skupině zdravých dobrovolníků. Při hodnocení IENFD z kožních biopsií je tedy vhodné zohlednění uvedených věkově stratifikovaných normativních dat pro jednotlivá pohlaví. Srovnání distálních vzorků s nálezy z oblasti anterolaterálního stehna potvrzuje existenci signifikantního proximo-distálního gradientu u zdravých dobrovolníků.

Introduction: At present, evaluation of intraepidermal nerve fiber density (IENFD) from skin bio­psies represents one of the most important methods for diagnosing neuropathic pain and sensory neuropathies, particularly in small-fiber neuropathy patients. The aim of the study was to analyze the effects physiological variables may have on IENFD values and to establish valid IENFD normal limits for distal calf region. Furthermore, we evaluated the IENFD values from anterolateral proximal thigh samples in a pilot study with a small group of healthy individuals. Patients and methods: Skin biopsies from the distal calf were obtained from a group of 74 healthy individuals (39 men, 35 women, age: median 54.5 years, range 27–84 years). IENFD was established in all the samples using the indirect immunofluorescence method. The effect of age and gender on IENFD values was evaluated and age-stratified normal values were derived in subgroups of patients aged 20–40, 40–60 and 60+ years. In addition, IENFD values obtained from proximal thigh skin biopsies of 14 individuals were compared to the distal samples. Results: Significant age-related decrease in IENFD values and non-significant trend to higher IENFD values in women were found in distal skin biopsy samples. Lower normal limits in the respective age subgroups were set at 5.5–5.1–1.9 fi­bers per 1 mm in men and 6.1–5.2–3.1, respectively, in women. Compared to the distal samples, proximal IENFD values were significantly higher. Conclusion: In a group of healthy volunteers, a significant effect of age and non-significant trend towards an effect of gender on IENFD values was found. Therefore, age-stratified and gender-specific normal values should be used when evaluating IENFD in distal skin biopsy samples. Comparison of these findings to proximal thigh samples confirms significant proximo-distal gradient of IENFD values.

• Klíčová slova
• normativní data, zdravé kontroly,
• MeSH
• biopsie metody   MeSH
• dolní končetina inervace   MeSH
• dospělí MeSH
• epidermis anatomie a histologie   inervace   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• audiometrie evokovanou odpovědí přístrojové vybavení   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikropočítače MeSH
• mladiství MeSH
• mozkový kmen fyziologie   MeSH
• nemoci centrálního nervového systému diagnóza   MeSH
• sluchové evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

We provide here normative values of yearly percentage brain volume change (PBVC/y) as obtained with Structural Imaging Evaluation, using Normalization, of Atrophy, a widely used open-source software, developing a PBVC/y calculator for assessing the deviation from the expected PBVC/y in patients with neurological disorders. We assessed multicenter (34 centers, 11 acquisition protocols) magnetic resonance imaging data of 720 healthy participants covering the whole adult lifespan (16-90 years). Data of 421 participants with a follow-up > 6 months were used to obtain the normative values for PBVC/y and data of 392 participants with a follow-up <1 month were selected to assess the intrasubject variability of the brain volume measurement. A mixed model evaluated PBVC/y dependence on age, sex, and magnetic resonance imaging parameters (scan vendor and magnetic field strength). PBVC/y was associated with age (p < 0.001), with 60- to 70-year-old participants showing twice more volume decrease than participants aged 30-40 years. PBVC/y was also associated with magnetic field strength, with higher decreases when measured by 1.5T than 3T scanners (p < 0.001). The variability of PBVC/y normative percentiles was narrower as the interscan interval was longer (e.g., 80th normative percentile was 50% smaller for participants with 2-year than with 1-year follow-up). The use of these normative data, eased by the freely available calculator, might help in better discriminating pathological from physiological conditions in the clinical setting.

• MeSH
• atrofie MeSH
• difuzní magnetická rezonance MeSH
• dlouhověkost * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí patologie   MeSH
• velikost orgánu MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurovědy