Čuch zohráva v živote človeka dôležitú úlohu. Fyziologicky dochádza počas starnutia k zhoršeniu čuchu. Čuchové dysfunkcie bolí pozorované pri mnohých ochoreniach. Napriek tomu, že zhoršenie čuchu, prípadne jeho úplná absencia neohrozujú priamo život človeka, môžu byť dôležitým signálom začiatku chorobného procesu. Je dávnejšie známe, že strata čuchu sa objavuje ako jeden z prvých príznakov neurodegeneratívnych ochorení. V zahraničí boli vyvinuté pomerne jednoduché a účinné čuchové testy, ktoré sa s úspechom využívajú a napomáhajú v klinickej praxi správnej diagnostike. V tomto článku sú uvedené najčastejšie používané čuchové testy v zahraničí, ktoré by mohli uľahčiť a zobjektívniť vyšetrenie čuchových schopností aj u nás a tak napomôcť včasnej a správnej diagnóze.

Smell plays an important part in the life of man. During ageing physiological deterioration of smell occurs. Olfactory dysfunctions were observed in many diseases. Despite this deterioration of smell or its complete absence do not threaten directly man's life but can be an important signal of the beginning of a pathological process. It has been known for a long time that loss of smell is one of the first symptoms of neurodegenerative diseases. In other countries relatively simple and effective olfactory tests were developed which are successfully used and help in clinical practice with a correct diagnosis. In the submitted article the authors mention the olfactory tests used most frequently abroad, tests which could facilitate and make more objective examination of olfactory capacity also in this country and thus help with early and correct diagnosis.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc etiologie   patologie   MeSH
• čich genetika   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• klinické chemické testy metody   MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci etiologie   MeSH
• odoranty MeSH
• Parkinsonova nemoc etiologie   patologie   MeSH
• poruchy čichu diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Osoby s Parkinsonovou chorobou mají horší čichové schopnosti ve srovnání se zdravými i s pacienty s parkinsonským syndromem jiné etiologie. Cílem studie bylo zjistit, zda osoby trpící touto chorobou získají nižší bodový zisk v Testu parfémovaných fixů (Odourized Markers Test) než osoby s jiným neurologickým onemocněním. Dalším cílem bylo zjistit, zda se na základě výsledků čichových testů podaří odlišit osoby s touto chorobou od pacientů s poruchou čichu vzniklou na podkladě jiné etiologie. Soubor a metodika: Celkem bylo vyšetřeno 218 osob, z toho 64 zdravých, 90 s neurologickou diagnózou (z toho 30 pacientů s Parkinsonovou chorobou, 30 s roztroušenou mozkomíšní sklerózou a 30 s jiným neurologickým onemocněním) a další osoby s různou etiologií poruchy čichu (64 pacientů). Hodnocení čichové funkce bylo provedeno pomocí Testu parfémovaných fixů a testu Sniffin? Sticks (pouze část identifikace). U části osob bylo provedeno vyšetření testem Mini Mental State Examination k posouzení kognitivní funkce a rinoendoskopické vyšetření k zhodnocení dutiny nosní. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Pacienti trpící Parkinsonovou chorobou získali v obou čichových testech statisticky významně nižší bodové zisky než osoby zdravé, osoby s roztroušenou mozkomíšní sklerózou a pacienti s jiným neurologickým onemocněním (p < 0,05). Test parfémovaných fixů však nedokázal odlišit osoby s Parkinsonovou chorobou od ostatních pacientů s poruchami čichu (poúrazovou, povirovou etiologií a ostatních). Závěry: Pomocí Testu parfémovaných fixů lze detekovat poruchy čichu u Parkinsonovy choroby, výsledky tohoto testu však nejsou pro tuto etiologii specifické.

Goals: Decreased olfactory function has been demonstrated in idiopathic Parkinson's disease (IPD) by subjective olfactometry. The first goal of the study was to establish whether patients with IPD would score lower in such tests than patients suffering from other neurological diseases. The second goal of this study was establish whether olfactory tests could discriminate IPD from other patients with smell impairment. Materials and methods: A total of 218 subjects were included in the study: 64 healthy individuals, 90 with neurological diagnoses (30 of them with idiopathic Parkinson's disease, 30 with multiple sclerosis and 30 with other neurological diseases),as well as patients with other aetiology of smell impairment (64 patients). The odourized markers test and "Sniffin' Sticks" (only part identification) were used to evaluate olfactory function in the subjects. Cognitive functions were evaluated in some of the subjects using the mini mental state examination. Rhino-endoscopy was performed in subjects with sinonasal disease and smell impairment to evaluate the nasal cavity. Results were statistically evaluated. Results: Patients suffering from Parkinson's disease scored a statistically significantly lower score than healthy subjects and patients with other neurological disease (p <0.05). It was not possible to discriminate subjects with Parkinson's disease from other patients with olfactory loss (post-traumatic, postviral and others) using the odourized markers test. Conclusions: The odourized markers test can be used to measure olfaction in IPD, but results of this test are not specific for this aetiology of olfactory loss.

• MeSH
• čichová percepce MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   MeSH
• poruchy čichu diagnóza   etiologie   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• reagenční diagnostické soupravy využití   MeSH
• roztroušená skleróza diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľ: Cieľom práce je zistiť u koľkých pacientov s pretrvávajúcou poruchou čuchu, prípadne súčasne aj chuti, ktoré sú podmienené infekciou covid-19, sa dá subjektívne vnímanie čuchu a chuti zlepšiť metódou čuchového tréningu. Metodika: Pacienti, ktorí prekonali infekciu covid-19 (prvá a druhá vlna pandémie v rokoch 2020 a 2021) s poruchu čuchu (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) s alebo bez poruchy chuti, a pričom porucha čuchu sa neupravila do jedného mesiaca od vyliečenia, sa prihlásili na webovej stránke www.cuch.sk a požiadali o zaslanie testovacieho setu parfémovaných fixov. Po obdržaní setu sa vyšetrili v domácom prostredí, vyplnili on-line dotazník a zaslali elektronicky na Neurobiologický ústav BMC SAV. U pacientov s potvrdenou hyposmiou a anosmiou nasledovalo ORL vyšetrenie na zmluvných ORL pracoviskách v SR. 117 zaradených pacientov absolvovalo čuchový tréning, 2× denne podľa návodu. Kontrolné vyšetrenie čuchu sa robilo po 3 a 6 mesiacoch tréningu. Stav čuchu a chuti sme hodnotili vstupne aj výstupne podľa vizuálnej analógovej škály (VAS) od 1 do 10. Vstupný stav čuchu dosiahol v priemere 4 podľa VAS, vstupný stav chuti v priemere 2 podľa VAS. Parosmiu malo pri vstupe 28 pacientov, fantosmiu 18, dysgeuziu 20. Výsledky: Zlepšenie čuchu na VAS po čuchovom tréningu sme zaznamenali u 96 pacientov, čo je 73 % zo súboru 117 pacientov s hyposmiou a anosmiou. Výstupný stav čuchu dosiahol po 6 mesiadoch čuchového tréningu úroveň 8 podľa VAS. Zlepšenie chuti sme zaznamenali u 47 čo je 65 % zo súboru 72 pacientov s hypogeuziou a dysgeuziou. Výstupný stav chuti dosiahol po 6 mesiacoch čuchového tréningu úroveň 4 podľa VAS. Pretrvávanie rôznej formy dysgeuzie, parosmie či fantosmie po liečbe bolo u 18 pacientov. Záver: Čuchový (olfaktórny) tréning je v súčasnosti najdôležitejšia rehabilitačná pomôcka pre zlepšenie narušenej čuchovej funkcie po prekonanej infekcii covid-19. Lepšie subjektívne výsledky po 6-mesačnom čuchovom tréningu sa pozorovali pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy čuchu, než pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy chuti.

Objective: The aim of this study is to find out how many patients with an ongoing smell and taste disorder after COVID-19 infection, can improve the subjective perception of smell by olfactory training method. Methods: Patients after COVID-19 (first and second wave of the pandemic in 2020 and 2021) with persisting smell disorder (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) with or without taste disorder and while the olfactory disorder did not improve within one month afterrecovery, signed up on the website www.cuch.sk and asked for a testing set (perfumed felt-tip pens) to be sent. After a self-examination at home, each respondent filled out an on-line questionnaire and sent it to the Neurobiological Institute of the BMC SAV. Patient with confirmed hypo and anosmia underwent an ENT examination at contracted ENT workplaces in Slovakia. All the 117 patients included got through the olfactory training, twice a day, following the instructions. The control examination was performed after three and six months of smell training. Smell and taste status was evaluated by visual analogue scale (VAS) from 1 to 10 in admission and discharge of the study. According to VAS, the average entering olfactory status was 4 and the average taste status reached an average of 2. At admission, 28 patients entering the study suff ered from parosmia, 18 from phantosmia, and 20 from dysgeusia. Results: After the olfactory training, improvement of smell capability was observed in 96 patients, which is 73% from the whole group of patiets (117) with hyposmia and anosmia. The discharge olfactory score after 6 months of olfactory training reached grade 8 according to VAS. Improvement of taste capability was observed in 47 patients, which is 65% from the whole group of patients (72) with hypogeusia and dysgeusia. The discharge taste score after six months of olfacory training reached grade 4 according to VAS. However, various forms of dysgeusia, parosmia, or phantosmia persisted after the olfactory training in 18 patients. Conclusion: Smell (olfactory) training is currently considered the most eff ective rehabilitation method for improving impaired olfactory function after COVID-19 infection. Better subjective results were observed in the restitution of quantitative smell disorder than in quantitative taste disorder.

• MeSH
• čich MeSH
• čichový trénink MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu * etiologie   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

U řady neurodegenerativních chorob dochází ke změnám v čichovém vnímání, které lze vyšetřit psychofyzickými testy. Největší význam má vyšetření čichu u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, u nichž se poruchy čichu objevují před ostatními klinickými příznaky. Pouhý anamnestický údaj o poruše čichu je u pacientů zcela nedostatečný. Pacienti si poruchu čichu často neuvědomují. Vyšetření čichu tak může včasně upozornit na přítomnost neurologické choroby či usnadnit diferenciální diagnostiku. Přehledový článek představuje povahu poruch čichu u vybraných neurodegenerativních onemocnění s důrazem na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, způsoby hodnocení kvanti‑ a kvalitativních poruch čichu se zaměřením na nejdostupnější psychofyzické testy, jimiž lze provádět rutinní vyšetření čichu v každodenní klinické praxi, a uplatnění vyšetření čichu v jejich diagnostice. U Alzheimerovy choroby je výrazněji postižena identifikace oproti detekčním prahům, zatímco u Parkinsonovy choroby je pokles napříč čichovými schopnostmi homogennější a prahy jsou zvýšeny více než u Alzheimerovy choroby.

In many neurodegenerative diseases, changes in olfactory perception have been identified that can be tested with psychophysical tests. Olfactory testing is of particular significance in Alzheimer's and Parkinson's disease, where olfactory decline precedes other clinical symptoms. Olfactory decline may indicate a neurological disorder, aid in differential diagnosis, or help to estimate disease prognosis. This review presents olfactory dysfunction profiles in selected neurodegenerative diseases with an emphasis on Alzheimer's and Parkinson's disease, assessment of quanti- and qualitative olfactory dysfunction, focusing on widely used psychophysical tests suitable for routine olfactory testing in everyday clinical practice, and contribution of olfactory testing to the diagnosis of the selected neurodegenerative diseases. In Alzheimer's disease, identification is more severely affected than detection thresholds, whereas in Parkinson's disease, decline is more homogeneous across various olfactory measures and increase in detection thresholds is more prominent. Key words: olfaction – neurodegenerative diseases – hyposmia – anosmia – Alzheimer's disease – Parkinson's disease – mild cognitive impairment The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   patologie   MeSH
• čich * fyziologie   MeSH
• čichová percepce MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci * diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   patologie   MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• prevalence MeSH
• senzorické prahy fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Práce je zaměřena na poruchy čichu u pacientů s olfaktoriálními meningiomy (OGM). Přesné klinické vyšetření pacientů s OGM, včetně pre- a pooperačního zhodnocení čichu, je nezbytné pro hodnocení provedené chirurgické resekce. Článek poskytuje základní přehled recentních sérií OGM světových autorů. Jen malý zlomek z nich však dokumentuje přesné vyšetření čichu. Standardní vyšetření čichu by mělo stanovit čichovou detekci, diskriminaci a identifikaci pomocí jednoho z užívaných testů (např. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Treshold Test, Sniffin’ Sticks Test). Metodami vyšetření čichu, které jsou zatím využívány pro výzkum, zůstávají elektro-olfaktogram, čichové evokované potenciály a funkční magnetická rezonance. Zlatým standardem léčby OGM je chirurgická resekce. Volba vhodného operačního přístupu je stále kontroverzní a mezi jednotlivými autory nepanuje shoda. Nejčastěji se používá frontolaterální a pterionální přístup. Alternativou je endoskopická resekce, jejíž indikace jsou však omezené. Pooperační zachování čichu představuje zatím obtížný úkol.

This review summarizes dysfunction of olfaction in patients with olfactory groove meningiomas (OGM). Clinical examination, including pre-operative and post-operative assessment of olfaction, is indispensable for the evaluation of the surgical outcome in patients with OGM. Review of a recent series of OGM documents showed a lack of the olfaction assessment in most of the studies. Psychophysical tests determining olfactory detection, discrimination and identification (e. g. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Threshold Test, Siffin’ Sticks Test) should be used to reveal olfactory dysfunction. Specialized examination techniques such as electro-olfactogram, olfactory evoked potentials and functional magnetic resonance imaging are being used in research. Standard treatment of OGM is a surgical resection. Controversy exists among the authors regarding the selection of a convenient surgical approach. Commonly, the uni-frontal and pterional approaches are being performed. Endoscopic resection, olfactory groove meningiomas, represents an alternative approach yet its indications are still limited. Postoperative olfaction preservation remains a difficult task even today.

• Klíčová slova
• olfaktoriální meningiom,
• MeSH
• baze lební chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru MeSH
• meningeální nádory diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• meningeom * diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• nemoci čichového nervu diagnóza   etiologie   MeSH
• nervus olfactorius MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   škodlivé účinky   MeSH
• olfaktometrie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění čichového nervu etiologie   MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Pacienti s chronickou rinosinusitidou (CRS) trpí mimo jiné poruchami čichu. Rinosinusitida může být ovlivněna konzervativně či chirurgicky (FESS). Chirurgické ovlivnění čichu je dle současných znalostí sporné, proto bylo naším cílem zjistit, kteří pacienti budou mít po FESS pro CRS zlepšený čich. Shromáždili jsme data pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili FESS pro CRS s polypy (CRSwNP) či bez polypů (CRSsNP) v letech 2012–2015. U těchto pacientů jsme vyšetřili čich testem parfémovaných fixů (OMT) do 24 hodin před výkonem a následně jsme vybrali nejlepší bodový zisk testu zjištěný při následujících kontrolách v intervalu 4 týdnů až 4 měsíců. Porovnávali jsme jednotlivé rizikové faktory vyplývající z osobní anamnézy, CT obrazu a peroperačního nálezu. Celkem jsme nashromáždili data 51 pacientů. Čich se pooperačně zlepšil u 25 % z nich, beze změny zůstal u 55 % a u 20 % se zhoršil. Před operací byl statisticky významný rozdíl v bodovém hodnocení čichu u pacientů s polypózou a astmatem (p = 0,0016, resp. p = 0,04). Po operaci nebyl rozdíl v bodovém zisku u těchto pacientů významný (p = 0,17, resp. p = 0,12). Korelace s věkem a Lundové-Mackayovým skóre vykazovala změny po operaci. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi bodovým ziskem při čichovém testu předoperačně a pooperačně při srovnávání faktorů jako podání bolusu glukokortikoidů předoperačně, kouření, reoperace a resekce středních skořep. Změna čichu u pacienta s CRS operovaného endonazálně endoskopicky je obtížně předvídatelná. Z naší studie vyplývá, že mezi faktory predikující zlepšení čichu patří přítomnost nosních polypů a astmatu, nižší věk a vyšší skóre dle Lundové-Mackaye.

Patients with chronic rhinosinusitis (CRS) often suffer from loss of olfactory function. Rhinosinusitis can be treated either by medical therapy or surgically (FESS). Postoperative outcome in terms of improving sense of smell has been controversial so far. The aim of our study was to determine the patients who would have better postoperative outcomes in terms of improving olfactory function. We collected data of patients undergoing FESS for chronic rhinosinusitis (either with or without nasal polyps) at our department during the years 2012–2015. These patients had their olfactory function examined with Odorized markers test (OMT) up to 24 hours before surgery. After that we chose the best result in OMT found out in visits from 4 weeks to 4 months after surgery. We were comparing individual risk factors out of the patients´ anamnesis, CT scan and physical examination. 51 patients were enrolled in this study. 25 % of patients showed improvement of their olfactory function, no change was recorded in 55 % of patients and 20 % of patients showed deterioration of olfaction. Before surgery we found out statistically significant difference in results of OMT between the patients with and without nasal polyps and with and without asthma (p = 0,0016, resp. p = 0,04). After surgery the difference was no longer statistically significant (p = 0,17, resp. p = 0,12). Correlation with age and Lund-Mackay score showed changes after surgery. No statistically significant difference in results of OMT was found out before and after surgery in other observed risk factors (oral corticosteroids before surgery, smoking, revision surgery and middle turbinate resection). Changes in olfactory function in patients with chronic rhinosinusitis after surgery are hard to predict. Our results show that nasal polyps, asthma, lower age and higher Lund-Mackay score are factors which predict better postoperative outcome.

• MeSH
• čichová percepce * MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory * MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy MeSH
• poruchy čichu diagnóza   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rýma terapie   MeSH
• sinusitida terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Olfaction enables most mammalian species to detect and discriminate vast numbers of chemical structures called odorants and pheromones. The perception of such chemical compounds is mediated via two major olfactory systems, the main olfactory system and the vomeronasal system, as well as minor systems, such as the septal organ and the Grueneberg ganglion. Distinct differences exist not only among species but also among individuals in terms of their olfactory sensitivity; however, little is known about the mechanisms that determine these differences. In research on the olfactory sensitivity of mammals, scientists thus depend in most cases on behavioral testing. In this article, we reviewed scientific studies performed on various mammalian species using different methodologies and target chemical substances. Human and non-human primates as well as rodents and dogs are the most frequently studied species. Olfactory threshold studies on other species do not exist with the exception of domestic pigs. Olfactory testing performed on seals, elephants, and bats focused more on discriminative abilities than on sensitivity. An overview of olfactory sensitivity studies as well as olfactory detection ability in most studied mammalian species is presented here, focusing on comparable olfactory detection thresholds. The basics of olfactory perception and olfactory sensitivity factors are also described.

• MeSH
• čich * MeSH
• čichová percepce * MeSH
• lidé MeSH
• senzorické prahy * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

OBJECTIVE: To investigate the coronavirus disease 2019 (COVID-19) status of patients with initial sudden olfactory anosmia (ISOA) through nasopharyngeal swabs for reverse transcription-polymerase chain reaction (RT-PCR) analysis and to explore their olfactory dysfunctions with psychophysical olfactory evaluation. METHODS: A total of 78 ISOA patients were recruited from April 6, 2020, to April 10, 2020, through a public call of University of Mons (Mons, Belgium). Patients benefited from nasopharyngeal swabs and fulfilled the patient-reported outcome questionnaire. Among them, 46 patients performed psychophysical olfactory evaluation using olfactory identification testing. Based on the duration of the ISOA, 2 groups of patients were compared: patients with olfactory dysfunction duration ≤12 days (group 1) and those with duration >12 days (group 2). RESULTS: In group 1, 42 patients (87.5%) had a positive viral load determined by RT-PCR and 6 patients (12.5%) were negative. In group 2, 7 patients (23%) had a positive viral load and 23 patients (77%) were negative. The psychophysical olfactory evaluation reported that anosmia and hyposmia occurred in 24 (52%) and 11 (24%) patients, respectively. Eleven patients were normosmic. The viral load was significantly higher in patients of group 1 compared with those of group 2. CONCLUSIONS: Coronavirus disease 2019 was detected in a high proportion of ISOA patients, especially over the first 12 days of olfactory dysfunction. Anosmia is an important symptom to consider in the detection of COVID-19 infection.

• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• COVID-19 MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí MeSH
• dospělí MeSH
• dysgeuzie MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• koronavirové infekce komplikace   diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nosní obstrukce MeSH
• odoranty MeSH
• pandemie MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí MeSH
• poruchy čichu komplikace   diagnóza   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• testování na COVID-19 MeSH
• virová pneumonie komplikace   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Belgie MeSH

Vyšetření čichu není obvykle prováděno standardním postupem. Demonstrujeme vlastní metodu subjektivní kvalitativní olfaktometrie, kterou jsme vypracovali na základě literárních znalostí a dostupných prostředků. Pomocí parfémovaných fixů a námi zvoleného standardního postupu jsme vyšetřili 100 osob. Soubor byl tvořen personálem a pacienty z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Neurologického oddělení a z Centra pracovního lékařství. Soubor jsme rozdělili do dvou skupin. První skupina sloužila k vytvoření normy a byli do ní zařazeny lidé, kteří neudávali poruchu čichu, netrpěli onemocněním, které by mohlo čich ovlivnit a byli nekuřáky (zdraví nekuřáci – ZN). Všichni ostatní byli zařazeni do skupiny druhé (ostatní – OS). V testu bylo možné získat podle odpovědí vyšetřovaných osob nula až 27 bodů, přitom vyšší bodový zisk znamenal lepší rozlišení a identifikaci pachových látek. Ve skupině ZN byl průměrný zisk 20,7 bodů, ve skupině OS 14,2. Skupina zdravých nekuřáků byla rozdělena do tří podskupin podle věku. Nejnižšší průměrný bodový zisk byl v nejstarší skupině (nad 60 let věku). Ve skupině OS bodový zisk koreloval se subjektivním pocitem stupně poruchy čichu. Na základě prvních výsledků usuzujeme, že test umožňuje orientační zhodnocení funkce čichu pacienta.

We examined olfaction in 100 people using perfumed markers (six odours), which are commonly available in stationeries. The test consists of two parts, odour discrimination and odour identification. The test of odour discrimination was conducted with two of the six markers. One of them was presented two times and person was asked to tell the sequence of the odour, which he/she smelled only once. The sequence was changed then and examination was repeated with the other four markers. The highest score to reach was 9 points. The test of odour identification was conducted with three of the six markers. The examined person was asked to name the odours first. Then he/she was presented with the same odours, but in different sequences and was asked to recognize them. This part was repeated with the other three markers. The highest score a person could get in the odour identification part was 18 points. Our set of the examined people was compounded from staff and patients from Department of Otolaryngology and Head and Neck Surgery, Neurology and Centre of Occupational Medicine. The range of points the people could gain was from zero to 27. a Higher score meant a better odour discrimination and identification. People (50 persons), who did not smoke and did not suffer from any disease, which could influence smell ability (healthy and non smokers – HN) reached average score 20.7 points. The rest of the patients (RP, 50 persons) reached average score 14.2 points. HN were divided in three subgroups depending on their age. The lowest average score reached people older than 60 years. The score of the RP was in correlation with the subjectively assessed smell ability. Based on our first results we conclude that our test can serve for orientational evaluation of the olfaction.

• MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

OBJECTIVE: To evaluate a brief olfactory test based on pleasantness rating of olfactory and trigeminal stimulants. DESIGN: Criterion standard. SETTING: University hospital. PARTICIPANTS: A total of 60 participants (48 healthy and 12 with olfactory loss) aged 16 to 81 years. INTERVENTIONS: The new test of odor pleasantness (TOP) based on classification of odorants and trigeminal stimulants into 4 categories was compared with 2 standard tests of subjective olfactometry. MAIN OUTCOME MEASURE: We evaluated the possible use of the TOP in assessment of olfactory and the trigeminal system in healthy individuals and those with olfactory loss. RESULTS: All 3 tests demonstrated significant mutual correlation (P < .01), and persons with olfactory loss scored lower than healthy participants (P < .01). Using exploratory factor analysis and cluster analysis, we found that healthy individuals classified odorants accurately according to the degree of their hedonic character. CONCLUSION: The TOP offers outcomes similar to those of standard tests of olfaction that are based on psychophysical testing.

• MeSH
• čichová percepce MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervus trigeminus fyziologie   MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu patofyziologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH