Optimalizace hemodynamiky rizikových chirurgických nemocných nachází v perioperační medicíně stále větší uplatnění. V současné době je k dispozici mnoho důkazů potvrzujících úspěšnost tohoto postupu v prevenci vzniku pooperačních komplikací a snížení mortality. V článku je uveden souhrn a komentář recentních publikací se vztahem k problematice hemodynamické optimalizace v perioperačním období.

Hemodynamic optimization of high-risk surgical patients has been increasingly used in the peri-operative setting. The benefit of this approach for the morbidity and mortality reduction in the postoperative period has been proved by many studies. In this article we summarize and comment on the articles published on perioperative goal-directed therapy.

• Klíčová slova
• cílená hemodynamická léčba, perioperační tekutinová léčba,
• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• financování organizované MeSH
• hemodynamika MeSH
• klinické protokoly MeSH
• kritický stav terapie   MeSH
• kyslík krev   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   MeSH
• perioperační péče metody   normy   MeSH
• peroperační monitorování metody   MeSH
• plánování péče o pacienty MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• tekutinová terapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Hypertrofické jizvy jsou nechtěným a mutilujícím následkem hlubokých popálenin, dále vystupňovány jsou u rozsáhlých popáleninových úrazů. Frakční CO2 laserová terapie je jednou z metod komplexní léčby hypertrofických jizev a používá se od roku 2007. Přestože její účinnost byla v klinické praxi objektivně prokázána, nebyly stanoveny optimální parametry nastavení. Pro hodnocení účinku laserové terapie se používají dříve navržené hodnotící nástroje, které dobře postihují kvalitu jizev, ale nedokáží postihnout specifické změny pro provedené laserové terapii. Materiál a metody: Frakční CO2 laserová terapie hypertrofických jizev je na Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc prováděna od roku 2017; systematická studie účinků probíhala v letech 2019–2020. Celkem bylo léčeno 25 hypertrofických jizev u 13 pacientů, každá z jizev byla frakční CO2 laser terapií ošetřena více než jednou. Výsledky: Statistickou analýzou dat bylo detekováno statisticky významné zlepšení textury jizev a zlepšení celkového funkčního a estetického výsledku. U jizev, jejichž výška byla před zahájením laserové terapie vyšší než 2 mm, došlo k signifikantní redukci výšky pod 2 mm (62,5 % jizev). Korelační analýzou byla detekována statisticky signifikantní pozitivní korelace mezi energií laserového paprsku a redukcí rozsahu jizev prominujících nad nivó zdravého okolí. Frakční CO2 laserová terapie ukázala statisticky významnou účinnost při redukci rizik spojených s plnoformátovou CO2 laserovou terapií. Frakční ošetření bylo pacienty velmi dobře tolerováno, topická anestezie 5% gelem lidokainu byla dostatečná u 24 z 25 pacientů. Následné hojení probíhalo u všech pacientů bez komplikací. Závěr: Frakční CO2 laserovou terapií bylo dosaženo statisticky významného zlepšení textury a redukce výšky hypertrofických jizev a zlepšení celkového funkčního i estetického výsledku.

Introduction: Hypertrophic scars are an unwanted and mutilating consequence of deep burns, and are further exacerbated by extensive burn injuries. Fractional CO2 laser therapy is one of the methods for complex treatment of hypertrophic scars, it has been used since 2007 [1]. Although its effectiveness has been objectively proven in clinical practice, the optimal settings parameters have not been determined. To evaluate the effect of laser therapy, previously designed evaluation tools are used, which evaluate the quality of scars well, but fail to capture specific changes for the performed laser therapy. Material and methods: Fractional CO2 laser therapy of hypertrophic scars is performed at the Department of Plastic and Esthetic Surgery, University Hospital Olomouc, since 2017 and the systematic study took place in 2019–2020. In common, 25 hypertrophic scars were treated in 13 patients; each scar was treated by fractional CO2 laser therapy more than once. Results: Statistical analysis detected statistically significant improvement of the texture of the scars and the improvement of overall functional and esthetic result. We found significant reduction of the height under 2 mm (62,5% of scars) in scars with the height > 2 mm before the initiation of laser therapy. Correlation analysis detected a statistically significant positive correlation between the energy of laser beam and the reduction volume of the scar protruding above the niveau of healthy surrounding tissue. Fractional CO2 laser therapy showed statistically significant efficacy in the reduction of the risks associated with full-format CO2 laser-therapy. Fractional treatment was very well tolerated by the patients. Topical 5% lidocaine gel was effective in 24 out of 25 patients. Further healing was without complications in all patients. Conclusion: Fractional CO2 laser therapy has achieved statistically significant improvement of the texture and reduction of hypertrophic scars and overall improvement of functional and esthetic result in our study.

• MeSH
• jizva hypertrofická * chirurgie   etiologie   patologie   MeSH
• jizva MeSH
• klinické protokoly MeSH
• laserová terapie * MeSH
• lasery plynové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• oxid uhličitý MeSH
• popálení chirurgie   komplikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Náhle zlyhanie obličiek (NZO) na oddeleniach intenzívnej starostlivosti je stále závažným problémom s vysokou mortalitou. Doteraz používané preventívne postupy na zabránenie rozvoja NZO nepriniesli očakávané výsledky. Zistením, že u kriticky chorých pacientov je narušená autoregulácia prietoku krvi obličkami a prietok sa stáva závislým od stredného arteriálneho tlaku (MAP), sa otvorila nová možnosť ovplyvnenia NZO. Na našom pracovisku sme vychádzali z modifikovaného prístupu podľa Cordingley a Palazza, ktorý pozostával z 3 bodov: 1. Optimalizácia a niekedy maximalizácia efektívneho cirkulujúceho objemu krvi. 2. Udržanie alebo obnovenie diurézy pomocou kontinuálnej infúzie diuretík. 3. Udržanie dostatočne vysokého stredného arteriálneho tlaku kontinuálnou infúziou noradrenalinu. Tento postup sme aplikovali u 18-tich pacientov celkovo 19 krát. 18 krát sa nám podarilo zvýšiť diurézu. Pritom u 12-tich pacientov s dvoma zlyhávajúcimi orgánovými systémami tento postup stačil na postupnú úpravu renálnych funkcií. Len 1 pacient z tejto skupiny zomrel na ťažký akútny infarkt myokardu. Naproti tomu u 6-tich pacientov s minimálne 3-mi zlyhávajúcimi systémami bol tento postup účinný len u jedného pacienta. Ostatní 5-ti pacienti z tejto skupiny vyžadovali v ďalšom priebehu CAVVH, CAVVHD alebo HD. Všetci 5-ti pacienti zomreli.

The acute renal failure (ARF) remains still a serious problem with a high mortality rate in the ICU. All known approaches have failed in the attempt to prevent or treat ARF. Critically ill patients have impaired or absent autoregulation of renal blood flow. The renal blood flow depends in this case on a mean arterial pressure (MAP). In this way we can influence the course of ARF. In our work we used a modificated approach to ARF, from Cordingey and Palazzo. Our approach contained: 1. Reachment of optimal and sometimes of maximal effective intravascular circulating volume. 2. Sustain or increase diuresis with continual infusion of diuretics. 3. Sustain adequate MAP with continual infusion of noradrenalin. We applicated this approach 19 times with 18 pacients. 18 times we were able to increase diuresis. And this was satisfied to recover renal function in the group of 12 patients whom two organ systems have failed. Only one patient from this group died. On the other hand the same approach was satisfied to recover renal function only from one patient in the group of 6 patients where 3 and more organ systems have failed. The other 5 patients from this group required CVVH, CVVHD or HD in the next course of disease. All these 5 patients died.

• MeSH
• akutní poškození ledvin farmakoterapie   mortalita   MeSH
• diuréza MeSH
• dospělí MeSH
• hemodynamika MeSH
• kardiovaskulární nemoci chirurgie   komplikace   MeSH
• kritický stav farmakoterapie   komplikace   mortalita   MeSH
• ledviny krevní zásobení   patofyziologie   účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• noradrenalin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cardiac arrest continues to have poor survival in the United States. Recent studies have questioned current practice in resuscitation. Our emergency medical services system made significant changes to the adult cardiac arrest resuscitation protocol, including minimizing chest compression interruptions, increasing the ratio of compressions to ventilation, deemphasizing or delaying intubation, and advocating chest compressions before initial countershock. METHODS AND RESULTS: This retrospective observational cohort study reviewed all adult primary ventricular fibrillation and pulseless ventricular tachycardia cardiac arrests 36 months before and 12 months after the protocol change. Primary outcome was survival to discharge; secondary outcomes were return of spontaneous circulation and cerebral performance category. Survival of out-of-hospital arrest of presumed primary cardiac origin improved from 7.5% (82 of 1097) in the historical cohort to 13.9% (47 of 339) in the revised protocol cohort (odds ratio, 1.80; 95% confidence interval, 1.19 to 2.70). Similar increases in return of spontaneous circulation were achieved for the subset of witnessed cardiac arrest patients with initial rhythm of ventricular fibrillation from 37.8% (54 of 143) to 59.6% (34 of 57) (odds ratio, 2.44; 95% confidence interval, 1.24 to 4.80). Survival to hospital discharge also improved from an unadjusted survival rate of 22.4% (32 of 143) to 43.9% (25 of 57) (odds ratio, 2.71; 95% confidence interval, 1.34 to 1.59) with the protocol. Of the 25 survivors, 88% (n=22) had favorable cerebral performance categories on discharge. CONCLUSIONS: The changes to our prehospital protocol for adult cardiac arrest that optimized chest compressions and reduced disruptions increased the return of spontaneous circulation and survival to discharge in our patient population. These changes should be further evaluated for improving survival of out-of-hospital cardiac arrest patients.

• MeSH
• Americká kardiologická asociace MeSH
• analýza přežití MeSH
• časové faktory MeSH
• chronické poškození mozku etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrická defibrilace kontraindikace   metody   normy   MeSH
• fibrilace komor epidemiologie   komplikace   MeSH
• insuflace MeSH
• intratracheální intubace metody   normy   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   normy   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• masáž srdce MeSH
• oxygenoterapie kontraindikace   metody   mortalita   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční zástava komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• urgentní zdravotnické služby metody   normy   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Kansas MeSH
• Spojené státy americké MeSH

Face transplantation introduces an unprecedented potential to restore form and function in patients with severe facial disfigurement. A successful face transplantation programme requires a sound research protocol, a solid infrastructure, expert personnel and adequate funding. There are only a few active face transplant programmes in the world and interest in the development of new such programmes continues to grow. After 2 years of working on the development of the face transplant programme, in 2009 the team at Brigham and Women's Hospital (BWH) performed the 2nd face transplant in the United States. Since then, the team has continued to evaluate several possible face transplant candidates and performed three additional facial transplants. These experiences have helped refine a highly effective multidisciplinary protocol that carries a patient through recruitment, informed consent, screening, preoperative planning, face transplantation surgery and postoperative long-term follow-up. The members of the BWH face transplantation team responsible for carrying out this protocol include a team leader, a programme manager/coordinator, clinical and rehabilitation specialists, social workers, bioethicists, nurses and administrative staff. The roles of each team member during the various stages of the face transplant process are presented here. Additional insight into the interaction between the face transplant team, the Institutional Review Board and the regional Organ Procurement Organization is given. The BWH team's experience has shown that true collaboration, creativity and a unique approach to each candidate translate into the optimal care of the face transplant patient both before and after surgery.

• MeSH
• interprofesionální vztahy MeSH
• klinické protokoly * MeSH
• lidé MeSH
• pooperační péče MeSH
• rejekce štěpu MeSH
• transplantace obličeje metody   normy   MeSH
• týmová péče o pacienty organizace a řízení   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• získávání tkání a orgánů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH
• Geografické názvy
• Boston MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Analyzovat variabilitu intrakraniální cirkulace, navrhnout optimalizaci protokolu pro pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP) a ověřit proveditelnost nového protokolu. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen testovací soubor 46 pacientů, u kterých bylo provedeno perfuzní CT vyšetření mozku při podezření na CMP a zároveň nebyla prokázána významná stenóza či okluze karotického a intrakraniálního řečiště. U těchto osob byla provedena analýza časového průběhu intrakra-niální cirkulace v tepenném a žilním systému. Na základě této analýzy byla navržena úprava délky a časování perfuzního CT vyšetření mozku pomocí testovacího bolusu kontrastní látky. Optimalizovaným protokolem (20 opakovaných skenů s délkou 1,5 s v rozsahu celého mozku) byly postupně vyšetřeny dvě skupiny pacientů, kdy byla použita odlišná hodnota napětí na rentgence (80 kV a 70 kV). U těchto pacientů byla provedena analýza kvality vyšetření a radiační zátěže pomocí standardních ukazatelů dávky CTDIvol a DLP. Výsledky: Pouze u jednoho pacienta bylo u optimalizovaného protokolu perfuzní CT vyšetření nehodnotitelné, u všech ostatních vyšetření bylo dosaženo optimální kvality zobrazení pro hodnocení. Bylo dosaženo snížení hodnot CTDIvol a DLP při perfuzním CT mozku u obou optimalizovaných protokolů. U testovacího souboru byla průměrná hodnota CTDIvol 130,37 mGy, průměrná hodnota DLP byla 2068,17 mGy?cm. U optimalizovaného protokolu byla průměrná hodnota CTDIvol 85,64 mGy a průměrná hodnota DLP 1326,44 mGy?cm, u optimalizovaného protokolu se sníženým napětím na 70 kV byla průměrná hodnota CTDIvol. 50,57 mGy a průměrná hodnota DLP 783,42 mGy?cm. Závěr: Optimalizace spuštění a redukce délky perfuzního CT mozku je možná na základě hodnot z testovacího bolusu kontrastní látky. Kombinací s nízkonapěťovým protokolem lze výrazně snížit radiační zátěž.

Aim: To analyze variability of intracranial circulation and to design optimization of protocol for patients with acute ischemic stroke and to verify feasibility of new protocol. Method: The test group of 46 patients with suspected acute ischemic stroke, which underwent perfusion CT of the brain and CT angiography, was retrospectively assessed. CT angiography did not prove significant stenosis or occlusion of arteries. By these patients, time of intracranial circulation in arteries and veins was analyzed. Based on this analysis, adjustment of length and timing of perfusion CT of the brain was established with the help of test bolus technique of contrast agent. Two groups of patients were examined according to optimized protocols (20 repeated scans, one scan within 1.5 seconds, whole brain was covered) with different voltage on X-ray tube (80 kV and 70 kV). Volume CT dose index (CTDIvol) and dose length product (DLP) were assessed as standard indicators of dose. Results: All examinations were evaluated as adequate from the point of view of diagnostic quality of examination. Only one examination in the optimized protocol with 70 kV was not evaluable. CT dose index and dose length product were reduced in both optimized perfusion CT protocols. Mean value of CTDIvol and DLP was 130.37 mGy and 2068.17 mGy?cm in the test group. Mean value of CTDIvol and DLP was 85.64 mGy and 1326.44 mGy ? cm in the optimized protocol and 50.57 mGy and 783.42 mGy?cm in the optimized protocol with voltage reduced to 70 kV. Conclusion: Optimization of start and reduction of length of perfusion CT of the brain is possible based on test bolus technique of contrast agent. It is possible to significantly reduce dose with the help of low voltage protocol.

Due to limitations in commercial diagnostic methods, this study aimed to develop a reliable real-time polymerase chain reaction (Rt-PCR) assay for early diagnosis of brucellosis. Optimization of the Rt-PCR method was performed on serum samples spiked by Brucella melitensis with different densities ranging from 101 to 108 colony-forming units (cfu)/mL; each density was prepared in ten samples. The limit of detection was investigated by using Thermo DNA extraction kit with Maxima SYBR Green Rt-PCR and two TaqMan probe-based Rt-PCR protocols performed by QuantiTect and TEMPase multiplex PCR master mixes in two thermal cyclers, which were Rotor-Gene and Bio-Rad. The validation of the optimized protocol was carried on 20 brucellosis-negative samples and 20 samples spiked with B. melitensis by using a combination of Thermo DNA extraction kit with TEMPase PCR master mix. SYBR Green Rt-PCR yielded positive results on all samples having ≥ 104 cfu/mL of B. melitensis in both thermal cyclers. Its limit of detection was 112 DNA copies per reaction. The positivity of both probe-based Rt-PCR protocols was 100% and 80% on the samples having 103 cfu/mL and 102 cfu/mL of B. melitensis, respectively. The limit of detection of probe-based protocols was defined as 4 DNA copies per reaction. The optimized Rt-PCR protocol showed high-level accuracy, precision, specificity, and sensitivity, each having a rate of 100%. The current study indicated that the TaqMan probe-based Rt-PCR protocol optimized and validated with serum samples can be reliably used for early diagnosis of brucellosis.

• MeSH
• Brucella melitensis genetika   izolace a purifikace   MeSH
• brucelóza diagnóza   mikrobiologie   MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• lidé MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH

V poslední době se výrazně rozšířily možnosti léčby pacientů s mnohočetným myelomem (MM) a v současné době lze i v České republice využít mnoho léčebných režimů obsahujících thalidomid, lenalidomid nebo bortezomib. Bylo prokázáno, že významnou úlohu v dlouhodobém přežití a z hlediska prognózy pacientů hraje dosažení kompletní remise (CR). Vhodné je proto v indukční, konsolidační i udržovací léčbě používat takové režimy s nejvyšší incidencí CR, jaké máme v současnosti k dispozici. V tomto ohledu je nepochybně favorizováno podání kombinací s bortezomibem či lenalidomidem oproti thalidomidovým, u kterých je incidence CR výrazně nižší. Při výběru vhodné terapie je nezbytné vzít v úvahu i profil toxicity daného režimu – dlouhodobá léčba bortezomibem a thalidomidem zvyšuje riziko polyneuropatie, léčba lenalidomidem a thalidomidem je spojena s rizikem tromboembolismu a podávání lenalidomidu bývá spojeno s rozvojem cytopenie. U mladších nemocných pak má stále nezastupitelnou úlohu vysokodávkovaná chemoterapie s následnou autologní transplantací krvetvorných buněk.

Treatment options for patients with multiple myeloma (MM) have been considerably expanded recently, and now it is possible to use many treatment regimens containing thalidomide, lenalidomide, or bortezomib in the Czech Republic. Attainment of complete remission (CR) has been demonstrated to be a major factor both for long-term survival and prognosis of the patients. It is therefore appropriate to use regimens with the highest possible CR incidence rates from those available at present for induction, consolidation, and maintenance therapy. In this respect, the clearly favoured approach is the administration of combinations with bortezomib or lenalidomide as opposed to thalidomide-based combinations that are associated with markedly lower CR incidence. Selection of appropriate therapy should always consider the toxicity profile of a regimen – long-term therapy with bortezomib and thalidomide increases the risk of polyneuropathy, therapy with lenalidomide and thalidomide is associated with the risk of thromboembolism, and lenalidomide usually induces cytopaenia. High-dose chemotherapy with subsequent autologous haematopoietic cell transplantation is still irreplaceable in younger patients.

• Klíčová slova
• léčba,
• MeSH
• bortezomib MeSH
• indukce remise MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• thalidomid MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH