Úvod: Počty císařských řezů (CS – cesarean section) celosvětově rostou, přičemž související poporodní komplikace jsou výrazně vyšší ve srovnání s vaginálním porodem. Řešení těchto komplikací pomocí optimalizovaného managementu a cílené fyzioterapie je klíčové pro zlepšení mateřských výsledků a kvality života. Cíl: Cílem této studie bylo zhodnotit účinnost fyzioterapie na úlevu od bolesti a obnovení funkční aktivity žen po CS. Materiál a metody: Do studie bylo zapojeno 91 pacientek, které byly přijaty do porodnické nemocnice pro elektivní CS. Kontrolní skupině (47 žen) byl poskytnut standardní předoperační a pooperační dohled. Intervenční skupina (44 pacientů) kromě standardní péče absolvovala fyzioterapii, která zahrnovala předoperační péči (fyzioterapeutický výcvik, edukační výcvik) a pooperační cvičení (dechové, oběhové a pánevní cvičení spolu s masáží pojiva). Výsledky po CS byly analyzovány po dobu 3 dnů. Výsledky: Nižší intenzita pooperačních bolestí a snazší chůze od 1. dne, nižší obtížnost při provádění funkčních činností 2. den (snazší otočení na lůžku a přechod do sedu), rychlejší obnova střevní motility v důsledku průchodu flatusu za 3,5 hod a defekace na 10 hod, snížená potřeba analgetik navíc 4,21krát (OR = 0,24; 95% CI 0,10–0,58; p = 0,02) a bylo zjištěno významné snížení doby trvání hospitalizace (OR = 0,24; 95% CI 0,09–0,57; p = 0,02). Závěr: Studie prokázala účinnost navrženého fyzioterapeutického programu v časném období po CS ve smyslu snížení bolesti a zlepšení obnovy funkční aktivity organizmu.

Background: Cesarean section (CS) rates are rising globally, with associated postpartum complications significantly higher compared to vaginal delivery. Addressing these complications through optimized management and targeted physiotherapy is crucial for improving maternal outcomes and quality of life. Objective: This study aimed to evaluate the effectiveness of physiotherapy on pain relief and restoration of functional activity in women after CS. Material and methods: 91 patients, who were admitted to an obstetric hospital for elective CS, were involved in the study. The control group (47 women) received standard pre- and postoperative supervision. The intervention group (44 patients), in addition to standard care, underwent physiotherapy, which included preoperative care (physiotherapy training, educational training), and postoperative exercises (breathing, circulation, and pelvic exercises, along with connective tissue massage). The results were analyzed after CS for 3 days. Results: A lower intensity of postoperative pain and easier walking from the 1st day, a lower level of difficulty in performing functional activities on the 2nd day (easier turning in bed and transition to a sitting position), faster recovery of intestinal motility due to the passage of flatus in 3.5 hours and the act of defecation after 10.0 hours, decreased requirement of extra analgesics by 4.21-fold (OR = 0.24; 95% CI 0.10–0.58; P = 0.02), and a significant reduction in the length of hospital stay (OR = 0.24; 95% CI 0.09–0.57; P = 0.02) were established. Conclusion: The study revealed the effectiveness of the proposed physiotherapy program in the early post-cesarean period in terms of reducing pain and improving restoration of the body’s functional activity.

Improving the quality of the most basic health behavior among youth may contribute to short-term body composition management with long-term implications for noncommunicable disease regression. This investigation aimed to assess the impact of primary school physical activity (PA), dietary, or dual approach interventions on pupils' body weight (BW) and body mass index (BMI). A systematic review and meta-analysis was completed following a study protocol and a trial registration (PROSPERO: CRD4202347770) with the PRISMA approach. Publications in English or German were included with school-based randomized controlled trials on diet and/or PA. Pupils of primary schools (aged 5-10) with no major nutritional deficiency or unstable health condition were included. The Boolean search strategy revealed a total of 9479 articles, qualifying 39 studies with 20 462 pupils (including 10 211 girls and 10 251 boys) for quantitative synthesis. The interventions were mostly PA (n = 31), several were dietary (n = 6), and some were dual approach (n = 5). Random effects meta-analyses revealed PA intervention (n = 20) to have an effect size of +0.07 kg (95% CI: -0.01 to 0.15) and -0.12 kg/m2 (95% CI: -0.23 to -0.01). Low statistical heterogeneity was found for BW (I2 = 0%; P = 1.000) and BMI (I2 = 0%; P = .9688), respectively. The findings indicate a scarcity of top-quality scientific research performed on healthy diet for body weight management in primary schools. PA intervention for elementary school pupils provides support for a healthier body composition profile amidst the current world health crisis.

• MeSH
• cvičení * MeSH
• dieta * MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• podpora zdraví * metody   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• školní zdravotnické služby MeSH
• školy MeSH
• studenti * statistika a číselné údaje   MeSH
• tělesná hmotnost * MeSH
• veřejné zdravotnictví * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• systematický přehled MeSH

Nežiaduce udalosti predstavujú globálny problém s negatívnym dopadom na bezpečnosť pacientov. Jedným z kľúčových nástrojov na zvýšenie kvality starostlivosti a bezpečnosti pacientov je hlásenie týchto udalostí. Cieľom štúdie bolo zistiť, aká je frekvencia hlásenia nežiaducich udalostí, aké faktory ovplyvňujú frekvenciu hlásenia, a aké bariéry hlásenia nežiaducich udalostí vnímajú sestry pracujúce na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS) vo vybraných nemocniciach Slovenskej republiky. Zber údajov prebiehal od júla do októbra 2023 prostredníctvom dotazníka pozostávajúceho z troch častí: frekvencia hlásenia, bariéry a demografické údaje. Výskumný súbor zahŕňal 153 sestier zo štyroch slovenských nemocníc. Údaje boli spracované pomocou deskriptívnej a inferenčnej štatistiky. Frekvencia hlásenia dosiahla skóre 3,39 (SD = 1,33), čo naznačuje priemerné hlásenie nežiaducich udalostí. Faktory ako spokojnosť na pracovisku, materiálne vybavenie, vnímaná bezpečnosť pacientov a vzdelanie sestier významne ovplyvňovali hlásenie. Medzi najvýznamnejšie bariéry patrili nedostatočné vedomosti o tom, ktoré udalosti hlásiť, slabé povedomie o vzniku udalostí a nejasnosti v procese hlásenia. Napriek relatívne vysokej frekvencii hlásenia nežiaducich udalostí na JIS pretrvávajú bariéry, ktoré obmedzujú jeho efektivitu. Kľúčovými výzvami je nedostatok vedomostí a jasných inštrukcií, ktoré je potrebné riešiť prostredníctvom vzdelávania a organizačných opatrení. Podpora faktorov ako spokojnosť na pracovisku a dostupnosť zdrojov môže prispieť k zvýšeniu bezpečnosti pacientov a kvality starostlivosti.

Adverse events represent a global issue with a significant negative impact on patient safety. Reporting these events is one of the key tools for improving the quality of care and patient safety. The aim of this study was to determine the frequency of adverse event reporting, identify factors influencing reporting frequency, and explore barriers to adverse event reporting as perceived by nurses working in intensive care units (ICUs) in selected hospitals in Slovakia. Data collection took place from July to October 2023 through a questionnaire consisting of three sections: reporting frequency, barriers, and demographic information. The sample included 153 nurses from four Slovak hospitals. Data were analyzed using descriptive and inferential statistics. The reporting frequency score was 3.39 (SD = 1.33), indicating relatively average reporting of adverse events. Factors such as workplace satisfaction, material resources, perceived patient safety, and nurse education significantly influenced reporting. The most critical barriers identified were insufficient knowledge about which events to report, limited awareness of adverse event occurrence, and unclear reporting processes. Despite the relatively high frequency of adverse event reporting in ICUs, barriers limiting its effectiveness persist. Key challenges include a lack of knowledge and clear guidelines, which should be addressed through education and organizational measures. Supporting factors such as workplace satisfaction and resource availability could further enhance patient safety and care quality

• Klíčová slova
• hlášení nežádoucích událostí,
• MeSH
• bezpečnost pacientů MeSH
• chybná zdravotní péče prevence a kontrola   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• řízení bezpečnosti MeSH
• řízení rizik MeSH
• zdravotní sestry MeSH

Východiska: Rakovina prsu představuje v České republice nejčastěji se vyskytující maligní onemocnění u ženské populace. V důsledku zvyšující se incidence a stagnující až klesající mortality přibývá počet žen, které překonaly toto onemocnění a musí se vypořádat s nežádoucími vedlejšími účinky onkologické léčby. Jednou z možných nemedikamentózních intervencí, s cílem ovlivnit tyto negativní dopady, je pohybová aktivita. Materiál a metody: Hlavním cílem předkládané studie bylo posoudit vliv 12týdenního intervenčního pohybového programu na vybrané parametry, konkrétně na fyzickou zdatnost, hustotu kostní tkáně a kvalitu života u pacientek po ukončené kurativní léčbě rakoviny prsu. Dílčím cílem bylo vyhodnotit míru adherence k navrhovanému pohybovému programu. Do výzkumu bylo zařazeno 33 žen, které byly nerandomizovaným způsobem rozděleny do tří skupin – skupina SAPA podstupující řízené supervizované cvičení, skupina HAPA absolvující řízený domácí pohybový program a kontrolní skupina bez řízeného pohybového programu. Výsledky: Vstupní měření absolvovalo 28 žen (55,18 ± 11,46 roku, 165,32 ± 6,22 cm, 75,21 ± 15,93 kg, BMI 27,61 ± 5,78). VO2peak se zvýšilo u skupiny SAPA o 1,66 %, u skupiny HAPA o 1,29 %, zatímco u kontrolní skupiny došlo k poklesu o 15,10 % (p = 0,043; d = 0,908; common language effect size (CLES) = 73,97 %). Kostní hustota se v průměru nejvíce snížila u kontrolní skupiny (− 1,1 %; p = 0,028; d = 0,956, CLES = 75,05 %). Dotazníky kvality života nezaznamenaly statistický ani věcně významný výsledek. Průměrná adherence u skupiny SAPA byla 74,59 %, u skupiny HAPA 74,79 %. Závěr: Naše výsledky naznačují pozitivní přínos pohybového programu na fyzickou zdatnost a hustotu kostí bez rozdílu, zda se jednalo o supervizované nebo domácí cvičení. Naopak nemůžeme jednoznačně potvrdit přínos našeho pohybového programu na kvalitu života přeživších pacientek s rakovinou prsu. Adherence k programu byla průměrná u obou skupin.

Background: Breast cancer is the most frequently occurring malignant disease in the female population in the Czech Republic. As a result of the increasing incidence and stagnant to decreasing mortality, the number of women who have overcome this disease and have to deal with the unwanted side effects of oncological treatment is increasing. One of the possible non-drug interventions to influence these negative effects is physical activity. Materials and methods: The main aim of the presented study was to assess the effect of a twelve-week interventional exercise program on selected parameters, specifically on physical fitness, bone tissue density and quality of life, in patients after completion of curative treatment for breast cancer. A partial goal was to evaluate the degree of adherence to the proposed exercise program. Thirty-three women were included in the research, and they were divided into three groups in a non-randomized way – the SAPA group undergoing controlled supervised exercise, the HAPA group completing a controlled home exercise program and a control group without a controlled exercise program. Results: Twenty-eight women completed the initial measurement (55.18 ± 11.46 years, 165.32 ± 6.22 cm, 75.21 ± 15.93 kg, BMI 27.61 ± 5,78). VO2peak increased by 1.66% in the SAPA group, by 1.29% in the HAPA group, and decreased by 15.10% in the control group (P = 0.043; d = 0.908; CLES = 73.97%). On average, bone density decreased most in the control group (−1.1%; P = 0.028; d = 0.956, CLES = 75.05%). The quality of life questionnaires did not record a statistically or objectively significant result. Average adherence in the SAPA group was 74.59%, and in the HAPA group, 74.79%. Conclusion: Our results indicate a positive benefit of an exercise program on physical fitness and bone density, whether for supervised or home exercise. On the contrary, we cannot unequivocally confirm the benefit of our exercise program on the quality of life of breast cancer survivors. The adherence to the program was average for both groups.

• MeSH
• adherence a compliance při léčbě statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• kostní denzita MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * diagnóza   terapie   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• přežívající onkologičtí pacienti psychologie   MeSH
• senioři MeSH
• tělesná výkonnost psychologie   MeSH
• terapie cvičením * metody   psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Long-term exposure to air pollution is associated with a higher incidence of various non-infectious diseases. However, not only air pollution, but also other risk factors, such as lifestyle, can play a role in the occurrence of these diseases or premature deaths from them. The study aimed to compare the lifestyle of residents of two differently air polluted regions and to determine how lifestyle is affected by socioeconomic variables. METHODS: In the framework of the project Healthy Aging in Industrial Environments, two cohorts of persons from an industrial area and a control area were established. The cohorts consisted of individuals aged 35 to 65 years. Lifestyle factors included diet, BMI, alcohol and cigarette consumption, duration of sleep, physical activity, and time spent doing hobbies. Influencing factors included region, sex, age, education, family status, and economic situation. Fully adjusted binary and ordinal logistic regression models were used for evaluation, and the output was the odds ratio (OR) with 95% confidence intervals (CI). RESULTS: The effect of more air polluted industrial region was related to higher BMI (OR = 1.23; 95% CI: 1.08-1.4) and physical activity (OR = 1.31; 95% CI: 1.13-1.51) and surprisingly to lower smoking level (OR = 0.84; 95% CI: 0.74-0.99). CONCLUSION: The results of our study are useful in targeting public health strategies and intervention programs to specific populations, and the results will be share with public awareness groups that focus on prevention and the physiological aspects of physical activity.

• MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průmysl * statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí * škodlivé účinky   MeSH
• životní styl * MeSH
• znečištění ovzduší * škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Poranění míchy je spojeno nejen s poruchou citlivosti a hybnosti pod úrovní léze, ale také s dalšími komplikacemi, jako jsou dysfunkce autonomního nervového systému, spasticita nebo neuropatické bolesti. Zatímco u nekompletních míšních lézí se daří intenzivní rehabilitací zmírnit neurologický deficit, u klinicky kompletních lézí se neurologický obraz zásadně nemění. V posledních letech se zkoumá potenciál epidurální míšní stimulace, která se ukazuje jako slibná metoda schopná ztracené funkce i u kompletních míšních lézí částečně obnovit. V souborném referátu mapujeme rozvoj metody od ovlivnění bolesti až po obnovení volní hybnosti s využitím digitálního mostu mezi motorickou kůrou a míšním stimulátorem. Během posledních 20 let došlo k významnému posunu od mírného zlepšení hybnosti u nekompletních lézí až po obnovení stoje i chůze u motoricky kompletních poranění. Součástí práce je také souhrn ovlivnění autonomních funkcí s efektem na kardiovaskulární systém, vyprazdňování či sexuální funkce. Limitem uvedených studií je především heterogenita nastavení programů, malé soubory pacientů a také rizika spojená s implantací stimulátoru. I tak představuje epidurální míšní stimulace významný posun v léčbě míšního poranění s pozitivním vlivem na kvalitu života této populace.

Spinal cord injury is associated not only with sensory and motor impairment below the level of the lesion, but also with other complications such as autonomic nervous system dysfunction, spasticity, or neuropathic pain. While intensive rehabilitation can alleviate neurological deficits in incomplete spinal cord lesions, the neurological picture in clinically complete lesions remains fundamentally unchanged. In recent years, the potential of epidural spinal cord stimulation has been investigated, showing promise as a method capable of partially restoring lost function even in complete spinal cord lesions. This review outlines the development of the method, from pain modulation to the restoration of voluntary movement using a digital bridge between the motor cortex and spinal cord stimulator. Over the past twenty years, significant progress has been made from slight improvement in mobility in incomplete lesions to the restoration of standing and walking in motor complete injuries. The work also includes a summary of the effects on autonomic functions, with impacts on the cardiovascular system, bladder control, and sexual functions. The limitations of these studies are primarily the heterogeneity of program settings, small patient cohorts, and the risks associated with stimulator implantation. Nevertheless, epidural spinal cord stimulation represents a significant advance in the treatment of spinal cord injury, with a positive impact on the quality of life for this population.

• MeSH
• autonomní nervový systém MeSH
• elektrostimulační terapie metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• míšní stimulace * metody   MeSH
• obnova funkce MeSH
• paraplegie terapie   MeSH
• poranění míchy * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: In this trial, we previously showed per-oral endoscopic myotomy (POEM) to be non-inferior to laparoscopic Heller's myotomy (LHM) plus Dor fundoplication in managing symptoms in patients with idiopathic achalasia 2 years post-procedure. However, post-procedural gastro-oesophageal reflux was more common after POEM at 2 years. Here we report 5-year follow-up data. METHODS: This study is a multicentre, randomised, open-label, non-inferiority trial performed at eight centres in six European countries (Germany, Italy, Czech Republic, Sweden, the Netherlands, and Belgium). Patients with symptomatic primary achalasia were eligible for inclusion if they were older than 18 years and had an Eckardt symptom score higher than 3. Patients were randomly assigned (1:1; randomly permuted blocks of sizes 4, 8, or 12) to undergo either POEM or LHM plus Dor fundoplication. The primary endpoint was clinical success, defined by an Eckardt symptom score of 3 or less without the use of additional treatments, at 2 years, and was reported previously. Prespecified secondary endpoints at 5 years were clinical success; Eckardt symptom score; Gastrointestinal Quality of Life Index score; lower oesophageal sphincter function by high-resolution manometry; and parameters of post-procedural reflux (reflux oesophagitis according to the Los Angeles classification; pH-metry, and DeMeester clinical score). We hypothesised that POEM would be non-inferior (with a non-inferiority margin of -12·5 percentage points) to LHM plus Dor fundoplication with regards to clinical success. All analyses were performed on a modified intention-to-treat (mITT) population, which included all patients who underwent the assigned procedure. This study is registered with ClinicalTrials.gov (NCT01601678) and is complete. FINDINGS: Between Dec 7, 2012, and Oct 9, 2015, 241 patients were randomly assigned (120 to POEM and 121 to LHM) and 221 had the assigned treatment (112 POEM and 109 LHM; mITT). 5-year follow up data were available for 90 (80%) patients in the POEM group and 87 (80%) patients in the LHM group. Clinical success rate at 5 years was 75·0% (95% CI 66·2 to 82·1) after POEM and 70·8% (61·7 to 78·5) after LHM (difference 4·2 percentage points [95% CI -7·4 to 15·7]). The mean Eckardt symptom score decreased from baseline to 5 years in both groups and the overall difference in mean scores was -0·29 (95% CI -0·62 to 0·05). Change in Gastrointestinal Quality of Life Index scores, as well as in integrated relaxation pressure on manometry, from baseline to 5 years, did not differ significantly between the groups. At 5 years, 26 (41%) of 63 patients after POEM and 18 (31%) of 58 patients after LHM had reflux oesophagitis (difference 10·2 percentage points [95% CI -7·0 to 26·8]). Significant oesophagitis (Los Angeles classification grade B, C, or D) was observed in nine (14%) of 63 patients after POEM and in four (7%) of 58 patients after LHM. pH-metry was performed in 81 (37%) of 221 patients, with higher mean acid exposure time for POEM (10·2% [95% CI 7·6 to 14·2]) than for LHM (5·5% [3·1 to 11·8]). Significantly more patients in the POEM than in the LHM group had abnormal acid exposure time at 5 years (>4·5%; 28 [62%] of 45 vs 11 [31%] of 36; difference 31·7 percentage points [95% CI 9·8 to 50·5]). The presence of reflux symptoms at 5 years was similar in both groups, with a mean DeMeester clinical score of 1·3 (95% CI 1·0 to 1·6) after POEM and 1·1 (0·9 to 1·4) after LHM. The complications of peptic stricture, Barrett's oesophagus, and oesophageal adenocarcinoma were not reported. INTERPRETATION: Our long-term results support the role of POEM as a less invasive myotomy approach that is non-inferior to LHM in controlling symptoms of achalasia. Gastro-oesophageal reflux was common in both groups, but with a tendency towards higher rates in the POEM group. Thus, patients should be provided with the advantages and disadvantages of each approach in decision making. FUNDING: European Clinical Research Infrastructure Network, Hamburgische Stiftung für Wissenschaften, Entwicklung und Kultur Helmut und Hannelore Greve, Dr med Carl-August Skröder Stiftung, Dr Gerhard Büchtemann Stiftung, Agnes-Graefe Stiftung, Georg und Jürgen Rickertsen Stiftung, Reinhard Frank Stiftung, Johann Max Böttcher Stiftung, Richard und Annemarie Wolf Stiftung, Olympus Europa, German Society for Gastroenterology and Metabolism and Olympus Europe Foundation, United European Gastroenterology Week, Olympus EuroNOTES Research Fund Program, Harvard Catalyst, the Harvard Clinical and Translational Science Center, and Harvard University and its affiliated academic health-care centres.

• MeSH
• achalázie jícnu * chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• fundoplikace * metody   škodlivé účinky   MeSH
• gastroezofageální reflux etiologie   MeSH
• Hellerova myotomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• kvalita života MeSH
• laparoskopie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnocení ekvivalence MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Východiská: Na význam stresu pri nádorových chorobách poukazovali lekári už od čias Galéna. Avšak až v posledných dvoch desaťročiach umožnil kombinovaný onkologický a neurovedný výskum exaktne preskúmať tento vzťah a popísať dráhy a mechanizmy, ktoré sprostredkúvajú stimulačný vplyv stresu na nádorový proces. Tento nepriaznivý účinok stresu je sprostredkovaný hlavne mediátormi sympatikoadrenálneho systému, noradrenalínom a adrenalínom. Tieto katecholamíny aktiváciou adrenergických receptorov v nádorovom mikro- a makroprostredí stimulujú proliferáciu nádorových buniek a neoangiogenézu a inhibujú protinádorovú imunitu a znižujú účinnosť štandardnej protinádorovej liečby. Zistilo sa tiež, že intervencie obmedzujúce pôsobenie stresu na organizmus nie len že zlepšujú kvalitu života onkologických pacientov, ale môžu zlepšovať aj ich prežívanie. Vzhľadom na komplexnosť vplyvu stresu na organizmus sa experimentálne a klinické štúdie v prevažnej väčšine zameriavajú na skúmanie účinku jednej intervencie obmedzujúcej stimulačný vplyv sympatikoadrenálneho systému na nádorový proces. Cieľ: Zámerom tohto názorového článku je poukázať na možnosť synergického účinku kombinácie viacerých intervencií obmedzujúcich aktiváciu sympatikoadrenálneho systému a na základe dostupných údajov navrhnúť takú kombináciu týchto intervencií, ktorá je aplikovateľná v podpornej liečbe onkologických pacientov už aj v súčasnosti. Záver: Protokol Synergy, ktorý zahŕňa nefarmakologické intervencie zamerané na obmedzenie pôsobenia stresu, má potenciál zlepšiť kvalitu života a u určitých pacientov aj prognózu ich choroby. Zavedenie tohto protokolu do bežnej klinickej praxe síce bude vyžadovať vyriešenie personálnych a finančných aspektov, ktoré s jeho implikáciou súvisia, výsledkom ale môže byť významné zvýšenie úrovne starostlivosti o onkologických pacientov.

Background: The importance of stress in cancer has been noted by physicians since the time of Galen. However, it is only in the last two decades that combined oncological and neuroscientific research has allowed to explore this relationship in an exact way and to describe the pathways and mechanisms that mediate the stimulatory effect of stress on cancer. This adverse effect of stress is mediated mainly by the mediators of the sympathoadrenal system, norepinephrine and epinephrine, which, by activating adrenergic receptors in the tumor micro- and macro-environment, stimulate tumor cell proliferation and neoangiogenesis and inhibit antitumor immunity, reducing the efficacy of standard anticancer therapies. It has also been found that interventions reducing the effects of stress on the body not only improve the quality of life of cancer patients but may also improve their survival. Given the complexity of the impact of stress on the organism, experimental and clinical studies have overwhelmingly focused on investigating the effect of a single intervention reducing the stimulatory influence of the sympathoadrenal system on the cancer process. Purpose: The aim of this opinion article is to highlight the possibility of a synergistic effect of a combination of several interventions limiting the activation of the sympathoadrenal system and, based on the available data, to propose a combination of these interventions that is applicable in the supportive treatment of cancer patients even nowadays. Conclusion: The Protocol Synergy, which includes non-pharmacological interventions aimed at reducing the effects of stress on the cancer patient, has the potential to improve the quality and, in certain patients, the prognosis of their disease. Although the introduction of this protocol into routine clinical practice will require addressing the personnel and financial aspects associated with its implementation, it has the potential to significantly improve the level of care for cancer patients.

• MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• cvičení MeSH
• klinické protokoly * MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory * etiologie   psychologie   MeSH
• nízká teplota škodlivé účinky   MeSH
• psychický stres * MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• relaxační terapie MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• svépomocné skupiny MeSH
• sympatoadrenální systém MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Patient safety culture is critical for ensuring quality nursing care, yet its role is not fully understood in various health care settings. PURPOSE: To explore the association between patient safety culture and nurses' perceptions of the quality of nursing care provided in hospitals in the Czech Republic. METHODS: A correlation study was conducted with 535 nurses from 6 hospitals using the questionnaires Hospital Survey on Patient Safety Culture 2.0 and Scale of Perception of Nursing Activities that Contribute to Nursing Care Quality. RESULTS: Significant associations were found between nursing care quality and dimensions of patient safety culture. Supervisor, manager, or clinical leader support; reporting patient safety events; and handoffs and information exchange were important predictors for improving nursing care quality ( P < .05). CONCLUSIONS: Management support, adverse events, effective communication, and teamwork are essential for improving patient safety and have a significant impact on the quality of nursing care provided and must be properly supported.

• MeSH
• bezpečnost pacientů * normy   MeSH
• dospělí MeSH
• korelace dat MeSH
• kvalita zdravotní péče * normy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• organizační kultura MeSH
• ošetřovatelská péče * normy   MeSH
• personál sesterský nemocniční * psychologie   normy   MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• řízení bezpečnosti * normy   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Background/Objectives: Hip and knee arthroplasty relieves pain, restores mobility, and improves function in severe joint damage, though pain and strength loss may persist post-surgery. Better pre-surgery function and activity predict improved arthroplasty outcomes. Prehabilitation programs enhance functional abilities, reducing hospitalization duration, and lowering peri-surgery complication risks. This study aims to evaluate the efficacy of four weeks of different modalities of tele-home-prehabilitation programs on perceived pain and functional capacity in patients who are eligible for hip or knee arthroplasty. Methods: Forty-four patients (aged 65-80 years) eligible for elective lower limb arthroplasty were enrolled in the present randomized controlled trial study. Participants were randomly assigned to the Electrostimulation Group (EG) or the Home-Based Exercise Group (HG). The EG performed underwent teleprehabilitation program using indirect neuromuscular electrostimulation therapy, while the HG performed home-based exercise supervised by a sports specialist. Functional capacity was assessed with the Timed Up and Go test (TUG), the 30 s Chair Stand test (30CST) and the Six-Minute Walking Test (6MWT). Quality of life was assessed with the Oxford Hip Score (OHS) or Oxford Knee Score (OKS), depending on the participants' surgery. The Technology Acceptance Model (TAM) questionnaire was completed by the EG after the intervention. Results: No significant differences were found among groups in the 30CST and TUG tests. The analyses revealed significant differences for the Oxford Questionnaires and 6MWT. Conclusions: Our study highlights the potential of teleprehabilitation using indirect neuromuscular electrostimulation to improve walking autonomy and quality of life of individuals who are candidates for lower limb arthroplasty.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH