Talek je v současné době ve světě nejpoužívanějším prostředkem pro chemickou pleurodézu při pleurálním výpotku a pneumotoraxu. Jeho obliba vzrostla zejména v posledních letech díky nízké ceně, vysoké účinnosti v porovnání s ostatními používanými látkami (tetracykliny, Corynebacterium parvum, bleomycin) a nízkému výskytu kompli- kací. Je zmíněna historie přípravku Corynebacterium parvum, jehož výroba v očekávání brzkého příklonu našich klinických lékařů k talku končí.

Currently, talc is the most effective and widely-used agent for chemical pleurodesis in the treatment of both malignant pleural effusion and pneumothorax. Its popularity has been growing due to the low incidence of side effects, low cost and higher success rate in comparison with other agents (tetracyclines, bleomycin, Corynebacterium parvum). The guidelines for talc pleurodesis are summarized and the history of the Corynebacterium parvum as an agent for chemical pleurodesis is mentioned. Its production in the Czech Republic has been halted due to the increased interest in the talc as a chemical sclerosant.

• MeSH
• bleomycin MeSH
• Corynebacterium MeSH
• lidé MeSH
• mastek terapeutické užití   MeSH
• pleurální výpotek terapie   MeSH
• pleurodéza metody   MeSH
• pneumotorax MeSH
• tetracyklin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• farmaceutické pomocné látky MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• lékové formy MeSH
• mastek MeSH
• povrchově aktivní látky MeSH
• stabilita léku MeSH
• zinek MeSH

V této retrospektivní studii autoři zpracovali zkušenosti s léčbou 71 nemocných, jejichž maligní pleurální výpotek byl léčen intrapleurálním podáním Corynebacterium parvum, bleomycinem anebo talkem v roztoku v období 12 let (1984 1995). 48 nemocných bylo do pleurální dutiny instilováno 7 mg lyofilizované vakcíny C. parvum, 16 jsme aplikovali 45-60 mg bleomycinu a 7 nemocným jsme intrapleurálně instilovali 5 g sterilního bezazbestového talku v roztoku. Všichni nemocní museli podstoupit opakované hrudní punkce s evakuací výpotku až do okamžiku, kdy bylo při punkci získáno méně než 300 ml. Pak byly uvedené léky injikovány intrapleurálně v jednom sezení po evakuační punkci. 9 nemocných zemřelo do 30 dnů po instilaci léků a pro krátkost přežití nebyli zahrnuti do hodnocení efektu léčby. Výpotek se nedoplnií po instilaci C. parvum u 24 ze 42 nemocných (57 %l, u 6 z 15 nemocných, kterým byl podán bleomycin (40 %), a u 4 z 5, kteří dostali talek v roztoku (80 %). Nejvíce vedlejších efektů jsme pozorovali ve skupině léčené talkem: 1 nemocný zemřel na progresivní kardiorespirační selhání 2 dny po jeho podání, další 2 nemocní uváděli velmi silné bolesti na hrudníku. Ve skupině nemocných s C. parvum byl nejčastějším vedlejším efektem febrilní stav. Po podání bleomycinu jsme pozorovali nejméně vedlejších účinků léčby. Na základě dosavadních zkušeností autoři soudí, že intrapleurální podání C. parvum je dostatečně účinnou léčbou maligních pleurálních výpotků. Intrapleurální podání roztoku talku 7 nemocným v této studii bylo doprovázeno význačnými vedlejšími efekty a vedlo k ukonCení tohoto způsobu léčby. Autoři soudí, že vedlejší účinky po podání talku těmto nemocným mohou souviset s velikostí částic talku použitého v této studii.

Authors refer in this retrospective study their results in 71 consecutive patients whose malignant pleural effusions were treated with intrapleural Corynebacterium parvum, bleomycin or talc slurry between 1984 and 1995. Forty-eight of the patients received 7 mg heat killed C. parvum, 16 patients received 45-60 mg bleomycin, and 7 patients received 5 g sterile talc in a slurry. All patients were subjected to repeated thoracenteses until the amount of aspirated fluid was less than 300 ml. Then the medications were injected intrapleurally at the end of the procedure. Nine of the patients died within 30 days of the procedure and were not included in the evaluation of the treatment efficacy. The one injection completely controlled the effusion in 24/42 patients 157 %1 receiving C. parvum, in 6/15 (40 %) receiving bleomycin and in 4/5 (80 %) receiving talc. Side effects were most troublesome with talc; one patient died of progressive respiratory failure and two patients had very severe chest pain. The primary side effect with C. parvum was a febrile reaction. Bleomycin was associated with the fewest side effects. From this study the authors conclude that the intrapleural injection of C. parvum is an effective therapy for malignant pleural effusion. The intrapleural administration of talc slurry in the present series was associated wath severe side effects that led us to abandon the use of this agent. They speculate that the side effects from talc in the present series may have been related to the particular type of talc that was used.

• MeSH
• Corynebacterium MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maligní pleurální výpotek farmakoterapie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• chirurgické vybavení škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• granulom chemicky indukované   MeSH
• malabsorpční syndromy MeSH
• mastek škodlivé účinky   MeSH
• peritonitida chemicky indukované   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

The aim of this study was to examine the role of TLR2 molecule in pleural space during thoracoscopic talc pleurodesis period in patients with malignant pleural effusion. We analyzed TLR2 molecule in soluble form as well as on membrane of granulocytes in pleural fluid. Pleural fluid examination was done at three intervals during pleurodesis procedure: 1st-before the thoracoscopic procedure, 2nd-2 hours after the terminating thoracoscopic procedure with talc insufflation, 3rd-24 hours after the thoracoscopic procedure. We reported significant increase of soluble TLR2 molecule in pleural fluid effusion during talc pleurodesis from preoperative value. This increase was approximately 8-fold in the interval of 24 hours. The changes on granulocyte population were quite different. The mean fluorescent intensity of membrane TLR2 molecule examined by flow cytometry on granulocyte population significantly decreased after talc exposure with comparison to prethoracoscopic density. To estimate the prognostic value of TLR2 expression in pleural fluid patients were retrospectively classified into either prognostically favourable or unfavourable groups. Our results proved that patients with favourable prognosis had more than 3-fold higher soluble TLR2 level in pleural fluid early, 2 hours after talc pleurodesis intervention.

• MeSH
• granulocyty účinky léků   metabolismus   MeSH
• insuflace metody   MeSH
• lidé MeSH
• maligní pleurální výpotek metabolismus   terapie   MeSH
• mastek aplikace a dávkování   MeSH
• pleura účinky léků   metabolismus   MeSH
• pleurodéza metody   MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• toll-like receptor 2 metabolismus   MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Tvorba seromu po abdominoplastice je jednou z nejčastějších komplikací, se kterou se setkávají plastičtí chirurgové. U 59letého muže, který podstoupil lipoabdominoplastiku, se vytvořil velký podkožní serom, který přetrvával 7 měsíců. Byla provedena perkutánní sklerotizace mastkem. Předkládáme první zprávu o chronickém seromu po lipoabdominoplastice úspěšně léčeném pomocí sklerotizace mastkem.

The formation of a seroma after abdominoplasty is one of the most common complications faced by plastic surgeons. A 59-year-old man underwent lipoabdominoplasty and developed a large subcutaneous seroma that persisted for 7 months. Percutaneous sclerosis with talc was performed. We present the first report of chronic seroma after lipoabdominoplasty successfully treated with talc sclerosis.

• MeSH
• abdominoplastika * metody   škodlivé účinky   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lipoabdominoplastika metody   škodlivé účinky   MeSH
• mastek * terapeutické užití   MeSH
• serom etiologie   terapie   MeSH
• skleroterapie metody   škodlivé účinky   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Malignant pleural effusions accumulate in the space between the visceral (inner) layer covering the lungs and the parietal (outer) layer covering the chest wall. Larger effusions compress the pulmonary parenchyma resulting in increasing dyspnoea. Treatment is always local and palliative. Among others, chemical pleurodesis using talc can be performed in selected patients. Talc is hydrated magnesium silicate (chemically H₂Mg₃(SiO₃)₄) and has been used for pleurodesis since 1935. Videothoracoscopic talc powder insufflation (talc poudrage) is the most effective.However, markers of inflammatory reactions to extraneous substances like talc are not fully understood. The aim of this study was to assess the course of local inflammatory changes in the pleural cavity after talc insufflation. METHODS: The Department of Cardiac Surgery of the Faculty of Medicine and University Hospital in Hradec Kralove, treated 47 patients aged 65 on average; 29 males and 18 females with proven recurrent malignant pleural effusion of various aetiologies from January 2009 to December 2010. They were retrospectively divided into group A (40 patients) without recurring effusion, and group B (7 patients) with recurring effusion and the need for thoracentesis or chest drainage during the 9-month monitoring. RESULTS: Major findings were made in soluble forms of cell receptors. Group B showed statistically higher levels of the anti-inflammatory form of sCD-163 receptor in pleural fluid before the talc poudrage. This showed limited ability to create an adequate inflammatory response to external stimuli. This group also showed lower levels of the inflammatory form of sTLR-2 receptor immediately after the talc insufflation. This revealed low local reactivity to external stimuli. The effect of the treatment was not influenced by morphologic tumour type. No statistically significant differences in postoperative complications were found. This confirmed the safety of both videothoracoscopy and treatment. CONCLUSIONS: There was no correlation between the type of malignant affection and the outcome of the chemical pleurodesis. Patients with relapsing effusion have higher values of concentration of anti-inflammatory sCD-163 in pleural fluid even before the application of talc, and lower levels of concentration of inflammatory sTLR-2 immediately after application of talc.

• MeSH
• antigeny diferenciační myelomonocytární analýza   MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• CD antigeny analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maligní pleurální výpotek imunologie   terapie   MeSH
• mastek imunologie   terapeutické užití   MeSH
• pleurodéza * MeSH
• receptory buněčného povrchu analýza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• toll-like receptor 2 analýza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: One option for the palliative treatment of recurrent malignant pleural effusion is powdered talc using thoracoscopy. This paper presents the results of selected systemic and local manifestations of the talc-induced inflammatory reaction using a videothoracoscope. METHOD: A total of 114 patients with repeated malignant pleural effusion were treated at the Cardiac Surgery Clinic in Hradec Kralove from January 2010 to December 2012. Those with a life expectancy more than ≥ 3 months were eligible for talcage surgery. The group was retrospectively divided according to treatment results into Group A (N1 = 98 - successful) and Group B (N2 = 16 - relapsing). The pleural effusion was quantified using ultrasound over 1 year at 3-month intervals. Systemic changes due to the inflammatory reaction (body temperature, serum leukocyte and CRP levels) were evaluated. Local indicators of inflammation included changes in the leukocyte cell population in the effusion and changes in the pleural CRP levels. The dynamics of local expression of membrane receptors TLR-2 and CD-64 on granulocyte and monocyte cell populations in the pleural effusion were also evaluated. RESULTS: The reaction after talcage, included a significant increase in axillary temperature and leukocyte count, 12 h after the procedure. The dynamics were different in the two groups. The dynamics of local inflammatory changes were an early increase in the pleural CRP levels in both groups. The time interval of local inflammatory development and duration was related to the treatment efficacy and showed a significant rise 2 h after talcage in Group A. In Group B the local inflammatory reaction was slower and the rise was only observed 24 h after talc application. A decrease in lymphocyte count and an increase in granulocyte count 2 h after talcage were found. After an initial drop in monocyte level, a rise occurred within 24 h after talcage. Changes in the expression of TLR-2 and CD-64 receptors in relation to their cell carriers were observed depending on time after talcage. CONCLUSION: The differences in the serum and pleural effusion CRP levels suggest that the surgical stress manifests itself locally in the pleural space with a lower intensity and time delay. The TLR-2 and CD-64 receptors exhibit different behaviour depending on the type of cell membrane where they are found. The inverse relation between the granulocyte increase and TLR-2 receptor decrease in the membrane immediately after talcage is a new finding. The dynamics of TLR-2 expression on the monocytes demonstrates a direct proportion between the increasing expression of the TLR-2 receptor and increasing percent fraction of the cell carrier.

• MeSH
• C-reaktivní protein metabolismus   MeSH
• délka pobytu MeSH
• leukocyty fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom komplikace   MeSH
• maligní pleurální výpotek diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• mastek aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• mezoteliom komplikace   MeSH
• nádory plic komplikace   MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• pleuritida chemicky indukované   MeSH
• pleurodéza škodlivé účinky   metody   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• tělesná teplota fyziologie   MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• ultrasonografie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Prezentovat ojedinělý případ akumulace osteotropního radiofarmaka 99mTc-metylen-difosfonátu v místě talkové pleurodézy zobrazený při scintigrafii skeletu a SPECT/low dose CT u 17leté pacientky s diseminací osteosarkomu do plic. Metodika: Sedmnáctiletá dívka prodělala amputaci LDK ve stehně pro osteosarkom proximální části levé tibie. V průběhu neoadjuvantní chemoterapie však došlo k miliárnímu rozsevu osteosarkomu do plic, komplikovaného rozvojem rekurentního bilaterálního pneumothoraxu. Pro trvalý únik vzduchu do pleurální dutiny bylo nutné provést thorakoskopickou talkovou pleurodézu. O 2 měsíce později se u pacientky objevila bolest v bedrech a nemocná byla odeslána na scintigrafii skeletu k vyloučení kostních metastáz osteosarkomu. Celotělový scan byl doplněn o SPECT/low dose CT hrudníku. Výsledky: Vyšetření zobrazilo akumulaci osteotropního radiofarmaka ve zbytnělé pleuře s četnými kalcifikacemi a v metastatickém ložisku proximální části křížové kosti vlevo. Bohužel masivní akumulace osteotropního radiofarmaka ve zbytnělé pleuře s kalcifikacemi znemožnila posouzení případného metastatického postižení žeber pro rozptyl emitovaného γ-záření promítajícího se do hrudní stěny a žeber. Závěr: Scintigrafie skeletu doplněná o SPECT/low dose CT zobrazila ojedinělou extraoseální akumulaci osteotropního radiofarmaka v místě talkové pleurodézy a také diseminaci onemocnění do skeletu.

Aim: to present a rare case of non-osseous uptake of the bone-seeking radiopharmaceutical 99mTc-methylene diphosphonate in the area of talc pleurodesis in osteosarcoma patient with multiple pulmonary metastases. Method: A 17-year-old woman underwent left transfemoral amputation due to the tibial osteosarcoma. Unfortunately, subsequent chemotherapy was ineffective and interim CT revealed multiple lung metastases. Moreover, as a consequence of recurrent bilateral pneumothoraces the talc pleurodesis had to be performed. Two month later, patient suffered from a low-back pain, therefore the bone scan (including both planar imaging and SPECT/CT) was indicated to rule-out osseous metastases. Results: Whole body scan and additional SPECT/CT of the chest disclosed intensive non-osseous uptake of the bone-seeking radiopharmaceutical in the thickened, calcified pleura as well as osseous metastasis in the sacrum. Regrettably, metastatic involvement of the ribs and thoracic wall could not be ruled-out due to the intensive pleural uptake and subsequent Compton scattering. Conclusion: Bone scintigraphy with additional SPECT/CT disclosed rare 99mTc-methylene diphosphonate uptake in a talc pleurodesis and metastatic bone involvement.