workload
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Autoři předkládají soubor nemocných operovaných pro syndrom karpálního tunelu v letech 1998-2000 na Neurochirurgickém oddělení v Pardubicích. Soubor tvorilo 37 pacientů, a to 15 mužů a 22 žen. Hlavním cílem retrospektivní studie bylo zjistit délku pracovní neschopnosti a přínos operace z hlediska možnosti pokračovat V dosavadní pracovní zátěži. Dále se autoři pokusili zhodnotit vliv věku, pohlaví, zaměstnání, předoperačního klinického a elektromyografického nálezu na výsledný efekt operace. Pracovní neschopnost po jedné operaci činila 114 dnů. Do původního zaměstnání se vrátilo 84 % nemocných. U 11 % byla nutná změna pracovního zařazení a invalidní důchod byl přiznán 5 % nemocných. Diskuse je zaměřena na délku pracovní neschopnosti, pracovní zařazení, efekt operace na potíže nemocných i objektivní nález leze vláken nervus medianus a rovněž na přínos EMG v diagnostice i pooperačním sledování.
The authors present a group of patients operated on account ofthe carpal tunnel syndrome in 1998-2000 at the Neurosurgical department in Pardubice. The group comprised 37 patients. 15 men and 22 women. The main objective ofthe retrospective investigation was to assess the period of work incapacity and asset ofthe operation from the aspect to proceed with the usual workload. The authors also tried to evaluate the effect of age , sex. occupation, preoperative clinical and electromyographic finding on the resulting effect ofthe operation. The period of work incapacity after one operation was 114 days. 84% patients returned to their original job. In 11% it was necessary to enhst in different work and a disability pension was granted to 5% patients. The discussion is focused on the period of work incapacity, enlistment in work, the effect of operation on the patient s complaints and the objective finding as regards the lesion of fibres ofthe median nerve and also on the asset of EMG in the diagnosis and postoperative follow up.
Úvod: Cieľom výskumu bolo zhodnotiť faktory psychickej pracovnej záťaže sestier a zistiť, či dĺžka praxe má vplyv na ich psychickú zaťaž. Sledované bolo aj subjektívne vyjadrenie sestier vo vzťahu k psychickej pracovnej záťaži. Súbor a metodika: Súbor tvorilo 279 sestier pracujúcich na psychiatrických pracoviskách na Slovensku. Na hodnotenie psychickej pracovnej záťaže bol použitý Meisterov dotazník. Dáta boli spracované štatistickým programom SPSS 21.0 a interpretované prostredníctvom metód deskriptívnej a induktívnej štatistiky. Výsledky: U sestier sa celkovo preukázal 2. stupeň psychickej pracovnej záťaže. Prekročenie kritických hodnôt mediánu bolo identifikované v položkách: časová tieseň, vysoká zodpovednosť, únava a dlhodobá únosnosť. V komparácii s populačnou normou boli u sestier prekročené kritické hodnoty vo faktore I. Preťaženie. Štatisticky signifikantný vzťah medzi dĺžkou praxe a psychickou pracovnou záťažou sestier nebol potvrdený. Záver: Zvýšená psychická pracovná záťaž môže negatívne pôsobiť na zdravie a pracovnú výkonnosť sestry. V súvislosti so záťažou je potrebné špecifikovať účinné preventívne odporúčania pre zamestnancov a zamestnávateľov, ktorú budú nasmerované k minimalizácii výskytu chorôb z povolania a zlepšeniu pracovných podmienok.
Introduction: The investigation evaluated factors of mental workload for nurses and the role of experience duration there. The authors also followed subjective evaluation of the nurses in relation to the mental workload. The group and methods: The group involved 279 nurses working at the workplaces of psychiatry in Slovakia. The evaluation of mental workload employed the Meister's questionnaire. The data were processed by the statistical program SPSS 21.0 ad interpreted by methods of descriptive and inductive statistics. Results: the nurses were exposed to 2nd degree of mental workload. The critical median values were identified as exceeded in the following items: time pressure, high responsibility, fatigue and long-term tolerability. In comparison with the population standard the critical values were exceeded in factor Overload I. Statistically significant relation between the duration of practice and mental workload of the nurses was not confirmed. Conclusion: Increased mental workload may negatively influence health and working performance of the nurses. It is necessary to specify effective preventive recommendations for the employees and employers, which would be directed to minimization of occupational diseases incidence and improvement of working conditions.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pracovní zátěž * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychiatrické oddělení nemocnice MeSH
- psychický stres MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi * psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Scandinavian journal of work, environment & health, ISSN 0355-3140 vol. 27, suppl. 2, 2001
52 s. : tab., grafy ; 30 cm
- MeSH
- pracovní zátěž normy MeSH
- směrnice jako téma MeSH
- Publikační typ
- směrnice MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- pracovní lékařství
Tento příspěvek se zabývá subjektivním vnímáním pracovní zátěže zaměstnanců úřadů práce zabývajících se přímo klienty a jejich problémy. Cílem příspěvku je postihnout, jak tito pracovníci, které lze vzhledem k charakteru jejich pracovních povinností řadit do skupiny pomáhajících profesí, pociťují svou pracovní zátěž vůbec, jak subjektivně hodnotí a prožívají změny na svém pracovišti a v pracovní náplni související s reformou veřejné správy a jak se snaží s nároky své práce vyrovnat. Výzkum byl realizován v únoru a březnu 2012 na úřadech práce v ČR. Respondenty (N = 150, průměrný věk 39,23 let; průměrná doba působení na úřadu práce 12,5 roku) byli zaměstnanci úřadů práce pracující přímo s klienty. Použitou metodou byl inventář tvořený sedmi položkami, z nichž 3 zjišťují subjektivní hodnocení pracovní a mimopracovní zátěže a srovnání pracovní náročnosti zaměstnání v komparaci s jinými profesemi na pětibodových škálách Lickertova typu. Další položky se vztahují k hlavním zdrojům zvýšené pracovní zátěže, ke způsobům voleným pro její zvládání a k hodnocení předností a nedostatků provedené reformy dotýkající se činnosti úřadů práce. Z výsledků vyplývá, že respondenti posuzují svou vlastní pracovní zátěž jako relativně vysokou (vyšší než zátěž mimo zaměstnání i než zátěž v jiných srovnatelných profesích). K hlavním zdrojům zátěže ve své práci řadí nedostatek volného času, konflikty s kolegy, problémy s technikou. Nelze vyloučit, že se do pocitu vysoké pracovní zátěže na úřadech práce promítá i hodnocení uskutečněných reforem na úřadech práce, na nichž řada respondentů neshledala žádné pozitivní výsledky. Převažovaly kritické připomínky (nepřipravený software, nedostatek pracovníků, chyby v realizaci) nad konstatováním kladů (jedno výplatní místo). Ke zvládání zátěže volí respondenti nejčastěji odpočinek, kontakt s členy rodiny a přáteli, sport a další oblíbené zájmové aktivity.
This paper deals with the subjective perception of workload of the labour office staff dealing directly with clients and their problems. The aim of this paper is to find out how these workers, who, according to the character of their job duties can be classified as a group of helping professions, feel their workload at all, how subjectively they perceive and evaluate changes in their workplace and in workload related to the reform of public administration and how they try to cope with the demands of their work. The research was carried out in February and March 2012 in labour offices in the Czech Republic. The respondents (N = 150, average age 39.23, average time of employment at the labour office 12.5 years) were the employees working directly with the clients. The used method was an inventory consisting of 7 items, 3 of which find out subjective assessment of working and non-working load and comparison of working demands compared to other professions in 5-point level of Lickert scale. Other items relate to the main sources of increased workload, to the ways chosen for its management and to the assessment pros and cons of the reform affecting the activity of the labour office. The results show that the respondents assess their own workload as relatively high (higher than nonworking load and higher workload compared to other comparable professions). The main sources of their stress are caused by lack of free time, conflicts with colleagues, problems with technology. We can’t exclude that in the sense of high workload is reflected the assessment of the reforms at the labour offices, where many respondents found no positive results. Critical comments (unprepared software, staff shortage, errors in implementation) prevailed above stating the positives (unified pay place). In order to cope with the workload the respondents most often choose relax, contact with family members and friends, sport and other popular recreational activities.
- Klíčová slova
- pomáhající profese, úřad práce,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- lidé MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní zátěž * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální práce * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
