- MeSH
- anastomóza chirurgická statistika a číselné údaje MeSH
- chronická pankreatitida * chirurgie MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- drenáž statistika a číselné údaje MeSH
- gastrointestinální endoskopie statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- pankreatektomie statistika a číselné údaje MeSH
- pankreatoduodenektomie statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Multidisciplinární týmy (MDT) se staly standardní součástí péče o onkologické nemocné. V léčbě kolorektálního karcinomu (KRK) dle dostupných údajů vedou k signifikantnímu zlepšení přežívání. Mezi negativy se uvádějí možné prodloužení intervalu mezi stanovením diagnózy a zahájením adekvátní terapie a taktéž absence hodnocení kvality činnosti MDT. Cílem sdělení je zhodnotit přínos MDT na vlastní sestavě za rok 2017. Metody: V roce 2010 byl ustanoven v Ústřední vojenské nemocnici – Fakultní vojenské nemocnici v Praze MDT s povinnou referencí nemocných s KRK před zahájením terapie. Po standardizaci zápisu jsme v roce 2017 zavedli jednoduchý postup ke sledování kvality činnosti našeho MDT a přínosu pro pacienta: počet pacientů, počet referování s návrhem diagnosticko-terapeutického postupu, četnost a důvody změn původních plánů a četnost odchylky od závěrů MDT. Výsledky: V roce 2017 bylo v MDT referováno 405 pacientů s KRK, u kterých jsme zaznamenali 499 referencí. V souboru převažovali muži (61 %), věkový průměr byl 63 let (21–91), medián 64,5 roku. Nejčastěji navrhovaným postupem byla chirurgická léčba (59 %), dále systémová léčba, ev. radioterapie. Ve 24 % závěr neodpovídal původnímu navrhovanému postupu. Nejčastější změnou byl ústup od navrhované chirurgické léčby (66 %). Zaznamenali jsme rozdíl v kvalitě reference u nemocného, kterého referující osobně vyšetřil oproti pacientovi, u kterého byla pouze zaslána zdravotnická dokumentace. Terapeutickou odchylku v realizaci závěru MDT jsme nalezli u necelých 5 % pacientů. Závěr: Analýzou našich dat u nemocných s KRK referovaných MDT v roce 2017 jsme zjistili, že u 24 % nemocných vede MDT ke změně původního návrhu diagnosticko-terapeutického postupu. Shoda členů MDT na léčbě nemocného s KRK je zárukou optimálního postupu. Znalost konkrétního pacienta referujícím lékařem je zásadní. Soustavné sledování výstupů činnosti je podmínkou udržení kvality MDT a podkladem k hodnocení přínosu pro nemocné.
Introduction: Multidisciplinary teams (MDTs) have become a standard part of treating oncological patients. Based on the available data, they have lead to significantly higher survival rates in the treatment of colorectal cancer (CRC). Reported negatives include potentially longer times between diagnoses and the start of appropriate treatment, and the lack of quality controls over the MTDs‘ actions. This report aims to assess the benefits of MDTs using our own data set for 2017. Methods: Year 2010 saw the institution of an MDT at the Central Military University Hospital in Prague, with the obligation to refer CRC patients to the MDT before the start of treatment. Having standardized the registration, we have implemented a simple procedure to track the quality of our MDT’s involvement and its patient benefits: number of patients, number of referrals with proposed diagnostic and therapeutic procedure, frequency and reason of changes to original strategies, and the frequency of variations from the MDT’s conclusions. Results: 405 CRC patients were referred to the MDT in 2017; we have found 499 referrals in this group. The data set was formed predominantly by men (61%), with the mean age of 63 (21-91), and the median age of 64.5 years. Surgical treatment was the most commonly proposed procedure (59%), followed by systemic treatment or, as the case may be, radiotherapy. In 24% of the cases, the conclusion did not match the originally proposed procedure. The decision not to go through with the proposed surgical treatment was the most common change (66 %). We have found a difference in the quality of referral in patients examined specifically by the referring doctor, as opposed to patients whose medical records have just been sent in. We have found therapeutic variation in the MTD’s conclusions in less than 5% of patients. Conclusion: Having analyzed our data for CRC patients referred to the MDT in 2017, we have found out that in 24% of the patients, the MDT referral leads to a change in the originally proposed diagnostic and therapeutic procedure. Consensus among the MDT’s members on the CRC patient’s treatment guarantees an optimum procedure. What is fundamental is that the referring doctor knows the patient. Constant tracking of the MDT’s outputs forms a condition for sustaining the quality of its work and a base for assessing its benefits to the patients.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kolorektální nádory * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory jater sekundární MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- týmová péče o pacienty * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- cholangitida diagnostické zobrazování etiologie chirurgie MeSH
- chronická pankreatitida diagnostické zobrazování chirurgie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pankreatikojejunostomie normy MeSH
- Rouxova Y-anastomóza * normy využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl studie: Cílem práce je popis případu spontánní ruptury jater u pacientky ve třetím trimestru gravidity s dosud nediagnostikovanou fokální nodulární hyperplazií jater a souhrn literatury publikovaných případů. Typ studie: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha. Výsledky: Předkládáme kazuistiku 29leté pacientky s dosud fyziologickou graviditou, která byla hospitalizována pro náhle v klidu vzniklou bolest lokalizovanou převážně do levého podžebří. Bolest byla vázaná na inspirium, největší vleže na zádech. Po vyloučení podezření na plicní embolizaci bylo pro suspektní hemoperitoneum přistoupeno k akutnímu císařskému řezu a k revizi dutiny břišní s nálezem ruptury tumoru jater. Histopatologickým vyšetřením byla potvrzena diagnóza fokální nodulární hyperplazie. Závěr: Fokální nodulární hyperplazie je benigní onemocnění jater. Komplikace ve smyslu ruptury či krvácení jsou velmi vzácné. Dosud bylo publikováno 17 kazuistik popisujících rupturu jater u pacientů s diagnózou fokální nodulární hyperplazie, pouze jedna kazuistika představuje těhotnou ženu. Prezentovaný případ podtrhuje těsnou spolupráci gynekologa, radiodiagnostika a chirurga.
Objective: We describe a case of spontaneous hepatic rupture associated with undiagnosed focal nodular hyperplasia of a patient in the third trimester of pregnancy. Additionally, we provide a brief review of literature. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital, Prague. Results: We report the case of a 29 year old patient with otherwise physiological pregnancy, who was hospitalized with pain in left hypochondrium. The patient experienced painful respiration, increasing in intensity in supine position. The possibility of lung embolism was considered and ruled out. Based on a suspected haemoperitoneum, caesarean section was performed. During the inspection of peritoneal cavity a ruptured tumor on the liver was identified. Histological examination showed focal nodular hyperplasia. Conclusion: Focal nodular hyperplasia is a benign liver lesion. Complications involving rupture or bleeding are very rare. 17 cases of hepatic rupture associated with focal nodular hyperplasia were described in published reports with only one case related to pregnancy. Our case emphasizes the importance of a close cooperation between a gynaecologist, radiologist and surgeon.
- MeSH
- císařský řez MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- fokální nodulární hyperplazie diagnóza etiologie MeSH
- hemoperitoneum diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- játra * ultrasonografie zranění MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- ruptura * etiologie chirurgie ultrasonografie MeSH
- třetí trimestr těhotenství * MeSH
- vzácné nemoci MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Cílem práce je zmapování aktuální situace v chirurgické léčbě karcinomu pankreatu v České republice získáním dat od poskytovatelů chirurgické léčby pomocí jednoduchého dotazníku a identifikace tzv. high volume center. Informace jsou získávány v zájmu organizace a plánování výzkumných záměrů na poli léčby karcinomu pankreatu. Metoda: Byla oslovena pracoviště, o nichž je známo, že se zabývají chirurgickou léčbou karcinomu pankreatu. Jednoduchý dotazník formuloval otázku na celkové počty resekcí pankreatu a samostatně pro dg. PDAC – C25 za poslední 2 roky (2014 a 2015), a otázky na využití diagnostických metod, aplikace neoadjuvance, hodnocení předoperačních rizik, možností rychlého peroperačního vyšetření histopatologem, aplikace Leeds protokolu, sledování morbidity a mortality včetně dlouhodobých výsledků a způsobu pooperačního sledování a léčby. Byl osloven ÚZIS se žádostí o analýzu četnosti vykázaných kódů pro výkony DPE, LPE, TPE a totéž ve vazbě na dg. C 25 za poslední 2 dostupné roky v celé ČR (2013, 2014). Výsledky: Celkem bylo osloveno 19 pracovišť identifikovaných předchozím auditem, která uvedla více než 10 resekčních výkonů na pankreatu za rok. Tři pracoviště na oslovení nereagovala a zbývajících 16 svá data ochotně poskytla, 13 z nich pak zcela kompletní. Závěr: Nadpoloviční většina potenciálně radikálních výkonů pro PDAC v České republice je provedena na šesti pracovištích. Všechna pracoviště, která se do dotazníkového průzkumu zapojila, mají k dispozici a sledují své výsledky.
Introduction: The aim is to map the current situation in the surgical treatment of pancreatic cancer in the Czech Republic. This information has been obtained from surgical treatment providers using a simple questionnaire and by identifying the so called high volume centres. The information has been collected in the interest of organizing and planning research projects in the field of pancreatic cancer treatment. Method: We addressed centres known to provide surgical treatment of pancreatic cancer. A simple questionnaire formulated one question about the total number of pancreatic resections, also separately for the diagnoses PDAC – C25, in the last two years (2014 and 2015). Other questions focused on the use of diagnostic methods, neoadjuvant therapy, preoperative assessment of risks, the possibility of rapid intraoperative histopathology examination, Leeds protocol, monitoring of morbidity and mortality including long-term results, and the method of postoperative follow-up and treatment. ÚZIS (Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic) was addressed with a request to analyze the frequency of reported total numbers for DPE, LPE, TPE and to do the same with respect to diagnosis C 25 for the last two years, available for the entire Czech Republic (2013, 2014). Results: Altogether 19 institutions were identified by the preceding audit, which reported more than 10 pancreatic resections annually; these institutions were addressed with the questionnaire. Sixteen institutions responded to the questions, 13 of them completely. Conclusion: The majority of potentially radical surgeries for PDAC in the Czech Republic are carried out at 6 institutions. All of the institutions that participated in the survey collect data about morbidity and mortality and monitor their results.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza epidemiologie mortalita terapie MeSH
- pankreatektomie statistika a číselné údaje MeSH
- pooperační péče MeSH
- předoperační péče MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- specializovaná centra se zvyšujícím se počtem výkonů a tím zvyšující se kvalitou léčby * statistika a číselné údaje MeSH
- staging nádorů statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Incisional hernia affects up to 20% of patients after abdominal surgery. Unlike other types of hernia, its prognosis is poor, and patients suffer from recurrence within 10 years of the operation. Currently used hernia-repair meshes do not guarantee success, but only extend the recurrence-free period by about 5 years. Most of them are nonresorbable, and these implants can lead to many complications that are in some cases life-threatening. Electrospun nanofibers of various polymers have been used as tissue scaffolds and have been explored extensively in the last decade, due to their low cost and good biocompatibility. Their architecture mimics the natural extracellular matrix. We tested a biodegradable polyester poly-ε-caprolactone in the form of nanofibers as a scaffold for fascia healing in an abdominal closure-reinforcement model for prevention of incisional hernia formation. Both in vitro tests and an experiment on a rabbit model showed promising results.
- MeSH
- biomechanika MeSH
- břicho chirurgie MeSH
- buňky 3T3 MeSH
- chirurgické síťky MeSH
- hernie prevence a kontrola MeSH
- histocytochemie MeSH
- hojení ran účinky léků MeSH
- králíci MeSH
- mezibuněčné signální peptidy a proteiny chemie farmakologie terapeutické užití MeSH
- myši MeSH
- nanovlákna chemie terapeutické užití MeSH
- polyestery chemie terapeutické užití MeSH
- polypropyleny chemie terapeutické užití MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- řízená tkáňová regenerace MeSH
- techniky uzavření břišních poranění přístrojové vybavení MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- králíci MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Porucha evakuace žaludku (PEŽ) je poměrně častou komplikací pooperačního průběhu nemocných po parciální duodenopankreatektomii (PDPE) a významně se podílí na pooperační morbiditě. V naší odborné literatuře byla PEŽ věnována doposud jen malá pozornost. Cílem práce je prezentovat a rozebrat vlastní zkušenosti s výskytem PEŽ po PDPE. Materiál a metodika: Retrospektivní analýza prospektivně shromažďovaných dat 106 nemocných, kterým byla v letech 2001–2011 provedena PDPE na Chirurgické klinice 2. LF a FN Motol. Vlastní výsledky byly statisticky zpracovány pomocí χ2 testu na shodu podílu s korekcí spojitosti, statistická významnost je na 5% hladině spolehlivosti (p < 0,05). Výsledky: Ve sledovaném období byla PDPE provedena u 106 pacientů s patologickým procesem v oblasti hlavy pankreatu. V pooperačním období zemřeli 4 pacienti (30denní letalita 3,8 %). Závažné pooperační komplikace se vyskytly u 31 nemocných (morbidita 29 %), přičemž klinicky významnou PEŽ (stupeň B a C) měla téměř polovina z nich (16 nemocných). Současně s PEŽ se vyskytly i další závažné komplikace u 4 nemocných (2krát insuficience pankreatické anastomózy, žlučová píštěl 1krát a zevní pankreatická píštěl 1krát). Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl výskytu PEŽ na typu resekce pankreatu ani na typu pankreatické anastomózy. Závěr: PEŽ se významně podílí na pooperační morbiditě pacientů po PDPE a v nezanedbatelném počtu případů je spojena s jinou závažnou pooperační komplikací.
Introduction: Delayed gastric emptying (DGE) is a relatively common complication in patients after partial duodenopancreatectomy (PDPE) and significantly contributes to their postoperative morbidity. There has only been a small amount of interest attributed to DGE in Czech literature. The aim of this article is to present and analyze our own experience with the occurrence of DGE after PDPE. Materials and methods: Retrospective analysis of prospectively collected data from 106 patients who underwent a PDPE at the Department of Surgery, University Hospital Motol and 2nd Medical Faculty, between 2001 and 2011. The data were statistically analyzed using the Chi-square test with statistical significance set at 5% of probability value (p < 0.05). Results: During the reporting period, PDPE was performed in 106 patients with a pathological process in the pancreatic head. 4 patients died in the postoperative period (30-day mortality 3.8%). Major postoperative complications occurred in 31 patients (morbidity 29%), with clinically significant DGE (grade B and C) in almost half of them (16 patients). Along with the DGE, 4 patients suffered from other major complications (2 pancreatic anastomotic insufficiency, 1 bile fistula and 1 external pancreatic fistula). We did not prove a statistically significant difference in the incidence of DGE depending either on the type of resection or pancreatic anastomosis type. Conclusion: DGE contributes significantly to postoperative morbidity in patients after PDPE and is associated with other serious postoperative complications in a considerable number of cases.
- Klíčová slova
- pankreatická anastomóza,
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- gastrointestinální motilita * MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- nemoci slinivky břišní chirurgie komplikace MeSH
- pankreatoduodenektomie * škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- reoperace MeSH
- sběr dat MeSH
- statistika jako téma MeSH
- žaludek * patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Významnou část cystických ložisek v pankreatu představují neoplastické změny. Jedná se o morfologicky nehomogenní skupinu novotvarů s rozdílným výskytem podle pohlaví a věku, rozdílnou lokalizací i biologickými vlastnostmi. Cílem práce je připomenout současné znalosti o problematice a konfrontovat je s vlastními zkušenostmi. Materiál a metoda: V letech 1997–2007 bylo operováno celkem 13 nemocných s histologicky prokázanou cystickou neoplazií pankreatu. Je to 6 % ze všech operovaných pro nádor slinivky (213 nemocných).Více než dvě třetiny operovaných byly ženy (9), ložiska se vyskytovala častěji v hlavě slinivky (8). Výsledky: Nejčastěji byla provedena parciální duodenopankreatektomie (7), histologicky byl nalezen cystadenokarcinom 5x. Střední doba přežití těchto nemocných je 54 měsíců. Levostranné resekce byly provedeny v 5 případech a ve všech byl nález benigní, ve dvouletém sledování byli tito nemocní bez známek recidivy. Závěry: Cystické neoplazie lokalizované v hlavě pankreatu jsou častější u mužů a převážně maligní, naopak lokalizace v ocase je především u mladších žen spojena s benigním nálezem. Prognóza po resekci je i u maligních procesů zřetelně lepší než u duktálního karcinomu.
Neoplastic changes represent an important part of cystic deposits in pancreas. It is morphologically non-homogenous group of neoplasms with different occurrence depending on sex and age, different localization and different biologic properties. The aim of the paper is to remind current knowledge of this topic and confront it with our own experience. Material and methods: Together 13 patients with histologically proved cystic neoplasm of pancreas underwent surgery during the period of ten years from 1997 to 2007. They represent 6% of all patients operated for pancreatic tumor (213 patients). Women (9 patients) represented more than two thirds of all operated patients and deposits were more often localized in the head of pancreas (8). Results: The most frequent operation was partial duodenopancreatectomy (7) and most frequently cystadenocarcinoma was identified histologically (5times). Median survival of these patients is 54 months. Left sided resection, done in 5 cases, identified benign tumor in all patients; no recurrence was found in 2 years follow-up. Conclusion: Cystic neoplasms localized in the pancreatic head are more frequent in men than in women and predominantly malignant, on the contrary localization in the tail of pancreas is particularly in younger women linked with benign tumor. Prognosis after resection is markedly better in malignant processes even in comparison with ductal carcinoma.
