• MeSH
• diagnostické techniky molekulární metody   MeSH
• feces MeSH
• genetické markery MeSH
• geny erbB-1 imunologie   MeSH
• irinotekan škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• karcinoembryonální antigen analýza   dějiny   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrosatelitní nestabilita MeSH
• mutace MeSH
• nádorové biomarkery * biosyntéza   klasifikace   krev   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• prognóza MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• staging nádorů MeSH
• ztráta heterozygozity MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Role chirurgické biopsie sentinelové uzliny (SLNB) u pacientek s karcinomem prsu po neoadjuvantní chemoterapii (NAC) je v současné době předmětem diskuzí. Cílem naší práce bylo zjistit falešnou negativitu (FNR) SLNB, přesnost ultrazvukového vyšetření při hodnocení stavu lymfatických uzlin a přesnost peroperační kryobiopsie sentinelové uzliny (SLN). Metody: Prospektivní multicentrická studie, která probíhala v letech 2018−2020 na třech pracovištích v ČR. Celkem bylo hodnoceno 59 pacientek. Výsledky: Falešná negativita SLNB u skupiny pacientek cN1 před NAC a ycN0 po NAC byla 12,5 %. FNR peroperačního histologického vyšetření SLN byla 38,5 %. FNR ultrazvukového vyšetření axilárních lymfatických uzlin u pacientek po NAC byla 35,5 %, falešná pozitivita byla 16,7 %. Incidence zánětlivých komplikací v našem souboru byla 3,3 %. Závěr: Falešná negativita SLNB u skupiny pacientek cN1 před NAC a ycN0 po NAC přesahuje tolerovatelnou hranici 10 %. FNR peroperačního histologického vyšetření SLN je vysoká, definitivní histologické vyšetření SLN může změnit původní diagnosticko-terapeutický plán. Ultrazvukové vyšetření axilárních lymfatických uzlin je u pacientek po NAC metoda s vysokou falešnou negativitou i pozitivitou, a nemusí tedy korespondovat s peroperačním nálezem. Incidence zánětlivých komplikací v našem souboru u pacientek po NAC je srovnatelná s literárními údaji o četnosti komplikací pacientek bez NAC.

Introduction: The role of sentinel lymph node biopsy (SLNB) in patients with breast cancer after neoadjuvant chemotherapy (NAC) is currently under discussion. The aim of our study was to determine the false negativity rate (FNR) of SLNB, the accuracy of ultrasound examination in the evaluation of the status of lymph nodes and the accuracy of perioperative cryobiopsy of the sentinel lymph node (SLN). Methods: Prospective multicentre study, which took place in years 2018−2020 at three centres in the Czech Republic. A total of 59 patients were evaluated. Results: The FNR of SLNB in the group of patients with cN1 before NAC and ycN0 after NAC was 12.5%. The FNR of perioperative histological examination of the SLN was 38.5%. The FNR of ultrasound examination of axillary lymph nodes in patients after NAC was 35.5%, and the false positivity rate was 16.7%. The incidence of inflammatory complications in our cohort was 3.3%. Conclusion: The FNR of SLNB in the group of patients with cN1 before NAC and ycN0 after NAC exceeds the tolerable limit of 10%. The FNR of perioperative histological examination of the SLN is high; definitive histological examination of the SLN may change the original diagnostic-therapeutic plan. Ultrasound examination of the axillary lymph nodes in patients after NAC is a method with high false negativity and positivity and may not correspond with the perioperative finding. The incidence of inflammatory complications in our cohort in patients after NAC is comparable to literature data on the frequency of complications in patients without NAC.

• Klíčová slova
• axilární disekce,
• MeSH
• biopsie sentinelové lymfatické uzliny * metody   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• nádory prsu * chirurgie   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Účelem této pilotní retrospektivní studie je vyhodnotit výskyt komplikací u pacientek po axilární disekci při porovnání preparace pomocí harmonického skalpelu a tradičních ligatur a analyzovat rizikové faktory pro vznik komplikací po operaci. Metody: 144 pacientek a 148 axilárních disekcí bylo odoperováno v jednom mammárním centru v období od 01/2014 do 01/2019, tyto operace byly zařazeny do studie. Axilární disekce pomocí harmonického skalpelu byla provedena v 73 případech, pomocí vstřebatelných ligatur v 70 případech. Výsledky: Tvorba seromu po operaci byla zaznamenána u 41 pacientek (56.2 %) ve skupině s harmonickým skalpelem a u 21 pacientek (30.0 %) ve skupině s ligaturami (p=0.003). Průměrná doba od operace k vynětí drénu byla 4.0 dnů ve skupině s harmonickým skalpelem a 3.0 dnů ve skupině s ligaturami (p<0.001). Průměrné množství drénovaného sekretu po mastektomii bylo 300.9 ml ve skupině s harmonickým skalpelem a 168.7 ml ve skupině s ligaturami (p=0.005); po prs-šetřícím výkonu 241.9 ml a 107.4 ml (p=0.023). Závěr: Použití harmonického skalpelu při axilární disekci v porovnání s tradičními ligaturami se vstřebatelným materiálem významně zvyšuje riziko tvorby pooperačního seromu, prodlužuje čas od operace k vynětí drénu a zvyšuje množství drénovaného sekretu.

Introduction: The aim of this pilot retrospective study is to evaluate the complication rate in patients after axillary dissection comparing preparation with harmonic scalpel vs traditional ligation technique, and to analyse risk factors for complications occurrence. Methods: 144 patients with 148 axillary dissections operated in a single centre between January 2014 and 2019 were included into the study. Axillary dissection was performed using harmonic scalpel in 73 and absorbable ligations in 70 cases. Results: Seroma formation was observed in 41 patients (56.2%) in the harmonic scalpel group and in 21 patients (30.0%) in the ligations group (p=0.003). The mean period from the surgery to drain removal was 4.0 days in the harmonic scalpel group and 3.0 days in the ligations group (p<0.001). The mean amount of the drained fluid after mastectomy was 300.9 ml in the harmonic scalpel group and 168.7 ml in the ligations group (p=0.005); after breast conserving surgery, it was 241.9 ml and 107.4 ml, respectively (p =0.023). Conclusion: In comparison with traditional ligations with absorbable material, axillary dissection using harmonic scalpel significantly increases the risk of postoperative seroma formation, prolongs the time from the surgery to drain removal, and increases the amount of drained fluid.

• Klíčová slova
• axilární disekce, harmonický skalpel,
• MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• nádory prsu * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• serom MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Uvedená kazuistika popisuje průběh diagnostiky a léčby 51 letého pacienta s kolorektálním karcinomem a metastatickým postižením jater. Nález v játrech byl konvenčními chirurgickými technikami neřešitelný, proto autoři přistoupili k dvoufázové resekci metodou ALPPS. I přes určité potíže způsobené nedostatkem zkušeností s touto metodou, probíhala léčba dobře a pacient primárně diagnostikován ve stadiu M1 žil dalších 5 let.

This case report shows treatment of 51 years old male-patient with colorectal cancer with metastatic spread into liver. Liver tumors were unresectable by conventional surgical technics, so authors chose two stage resection-ALPPS. Despite of some troubles caused by lack of experiences with this method, treatment went in good way and the patient primarily diagnosted in stadium M1 had been alive for 5 years.

• MeSH
• hepatektomie MeSH
• hypertrofie MeSH
• kolorektální nádory MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jater MeSH

• Klíčová slova
• hypertrofie jater,
• MeSH
• dospělí MeSH
• hepatektomie * metody   MeSH
• hypertrofie MeSH
• játra chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jater * chirurgie   sekundární   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Laparoskopická fundoplikace se po laparoskopické cholecystektomii stala dalším zlatým standardem miniinvazivní chirurgie. Spokojenost endoskopicky operovaných pacientů se blíží až k 90 %. Také laparoskopická fundoplikace, jako jakákoliv jiná operační metoda, může být zatížená řadou komplikací, které mohou i v rukou zkušeného chirurga skončit fatálně, až smrtí pacienta. Komplikace se nevyhýbají ani autorům, i přes jejich bohaté zkušenosti (více než 3500 laparoskopických operací v oblasti hiátu bránice za více než 20 let). Kazuistika: Autoři prezentují raritní poranění levé hepatické žíly při laparoskopické plastice velké paraezofageální hiátové hernie a fundoplikaci dle Toupeta. Závěr: Laparoskopická fundoplikace je pro nízké procento komplikací považována v dnešní době za bezpečnou metodu operačního řešení refluxní choroby jícnu a hiátových kýl. Přesto během operace může dojít k závažným komplikacím, o kterých musí chirurg vědět, musí na ně být připraven a vyřešit je.

Introduction: After laparoscopic cholecystectomy, laparoscopic fundoplication has become another gold standard of minimal invasive surgery. The level of satisfaction of patients undergoing endoscopic surgery is almost 90%. Laparoscopic fundoplication, like other surgery methods, can also be burdened with grave complications, which could result in a fatal outcome even if the surgery is performed by a skilled surgeon. Even the authors themselves encounter complications despite their rich experience (more than 3,500 laparoscopic operations in the diaphragmatic hiatus area in more than 20 years). Case report: The authors report on a rare left hepatic vein injury during laparoscopic hiatoplasty and fundoplication according to Toupet for giant paraoesophageal hiatal hernia. Conclusion: For its low percentage of complications, laparoscopic fundoplication is considered as a safe operative method for gastroesophageal reflux disease and hiatal hernias. However, severe complications may still arise during the surgery and the surgeon should be familiar with them, be prepared for them and be able to manage such complications.

• MeSH
• endoskopie MeSH
• fundoplikace * metody   MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   chirurgie   MeSH
• gastrointestinální krvácení etiologie   chirurgie   MeSH
• hiátová hernie * diagnóza   chirurgie   MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• venae hepaticae * chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: I přes výrazné pokroky v léčbě karcinomu rekta v průběhu posledních desetiletí jsou možnosti chirurgické léčby pacientů se stenotickým karcinomem značně omezeny; prognóza pacientů je nepříznivá. Metody: Retrospektivní klinická studie zaměřená na zhodnocení způsobů a výsledků léčby pacientů s tímto typem nádorů konečníku ve FN Ostrava. Byla provedena analýza léčby pacientů ve dvou sledovaných dvouletých obdobích s odstupem 10 let (2003–2004 a 2013–2014). Výsledky: V prvním sledovaném období (2003–2004) byl stenotický karcinom rekta diagnostikován u 63 pacientů (z toho 24 pacientů mělo klinické známky poruchy pasáže). Operační výkon u pacientů s rozvinutou poruchou pasáže byl proveden obvykle do 72 hod od přijetí (17 pacientů – 70,8 %). V této skupině nemocných převažovaly paliativní výkony – stomie byla vyšita u 14 pacientů (58,3 %). V rámci skupiny 39 pacientů, bez známek poruchy pasáže, byl primárně radikální resekční výkon proveden u 30 pacientů (76,9 %); pouze 2 pacienti (5,1 %) byli indikováni k neoadjuvantní terapii. Ve druhém sledovaném období (2013–2014) bylo léčeno 44 pacientů se stenotickým nádorem (z toho 18 pacientů mělo rozvinutý ileózní stav). Do 72 hod od přijetí byla opět operována většina pacientů (13 pacientů – 72,2 %). Zastoupení paliativních výkonů (10 pacientů – 55,6 %) bylo velmi obdobné jako v předchozím období. Z 26 pacientů bez klinických známek poruchy pasáže byl primární radikální resekční výkon proveden u 10 pa­cientů (38,2 %); primárně neoadjuvantní léčba byla indikována u 13 pacientů (50,0 %). Diskuze: Léčba pacientů se stenotickým nádorem konečníku, bez klinických známek poruchy pasáže, by měla být založena na kvalitním stagingu, multioborovém přístupu a léčbě. U pacientů s rozvinutou poruchou pasáže je pak nevyhnutelné postupovat individuálně s přihlédnutím na zkušenosti daného chirurgického pracoviště. Závěr: V průběhu 10 let nedošlo na našem pracovišti k výraznějším změnám v péči o pa­cienty s ileózním stavem na podkladě stenotického karcinomu rekta – počty pacientů, spektrum výkonů, pooperační morbidita a mortalita se prakticky nemění.

Background: In the last few decades, there have been many advances in the management of patients with rectal carcinoma. However, surgical treatment options for patients with stenosing carcinomas are still very limited and the prognosis is poor. Methods: A retrospective clinical study was used to evaluate the surgical treatments of patients with this tumor's type at the University Hospital Ostrava. The outcomes of patients with stenosis rectal carcinomas were analyzed for two study period (2003–2004 and 2013–2014). Results: Within the first study period (2003–2004), stenosing rectal carcinoma was diagnosed in 63 patients (24 patients had clinical signs of bowel obstruction). Surgery in patients with bowel obstruction was done within 72 hours after hospital admission in majority of cases (17 patients – 70.8%) and palliative surgery (stoma) was done in 14 patients (58.3%). There were 39 patients without signs of bowel obstruction. In these patients, primary radical surgical resection was done in 30 patients (76.9%) and only 2 patients (5.1%) were indicated for neoadjuvant treatment. Within the second study period (2013–2014), 44 patients with stenosing carcinoma were treated (18 patients had signs of bowel obstruction). Among the patients with bowel obstruction, surgery was done within 72 hours after hospital admission in 13 patients (72.2%). Palliative surgery was done in 10 patients (55.6%). There were 26 patients with stenosing carcinoma without signs of bowel obstruction, among whom primary radical surgical resection was done in 10 patients (38.2%) and primary neoadjuvant treatment was indicated in 13 patients (50.0%). Discussion: Management of patients with stenosing rectal carcinoma without clinical signs of bowel obstruction should be based on careful staging, a multidisciplinary approach, and treatment. In patients with signs of bowel obstruction, it is advisable to proceed on an individual basis depending on the practice in each surgical department. Conclusions: Within 10 years, there have been no significant changes in the surgical treatment of patients with bowel obstruction resulting from stenosing rectal carcinoma; the number of patients, spectrum of the operations performed, and postoperative morbidity and mortality rates have not changed.

• Klíčová slova
• totální mezorektální excize,
• MeSH
• chirurgie trávicího traktu statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• enterostomie statistika a číselné údaje   MeSH
• ileus * chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• paliativní péče MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• střevní obstrukce * chirurgie   etiologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Perkutánní drenáž pod CT kontrolou je v současnosti zlatým standardem léčby tekutinových kolekcí v dutině břišní, kdy v řadě případů nahradila drenáž chirurgickou. Oproti chirurgické drenáži je daleko méně zatěžující. Její efektivita je při správné indikaci srovnatelná se standardní chirurgickou intervencí. Je také dobře dostupná i na menších chirurgických pracovištích. I tato metoda však může mít celou řadu komplikací, které pramení nejčastěji z nepřesně zacíleného drenážního katétru. Kazuistika: Autoři popisují kazuistiku 55letého muže přeloženého na chirurgickou kliniku z jiného zdravotnického zařízení pro subfrenický absces vpravo. Při CT navigované perkutánní drenáži došlo k iatrogenní perforaci pravé srdeční komory. Krvácení bylo minimální, pacient však dostal těžký septický šok jako následek masivní bakteriemie při komunikaci obsahu abscesu s krevním oběhem. Byl okamžitě operován. Poraněná pravá srdeční komora byla suturována, subfrenický absces byl drénován. Pooperační průběh byl bez komplikací, pacient byl propuštěn 17. pooperační den. Závěr: V případě rizikové lokalizace abscesu či břišní kolekce je vhodné provádět CT navigovanou intervenci na pracovišti, které má ve svém terapeutickém portfoliu i řešení závažných komplikací.

Introduction: CT guided percutaneous drainage is currently the gold standard in the treatment of abdominal fluid collections, having substituted open surgical drainage in many cases. It burdens the patient less than surgical drainage. Its efficiency is comparable to standard surgical drainage when properly indicated. It is readily available even in smaller hospitals. However, this method can also have many complications, which originate most often from an improperly targeted drainage catheter. Case report: The authors describe a case report of a 55 years old man with a right-sided subphrenic abscess. The right ventricle of the heart was perforated during a CT guided percutaneous drainage. The bleeding was minimal, but the patient suffered a profound septic shock as a result of massive bacteremia during direct communication of the contents of the abscess cavity with blood circulation. He was operated immediately. The right ventricle was sutured, and the subphrenic abscess was drained. There were no complications after the operation, and the patient was discharged on day 17 after the surgery. Conclusion: The CT guided drainage of an abdominal abscess or a fluid collection in a risk area should be preferably done in hospitals whose therapeutic portfolio also includes the handling of serious complications.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• drenáž metody   MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poranění srdce * chirurgie   radioterapie   MeSH
• srdeční komory * zranění   MeSH
• subfrenický absces diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Poranění anorekta, s výjimkou iatrogenních poškození, jsou vzácná. Vzhledem k široké škále příčin a rozsahu poranění vyžaduje diagnostika a léčba těchto poranění individuální přístup ke každému pacientovi. Dle rozsahu poranění je třeba zvolit vhodnou léčebnou strategii tak, abychom úspěšně ošetřili toto poranění a zároveň co nejvíce eliminovali četné komplikace těchto poranění, zvláště pak poruchy kontinence. Autoři prezentují poranění hráze a anorekta s poraněním svěračů u staršího pacienta po pádu ze žebříku.

Anorectal injuries, with the exception of iatrogenic damage, are rare. Considering the extensive range of causes and potential extent of damage, the diagnosis and treatment of these injuries requires an individual approach to every patient. Based on the extent of damage, the best way of treatment strategy has to be selected for successful treatment of the primary injury and elimination of frequent complications, especially fecal incontinence. The authors present a rare injury of the perineum and anorectum with anorectal sphincter damage in an elderly man after falling down from a stepladder.

• MeSH
• anální kanál * chirurgie   zranění   MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   MeSH
• fekální inkontinence prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• perineum * chirurgie   zranění   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační péče MeSH
• rektum * chirurgie   zranění   MeSH
• senioři MeSH
• úrazy v domácnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Obstrukční defekační syndrom (ODS) představuje častý medicínský problém, který může být podmíněn různými patofyziologickými poruchami pánve; často je diagnostikováno několik poruch současně. V současnosti je dostupné velké množství korekčních technik z různých operačních přístupů. Laparoskopická resekční rektopexe je miniinvazivní transabdominální technika, která sdružuje resekci redundantního sigmoidea s mobilizací a fixací rekta. Metoda: Cílem této práce je vyhodnotit bezpečnost a efektivitu laparoskopické resekční rektopexe v léčbě pacientů s ODS. Vyhodnocení je provedeno na základě analýzy vlastního souboru pacientů a na podkladě průzkumu dostupných publikovaných dat. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 12 pacientů s ODS, kteří ve FN Ostrava podstoupili laparoskopickou resekční rektopexi v letech 2012–2015. Průměrný věk pacientů byl 64,5 roku; průměrné BMI 21,9; v souboru bylo 11 žen (91,6 %). Všichni pacienti měli ODS na podkladě kombinované vady pánevního dna. U každého z pacientů bylo diagnostikováno dolichosigmoideum a vnitřní nebo zevní prolaps rekta; několik pacientů mělo navíc také enterokélu a rektokélu. Laparoskopická resekční rektopexe byla provedena u všech pacientů bez peroperačních komplikací s průměrným operačním časem 144 minut. Průměrná pooperační délka hospitalizace činila 7 dní. Pooperační 30denní morbidita byla 16,6 %. Všechny pooperační komplikace byly hodnoceny jako nezávažné – stupeň II dle Clavien-Dindo klasifikačního systému. Průměrné předoperační Wexnerovo skóre bylo 23,6 bodu; průměrné skóre 6 měsíců po výkonu bylo 11,3 bodu. Výrazné zlepšení symptomů bylo pozorováno u 58,3 % pacientů, mírné zlepšení u 16,7 % pacientů; u 25 % byla resekční rektopexe bez klinického efektu. Závěr: V léčbě ODS je nutné pečlivě selektovat pacienty, kteří by mohli profitovat z chirurgického řešení. Naše výsledky v souladu s výstupy publikovaných studií potvrzují, že laparoskopická resekční rektopexe představuje cennou operační metodu v léčbě pacientů s ODS na podkladě kombinované poruchy pánevního dna.

Introduction: Obstructive defecation syndrome (ODS) presents a common medical problem, which can be caused by various pelvic disorders; multiple disorders are frequently diagnosed. At the present, a high number of corrective techniques are available via various surgical approaches. Laparoscopic resection rectopexy is a minimally invasive technique, which comprises redundant sigmoidal resection with rectal mobilisation and fixation. Methods: The aim of this paper was to evaluate the safety and effectiveness of laparoscopic resection rectopexy in the treatment of patients with ODS. The evaluation was performed via our own patients data analysis and via literature search focused on laparoscopic resection rectopexy. Results: In total, 12 patients with ODS undergoing laparoscopic resection rectopexy in University Hospital Ostrava during the study period (2012–2015) were included in the study. In our study group, mean age was 64.5 years and mean BMI was 21.9; the group included 11 women (91.6%). ODS was caused by multiple pelvic disorders in all patients. Dolichosigmoideum and rectal prolapse (internal or external) were diagnosed in all included patients. On top of that, rectocoele and enterocoele were diagnosed in several patients. Laparoscopic resection rectopexy was performed without intraoperative complications; mean operative time was 144 minutes. Mean postoperative length of hospital stay was 7 days. Postoperative 30-day morbidity was 16.6%. All postoperative complications were classified as grade II according to Clavien-Dindo classification. Mean preoperative Wexner score was 23.6 points; mean score 6 months after the surgery was 11.3 points. Significant improvement in ODS symptoms was noted in 58.3% of patients, and a slight improvement in 16.6% of patients; resection rectopexy provided no clinical effect in 25% of patients. Conclusion: It is fundamental to carefully select those patients with ODS who could possibly profit from the surgery. Our results, in accordance with published data, suggest that laparoscopic resection rectopexy is a valuable surgical technique in the treatment of patients with ODS caused by multiple pelvic disorders.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie * metody   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno chirurgie   patologie   MeSH
• prolaps rekta MeSH
• rektokéla MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• střevní obstrukce * chirurgie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH