Úvod: Pandemie COVID-19 byla globální krizí s extrémním tlakem na zdravotnické systémy. Zátěžové faktory byly shodné ve všech zasažených zemích, i když se mohly projevovat s různou intenzitou podle vyspělosti zdravotnictví. Většina publikovaných studií o dopadech na psychiku zdravotníků je kvantitativních a mapuje výskyt depresivní symptomatologie, příznaků vyhoření, míry zátěže a dalších faktorů. Naším cílem bylo pomocí kvalitativní analýzy zjistit, jaké potřeby mají pracovníci ve zdravotnictví. Metody: Na základě otevřených odpovědí ze tří vln dotazníkového šetření českého ramene mezinárodní studie HEROES z let 2020, 2021 a 2022 jsme analyzovali 1105 odpovědí z celkových 2880. Z dotazníku potřeb v rámci pilotní intervenční studie HEROES z roku 2023 jsme analyzovali 118 odpovědí. Použili jsme přístup obsahové analýzy. Po vytvoření kódovacího schématu byla data kódována v programu Atlas.ti. Kódy byly následně roztříděny do kategorií. Výsledky: Potřeby zdravotníků byly kategorizovány do následujících témat: pracovní podmínky, týmová spolupráce, podpora ze strany nadřízených a vedení, práce s pacienty, slaďování práce a osobního života a potřeby spojené s duševní pohodou. Závěr: Naše analýza prokázala, že zdravotníci začínají formulovat svoje potřeby jak v oblasti pracovních podmínek a organizace práce, ale i v kontextu celého svého života. Začínají klást důraz na vztahy na pracovišti, na zajištění psychologických potřeb a na rovnováhu mezi osobním životem a prací.
Introduction: COVID-19 pandemic was a global crisis with extreme pressure on healthcare systems. The stressors were the same in the affected countries even if they could manifest in different intensity due to varied development and resources in the healthcare systems. Most of the published studies about mental health consequences on healthcare workers are quantitative studies mapping the occurence of depressive symptoms, symptoms of burnout, level of stress and other facotrs. In the presented paper, our aim was qualitative analysis of needs of healthcare workers. Methods: We have analysed 1105 responses from a total of 2880 free answers in the three waves of the Czech HEROES study questionnaire from years 2020, 2021, 2022 and 118 responses from the survey of needs in the 2023 HEROES pilot intervention study. We used content analysis approach, and after creation of the code scheme, the data was coded in Atlas.ti programme. The codes were subsequently categorised. Results: The needs of healthcare workers were categorised in following themes: working conditions, teamwork, support from superiors and management, patient care, work-life balance, and needs of well-being. The details regarding each category and example quotes from the respondents are presented in the paper. Conclusion: Our analysis proved that healthcare workers start to exprress their needs not only in the field of working conditions and organization of their work but also in the context of their entire lives. They put emphasis on relations at the workplace, on support of their psychological needs and on work-life balance.
The vast majority of patients with Nijmegen Breakage Syndrome (NBS) are of Slavic origin and carry a deleterious deletion (c.657del5; rs587776650) in the NBN gene on chromosome 8q21. This mutation is essentially confined to Slavic populations and may thus be considered a Slavic founder mutation. Notably, not a single parenthood of a homozygous c.657del5 carrier has been reported to date, while heterozygous carriers do reproduce but have an increased cancer risk. These observations seem to conflict with the considerable carrier frequency of c.657del5 of 0.5% to 1% as observed in different Slavic populations because deleterious mutations would be eliminated quite rapidly by purifying selection. Therefore, we propose that heterozygous c.657del5 carriers have increased reproductive success, i.e., that the mutation confers heterozygote advantage. In fact, in our cohort study of the reproductive history of 24 NBS pedigrees from the Czech Republic, we observed that female carriers gave birth to more children on average than female non-carriers, while no such reproductive differences were observed for males. We also estimate that c.657del5 likely occurred less than 300 generations ago, thus supporting the view that the original mutation predated the historic split and subsequent spread of the 'Slavic people'. We surmise that the higher fertility of female c.657del5 carriers reflects a lower miscarriage rate in these women, thereby reflecting the role of the NBN gene product, nibrin, in the repair of DNA double strand breaks and their processing in immune gene rearrangements, telomere maintenance, and meiotic recombination, akin to the previously described role of the DNA repair genes BRCA1 and BRCA2.
- MeSH
- detekce genetických nosičů MeSH
- dospělí MeSH
- efekt zakladatele * MeSH
- haplotypy MeSH
- jaderné proteiny genetika MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mutace * MeSH
- oprava DNA MeSH
- poškození DNA MeSH
- proteiny buněčného cyklu genetika MeSH
- rozmnožování genetika MeSH
- syndrom Nijmegen breakage etnologie genetika MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Pomocné vědy historické, postupně vznikající do počátku 20. století, slouží ke zkoumání a kritickému hodnocení pramenů historických věd k určení míry autentičnosti pramene a hodnoty v něm obsažených informací. Jejich výuka je od 19. století součástí univerzitní výuky historie vyučované spolu s archivářstvím. Jejich společným jmenovatelem je zkoumání (jakéhokoliv relevantního) kontextu historických pramenů a artefaktů. Podobně lze za pomocné vědy informační označit soubor speciálních vědních disciplín, vznikajících od poloviny 20. století, které slouží ke zkoumání a kritickému hodnocení informačních pramenů a jejich kontextů. Měly by pokrývat oblasti jako je vyhledávání a práce s literaturou, kvalita zdrojů, psaní odborných prací, jak a kde je publikovat a jak v nich správně prezentovat dosažené výsledky. A v neposlední řadě by se měly zabývat nástroji, používanými k hodnocení vědy.
Auxiliary historical sciences, developing gradually until the beginning of the 20th century, analyse and evaluate critically the sources of historical sciences. Similarly, auxiliary information sciences, emerging in the course of the 20th century as a complex of special scientific disciplines, examine and evaluate information sources. They should cover such areas as searching literature and working with it, the quality of sources, the style of writing special professional texts and publishing them (how and where), presenting obtained results correctly, and selecting and using appropriate instruments for assessment of science. Illustrative examples point to one common denominator of these disciplines – the study of (any relevant) contexts of information sources and artefacts.
Úvod: Výskyt dobře diferencovaného nízkorizikového karcinomu štítné žlázy zaznamenal v posledních 3 desetiletích celosvětový nárůst. Léčba karcinomu štítné žlázy se týká vhodného chirurgického výkonu a použití adjuvantní terapie radiojodem u vybraných pacientů. Pro stanovení vhodné léčby je rozhodující hodnocení prognostických faktorů a stratifikace rizika. Přežívání pacientů s nízkorizikovým karcinomem štítné žlázy je vynikající. Vhodnou volbou léčebného postupu je u většiny pacientů dosaženo úplného vyléčení, riziko relapsů stoupá s velikostí primárního nádoru, při nálezu rizikových faktorů a u mužů. Metodika a výsledky: Do sledovaného souboru bylo zařazeno celkem 1 980 pacientů, u kterých byly v letech 2003–2012 diagnostikovány nádory T1a a T1b. Jednalo se o 1 675 žen (84,6 %), průměrný věk 45,22 let, a 305 mužů (15,4 %), průměrný věk 50,0 let. Převážnou část souboru představovaly karcinomy papilární (1 868; 94,4 %), menší část pak karcinomy folikulární (112; 5,6 %). Pacienti byli rozděleni do 4 skupin podle velikosti nádoru. U pacientů byly hodnoceny rizikové faktory: unifokalita bez dalších rizikových faktorů, multifokalita – více ložisek nádoru ve štítné žláze, metastázy ve spádových lymfatických uzlinách, vzdálené metastázy, případně kombinace více rizikových faktorů. Skupina A: V souboru 678 sledovaných nemocných s papilárním a folikulárním mikrokarcinomem do 5 mm bylo při histologickém vstupním nálezu zachyceno jedno ložisko (unifokální typ karcinomu) u 566 nemocných, multifokalita byla nalezena u 112 pacientů, ve 24 případech byly prokázány lokální uzlinové metastázy a v 1 případě byl nález plicních vzdálených metastáz. Skupina B: V této skupině bylo 576 sledovaných pacientů s papilárními a folikulárními mikrokarcinomy velikosti 5–10 mm. Při histologickém vstupním nálezu bylo zachyceno jedno ložisko karcinomu u 434 nemocných, multifokalita u 142 pacientů, v 53 případech lokální uzlinové metastázy a v 1 případě kostní metastázy. Skupina C: V této skupině bylo 467 sledovaných pacientů s papilárními a folikulárními mikrokarcinomy velikosti 10–15 mm. Při histologickém vstupním nálezu byl zachycen unifokální typ karcinomu u 344 nemocných, multifokalita u 123 pacientů, v 45 případech lokální metastázy a ve 3 případech plicní metastázy. Skupina D: V této skupině bylo 259 sledovaných pacientů s karcinomem velikosti 16–20 mm. Při vstupním nálezu bylo zachyceno jedno ložisko karcinomu u 188 nemocných, multifokalita u 71 pacientů, v 24 případech byly prokázány lokální metastázy a u 2 pacientů byl nález vzdálených plicních metastáz. U pacientů, u kterých byly nalezeny rizikové faktory, byla indikována léčba radiojodem. Jednalo se o 744 pacientů. V této skupině pacientů došlo po roce a více k relapsu u 74 pacientů (9,94 %). U 1 236 pacientů, u kterých nebyl podán radiojod, došlo k relapsu u 49 pacientů (3,96 %). Závěr: Na základě naší analýzy je nezbytné stratifikovat riziko relapsu podle rizikových faktorů. V případě vynechání léčby radiojodem u nemocných s nízkorizikovým karcinomem bez potvrzení rizikových faktorů je nezbytné i tyto pacienty vést v dispenzárním programu a pravidelně je vyšetřovat klinicky, laboratorně a sonograficky. Je důležité rozlišovat pacienty s rizikovými faktory, které se mohou podílet na recidivě onemocnění. Jen tak zabráníme tomu, aby na jedné straně docházelo k nadměrné léčbě nemocných s nízkorizikovým karcinomem štítné žlázy a ke zvyšování vynaložených nákladů na zdravotní péči a aby na druhé straně nedošlo ke snížení úrovně péče provázené nárůstem relapsů.
Introduction: The incidence of well-differentiated low-risk thyroid cancer have increased globally over the last three decades. Thyroid cancer treatment relates to a suitable surgical procedure and the use of adjuvant radioiodine therapy in selected patients. Evaluation of prognostic factors and risk stratification are critical for determining appropriate treatment. Survival of patients with low-risk thyroid cancer is excellent. Appropriate choice of medical treatment resulted in full recovery in most patients. Relapse risk increases with the size of the primary tumor, along with the findings of the risk factors in men. Methods and results: Our study included a total of 1 980 patients in whom were diagnosed T1a and T1b tumors between the years 2003 to 2012. The population included 1 675 women (84.6 %) of average age of 45.22 years and 305 men (15.4 %) of average age of 50.0 years. The bulk of the file represented papillary carcinomas (1 868; 94.4 %), and smaller group of follicular carcinomas (112; 5.6 %). Patients were divided into four groups according to tumor size. Patients were evaluated according to risk factors: unifocality no other risk factors, multifocality – more bearings in thyroid tumor, metastases in regional lymph nodes, distant metastases or combination of risk factors. Group A: In the monitored set of 678 patients with papillary and follicular microcarcinoma up to 5 mm, during histological input, the findings revealed one bearing (unifocal type of cancer) in 566 patients. Multifocality was found in 112 patients, local nodal metastasis were demonstrated in 24 cases and pulmonary metastasis was discovered in 1 case. Group B: In this group there were 576 study patients with papillary and follicular microcarcinoma size of 5–10 mm. Histological findings were captured input one bearing carcinoma in 434 patients, 142 patients with multifocality, in 53 cases of local nodal metastasis, and 1 case of bone metastases. Group C: In this group there were 467 study patients with papillary and follicular microcarcinoma size 10–15 mm. The histological initial finding captured unifocal type of cancer in 344 patients, multifocality in 123 patients, in 45 cases local metastases and in 3 cases of pulmonary metastases. Group D: 259 patients were monitored in this group with breast size 16–20 mm. At the initial finding was captured one bearing cancer in 188 patients, multifocality in 71 patients, in 24 cases evidence of local metastases and 2 patients had a case of distant lung metastases. In patients in whom risk factors were found, radioiodine treatment was indicated. This included 744 patients. In this group of patients after a year or more, relapse was observed in 74 patients (9.94 %). In 1 236 patients who did not undergo radioiodine treatment, there was a relapse in 49 patients (3.96 %). Conclusion: Based on our analysis, it is necessary to stratify the risk of relapse according to risk factors. In case of missed radioiodine therapy in patients with low-risk cancer without confirmed risk factors, it is also necessary to have regular clinical, laboratory and ultrasound examination. It is important to distinguish patients with risk factors that may contribute to disease recurrence. Only in this way, on one hand we prevent excessive treatment of patients with low-risk thyroid cancer which leads to increased cost of health care, and on the other hand prevent reduced level of care for patients with an increase in relapses. Key-words: low-risk thyroid cancer – radioiodine treatment – risk stratifications
- Klíčová slova
- nízkorizikový karcinom štítné žlázy, stratifikace rizika, radioablace radiojodem, tyreoablace radiojodem, mikrokarcinom,
- MeSH
- ablace MeSH
- dítě MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- dospělí MeSH
- folikulární adenokarcinom chirurgie patologie radioterapie MeSH
- hodnocení rizik * MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- lymfatické metastázy MeSH
- management nemoci MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory kostí sekundární MeSH
- nádory plic sekundární MeSH
- nádory štítné žlázy * chirurgie patologie radioterapie MeSH
- papilární karcinom chirurgie patologie radioterapie MeSH
- radioizotopy jodu * terapeutické užití MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- staging nádorů MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tyreoidektomie MeSH
- věkové rozložení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Karcinom štítné žlázy je nejčastější endokrinní malignita a jeho incidence v posledních letech roste v Evropě i v ostatních částech světa. Nárůst incidence se týká hlavně diferencovaných mikrokarcinomů, nádorů (velikosti do 10 mm) a nízkorizikových karcinomů, velikosti do 20 mm. Léčba diferencovaného karcinomu štítné žlázy zahrnuje podání tyreoablační aktivity radiojódu dostačující buď k navození dlouhodobé remise nebo k úplnému vyléčení nemocných. V poslední době je snaha snížit podávanou aktivitu radiojodu − využívat efektivnějších, šetrnějších, méně invazivních a levnějších procedur, které jsou schopny zaručit optimální léčebný postup při zachování nejlepší kvality života nemocných. Na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie v Motole jsme vytvořili počítačový program pro individuální výpočet doporučené aktivity radiojódu, který umožní aplikovanou aktivitu optimalizovat na základě klinických a laboratorních dat pacientů. Algoritmus programu odráží současnou indikační praxi; správnost implementace byla testována jednak na vzorku současných pacientů a jednak na retrospektivních datech ve výzkumné databázi kliniky.
x
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dávka záření MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nádory štítné žlázy * farmakoterapie chirurgie radioterapie MeSH
- počítačové metodologie MeSH
- počítačové modelování podle konkrétního pacienta využití MeSH
- radioizotopy jodu * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- radiometrie metody využití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- software MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tyreoidektomie * metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Algoritmy a doporučené postupy jsou uznávanou součástí klasické medicíny. Se vzrůstem jejich počtu a počtu jejich praktických aplikací vzrůstá potřeba vytvářet explicitní specifikace konceptualizace jak algoritmů samotných, tak dat, která zpracovávají. Pro popis lékařských algoritmů jsme vypracovali doménovou ontologii, jejímž základem je fenomenologický popis zpracovávaných dat jako indikátorů a transformací těchto indikátorů v indikátory jiné. Aby mohl být námi navržený systém součástí medicíny založené na důkazech, musí být pro všechny popisované koncepty dostupná plná sémantická informace, která také umožňuje propojování znalostí napříč jednotlivými znalostními doménami.
S podporou Fondu rozvoje vysokých škol byl v roce 2007 dále rozvíjen projekt multimediálního atlasu neurologických příznaků a syndromů. Projekt, započatý v roce 2003, byl revidován v textové části, doplněn o další multimediální a interaktivní materiály a o anglickou verzi. Atlas je součástí volné řady klinických výukových materiálů, které na 2.LF UK vznikají.
With support of the Czech University Developmental Fund, the Multimedia Atlas of Neurological Symptoms and Syndromes was being further developed in 2007. New multimedia and interactive elements were added, as well as English translation of the texts. The Atlas is part of a series of clinical teaching materials developed at the 2nd Faculty of Medicine in Prague.
- Klíčová slova
- multimediální prezentace,
- MeSH
- atlasy jako téma MeSH
- audiovizuální pomůcky etika využití MeSH
- internet využití MeSH
- lékařská informatika MeSH
- multimédia * využití MeSH
- neurologie * výchova MeSH
- studium lékařství metody MeSH
- vyučování metody trendy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Specific aspects of therapy of eating disorders in pubescent and adolescent girls are related to unfinished biological development in time of severe malnutrition. Namely the issues of 1) exact determination of recommended body weight (target weight, weight for discharge etc.) on the basis of the exact analysis of the weight history, 2) relation between body weight and menstrual cycle (menarche, amenorrhoea and remenorrhoea) and 3) risk of non-realization of the genetic growth potential (status of linear growth and skeletal maturity) are discussed in this article. The article brings the results of the data analysis of 90 inpatients with anorexia nervosa and the tables of the recommended target weight for adolescents with finished linear growth. The authors emphasize the importance of an exact analysis of growth and weight history and of reflection of biological age in girls with eating disorders for successful and reasonable realimentation therapy.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- menstruační cyklus fyziologie MeSH
- mentální anorexie patofyziologie terapie MeSH
- mladiství MeSH
- růst fyziologie MeSH
- tělesná hmotnost fyziologie MeSH
- tělesná výška fyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
