Cíl: Hodnocení úspěšnosti a bezpečnosti zevního obratu plodu naléhajícího koncem pánevním po 36. týdnu gravidity. Typ studie: Retrospektivní analýza. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru 638 těhotných, u nichž byl proveden po dokončeném 36. týdnu těhotenství pokus o obrat plodu zevními hmaty z polohy podélné koncem pánevním do polohy podélné hlavičkou. Všechny obraty byly provedeny v období 2003–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno. Byla sledována úspěšnost výkonu, počet a typ komplikací, způsob porodu a perinatální výsledky. Výsledky: Zevní obrat plodu byl úspěšný u 305 rodiček (47,8 %). Po úspěšném zevním obratu porodilo vaginálně 238 pacientek (78,0 %). Po neúspěšném zevním obratu porodilo vaginálně 130 pacientek (39,0 %). Počet závažných komplikací v souvislosti se zevním obratem plodu nepřesáhl 0,9 % a neovlivnil perinatální výsledky. Akutním císařským řezem v souvislosti se zevním obratem bylo těhotenství ukončeno v šesti případech (dvakrát abrupce placenty, čtyřikrát abnormální CTG záznam). Nepříznivý vliv na stav novorozence nebyl zaznamenán v žádném případě. Úmrtí plodu v souvislosti se zevním obratem se v našem souboru nevyskytlo. Ke spontánnímu odtoku plodové vody do 24 hodin po výkonu došlo v pěti případech (0,8 %). Ke spontánnímu nástupu porodu do 24 hodin po výkonu došlo v pěti případech (0,8 %). Hodnota pH z a. umbilicalis < 7,00 se po porodu ve skupině s úspěšným obratem vyskytla ve dvou případech a ve skupině s neúspěšným obratem v devíti případech. Hodnota Apgar skóre < 5 se v 5. minutě vyskytla jak ve skupině s úspěšným obratem, tak ve skupině s neúspěšným obratem v jednom případě. Závěr: Zevní obrat plodu z polohy podélné koncem pánevním do polohy podélné hlavičkou po dokončeném 36. týdnu gravidity představuje efektivní a bezpečnou alternativu pro ženy, které mají z vaginálního porodu koncem pánevním obavy. Provádění zevního obratu plodu vede k redukci počtu císařských řezů z důvodu naléhání plodu koncem pánevním u termínových těhotenství.
Objective: Evaluation of success rate and the safety of external cephalic version after 36 weeks of gestation. Design: Retrospective analysis. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University, University Hospital Brno. Methods: A retrospective analysis of external cephalic version attempts performed on a group of 638 singleton breech pregnancies after 36 weeks gestation in the years 2003–2016 at the Department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Brno. The effectiveness, number and type of complications, mode of delivery and perinatal result were observed. Results: The effectiveness of external cephalic version from breech to head presentation was 47.8% (305 cases). After a successful external cephalic version 238 patients (78.0%) gave birth vaginally. After unsuccessful cephalic version 130 patients (39.0%) gave birth vaginally. The number of serious complications did not exceed 0,9% and did not affect perinatal outcomes. External cephalic version-related emergency cesarean deliveries occurred in 6 cases (2 placental abruption, 4 abnormal cardiotocography). The fetal outcome was good in all these cases. The death of the fetus in connection with the external version has not occurred in our file. Spontaneous discharge of amniotic fluid within 24 hours after procedure occurred in 5 cases (0.8%). The spontaneous onset of labor within 24 hours of procedure occurred in 5 cases (0.8%). The pH value of a. umbilicalis < 7.00 occurred in 2 cases in the group with a successful external version and in the group with unsuccessful external version in 9 cases. The Apgar score in the 5th minute < 5 was both in the successful and unsuccessful group in 1 case. Conclusion: The external cephalic version of the fetus in the case of breech presentation after the 36th week of pregnancy is an effective and safe alternative for women who have a fear of the vaginal breech delivery. Performing the external cephalic version can reduce the rate of elective caesarean sections due to breech presentation at term.
- MeSH
- Cesarean Section MeSH
- Hexoprenaline therapeutic use MeSH
- Pregnancy Complications MeSH
- Humans MeSH
- Labor Presentation MeSH
- Version, Fetal * contraindications methods MeSH
- Breech Presentation * MeSH
- Parturition MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Tocolytic Agents MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- MeSH
- Hexoprenaline MeSH
- Magnesium MeSH
- Humans MeSH
- Premature Birth drug therapy MeSH
- Ritodrine MeSH
- Pregnancy MeSH
- Tocolysis * contraindications adverse effects utilization MeSH
- Vasotocin analogs & derivatives administration & dosage MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Practice Guideline MeSH
- Keywords
- Tractocile (Atosiban),
- MeSH
- Adrenergic beta-2 Receptor Agonists administration & dosage pharmacology MeSH
- Hexoprenaline administration & dosage MeSH
- Contraindications, Drug MeSH
- Humans MeSH
- Oxytocin antagonists & inhibitors administration & dosage MeSH
- Premature Birth prevention & control MeSH
- Ritodrine administration & dosage MeSH
- Magnesium Sulfate administration & dosage pharmacology MeSH
- Sympathomimetics administration & dosage pharmacology MeSH
- Pregnancy MeSH
- Tocolytic Agents administration & dosage pharmacology MeSH
- Tocolysis * methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- MeSH
- Adult MeSH
- Pregnancy Trimester, Second MeSH
- Hexoprenaline therapeutic use MeSH
- Pregnancy Complications MeSH
- Humans MeSH
- Treatment Refusal MeSH
- Amniotic Fluid MeSH
- Fetal Membranes, Premature Rupture therapy MeSH
- Prenatal Diagnosis MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
