* Zobrazit nápovědu

Cíl: Představit historii a současnost zrakových korových neuroprotéz a předložit novou metodu stimulace nepoškozených buněk zrakové kůry. Metody: Práce podává nejen přehled o historii a současném stavu stimulace zrakové kůry u těžkých poruch zraku, ale hlavně upozorňuje na jejich nedostatky. K nim se řadí hlavně stimulace právě poškozených korových buněk na malé ploše a z morfologického hlediska pak možné poškození stimulovaných neuronů elektrodami a jejich zapouzdření gliotickou tkání. Výsledky: Práce dále předkládá návrh nové technologie zpracování obrazu a jeho transformace do podoby neinvazivní transkraniální stimulace nepoškozených částí mozku, která je chráněna národním i mezinárodním patentem. Závěr: V práci je předložen ucelený přehled současných možností náhrady ztraceného zraku na úrovni mozkové kůry a návrh nové neinvazivní metody stimulace funkčních neuronů zrakové kůry.

Purpose: The purpose of the article is to present the history and current status of visual cortical neuroprostheses, and to present a new method of stimulating intact visual cortex cells. Methods: This paper contains an overview of the history and current status of visual cortex stimulation in severe visual impairment, but also highlights its shortcomings. These include mainly the stimulation of currently damaged cortical cells over a small area and, from a morphological point of view, possible damage to the stimulated neurons by the electrodes and their encapsulation by gliotic tissue. Results: The paper also presents a proposal for a new technology of image processing and its transformation into a form of non-invasive transcranial stimulation of undamaged parts of the brain, which is protected by a national and international patent. Conclusion: The paper presents a comprehensive review of the current options for compensating for lost vision at the level of the cerebral cortex and a proposal for a new non-invasive method of stimulating the functional neurons of the visual cortex.

Klíčová slova
zraková neuroprotéza,
MeSH
kvalita života MeSH
lidé MeSH
nemoci retiny klasifikace terapie MeSH
oční protézy * klasifikace MeSH
primární vizuální kortex MeSH
transkraniální magnetická stimulace * metody přístrojové vybavení MeSH
zrak MeSH
zrakově postižení MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek online

Porovnání kvality časného vidění segmentované refrakční čočky SBL-2 a SBL-3
[Comparison of early vision quality of SBL-2 and SBL-3 segmented refractive lens]

Česká a slovenská oftalmologie. 2024 ; 80 (2) : 93-100.

ISSN 1211-9059
Medvik
Zdroj

Cíl: Porovnání objektivní kvality vidění u pacientů podstupujících fakoemulzifikaci s oboustrannou implantací segmentované multifokální nitrooční čočky (SMIOL). Metody: Do retro-prospektivní studie bylo zařazeno 110 očí (55 pacientů), kteří podstoupili operaci katarakty s bilaterální implantací SMIOL. Pacienti byli rozděleni dle typu implantované nitrooční čočky do skupiny 1 (SBL-2, 62 očí) a skupiny 2 (SBL-3, 48 očí). Pooperačně byla měřena a hodnocena monokulární i binokulární nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UCDVA), korigovaná zraková ostrost do dálky (BCDVA), nekorigovaná zraková ostrost na střední vzdálenost (UCIVA, při 66 cm), nekorigovaná zraková ostrost na blízko (UCNVA, při 40 cm), korigovaná zraková ostrost na blízko (BCNVA) a defokusační křivka. Sledovací období činilo 6 měsíců. Výsledky: Průměrná hodnota UCDVA ve skupině 1 (SBL-2) byla 0,10 ±0,15 LogMAR monokulárně, 0,01 ±0,10 LogMAR binokulárně a ve skupině 2 (SBL-3) byla 0,02 ±0,11 LogMAR monokulárně a -0,07 ±0,09 LogMAR binokulárně. Defokusační křivky ukázaly, že skupina SBL-3 dosahovala při vergenci -1,50 D odpovídající 66 cm (střední vzdálenost) lepších hodnot než čočka SBL-2, a to průměrně 0,03 ±0,11 LogMAR, zatímco SBL-2 0,12 ±0,14 LogMAR (p = 0,01). Vergenci -2,50 D charakterizující vidění na blízko (40 cm) dosáhla čočka SBL-2 v naší studii 0,33 ±0,15 LogMAR a čočka SBL-3 0,00 ±0,11 LogMAR (p = 0,00). Závěr: Obě SMIOL poskytovaly 6 měsíců po operaci velmi dobré vidění na všechny testované vzdálenosti. Čočka SBL-2 vykazovala lepší výsledky v UCIVA, zatímco čočka SBL-3 vynikala v UCDVA a UCNVA.

Purpose: To compare objective quality of vision in patients undergoing phacoemulsification with implantation of a bilateral segmented multifocal intraocular lens (SMIOL). Methods: A retro-prospective study included 110 eyes of 55 patients who underwent cataract surgery with bilateral SMIOL implantation. Patients were divided according to the type of implanted intraocular lens into group 1 (SBL-2, 62 eyes) and group 2 (SBL-3, 48 eyes). Postoperatively, monocular and binocular uncorrected distance visual acuity (UCDVA), corrected distance visual acuity (BCDVA), uncorrected intermediate visual acuity (UCIVA, at 66 cm), uncorrected near visual acuity (UCNVA, at 40 cm), corrected near visual acuity (BCNVA) and defocus curve were measured and evaluated. The follow-up period was 6 months. Results: Mean UCDVA in group 1 (SBL-2) was 0.010 ±0.15 LogMAR monocularly, 0.01 ±0.10 LogMAR binocularly, and in group 2 (SBL-3) was 0.02 ±0.11 LogMAR monocularly and -0.07 ±0.09 LogMAR binocularly. Binocular defocus curves showed that the SBL-3 group performed better than the SBL-2 lens at a vergence of -1.50 D corresponding to 66 cm (center distance), averaging 0.03 ±0.11 LogMAR, while the SBL-2 group averaged 0.12 ±0.14 LogMAR (p = 0.01). The -2.50 D vergence characterizing near vision (40 cm) was achieved by the SBL-2 lens in our study at 0.33 ±0.15 LogMAR and by the SBL-3 lens at 0.00 ±0.11 LogMAR (p = 0.00). Conclusion: Both SMIOLs provided very good vision at all tested distances 6 months postoperatively. The SBL-2 lens performed better in UCIVA, while the SBL-3 lens excelled in UCDVA and UCNVA.