- MeSH
- antihypertenziva * terapeutické užití škodlivé účinky MeSH
- arteriální tlak účinky léků MeSH
- hypertenze indukovaná těhotenstvím * diagnóza terapie patofyziologie farmakoterapie MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství diagnóza terapie MeSH
- krevní tlak účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
Východisko: Aktuálne guidelines Európskej kardiologickej spoločnosti pre manažment ochorení srdca v gravidite odporúčajú na hodnotenie maternálneho kardiovaskulárneho rizika modifikovanú klasifikáciu World Health Organization (mWHO). Naproti tomu neexistujú validované modely na predikciu novorodeneckého a pôrodníckeho rizika u týchto žien. Ciele: Porovnať novorodenecké a pôrodnícke výsledky gravidít medzi dvoma skupinami matiek s ochorením srdca: ženy s vysokým až extrémne vysokým maternálnym rizikom (mWHO III-IV; skupina 1) a ženy s nízkym až intermediárnym maternálnym rizikom (mWHO < III; skupina 2). Metodika: Zaradili sme 48 následných žien s klinicky významnými vrodenými chybami srdca, chlopňovými chybami, kardiomyopatiami, ochoreniami aorty alebo poruchami rytmu. Hodnotili sme výsledky gravidity v skupine 1 (19 gravidít u 17 žien, 20 živorodených novorodencov) a v skupine 2 (35 gravidít u 31 žien, 34 živorodených novorodencov). Výsledky: V skupine 1 bola vyššia prevalencia novorodencov s nízkou pôrodnou hmotnosťou (50.0% vs 2.9%, p < 0.001), nižšia prevalencia zrelých novorodencov (50.0% vs 94.1%, p < 0.01) a vyššia prevalencia predčasného pôrodu (45.0% vs 5.9%, p < 0.01). Novorodenci matiek skupiny 1 mali signifikantne nižšiu pôrodnú hmotnosť (2442±753 g vs 3285±457 g, p < 0.0001). Pacientky skupiny 1 mali významne skorší pôrod ako v skupine 2 (35.7±3.1 týždňov vs 38.5±1.3 týždňov, p < 0.00001). Mali dlhšiu dobu hospitalizácie (13.0±14.0 dní vs 5.0±2.3 dní, p < 0.001), vyššiu prevalenciu pôrodov cisárskym rezom (100% vs 63.6%, p < 0.01) a vyššie odhadované krvné straty pri operačnom pôrode (572±156 ml vs 474±111 ml, p < 0.05). Zistili sme signifikantne vyššie riziko novorodeneckých a pôrodníckych komplikácií pri graviditách v triedach mWHO III-IV ako pri graviditách v triedach mWHO < III: pôrod cisárskym rezom (odds ratio [OR] 22.7, 95% konfidenčný interval [CI] 1.3-409.0, p < 0.05), predčasný pôrod (OR 13.1, 95% CI 2.4-70.1, p < 0.01), nízka pôrodná hmotnosť (OR 33.0, 95% CI 3.8-290.2, p < 0.01), nezrelosť novorodenca (OR 16.0, 95% CI 3.0-85.5, p < 0.01). Závery: Gravidita u žien s vysokým až extrémne vysokým maternálnym rizikom (mWHO III-IV) bola zaťažená vysokým rizikom novorodeneckých a pôrodníckych komplikácií. Zistili sme signifikantne horšie pôrodnícke a novorodenecké výsledky u gravidít v triedach mWHO III-IV ako v triedach mWHO < III.
Background: The latest ESC guidelines on the management of cardiovascular diseases during pregnancy recommend estimating maternal cardiovascular risk according to the modified World Health Organization (mWHO) classification. In contrast, there are no validated models for predicting neonatal and obstetric risk in these women. Objectives: To compare the neonatal and obstetric outcomes of pregnancy between two groups of mothers with heart disease: women at high to extremely high maternal risk (mWHO III-IV; group 1) and women at low to intermediate maternal risk (mWHO < III; group 2). Methods: We included 48 consecutive women with clinically significant congenital heart diseases, valvular diseases, cardiomyopathies, aortic diseases, or heart rhythm disorders in a retrospective study. We assessed pregnancy outcomes in group 1 (19 pregnancies in 17 women, with 20 live-born neonates) and in group 2 (35 pregnancies in 31 women, with 34 live-born neonates). Results: In group 1, there was a higher prevalence of newborns with low birth weight (50.0% vs 2.9%, p < 0.001), a lower prevalence of mature newborns (50.0% vs 94.1%, p < 0.01) and higher prevalence of preterm delivery (45.0% vs 5.9%, p < 0.01). Newborns of group 1 mothers had a significantly lower birth weight (2442±753g vs 3285±457g, p < 0.0001). Patients in group 1 gave birth significantly earlier than in group 2 (35.7±3.1 weeks vs 38.5±1.3 weeks, p < 0.00001). They had longer hospital stay (13.0±14.0 days vs 5.0±2.3 days, p < 0.001), higher prevalence of deliveries per Caesarean section (100% vs 63.6%, p < 0.01), and higher estimated blood loss during operative delivery (572±156ml vs 474±111ml, p < 0.05). We found a significantly higher risk of neonatal and obstetric complications of pregnancies in mWHO III-IV classes vs pregnancies in mWHO < III classes: delivery per Caesarean section (odds ratio [OR] 22.7, 95% confidence interval [CI] 1.3-409.0, p < 0.05), preterm delivery (OR 13.1, 95% CI 2.4-70.1, p < 0.01), low birth weight (OR 33.0, 95% CI 3.8-290.2, p < 0.01), neonatal immaturity (OR 16.0, 95% CI 3.0-85.5, p < 0.01). Conclusion: Pregnancy in women at high to extremely high maternal risk (mWHO III-IV) was burdened with a high risk of neonatal and obstetric complications. We found significantly worse obstetric and neonatal outcomes in pregnancies in mWHO classes III-IV than in mWHO classes < III.
- MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství diagnóza etiologie terapie MeSH
- komplikace porodu etiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdce komplikace MeSH
- předčasný porod MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové těhotenství * MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
Cíl: Posoudit rozšíření znalostí praktických lékařů působících v komunitních zdravotnických zařízeních v indonéském městě Surabaya po intervenci formou virtuálního vzdělávání se zaměřením na screening, rozpoznávání a léčbu kardiovaskulárních onemocnění v těhotenství. Metoda: Tato studie je kvasiexperimentální s uspořádáním jedna skupina před testem a po testu. Všichni účastníci studie absolvovali intervenci v podobě edukačního programu o diagnostice srdečních onemocnění v těhotenství. Účastníky byli praktičtí lékaři působící v komunitních zdravotnických zařízeních ve městě Surabaya. Test před intervencí a po ní sestával z otázek a odpovědí na probíraná témata. Po intervenci byla porovnána průměrná skóre testů. Výsledek: Byl nalezen statisticky významný rozdíl (ANOVA; p < 0,001) v hodnotách skóre před intervencí mezi skupinami s pracovními zkušenostmi v délce tří let (22,04), tři až pět let (32,44) a více než pět let (40,44); nebyly však zjištěny žádné rozdíly ve smyslu zvyšování skóre v testu po intervenci. Hodnoty skóre před testem dosažené účastníky v sektoru komunitních zdravotnických zařízení byly statisticky významně vyšší (36,53 ± 9,18) než tyto hodnoty účastníků mimo uvedený sektor (32,33 ± 9,65) (p < 0,05); nicméně míra zvýšení skóre po testu se mezi skupinami statisticky významně nelišila (p = 0,875). Bylo zaznamenáno statisticky významné zvýšení hodnot skóre testu (p < 0,001) od testu před intervencí a po ní; zvýšení dosáhlo průměrně 42,18 bodu a neovlivnily je žádné jiné proměnné.
Aim: To assess the knowledge improvement of general practitioners of Surabaya community health centers about screening, recognizing, and managing cardiovascular disease in pregnancy after receiving interven- tion, formed as virtual training. Method: This study is a quasi-experimental study with one-group pretest-posttest design. Intervention, formed as educational training about heart disease detection in pregnancy, was given to the participants. Participants consisted of general practitioners practicing at Community Health Centers in Surabaya. Pre-test and post-test consisted of questions about training's curriculum was given to the participants. Mean scores of the tests compared after the intervention. Results: There was a statistically significant difference (ANOVA p-value <0.001) in the pretest scores between groups with working experience of 3 years (22.04), 3 to 5 years (32.44), and >5 years (40.44), but had no significant differences in post-tests score increasing. Pre-test scores of participants who worked in the MCH sec- tion were significantly higher (36.53±9.18) than those who worked in the non-MCH division (32.33±9.65) (p <0.05); however, the rise in post-test scores did not differ significantly between the two groups (p = 0.875). There was a significant increase (p <0.001) on the test before and after the intervention, with an average increase of 42.18 points and was not influenced by any other variables.
- MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- hypertenze farmakoterapie klasifikace komplikace MeSH
- kardiomyopatie farmakoterapie komplikace MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- kardiovaskulární látky aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- riziko MeSH
- rizikové faktory MeSH
- srdeční selhání farmakoterapie komplikace MeSH
- tachykardie farmakoterapie komplikace MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Tento přehledový článek se zabývá problematikou onemocnění žilního systému u žen v období těhotenství a šestinedělí. V článku jsou popsány změny v těhotenství, které podmiňují a ovlivňují vznik nebo průběh žilních onemocnění. Je podán přehled onemocnění v rozdělení na choroby, které mohou fatálně ovlivnit život těhotné či kojící ženy (trombóza, embolie, krvácení) nebo výrazně zhoršit kvalitu života v období těhotenství a dále v období šestinedělí (varixy, otoky, hemoroidy, bolesti dolních končetin). V přehledu jsou popsány úskalí diagnostiky včetně diferenciální diagnostiky závažných těhotenských patologií (preeklampsie). Dále jsou popsány léčebné možnosti s ohledem na účinnost při maximální bezpečnosti podání v těhotenství a v době kojení s rizikem přestupu do mateřského mléka a ovlivněním života a zdraví novorozence. Článek je přehledem zejména pro lékaře, kteří se s problematikou žilních onemocnění v těhotenství a v době kojení nesetkávají pravidelně.
This review article deals with the problem of venous system diseases in women during pregnancy and puerperium. Changes in pregnancy that determine and affect the onset or course of venous pathological conditions are described in the article. An outline of illnesses that can affect the life of a pregnant or nursing woman (thrombosis, embolism, bleeding) or significantly impair the quality of life during pregnancy and during the puerperium (varices, swelling, hemorrhoids, lower limb pain) is presented. The overview describes the pitfalls of diagnostics including differential diagnosis of serious pregnancy pathologies (preeclampsia). Further, therapeutic options are described with regard to efficacy at maximum safety in pregnancy and during breastfeeding with the risk of transfer into breast milk and influencing the life and health of a newborn. The article is the overview especially for doctors who do not meet the issue of venous diseases during pregnancy and during breastfeeding regularly.
- MeSH
- diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
- edém diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- hemoroidy diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- kojení metody MeSH
- krvácení diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období fyziologie MeSH
- poruchy v puerperiu * krev patologie prevence a kontrola MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství * fyziologie krev metabolismus MeSH
- varixy diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- vazodilatancia klasifikace terapeutické užití MeSH
- vena cava inferior patofyziologie patologie MeSH
- žilní insuficience diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- žilní tromboembolie diagnóza komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství * fyziologie krev metabolismus MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza terapie MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Tento přehledový článek se zabývá problematikou onemocnění žilního systému u žen v období těhotenství a šestinedělí. V článku jsou popsány změny v těhotenství, které podmiňují a ovlivňují vznik nebo průběh žilních onemocnění. Je podán přehled onemocnění v rozdělení na choroby, které mohou fatálně ovlivnit život těhotné či kojící ženy (trombóza, embolie, krvácení) nebo výrazně zhoršit kvalitu života v období těhotenství a dále v období šestinedělí (varixy, otoky, hemoroidy, bolesti dolních končetin). V přehledu jsou popsány úskalí diagnostiky včetně diferenciální diagnostiky závažných těhotenských patologií (preeklampsie). Dále jsou popsány léčebné možnosti s ohledem na účinnost při maximální bezpečnosti podání v těhotenství a v době kojení s rizikem přestupu do mateřského mléka a ovlivněním života a zdraví novorozence. Článek je přehledem zejména pro lékaře, kteří se s problematikou žilních onemocnění v těhotenství a v době kojení nesetkávají pravidelně.
This review article deals with the problem of venous system diseases in women during pregnancy and puerperium. Changes inpregnancy that determine and affect the onset or course of venous pathological conditions are described in the article. An outlineof illnesses that can affect the life of a pregnant or nursing woman (thrombosis, embolism, bleeding) or significantly impair thequality of life during pregnancy and during the puerperium (varices, swelling, hemorrhoids, lower limb pain) is presented. Theoverview describes the pitfalls of diagnostics including differential diagnosis of serious pregnancy pathologies (preeclampsia).Further, therapeutic options are described with regard to efficacy at maximum safety in pregnancy and during breastfeedingwith the risk of transfer into breast milk and influencing the life and health of a newborn. The article is the overview especially fordoctors who do not meet the issue of venous diseases during pregnancy and during breastfeeding regularly.
- MeSH
- diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
- edém diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- hemoroidy diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- kojení metody MeSH
- krvácení diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období fyziologie MeSH
- poruchy v puerperiu * krev patologie prevence a kontrola MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství * fyziologie krev metabolismus MeSH
- varixy diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- vazodilatancia klasifikace terapeutické užití MeSH
- vena cava inferior patofyziologie patologie MeSH
- žilní insuficience diagnóza komplikace prevence a kontrola MeSH
- žilní tromboembolie diagnóza komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství * fyziologie krev metabolismus MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Plicní embolie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou mateřské mortality. Během gravidity je samotné riziko hluboké žilní trombózy zvýšeno 5–7krát a narůstá v případě přítomnosti dalších rizikových faktorů. V těhotenství při volbě diagnostických a terapeutických postupů je důležité jejich správné a včasné zahájení, i když jsou vždy zvažována i rizika pro matku a plod. V diagnostice hluboké žilní trombózy se uplatňuje žilní ultrazvukové vyšetření, které má dobrou výpovědní hodnotu. V rámci diagnostiky plicní embolie vyšetření D-dimerů má jen limitovanou výpovědní hodnotu. CT plicní angiografie je preferovanou metodou u hemodynamicky nestabilní pacientky, u ostatních těhotných žen bývá upřednostňována ventilačně perfuzní scintigrafie z důvodu nižšího rizika pro matku. V terapii žilní trombembolické nemoci jsou indikovány přednostně nízkomolekulární hepariny. Trombolýza, jakožto terapie s vyššími riziky, je určena pro léčbu masivní plicní embolie (PE) s hemodynamickou nestabilitou. Peripartální management u žen s terapií plicní embolie je vždy výzvou a multioborovou záležitostí. Pokud je plicní embolie diagnostikována krátce před porodem, mělo by se zvážit zavedení kaválního filtru. Pokud zaveden není, přerušení antikoagulační terapie se zásadně nedoporučuje během prvních dvou týdnů od PE. U ostatních těhotných žen s terapií LMWH se zdá být racionálním opatřením plánovaný porod (indukce nebo císařský řez) a krátkodobé přerušení podávání LMWH snižující riziko krvácení během porodu a zároveň umožňující volbu anestezie a analgezie.
Pulmonary embolism (PE) is the leading cause of maternal mortality in the developed world. During gravidity the incidence of deep vein thrombosis (DVT) is five to seven times higher and can be increased by other risk factors. Despite concerns for foetal teratogenicity and oncogenicity and maternal risks associated with diagnostic testing, and potential adverse effects of pharmacological treatment, an accurate diagnosis of pulmonary embolism and a timely therapeutic intervention are crucial. Compression ultrasonography is a non-invasive test with high sensitivity for the diagnosis of symptomatic deep vein thrombosis. For the diagnosis of pulmonary embolism, D-Dimer testing has only limited diagnostic value in gravidity. V/Q scans are generally preferred because of lower radiation dose to the mother, on the other hand, CT pulmonary angiography is the first-line test to detect PE in the haemodynamically unstable pregnant women. Low-molecular-weight heparin is currently the therapy of choice for venous thromboembolism. Thrombolysis is reserved for massive life-threatening pulmonary embolism with haemodynamic compromise. The peripartum management of pulmonary embolism in pregnant women is always a great challenge for the multidisciplinary team. When venous thromboembolism (VTE) is diagnosed near term, consideration should be given to the placement of a retrievable inferior vena cava (IVC) filter. Reversal of anticoagulation without IVC filter protection is strongly discouraged in the 2-week period after VTE diagnosis. If the therapy of pulmonary embolism is started earlier, planned delivery with induction of labour or Caesarean Section at term with short-term discontinuation of low-molecular-weight heparin minimizes the risk of bleeding and permits neuroaxial anaesthesia / analgesia.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- heparin terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza terapie MeSH
- komplikace těhotenství diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- plicní embolie * diagnostické zobrazování diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- těhotenství MeSH
- žilní trombóza * diagnostické zobrazování diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V naší populaci stoupá počet žen s vrozenými srdečními vadami a kardiomyopatiemi, které dosáhly dospělého věku a plánují těhotenství. V graviditě dochází k četným fyziologickým změnám, které mohou mít i proarytmogenní vliv na myokard s ná- sledným vznikem supraventrikulárních i komorových arytmií. Může tak nastat situace, kdy je ze závažných důvodů zvažována implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD) během těhotenství. Jedná se o raritní výkon, který je možné provést pod skiaskopickou nebo echokardiografickou kontrolou. Ve světové literatuře je uvedeno pouze několik případů implantace ICD v těhotenství. My uvádíme případ 38leté ženy se známou neischemickou kardiomyopatií po epizodě závažné komorové tachykardie v 1. trimestru gravidity s následnou implantací ICD v sekundární prevenci náhlé srdeční smrti.
The number of women with congenital heart diseases and cardiomyopathies rises in our population with increasing amount of these women reaching adulthood and planning pregnancies. Gravidity brings plenty of physiological changes, which might have arrhytmogenic influence on myocardium with genesis of both supraventricular and ventricular arrhythmias. Serious reasons force us to consider implantation of cardioverter-defibrillator (ICD) during pregnancy. This is a very rare performance that can be undertaken with fluoroscopic or echocardiographic control. In the literature there are only few cases of ICD implantation during gravidity to be found. We present a case of 38 years old woman with known nonischemic cardiomyopathy after severe episode of ventricular tachycardia in the first trimester of gravidity with subsequent ICD implantation in secondary prevention of sudden cardiac death.
- MeSH
- defibrilátory implantabilní * trendy využití MeSH
- dospělí MeSH
- echokardiografie metody využití MeSH
- kardiomyopatie diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- komorová tachykardie * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt prevence a kontrola MeSH
- první trimestr těhotenství MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
