Panel odborníků (PO) z České republiky a Slovenské republiky s přispěním profesora C. Borghi z Boloňské univerzity projednal klinický postup pro vyšetřování a léčbu hyperurikemie (HU) u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním (KV) rizikem. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina kyseliny močové (KM) modifikuje KV-riziko, je potřeba ji považovat za významný modifikující faktor KV-rizika a identifikovat pacienty, u nichž může její terapeutické snížení zlepšit KV-parametry. Absence selekce vhodných pacientů je zřejmě důvodem dosavadních nejednotných výsledků studií, které hodnotily klinické výsledky antihyperurikemické léčby. Panel odborníků navrhuje léčit HU danou zvýšením aktivity xantinoxidázy (XO), která je spojena se zvýšením KV-rizika, nikoliv HU vzniklou v důsledku snížené renální exkrece KM, která není z KV-hlediska tak riziková. Pro odlišení navrhuje PO používat nový index poměru sérové hladiny KM a kreatininu (sKM/sKr), který prokázal korelaci s výskytem KV-příhod. Hladinu KM doporučuje PO za účelem KV-prevence vyšetřovat u pacientů se zvýšeným KV-rizikem (s hypertenzí, diabetem, dyslipidemií, chronickým onemocněním ledvin, akumulací KV-rizikových faktorů či KV-onemocněním) a při hodnotě indexu sKM/sKr > 3,6 zahájit intervenci k cílovým hodnotám KM v séru < 360 μmol/l u mužů a < 300 μmol/l u žen. Intervence spočívá v edukaci pacienta a úpravě životního stylu, optimalizaci léčby dalších KV-rizikových faktorů a podávání inhibitoru XO, v 1. linii alopurinolu. Dávku alopurinolu je třeba postupně titrovat v rozmezí obvykle 100–300 mg/den podle dosažení cílové hladiny KM při pravidelných kontrolách 1krát za 4–6 týdnů. Po stabilizaci stavu je doporučena pokračující léčba za pravidelného monitorování 1krát za 6 měsíců.
A panel of experts from the Czech and Slovak Republics, with the contribution of Professor C. Borghi from the University of Bologna, discussed the clinical approach for the investigation and treatment of hyperuricemia (HU) in patients with increased cardiovascular (CV) risk. Since elevated uric acid (UA) modifies CV risk, it should be considered as an important modifier of CV risk and patients in whom its therapeutic reduction may improve CV parameters should be identified. The lack of selection of suitable patients is probably the reason for the inconsistent results of studies evaluating the clinical outcomes of antihyperuricemic therapy to date. The expert panel suggests treating HU due to an increase in xanthine oxidase (XO) activity, which is associated with an increase in CV risk, rather than HU due to decreased renal excretion of UA, which is not as risky from a CV perspective. To differentiate, he proposes to use a new index of the ratio of serum UA to creatinine (sUA/sCr), which has been shown to correlate with the incidence of CV events. For the purpose of CV prevention, it is recommended to investigate UA levels in patients with increased CV risk (hypertension, diabetes, dyslipidemia, chronic kidney disease, accumulation of CV risk factors or CVD) and to initiate intervention to target serum UA levels < 360 μmol/l in men and < 300 μmol/l in women with sUA/sCr index > 3.6. Intervention consists of patient education and lifestyle modification, optimization of treatment of other CV risk factors and administration of an XO inhibitor, allopurinol in the first line. The dose of allopurinol should be gradually titrated, usually in the range of 100–300 mg/day, according to the achievement of the target level of UA, with regular checks every 4–6 weeks. After stabilization of the condition, continued treatment with regular monitoring every 6 months is recommended.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- fenotyp MeSH
- hyperurikemie * diagnóza komplikace patofyziologie terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * komplikace prevence a kontrola MeSH
- kreatinin krev MeSH
- kyselina močová krev metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- xanthinoxidasa antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Genetic variations in urate transporters play a significant role in determining human urate levels and have been implicated in developing hyperuricemia or gout. Polymorphism in the key urate transporters, such as ABCG2, URAT1, or GLUT9 was well-documented in the literature. Therefore in this study, our objective was to determine the frequency and effect of rare nonsynonymous allelic variants of SLC22A11, SLC22A13, and SLC17A1 on urate transport. In a cohort of 150 Czech patients with primary hyperuricemia and gout, we examined all coding regions and exon-intron boundaries of SLC22A11, SLC22A13, and SLC17A1 using PCR amplification and Sanger sequencing. For comparison, we used a control group consisting of 115 normouricemic subjects. To examine the effects of the rare allelic nonsynonymous variants on the expression, intracellular processing, and urate transporter protein function, we performed a functional characterization using the HEK293A cell line, immunoblotting, fluorescent microscopy, and site directed mutagenesis for preparing variants in vitro. Variants p.V202M (rs201209258), p.R343L (rs75933978), and p.P519L (rs144573306) were identified in the SLC22A11 gene (OAT4 transporter); variants p.R16H (rs72542450), and p.R102H (rs113229654) in the SLC22A13 gene (OAT10 transporter); and the p.W75C variant in the SLC17A1 gene (NPT1 transporter). All variants minimally affected protein levels and cytoplasmic/plasma membrane localization. The functional in vitro assay revealed that contrary to the native proteins, variants p.P519L in OAT4 (p ≤ 0.05), p.R16H in OAT10 (p ≤ 0.05), and p.W75C in the NPT1 transporter (p ≤ 0.01) significantly limited urate transport activity. Our findings contribute to a better understanding of (1) the risk of urate transporter-related hyperuricemia/gout and (2) uric acid handling in the kidneys.
- MeSH
- dna (nemoc) * genetika MeSH
- hyperurikemie * genetika MeSH
- kotransportní proteiny pro sodík a fosfát - typ I * genetika MeSH
- kyselina močová metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- přenašeče organických aniontů nezávislé na sodíku * genetika MeSH
- přenašeče organických aniontů * genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The OAT1 (SLC22A6) and OAT3 (SLC22A8) urate transporters are located on the basolateral membrane of the proximal renal tubules, where they ensure the uptake of uric acid from the urine back into the body. In a cohort of 150 Czech patients with primary hyperuricemia and gout, we examined the coding regions of both genes using PCR amplification and Sanger sequencing. Variants p.P104L (rs11568627) and p.A190T (rs146282438) were identified in the gene for solute carrier family 22 member 6 (SLC22A6) and variants p.R149C (rs45566039), p.V448I (rs11568486) and p.R513Q (rs145474422) in the gene solute carrier family 22 member 8 (SLC22A8). We performed a functional study of these rare non-synonymous variants using the HEK293T cell line. We found that only p.R149C significantly reduced uric acid transport in vitro. Our results could deepen the understanding of uric acid handling in the kidneys and the molecular mechanism of uric acid transport by the OAT family of organic ion transporters.
- MeSH
- biologický transport MeSH
- dna (nemoc) * genetika metabolismus MeSH
- HEK293 buňky MeSH
- hyperurikemie * genetika MeSH
- kyselina močová metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- přenašeče organických aniontů nezávislé na sodíku * genetika MeSH
- protein 1 přenášející organické anionty * genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hyperurikemie, patologické zvýšení hladin kyseliny močové v séru, je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem vývoje dny. Prevalence hyperurikemie v populaci v posledních desetiletích narůstá. Riziko vývoje manifestní dny významně roste s výší urikemie. Pacienti s asymptomatickou hyperurikemií a dnou mají zvýšené riziko rozvoje komorbidit, zejména hypertenze, chronického onemocnění ledvin a metabolického syndromu. Asymptomatická hyperurikemie a dna je spojena se zvýšenou celkovou a kardiovaskulární mortalitou. Základem úspěšné léčby hyperurikemie je poučení pacienta o podstatě onemocnění, o principech a cílech léčby i o jejích možných komplikacích. Léčba asymptomatické hyperurikemie by měla vždy zahrnovat režimová a dietní opatření, léčbu komorbidit, racionalizaci farmakoterapie a u některých pacientů rovněž hypourikemickou léčbu. U pacientů s manifestní dnou by hypourikemická léčba měla být zvažována již od prvních projevů. Léčba musí směřovat k dlouhodobému udržení urikemie nižší než 360 μmol/l. Důležitou součástí hypourikemické léčby by měla být i profylaktická léčba dnavých záchvatů. Účinnost a bezpečnost hypourikemické léčby je nutné monitorovat a na nesplnění cílů léčby reagovat změnou léčebné strategie.
Hyperuricaemia, a pathological increase in serum uric acid levels, is the most significant modifiable risk factor for the development of gout. The prevalence of hyperuricaemia in the population has been increasing during recent decades. The risk of developing gout increases significantly with the increase in uricaemia. Patients with asymptomatic hyperuricaemia and gout have an increased risk of developing comorbidities, especially hypertension, chronic kidney disease, and metabolic syndrome. Asymptomatic hyperuricaemia and gout are associated with increased overall and cardiovascular mortality. The basis of successful treatment of hypeuricaemia is the patient's awareness of the nature of the disease, the principles and objectives of the treatment, and its possible complications. The management of asymptomatic hyperuricaemia should include lifestyle and dietary measures, treatment of comorbidities, rationalization of pharmacotherapy and, in some patients, urate-lowering therapy as well. In patients with gout, hypouricaemic treatment should be considered since the first manifestations. Urate-lowering therapy should be aimed at long-term maintenance of uricaemia below 360 μmol/l. Prophylactic treatment of gout attacks should also be an important part of urate-lowering therapy. The efficacy and safety of hypouricaemic treatment should be monitored and responded to by changing the treatment strategy in the case of failure to meet treatment objectives.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- antiuratika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience etnologie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie patofyziologie MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- kyselina močová krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- urikasa terapeutické užití MeSH
- urikosurika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kyselina močová (KM) je konečným produktem metabolismu purinů u člověka. KM pochází u člověka ze tří zdrojů: z nukleotidů z potravy, z rozpadu tkáňových nukleoproteinů a z vlastní syntézy. KM je ze 75-80 % vylučována ledvinami, zbylá část je z těla vylučována gastrointestinálním traktem a potem. Koncentrace KM v plazmě závisí na příjmu purinů potravou, na intenzitě vlastní tvorby a na jejím vylučování. Klinický význam mají zvýšené hodnoty KM v krvi (hyperurikemie) a zvýšené vylučování KM do moči (hyperurikosurie). Při poruchách metabolismu KM bývá největším a nejčastějším problémem pro člověka hyperurikemie, neboť pokud není léčena a není pod kontrolou, vede ke vzniku dny (Athritis uratica) se všemi dalšími negativními důsledky pro lidský organismus včetně tvorby urátové litiázy. Závažné následky pro člověka má i hyperurikosurie, která nemusí být nutně provázena hyperurikemií. V přehledném článku jsou podrobně uvedeny nemoci, k nimž dochází na podkladě poruch metabolismu KM, v závěru článku jsou uvedeny možnosti terapie a prevence při poruchách metabolismu KM.
Uric acid (UA) is the end product of purine metabolism in man. There are three sources of UA in man: food nucleotides, degradation of tissue nucleoproteins, and biosynthesis. UA is eliminated by the kidneys in 75-80%, with the remainder being excreted from the body by the gastrointestinal tract and through perspiration. Plasma UA concentration depends on dietary purine intake, intensity of its intrinsic formation, and its elimination rate. Elevated levels of UA in the blood (hyperuricaemia) and increased urinary UA excretion (hyperuricosuria) are of clinical significance. In the case of disorders of UA metabolism, hyperuricaemia tends to be the major and most common problem for man since, when it is untreated and uncontrolled, it leads to the development of gout (gouty arthritis) with all its negative consequences for the human body, including uric acid lithiasis. Serious consequences for man are also associated with hyperuricosuria which may not necessarily be accompanied by hyperuricaemia. The review article presents in detail diseases that occur in the setting of underlying disorders of UA metabolism; also discussed are the options of treatment and prevention for disorders of UA metabolism.
Hyperurikemie, patologické zvýšení hladin kyseliny močové v séru, je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem vývoje dny. Prevalence hyperurikemie v populaci v posledních desetiletích narůstá. Riziko vývoje manifestní dny významně roste s výší urikemie. Pacienti s asymptomatickou hyperurikemií a dnou mají zvýšené riziko rozvoje komorbidit, zejména hypertenze, chronického onemocnění ledvin a metabolického syndromu. Asymptomatická hyperurikemie a dna je spojena se zvýšenou celkovou a kardiovaskulární mortalitou. Základem úspěšné léčby hyperurikemie je poučení pacienta o podstatě onemocnění, o principech a cílech léčby i o jejích možných komplikacích. Léčba asymptomatické hyperurikemie by měla vždy zahrnovat režimová a dietní opatření, léčbu komorbidit, racionalizaci farmakoterapie a u některých pacientů rovněž hypourikemickou léčbu. U pacientů s manifestní dnou by hypourikemická léčba měla být zvažována již od prvních projevů. Léčba musí směřovat k dlouhodobému udržení urikemie nižší než 360 µmol/l. Důležitou součástí hypourikemické léčby by měla být i profylaktická léčba dnavých záchvatů. Účinnost a bezpečnost hypourikemické léčby je nutné monitorovat a na nesplnění cílů léčby reagovat změnou léčebné strategie.
Hyperuricaemia, a pathological increase in serum uric acid levels, is the most significant modifiable risk factor for the development of gout. The prevalence of hyperuricaemia in the population has been increasing during recent decades. The risk of developing gout increases significantly with the increase in uricaemia. Patients with asymptomatic hyperuricaemia and gout have an increased risk of developing comorbidities, especially hypertension, chronic kidney disease, and metabolic syndrome. Asymptomatic hyperuricaemia and gout are associated with increased overall and cardiovascular mortality. The basis of successful treatment of hypeuricaemia is the patient's awareness of the nature of the disease, the principles and objectives of the treatment, and its possible complications. The management of asymptomatic hyperuricaemia should include lifestyle and dietary measures, treatment of comorbidities, rationalization of pharmacotherapy and, in some patients, urate-lowering therapy as well. In patients with gout, hypouricaemic treatment should be considered since the first manifestations. Urate-lowering therapy should be aimed at long-term maintenance of uricaemia below 360 μmol/l. Prophylactic treatment of gout attacks should also be an important part of urate-lowering therapy. The efficacy and safety of hypouricaemic treatment should be monitored and responded to by changing the treatment strategy in the case of failure to meet treatment objectives.
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- antiuratika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická renální insuficience etnologie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dnavá artritida farmakoterapie patofyziologie MeSH
- febuxostat aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- kyselina močová krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- urikasa terapeutické užití MeSH
- urikosurika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dna (nemoc) * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- hyperurikemie * diagnóza komplikace terapie MeSH
- imunosupresivní léčba škodlivé účinky využití MeSH
- kardiovaskulární nemoci etiologie komplikace prevence a kontrola MeSH
- kolchicin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kyselina močová izolace a purifikace metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci etiologie komplikace prevence a kontrola MeSH
- nemoci ledvin etiologie komplikace prevence a kontrola MeSH
- pooperační komplikace diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transplantace ledvin škodlivé účinky MeSH
- transplantace orgánů * metody škodlivé účinky trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- akutní poškození ledvin krev prevence a kontrola moč MeSH
- alopurinol aplikace a dávkování MeSH
- antioxidancia aplikace a dávkování MeSH
- cystinóza krev diagnóza moč MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- Fanconiho syndrom krev diagnóza moč MeSH
- genetické testování MeSH
- kyselina močová krev metabolismus moč MeSH
- ledvinové kanálky metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- močové kameny krev diagnóza genetika moč MeSH
- přenašeče organických aniontů genetika MeSH
- proteiny přenášející organické kationty genetika MeSH
- proteiny usnadňující transport glukosy genetika MeSH
- renální reabsorpce MeSH
- syndrom nepřiměřené sekrece ADH krev diagnóza moč MeSH
- vrozené poruchy tubulárního transportu krev diagnóza genetika moč MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
