Sdělení shrnuje současné poznatky o závažných stavech, které mohou vzniknout v souvislosti s podáváním antidepresiv a antipsychotik. Tyto stavy obyčejně vyžadují okamžitou intervenci. Patří k nim akutní a tardivní dystonie, tardivní dyskinezy, neuroleptický maligní syndrom, serotoninový syndrom a syndromy vzniklé z jejich vysazení. Vzhledem k jejich závažnosti a někdy nečekané manifestaci představují závažné nežádoucí účinky podléhající povinnému hlášení farmakovigilančnímu oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
The article summarizes current knowledge of severe states associated with taking antidepressants and antipsychotics. These states usually require immediate intervention and include acute and tardive dystonia, tardive dyskinesias, neuroleptic malignant syndrome, serotonin syndrome and withdrawal-induced syndrome. Regarding their severity, and sometimes unexpectedly manifestation, they represent severe adverse events subjected to compulsory reporting to State Institute for Drug Control, Department of Pharmacovigilance.
- MeSH
- antidepresiva škodlivé účinky MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky MeSH
- dystonie chemicky indukované farmakoterapie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom diagnóza patofyziologie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * MeSH
- serotoninový syndrom chemicky indukované patofyziologie terapie MeSH
- tardivní dyskineze chemicky indukované farmakoterapie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Sdělení shrnuje současné poznatky o závažných stavech, které mohou vzniknout v souvislosti s podáváním antidepresiv a antipsychotik. Tyto stavy obyčejně vyžadují okamžitou intervenci. Patří k nim akutní a tardivní dystonie, tardivní dyskinezy, neuroleptický maligní syndrom, serotoninový syndrom a syndromy vzniklé z jejich vysazení. Vzhledem k jejich závažnosti a někdy nečekané manifestaci představují závažné nežádoucí účinky podléhající povinnému hlášení farmakovigilančnímu oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
The article summarizes current knowledge of severe states associated with taking antidepressants and antipsychotics. These states usually require immediate intervention and include acute and tardive dystonia, tardive dyskinesias, neuroleptic malignant syndrome, serotonin syndrome and withdrawal-induced syndrome. Regarding their severity, and sometimes unexpectedly manifestation, they represent severe adverse events subjected to compulsory reporting to State Institute for Drug Control, Department of Pharmacovigilance.
- MeSH
- antidepresiva škodlivé účinky MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky MeSH
- dystonie chemicky indukované farmakoterapie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom diagnóza patofyziologie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * MeSH
- serotoninový syndrom chemicky indukované patofyziologie terapie MeSH
- tardivní dyskineze chemicky indukované farmakoterapie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- botulotoxiny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- dystonie * etiologie farmakoterapie patologie rehabilitace terapie MeSH
- kontraktura etiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * MeSH
- rehabilitační centra organizace a řízení MeSH
- svalová spasticita etiologie farmakoterapie patologie rehabilitace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Farmakoterapie extrapyramidových onemocnění zažívala svůj boom v průběhu devadesátých let minulého století, spíše v jeho druhé polovině, kdy většina klinických hodnocení v neurologických indikacích zkoumala efekt různých molekul na Parkinsonovu nemoc (PN) a další extrapyramidová onemocnění. Další dekáda byla v této oblasti ve znamení pozvolného útlumu velkých klinických hodnocení a na významu nabývalo zavádění nákladných forem léčby pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci, spolu s rozšiřováním indikací léčby botulotoxinem (BoNT). Následná globální ekonomická krize zde v podstatě ukončila aktivity farmaceutického průmyslu a korporátní výzkum se soustředil na jiná odvětví medicíny či na jiné oblasti neurologie. Prakticky až posledních 5-7 let lze pozorovat jisté oživení farmakologického výzkumu, akademického i korporátního, na poli extrapyramidových onemocnění. Jsou zkoumány nové lékové formy L-DOPA, jsou zkoušeny nové molekuly ovlivňující u Parkinsonovy nemoci jiné systémy než dopaminergní; pozornost je věnována i non-motorické symptomatice nemoci, probíhá i intenzivní translační výzkum. Jsou zkoušeny nadějné molekuly v terapii neurodegenerativního atypického parkinsonismu. Léčba extrapyramidových dyskinezí (či "hyperkinezí") se spíše pozvolna zbavuje starších, "folklórních" stereotypů a standardizuje postupy na bázi "evidence-based medicine" (EBM). Velký rozvoj zaznamenávají nové postupy v léčbě dyskinezí botulotoxinem, ať už se jedná o distribuci lokální terapie, inovaci dávkovacích schémat nebo cílenou implikaci centrálního efektu léčby. Jakkoliv nelze oblast extrapyramidových onemocnění nazvat jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví neurologické terapie, je situace mnohem méně stacionární, než byla před deseti lety.
The pharmacotherapy for extrapyramidal diseases experienced a boom during the 1990s, particularly in the second half of the decade, when most clinical trials in neurological indications investigated the effect of various molecules on Parkinson's disease and other extrapyramidal diseases. The following decade witnessed a slow decline in large clinical trials, and an issue of growing importance was the introduction of costly forms of treatment of advanced-stage Parkinson's disease as well as expansion of indications for the treatment with botulinum toxin. The subsequent global economic crisis essentially ended the activities of the pharmaceutical industry in this area, and corporate research focused on other branches of medicine or on other fields of neurology. Only in the last five to seven years, there has been some revival of pharmacological research, both academic and corporate, into the field of extrapyramidal diseases. Novel L-DOPA dosage forms are being investigated and new molecules targeting other than dopaminergic systems in Parkinson's disease are being tested; attention is being paid to non-motor symptomatology of the disease and intensive translational research is underway. Promising molecules are being tested in the treatment of neurodegenerative atypical parkinsonism. The treatment of extrapyramidal dyskinesias (or hyperkinesias) rather slowly abandons old, traditional stereotypes and standardizes evidence-based medicine strategies. There is a major development in novel strategies in treating dyskinesia with botulinum toxin, whether it be distribution of local therapy, innovation in dosing schedules, or targeted implication of central treatment effect. Even though the field of extrapyramidal diseases is not one of the most dynamically developing areas of neurological treatment, the situation is much less stationary than it was ten years ago.
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- apomorfin terapeutické užití MeSH
- botulotoxiny terapeutické užití MeSH
- chorea farmakoterapie MeSH
- dystonie farmakoterapie MeSH
- gely terapeutické užití MeSH
- hluboká mozková stimulace MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- myoklonus farmakoterapie MeSH
- nemoci bazálních ganglií * diagnóza farmakoterapie MeSH
- neurodegenerativní nemoci farmakoterapie MeSH
- parkinsonské poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- tiky farmakoterapie MeSH
- tremor farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Botulinum toxin (BT) therapy is a complex and highly individualised therapy defined by treatment algorithms and injection schemes describing its target muscles and their dosing. Various consensus guidelines have tried to standardise and to improve BT therapy. We wanted to update and improve consensus guidelines by: (1) Acknowledging recent advances of treatment algorithms. (2) Basing dosing tables on statistical analyses of real-life treatment data of 1831 BT injections in 36 different target muscles in 420 dystonia patients and 1593 BT injections in 31 different target muscles in 240 spasticity patients. (3) Providing more detailed dosing data including typical doses, dose variabilities, and dosing limits. (4) Including total doses and target muscle selections for typical clinical entities thus adapting dosing to different aetiologies and pathophysiologies. (5) In addition, providing a brief and concise review of the clinical entity treated together with general principles of its BT therapy. For this, we collaborated with IAB-Interdisciplinary Working Group for Movement Disorders which invited an international panel of experts for the support.
In dystonic and spastic movement disorders, however different in their pathophysiological mechanisms, a similar impairment of sensorimotor control with special emphasis on afferentation is assumed. Peripheral intervention on afferent inputs evokes plastic changes within the central sensorimotor system. Intramuscular application of botulinum toxin type A (BoNT-A) is a standard evidence-based treatment for both conditions. Apart from its peripheral action on muscle spindles, a growing body of evidence suggests that BoNT-A effects could also be mediated by changes at the central level including cerebral cortex. We review recent studies employing electrophysiology and neuroimaging to investigate how intramuscular application of BoNT-A influences cortical reorganization. Based on such data, BoNT-A becomes gradually accepted as a promising tool to correct the maladaptive plastic changes within the sensorimotor cortex. In summary, electrophysiology and especially neuroimaging studies with BoNT-A further our understanding of pathophysiology underlying dystonic and spastic movement disorders and may consequently help develop novel treatment strategies based on neural plasticity.
- MeSH
- botulotoxiny typu A škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dystonie diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- kosterní svaly inervace MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mapování mozku MeSH
- mozková kůra diagnostické zobrazování účinky léků patofyziologie MeSH
- nervosvalové látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- neuroplasticita účinky léků MeSH
- obnova funkce MeSH
- pohybová aktivita účinky léků MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- baclofenová pumpa,
- MeSH
- baklofen * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- dystonie farmakoterapie MeSH
- implantabilní infuzní pumpy MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mozková obrna * farmakoterapie MeSH
- svalová spasticita farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antipsychotika klasifikace škodlivé účinky MeSH
- botulotoxiny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dystonie * chemicky indukované diagnóza etiologie farmakoterapie genetika klasifikace terapie MeSH
- látky ovlivňující centrální nervový systém aplikace a dávkování klasifikace škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nemoci nervového systému klasifikace komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
I přes dlouhou historii a relativně velkou míru používání v klinické praxi jsou perorální přípravky v terapii dystonie spojeny s významnými limitacemi, na které je nutné pomýšlet. Tento přehledový článek shrnuje možnosti perorální terapie akutních polékových dystonií a chronických dystonických syndromů různými lékovými skupinami, jako anticholinergika, antidopaminergní přípravky, baklofen, benzodiazepiny a další. Popisuje základní dávkovací schémata, nežádoucí účinky a rizika s důrazem na individualizovaný přístup. Kromě nedostatečné opory v podobě relevantních randomizovaných klinických hodnocení také zdůrazňuje pouhý symptomatický, nekurativní charakter účinku a absenci terapií přímo zaměřených na patogenezi či modifikaci onemocnění, vyjma několika málo sekundárních dystonií.
Despite the long history and relatively high use in the clinical practice, oral drugs in the therapy of dystonia are associated with considerable limitations. This review summarizes the options in oral therapy of acute drug-induced dystonia and chronic dystonic syndromes with various drug groups as anticholinergics, antidopaminergic agents, baclofen, benzodiazepines and others. It describes the basic posology, adverse effects and risks, emphasizing the need for individualised approach. In addition to the lacking support in relevant randomized clinical trials, the review underlines the mere symptomatic, non-curative character of the effect and the absence of therapies directly targeting the pathogenesis or disease-modifying drugs, with the exception of a few secondary dystonias.
- MeSH
- antagonisté dopaminu aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- aplikace orální MeSH
- baklofen aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- benzodiazepiny aplikace a dávkování MeSH
- cholinergní antagonisté aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dystonie * farmakoterapie MeSH
- levodopa aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- tetrabenazin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
