Anatomical study
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- fyziologická adaptace MeSH
- nízká teplota MeSH
- plíce anatomie a histologie ultrastruktura MeSH
- skot MeSH
- Check Tag
- skot MeSH
Cíl studie: Paravertebrální blokáda získává v posledních 10 letech stále větší oblibu. Vzhledem k tomu, že na našem pracovišti používáme kontinuální metodu z jednoho vpichu, rozhodli jsme se ověřit, zda existuje lineární závislost mezi objemem podaného roztoku a počtem zasažených mezižeberních prostorů. Typ studie: anatomická studie na kadaverech. Název a sídlo pracoviště: UK, 3. LF a FNKV, Praha. Materiál a metoda: Na kadaverózním materiálu jsme provedli standardní technikou oboustranně paravertebrální punkci v oblasti Th4 s tím, že do vpichu na jedné straně jsme aplikovali 10 ml a do vpichu na druhé straně 20 ml roztoku obarveného metylenovou modří. Po vyjmutí hrudních orgánů jsme sledovali rozsah modrého zbarvení pod pleurou a počet zasažených mezižeberních prostorů. Výsledek: Ve studii jsme použili celkem 16 kadaverů, ale vzhledem k anatomickým a technickým problémům jsme mohli oboustrannou blokádu provést jen u 12 z nich. Prokázali jsme jasnou závislost (p < 0,05) mezi aplikovaným objemem a počtem zbarvených interkostálních prostorů u jednotlivých individuálních kadaverů, tj. mezi levou a pravou stranou u téhož preparátu, ale nepodařilo se nám prokázat žádný vztah mezi aplikovaným objemema rozsahem distribuce zbarvení. Při podání stejného objemu roztoku byl u různých kadaverů rozsah zabarvení zcela nepředvídatelný. Při detailním rozboru těchto příčin se ukázalo, že anatomicky není paravertebrální prostor jasně definován, a není ani dobře prokazatelný zobrazovacími metodami, pokud není aplikován do prostoru roztok. Jako možnou příčinu shledáváme to, že prostor je zřetelný až při průniku Tuohyho jehly a jeho velikost je dána kromě anatomických podmínek i tlakem a rychlostí podávaného anestetika. Nižší poddajnost tkání post mortem by vysvětlovala i nižší počet zabarvených mezižeberních prostorů ve srovnání se situací in vivo. Závěr: Na pokusu s kadavery se nám nepodařilo prokázat , že by existoval jasný obecný vztah mezi aplikovaným objemem a počtem zabarvených interkostálních prostorů. Význam tohoto zjištění pro klinickou praxi je ještě třeba dále zhodnotit.
Objective: In last decade, thoracic paravertebral blocks have been increasingly used. As we use in our hospital a single entry continuous paravetebral block for postoperative analgesia after thoracotomic procedures, we decided to investigate whether a linear relationship exists between injected volume and extent of influenced intervertebral spaces. Design: Anatomical study on cadavers. Setting: Charles University, 3rd Medical School, University Hospital Kralovské Vinohrady, Prague. Material and methods:We performed an anatomical study on human adult cadavers by injecting water dyed with methylene blue bilaterally at the level of Th 4. Using a standard technique, 10 ml of solution were injected in a prone position on one side and 20 ml on the other side of the same cadaver. After removal of thoracic and abdominal organs methylene blue could be seen below the parietal pleura and the number of coloured intercostal spaces was determined. Results: Although 16 cadavers were used, bilateral block could be performed only in 12 cadavers because of anatomical and technical problems. We demonstrated a relationship between injected volume and number of coloured intercostal spaces in each cadaver (P < 0.05).We were not able to prove any relationship between injected volume and number of dyed intercostal spaces. The extent of the block using a fixed volume in various cadavers was unpredictable. Various factors could be involved. Contrary to anaesthesiologists’ opinion, the paravertebral space is not anatomically well defined, even in anatomical materials or NMR images, before a solution is administered. We can speculate that the paravertebral space appears only after insertion of a Tuohy needle and its size depends not onlyon anatomical condition but also on the pressure and velocity of the administered anaestetic. Lower compliance of tissues post mortem could explain a smaller extent of the block compared to in vivo conditions. Conclusions: In our anatomical study we were not able to demonstrate any definite relationship between the amount of administered volume and numberof dyed intercostal spaces.For evaluation of the impact of this anatomical study for clinical conditions, further examinations are needed.
- MeSH
- biologická evoluce analýza MeSH
- mícha anatomie a histologie MeSH
- páteř anatomie a histologie MeSH
- savci MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Funkční endonazální chirurgie (FES) představuje účinnou metodu v léčbě chronické rinosinusitidy a nosní polypózy. Její úspěšnost je v literatuře uváděna v 76–98 %. Nutnost revizních výkonů se udává v 10–18 % primárních operací. V práci jsou zhodnoceny anatomické nálezy u 28 nemocných, kteří podstoupili revizní FES. Tyto nálezy byly srovnány s dostupnou dokumentací o předchozích výkonech. Nejčastějším nálezem byla inkompletní přední etmoidektomie v 57,1 %, následovaná neúplnou zadní etmoidektomií a lateralizací střední skořepy (oboje v 28,5 %). U čtvrtiny nemocných byla zjištěna porucha frontonazální komunikace. Shodně ve 21,4 % byl přítomný zbytek processus uncinatus a nefunkční supraturbinální antrostomie. Recidiva nosní polypózy byla shledána téměř u poloviny nemocných. Méně časté nálezy byly reziduální Hallerovy sklepy a neošetřená bulózní střední skořepa. Během revizních výkonů byla zaznamenána jedna tzv. malá komplikace – hematom víček, který odezněl bez následků. Technika primárního výkonu je jedním z faktorů, který určuje úspěšnost léčby. Neradikální výkon, vedoucí ke vzniku nedostatečně drénovaných oblastí, především v čichových sklepech, znamená riziko perzistence či recidivy zánětlivého onemocnění a může přispívat ke vzniku mukokély.
Functional endonasal surgery (FES) represents an effective method in the treatment of chronic rhinosinusitis and nasal polyposis. The succes rate of FES is reported as 76–98% in the literature. The revision FES is necessary in 10–18% of primary surgical procedures. In presented paper anatomic findings are evaluated in 28 patients who underwent revision FES. These findings were compared with accessible documentation about previous operations. The most frequent finding was incomplet anterior ethmoidectomy in 57.1% followed by incomplete posterior ethmoidectomy and lateralization of middle turbinate (both in 28.5%). In one fourth of patients failure of frontonasal connection was observed. In 21.4% were presented remnant of uncinate process and middle meatal antrosthomy stenosis. Almost one half of patients had a recurrence of nasal polyposis. Less frequent findings were residual Haller’s cells and concha bullosa. During revision FES procedures one complication occurred – hematoma of eyelids which has resorbed without any sequelas. The technique of primary endonasal surgical procedure is important factor which also determinates efficacy of treatment. Non-radical procedure giving rise to areas with poor ventilation and drainage, especially in ethmoid cells, resulting in risk of persistent or recurrent inflammation and can lead to development of mucocele.
- MeSH
- celoroční alergická rýma chirurgie MeSH
- dokumentace MeSH
- lidé MeSH
- mukokéla MeSH
- nosní polypy chirurgie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- second-look chirurgie metody využití MeSH
- sinusitida chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Chirurgicko-anatomické studie zlepšují zkušenosti chirurga a techniku preparace příštítných žláz. Provedli jsme studii zaměřenou na standardizaci postupu paratyroidektomie a odběru příštítných žláz od kadaverózních dárců pro účely allotransplantace. Celkem bylo pitváno 101 těl (51 žen, 50 mužů). Detailně jsme preparovali oblasti s možným výskytem příštítných žláz, následoval jejich odběr a histologická verifikace. Zaznamenávali jsme i anatomické odchylky této krajiny. Mikroskopicky byla potvrzena tkáň příštítných žláz v 75 %. Nejčastěji byla příštítná žláza zaměněna za lymfatickou uzlinu, štítnou žlázu nebo tkáň tymu. Variabilita v uložení dolních příštítných žláz byla vyšší (28 % dolních příštítných žláz je uloženo v tkáních tymu), ve srovnání s horními. Na základě této studie lze u paratyroidektomie, kdy nebyla průkazná předoperační lokalizační vyšetření, doporučit systematickou anatomickou preparaci na krku včetně průběhu a. thyroidea inferior a n. laryngeus recurrens a v oblasti krčních výběžků tymu. Při preparaci v mediastinu je základem kompletní tymektomie s exenterací tuku předního mediastina.
Surgical- anatomical studies improve experience of a surgeon and technique of the parathyroids preparation. The authors conducted a study aimed at standardization of the parathyroidectomy procedure and collection of the parathyroids from cadaverous donors for allotransplantation. The total of 101 cadavers (51 females, 50 males) were sectioned. Parathyroid regions were closely preparated, the glands were collected and histologically verified. Anatomical differences of this region were recorded. The parathyroid tissue was confirmed microscopically in 75%. Mostly, the parathyroids were mistaken for lymphonodes, a thyroid or thymus tissue. Location of inferior parathyroids was more variable (28% of inferior parathyroids is located within the thymus tissue), compared to the superior ones. Based on the study, systematic anatomical preparation in the cervical region, including a. thyroidea inferior and n. laryngeus recurrens and around the thymus cervical procesi is recommended in parathyroid procedures, where preoperative location examinations were inconclusive. Complete thymectomy with exenteration of the anterior mediastinal adipose tissue is fundamental for preparations in the mediastinum.
- MeSH
- chirurgie operační metody statistika a číselné údaje trendy MeSH
- disekce MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- homologní transplantace metody trendy využití MeSH
- hyperparatyreóza chirurgie terapie MeSH
- lidé MeSH
- paratyreoidea anatomie a histologie MeSH
- paratyreoidektomie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- pitva metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Východisko: Odchýlky zistené pri operáciách nás podnietili zahájiť prácu týkajúcu sa variácií tvorenia nervus axilaris. Súbor: U 50 dospelých kadaverov bolo vyšetrených 100 brachiálnych plexov za účelom zistenia incidencie neurálnych variácií n. axilaris. Výsledky: V 1 prípade (2 %) sme pozorovali odchýlku jeho formovania. Záver: Táto štúdia nám umožnila zistiť a popísať výnimočnú, dosiaľ nepopísanú anatomickú odchýlku, vznik n. axilaris, ako pokračovanie zadnej vetvy horného trunku.
Background: deviations observed during operations initiated our investigation on variability in the course of nervus axilaris. Group: 100 braxial plexuses were examined in 50 adult cadavers in order to determine neural variability of n. axilaris. Results: a deviation in the course of n. axilaris was observed in one case (2 %). Conclusion: the study made it possible to determine and describe an exceptional, so far unreported anatomical deviation. The origin of n. axilaris is in a continued posterior branch of the upper trunk.
- MeSH
- lidé MeSH
- plexus brachialis abnormality anatomie a histologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cieľ: Odchýlky zistené pri operáciách nás podnietili zahájiť prácu týkajúcu sa variácií tvorenia n. medianus. Súbor: U 50 dospelých kadaverov bolo vyšetrených 100 brachiálnych plexov za účelom zistenia variácií 1. medianus. Pozornosť sme venovali aj jeho priebehu a anastomózam. Výsledky: V 32 prípadoch (64 %) sme pozorovali 40 odchýlok. Odchylky sa vyskytovali častejšie vľavo v 16 prípadoch. Najčastejšie boli anastomotického charakteru. Záver: Táto štúdia nám umožnila zistiť a popísať odchýlky vo formovaní n. medianus po dolnú tretinu ramena.
Objective: Deviations detected during the operation triggered our interest to start work dealing with variations in the formation of n. medianus. Group: One hundred brachial plexuses were examined in order to detect variations of n. medianus. Attention was paid to the course and anastomoses. Results: In 32 cases (64%) the authors observed 40 deviations. The deviations occurred more frequently on the left in 16 cases. They were most frequently of anastomosis character. Conclusion: The study made it possible to detect and describe deviations in the formation of n. medianus up to the lower third of shoulder.
Východisko: Odchýlky zistené pri operáciách nás podnietili zahájiť prácu týkajúcu sa variácií tvorenia brachiálneho plexu. Materiál a metody: U 50 dospelých kadaverovbolo vyšetrených 100 brachiálnych plexov na zistenie incidencie neurálnych variácií. Sledovali sme účasť koreňa C4, prípadne Th2, ako aj rôzne odchýlky od výstupu jednotlivých koreňov a ich vetví z chrbtice, po variácie tvorenia nervových trunkov. Pozornosť sme venovali aj ich priebehu. anastomózam, hrúbke a prípadnej absencii. Okrem anatomickej zložitosti a variability, sú vyzdvihnuté motorické inervačné zvláštnosti vo vzťahu k diagnostike. Pozornosť je venovaná mechanizmom a morfologickým dôvodom vzniku určitých typov poranení. Výsledky: Prefixovaný typ sa vyskytol 24 pripadoch (48 %), postfixovaný v jednom. V 25 pripadoch (50 %) sme pozorovali 32 odchýlok. Odchýlky sa vyskytovali častejšie vTavo vil prípadoch. Záver: Táto štúdia nám umožnila zistiť a popísať výnimočné, dosiaľ nepopísané anatomické odchýlky vo formovaní nervových koreňov a trunkov brachiálneho plexu.
Background: Deviations observed during operations triggered our effort to initiate an investigation concerning variations in the formation of brachial plexus. Material and Methods: In 50 cadavers of adult subjects the authors examined 100 brachial plexuses in order to detect incidence of neural variations. The participation of the C4 radix or Th2 radix as well as various variants from outlets of individual radices and their branches from the vertebral column to the variants in the formation of nerve trunks was investigated. The attention was devoted to their course, anastomoses, thickness and occasional absence. In addition to anatomical complexity and variability, attention is paid to motor innervation peculiarities in relation to diagnosis. The attention is paid to the mechanisms and morphological reasons in the origin of certain type of injuries. Results: the prefixed type occurred in 24 cases (48%), the postfixed one in a singe case. In 25 cases (50%) 32 deviations were observed. The deviations were more frequent on the left side in 11 cases. Conclusion: The study made it possible to find out and describe exceptional, so far unpublished, anatomical deviations in the formation of nerve radices and trunks of brachial plexus.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nervová vlákna MeSH
- plexus brachialis abnormality anatomie a histologie zranění MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Množství publikovaných prací rešících problematiku bolestí zad narostlo v posledních peti letech exponencionální radou. V databázi MEDLINE bylo v období mezi breznem 1998 a breznem 2003 nalezeno více než 5500 citací rešících toto téma. Pro klinického nebo všeobecného lékare v praxi je nemožné sledovat vývoj v jednotlivých oblastech výzkumu a extrahovat z literatury relevantní informace. Následující clánek byl sepsán s cílem nastínit podstatu patofyziologických mechanismu degenerace pátere, jež zpusobují bolesti zad. Autori v nem kladou duraz na patofyziologii primární diskogenní bolesti (bolestivé ploténky), jež se recentne stala casto diskutovanou v souvislosti se zavádením nových chirurgických metod dynamické stabilizace bederního pohybového segmentu. Pocátecní fáze tohoto konceptu spojené se zmenou biomechanického chování ploténky jsou soucasne výchozími body pro degenerativní zmeny celého pohybového segmentu. Zmeny, které se v rámci této diskogenní degenerace segmentu odehrávají, postihují v ruzné míre jednotlivé anatomické struktury pátere, jež se s pokrocilostí morfologické prestavby stávají generátory vertebrogenní bolesti. Pochopení jednotlivých kroku vyvolávajících jejich rozvoj má své praktické dusledky.
The number of published studies on various aspects of low back pain has exponentialy increased during the last 5 years; a MEDLINE search from March 1998 to March 2003 has yielded more than 5,500 new references for back pain. For the busy clinician or the general practitioner, it is impossible to distill all this evidence and to identify reliable data. In order to understand the nature of low back pain, the mechanisms of spinal degeneration leading to experiencing pain are discussed in our article. The authors emphasize the concept of primary discogenic pain („painful disc“) that is today relevant with respect to new surgical methods of dynamic stabilisation of lumbar motion segments. Initial stages of this concept associated with changes in the biomechanical behaviour of the intervertebral disc are termini a quo for degenerative changes of all motion segment. Changes related to this theory of discogenic degeneration of the segment affect, to a certain degree easy spinal structure, that becomes a pain generator. Complete understanding of all mechanisms leading to degenerative spine changes and pain triggering is of practical significance.
