Functional movement disorders
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Funkční poruchy hybnosti jsou významným zdrojem disability. Diagnóza funkčních poruch hybnosti je založená na průkazu inkonzistence hybných projevů a na inkompatibilitě s jiným organickým onemocněním, a nikoliv na vyloučení jiného onemocnění či průkazu psychopatologie. Role neurologa spočívá v předání pozitivní diagnózy a vysvětlení, že funkční symptomy jsou skutečné, časté a potenciálně reverzibilní, a také v dlouhodobém sledování vývoje neurologických příznaků. Narůstající evidence svědčí pro účinnost fyzioterapie a psychoterapeutických intervencí buď samostatně, nebo v kombinaci. Úkolem psychiatrů je diagnostika a léčba psychiatrických komorbidit, zejména úzkosti a deprese. Farmakologické intervence cílené na motorické symptomy nejsou indikované.
Functional movement disorders are important source of disability. Diagnosis of functional movement disorders should be based on positive signs of inconsistency of motor symptoms and their incompatibility with an organic disorder and not on exclusion of other conditions. The role of neurologist involves the delivery of a positive diagnosis and an explanation that functional symptoms are genuine, common, and potentially reversible, and a long-term follow-up. Increasing evidence supports the efficacy of physiotherapy and psychotherapy alone or in combination. Psychiatrists should evaluate and treat psychiatric comorbidities such as anxiety and/or depression. Pharmacological treatments directed at motor symptoms are not appropriate.
- Klíčová slova
- funkční poruchy pohybu, Hooverovo znamení, funkční slabost,
- MeSH
- lidé MeSH
- motorické poruchy * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- pohybové poruchy * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- svalová slabost * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Funkční (psychogenní) poruchy hybnosti jsou v ambulancích neurologů časté. Jejich patofyziologie je ovšem stále málo známa a také v klinických názorech na jejich diagnostiku a léčbu dosud existuje řada nejasností. Klinicky jsou funkční poruchy hybnosti charakterizovány především měnlivými a obvykle nestálými příznaky, které se neshodují s typickými projevy hybné poruchy způsobené organickým neurologickým onemocněním. V tomto přehledu uvádíme terminologii, definice, výskyt a typické projevy funkčních poruch hybnosti i jejich jednotlivých forem a diagnostická klinická kritéria. Dále přinášíme nové poznatky o jejich patofyziologii, které zpochybňují v minulosti zdůrazňovanou kauzální roli psychických faktorů a nasvědčují neurobiologickému modelu vzniku příznaků. Diagnóza funkčních poruch hybnosti by měla spočívat na nálezu charakteristických klinických projevů a nikoliv pouze na vyloučení organických příčin. Z hlediska prognózy je rozhodující časné stanovení diagnózy a její přijetí pacientem. Léčebné postupy zahrnují multimodální přístup s dominantní úlohou neurologa, jenž stanovuje a sděluje diagnózu a řídí léčebný postup.
Functional (psychogenic) movement disorders are frequently seen in neurology outpatient clinics. However, the underlying pathophysiology is still poorly understood and from the clinical perspective, there can be many uncertainties regarding their diagnosis and treatment. Functional movement disorders are clinically characterized by variability and inconsistency of symptoms that are incongruent with movement disorders known to be caused by an organic neurological disease. Here we review the terminology, definitions, epidemiology and typical presentations of functional movement disorders and their individual forms and clinical diagnostic criteria. Furthermore, we review advances in our knowledge of the pathophysiology that question the formerly emphasized causal role of psychological factors, and proposes a neurobiological model of the symptom development. Diagnosis of functional movement disorders should be based on the presence of characteristic clinical features and not on exclusion of an organic cause only. Early diagnosis and its acceptance by the patient are crucial for the prognosis. Management of functional movement disorders involves a multimodal approach with a dominant role of a neurologist, who establishes and communicates the diagnosis and determines treatment. Key words: functional movement disorders – psychogenic movement disorders – inconsistency – incongruence – Hoover test The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- psychogenní poruchy hybnosti, Hooverův test, inkongruence, inkonzistence,
- MeSH
- anamnéza metody MeSH
- chorea diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- diagnostické techniky neurologické MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dystonie diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- konverzní poruchy diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- myoklonus diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- parkinsonské poruchy diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- pohybové poruchy * diagnóza etiologie patofyziologie terapie MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- somatoformní poruchy * diagnóza etiologie patofyziologie terapie MeSH
- svalová slabost diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- techniky fyzikální terapie MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- tremor diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- určení symptomu MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Funkční (psychogenní) poruchy hybnosti jsou charakterizované především měnlivými, nekonzistentními příznaky, které se neshodují s typickými projevy hybné poruchy způsobené organickým neurologickým onemocněním. Jejich patofyziologie je ovšem stále málo známá. V minulosti zdůrazňovaná kauzální role psychických faktorů byla zpochybněna a v současné době se přikláníme k neurobiologickému modelu jejich vzniku. Diagnóza funkčních poruch hybnosti by měla spočívat na nálezu charakteristických klinických projevů a nikoliv pouze na vyloučení organických příčin. Z hlediska prognózy je rozhodující časné stanovení diagnózy a její přijetí pacientem. Léčebné postupy zahrnují multimodální přístup s dominantní úlohou neurologa, který stanovuje a sděluje diagnózu a řídí léčebný postup.
Functional (psychogenic) movement disorders are characterized variability and inconsistency of the symptoms, which are incongruent with movement disorders known to be caused by organic neurological disease. The pathophysiology of functional movement disorders is still poorly understood. Previously emphasized causal role of psychological factors was questioned and a neurobiological model of the development of functional symptoms has been proposed. The diagnosis of functional movement disorders should rely on the presence of characteristic clinical features and not on exclusion of organic causis. Early diagnosis and its acceptance by the patient, is essential for the prognosis. Therapeutic strategies consist in multimodal approach with a dominant role of the neurologist, who establishes and communicates the diagnosis and guides the treatment.
- MeSH
- antidepresiva MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diagnostické techniky neurologické využití MeSH
- hypnóza MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- pohybové poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- prognóza MeSH
- psychosomatické poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychoterapie MeSH
- techniky fyzikální terapie využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V této práci nabízíme fakta, která odůvodňují zvolení Vojtovy metody k terapii hybné poruchy, zvláště u dětských neurologických pacientů. Často se stává, že ani fyzioterapeuté, kteří Vojtovu metodu aplikují, nedokáží zcela jasně formulovat důvody, které je vedou k aplikaci právě Vojtovy metody. Objasníme termíny, jako je základní motorická funkce a nástavbová motorická funkce, lokomoční pohyb, pohyb na kortikální, subkortiální a spinální úrovni. V základních rysech objasníme princip Vojtovy metody.
In this paper we offer facts motivating the Vojta methodics selection for movement disorders therapy particularly in child neurologie patients. It happens many times, that neither physiotherapeuts, using the Vojta method, are not able clearly to define the reasons for application of this method. We want to clarify the terms, like basal motor function and superstructural motor function, locomotion movement, motion on cortical, subcortical and spinal level. In basal outlines we clarify the principle of Vojta methodics.
BACKGROUND: Patients with functional movement disorders also typically have functional somatic symptoms, including pain, fatigue, and sensory disturbance. A potentially unifying mechanism for such symptoms is a failure in processing of sensory inputs. Prepulse inhibition is a neurophysiological method that allows for the study of preconscious somatosensory processing. OBJECTIVE: The objective of this study was to assess prepulse inhibition in patients with functional movement disorders and healthy control subjects. METHODS: We analyzed the effect of a weak electrical stimulus to the index finger (prepulse) on the magnitude of the R2 response of the blink reflex induced by electrical stimuli delivered to the supraorbital nerve in 22 patients with clinically established functional movement disorders and 22 matched controls. Pain, depression, anxiety, and obsessive-compulsive symptoms were assessed using self-rated questionnaires. In addition, in patients we assessed motor symptom severity. RESULTS: Prepulses suppressed the R2 response of the blink reflex in both groups, by 36.4% (standard deviation: 25.6) in patients and by 67.3% (standard deviation: 16.4) in controls. This difference was significant (P < 0.001). There was no significant correlation between motor and nonmotor symptom measures and prepulse inhibition size. CONCLUSIONS: Impaired prepulse inhibition of the blink reflex suggests an abnormal preconscious processing of somatosensory inputs, which can be interpreted within predictive coding accounts of both functional movement disorders and functional somatic syndromes. Our results, along with previous findings of a reduced prepulse inhibition in fibromyalgia syndrome, support a possible unified pathophysiology across functional neurological and somatic syndromes with noteworthy implications for diagnostic classification and development of novel biomarkers and treatments. © 2019 International Parkinson and Movement Disorder Society.
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mrkání fyziologie MeSH
- nervový útlum fyziologie MeSH
- pohybové poruchy patofyziologie MeSH
- prepulsní inhibice fyziologie MeSH
- prsty ruky patofyziologie MeSH
- úleková reakce fyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Spasticita představuje jeden z najznámějších a nejrozšířenějších symptomů poškození centrálního nervového systému. Problém spasticity nelze vytrhávat z kontextu, mnohdy velmi složitého celkové terapie centrální poruchy hybnosti. Zde vyvstává do popředí význam kvalifikované týmové spolupráce, zahrnující fyzioterapeuta a kinesioterapeuta (připadne ergoterapeuta) a dále ošetřujícího neurologa, ev. rehabilitačního lékaře s neurologickou erudicí. V článku se autoři zabývají možnostmi, které při terapii spasticity poskytují prostředky klasické instrumentální fyzikální terapie. Diskutováno je užití impulsoterapie, funkční elektrické stimulace, transkutánní neuronální stimulace (TENS), magnetoterapie, kryoterapie (resp. lokální chladové terapie), termoterapie, sonoterapie, využití tonického vibračního reflexu. Zmíněna je také navazující problematika aplikace ortéz a dlah.
The spasticity represents the most common and the most known symptom of central nervous system lesion. A problem of spasticity could not be divided from context, which is sometimes very complicated one, from the whole management of central movement disorder. In the foreground stands qualified team co-operalion, including the physiotherapeulist and kinesiotherapcutisl (ergotherapeutist respectively) and neurologist and rehahiliíution physician with neurological education. The possibilities providing by the cla.ssic instmmental physical therapy facilities in the spasticity managemenet are described in this paper. Utilisation of impulsotherapy, functional elektrical stimulation, transcutanemis neuronal stimulation (TENS), magnetotherapy, cryotherapy (and local cold therapy), thermotherapy, sonotherapy and tonic reflex using are discussed. There are also mentioned accompanied problems such as ortheses and splints aplication.
OBJECTIVE: Pathophysiology explanations for functional movement disorders often assume a role for emotional hyperarousal. Pupillometry is a validated method for evaluation of emotional arousal by detecting changes in pupil size in response to emotional stimuli. In a case-control study design, we aimed to study objective and subjective emotional arousal using pupillometry and affective ratings. To assess attentional engagement by affective stimuli, we used videooculographic tracking of eye movement patterns (scanpath). METHODS: Twenty-five female patients with functional movement disorders (mean age: 40.9 [SD 12.7] years) and 23 age matched healthy female controls participated in the study. Using infrared high-resolution eye-tracker, both pupil size and eye movement pattern in response to emotionally charged erotic, adventure, threat, victim, and neutral pictures were recorded along with subjective ratings of emotional valence and arousal of the presented pictures. RESULTS: A between-group comparison showed significantly smaller pupil dilation to adventure stimuli compared to neutral stimuli in patients compared to controls (P < 0.004, bootstrap, uncorr., adj. η2 = 0.00). No significant difference in pupillary response to other stimuli and scanpath parameters was found between the groups. Patients rated significantly lower emotional arousal to erotic pictures than controls (P < 0.001, bootstrap, uncorr., adj. η2 = 0.09). CONCLUSION: This study did not find evidence of autonomous or subjective emotional hyperarousal. The mismatch between objective autonomic measures and subjective arousal ratings in patients is of pathophysiological interest and in line with recent findings of impaired interoception in functional movement disorders.
- MeSH
- arousal * fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- emoce fyziologie MeSH
- konverzní poruchy * MeSH
- lidé MeSH
- pozornost MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Fyzioterapie má dnes klíčovou úlohu v multidisciplinárním managementu funkčních poruch hybnosti (FPH). Přes rostoucí počet prací, které svědčí pro její účinnost, zatím chybí doporučení založená na důkazech, jaké techniky by měla zahrnovat. V tomto příspěvku uvádíme obecné postupy i specifické techniky fyzioterapie, které se v léčbě pacientů s FPH osvědčily na základě dosavadních studií a zkušeností předních pracovišť. Fyzioterapie se zaměřuje na práci s abnormální pozorností a abnormálními hybnými vzorci prostřednictvím edukace, přeučování hybných vzorců a samostatnou práci pacienta na režimových a dalších léčebných strategiích.
Physiotherapy has a key role in the multidisciplinary management of patients with functional motor disorder (FMD). Despite growing evidence that physiotherapy is an effective treatment, we still lack evidence-based guidelines on what physiotherapy for FMD should consist of. Here we present recommendations for approach towards patients with FMD and physiotherapy that have been successful in FMD and which are based on existing evidence and experience from leading experts in this field. Physiotherapy should address self-directed attention and abnormal habitual movement patterns through a process of education, movement retraining and self-management strategies.
- Klíčová slova
- Funkční poruchy hybnosti - FPH, automatické a reflexní pohybové vzorce - využití,
- MeSH
- adherence pacienta psychologie MeSH
- anamnéza MeSH
- diagnostické techniky neurologické * trendy využití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- motorické poruchy * diagnóza etiologie terapie MeSH
- neurologické poruchy chůze diagnóza etiologie terapie MeSH
- parkinsonské poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychosomatické poruchy * diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychoterapie metody trendy MeSH
- svalová slabost diagnóza etiologie psychologie MeSH
- tremor etiologie terapie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Funkční poruchy hybnosti (FPH) jsou složitou diagnózou jak pro pacienta, tak pro lékaře. Nejednoznačnost příznaků a jejich složité zařazení často vnáší nejistotu a zatěžuje vztah mezi pacientem a lékařem. Psychosomatický přístup může výrazně přispět k léčbě FPH tím, že rozšíří somatickou úroveň o psychické i sociální faktory stonání a umožní jejich integraci. Tím se mohou pro pacienta zpřístupnit předtím skryté psychosociální souvislosti, které mu brání v uzdravení. Složitost vzniku a udržování FPH vede k myšlence vést léčbu pomocí interdisciplinárního týmu. Uvedeny jsou předběžné zkušenosti švédského týmu s pacienty trpícími funkčními neurologickými poruchami.
Functional movement disorders (FMD) are challenging diagnoses not only for the physician, but also for the patient. The complexity of the symptoms and their complicated classification is usually causing significant uncertainty and is a burden for the relationship between patient and physician. Psychosomatic approach can significantly improve the outcome of FMD by extending the focus from the somatic level only, to psychological and social context, thus accomplishing their integration. This may enable the patient to access psychosocial factors, which may be obstructing the clinical improvement. The complexity of development and maintenance of FMD is leading to the thought of treating the patients by an interdisciplinary health team. Preliminary experience from a Swedish team with functional neurological disorders is being summarized.
- Klíčová slova
- Funkční poruchy hybnosti (FPH),
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- motorické poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychomotorické poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychosomatické a relaxační terapie metody trendy využití MeSH
- psychosomatické lékařství metody trendy MeSH
- týmová péče o pacienty klasifikace trendy využití MeSH
BACKGROUND: Functional movement disorders, a common cause of neurological disabilities, can occur with heterogeneous motor manifestations including functional weakness. However, the underlying mechanisms related to brain function and connectivity are unknown. OBJECTIVE: To identify brain connectivity alterations related to functional weakness we assessed network centrality changes in a group of patients with heterogeneous motor manifestations using task-free functional MRI in combination with different network centrality approaches. METHODS: Task-free functional MRI was performed in 48 patients with heterogeneous motor manifestations including 28 patients showing functional weakness and 65 age- and sex-matched healthy controls. Functional connectivity differences were assessed using different network centrality approaches, i.e. global correlation, eigenvector centrality, and intrinsic connectivity. Motor symptom severity was assessed using The Simplified Functional Movement Disorders Rating Scale and correlated with network centrality. RESULTS: Comparing patients with and without functional weakness showed significant network centrality differences in the left temporoparietal junction and precuneus. Patients with functional weakness showed increased centrality in the same anatomical regions when comparing functional weakness with healthy controls. Moreover, in the same regions, patients with functional weakness showed a positive correlation between motor symptom severity and network centrality. This correlation was shown to be specific to functional weakness with an interaction analysis, confirming a significant difference between patients with and without functional weakness. CONCLUSIONS: We identified the temporoparietal junction and precuneus as key regions involved in brain connectivity alterations related to functional weakness. We propose that both regions may be promising targets for phenotype-specific non-invasive brain stimulation.
