IGF 1 Dotaz Zobrazit nápovědu
Východisko. Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je častá endokrinopatie žen v reprodukčním věku. Etiopa - togeneze tohoto stavu je multifaktoriální a je stále diskutována. Zvažuje se možnost poruchy intraovariálního IGF systému s vlivem na zrání folikulů v ovariích. Cílem naší práce bylo zjistit u žen s PCOS a zdravých probandek vliv podávání orálního kontraceptiva obsahujícího nízkoandrogenní progestin na IGF systém. Metody a výsledky. Celkem jsme vyšetřili 14 pacientek a 7 zdravých kontrol, které splňovaly diagnostická kritéria PCOS. Všichni probandi byli vyšetřeni před a po 6měsíčním podávání monofázické estrogen-progestagenové kontracepčí terapie s obsahem 35 mg ethinylstradiolu/den a 250 mg nízkoandrogenního progestinu norgestimátu/den. U pacientek s PCOS došlo v souvislosti s léčbou k mírnému vzestupu bazální inzulinémie (16,3±4,8 vs. 20,8± 4,8 mU.l -1 , p<0,05). Hodnota IGF-1 v séru nebyla ovlivněna (230±70 vs. 235±112 pg.ml -1 , NS) koncentrace IGFBP-1 v séru se významně zvýšila (46,3±24,1 vs. 75,6±24,0 pg.ml -1 , p<0,001). U zdravých žen se rovněž mírně zvýšila inzulinémie 15,9±4,0 vs. 18,4±4,0 mU.l -1 , p<0,05). Sérová koncentrace IGF-1 výrazně stoupla (140±65 vs. 241± 89 pg.ml -1 , p<0,001). IGFBP-1 se rovněž zvýšila (45,0±19,9 vs. 80,0±15,6 pg.ml -1 , p<0,001). Vliv hormonální antikoncepce na sledované parametry jsme sledovali pomocí Wilcoxonova testu. Zatímco zvýšení BP-1 bylo významné u obou skupin, zvýšení IGF-1 bylo významné pouze u zdravých kontrol. Závěry. U obou skupin intervenovaných žen jsme pozorovali zvýšení IGFBP-1. U žen s PCOS jsme pozorovali již před léčbou vyšší hodnoty IGF-1 v séru a léčba je neovlivní, u zdravých žen došlo naopak k jejich zvýšení. Objasnění tohoto jevu bude cílem naší další práce.
Background. Polycystic ovary syndrome (PCOS) represents a frequent endocrinopathy among fertile women. Ethiopathogenesis of the syndrome is multifactorial and it is a subject of scientific discussions. Considered is the possibility of intraovarial IGF system disorder affecting maturation of ovarial folicles. The aim of our work was to determine effects of peroral contraceptives with low-androgen progestin on IGF system in PCOS patients and healthy woman controls. Methods and Results. 14 patients fulfilling diagnostic criteria of PCOS and 7 healthy controls were included into the study. All persons were examined before and after six months lasting administration of monophasic estrogen- -progesteron contraceptive therapy with 35 mg of ethinylestradiol per day and 250 mg of low-androgen progestin norgestimate per day. In PCOS patients low increase of basal insulinemia levels occurred (16.3±4.8 vs. 20.8± 4.8 mU.l -1 , p<0.05). IGF-1 serum levels were not influenced (230±70 vs. 235±112 pg.ml -1 , n.s.). IGFBP-1 serum concentration significantly increased (46.3±24.1 vs. 75.6±24.0 pg.ml -1 , p<0.001). Insulinemia in healthy women also slightly increased (15.9±4.0 vs. 18.4±4.0 pg.ml -1 , p<0.05). IGF-1 serum concentration significantly increased (140±65 vs. 241±89 pg.ml -1 , p<0.001). IGFBP-1 was also higher (45.0±19.19 vs. 80.0±15.6 pg.ml -1 , p<0.001). Influence of the hormonal contraception on the followed parameters was estimated using Wilcoxon’s test. While BP-1 increase was significant in both groups, the increase of IGF-1 was significant only in healthy controls. Conclusions. Increased levels of IGFBP-1 were found in both studied groups of women. Women with PCOS had higher serum levels of IGF-1 before the therapy and the treatment did not influence it. Contrary to it, in healthy women the increased value was observed. Explanation of that finding will become the aim of our next study.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ethinylestradiol aplikace a dávkování MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I krev MeSH
- klinické laboratorní techniky metody statistika a číselné údaje MeSH
- kontraceptiva orální kombinovaná MeSH
- lidé MeSH
- syndrom polycystických ovarií diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- imunoradiometrická analýza MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I fyziologie krev sekrece MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- referenční hodnoty MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Inzulinu podobný růstový faktor – I (IGF-I) patří mezi nejdůležitější růstové faktory. Je významný svojí aktivitou mitogenní i metabolickou. Kromě toho, že zaujímá centrální úlohu v regulaci buněčného růstu, je důležitým komplementárním faktorem i v řadě metabolických pochodů. Jeho fyziologická úloha se intenzivně zkoumá. Stanovení jeho sérových koncentrací se užívá diagnosticky i k monitorování léčby některých chorob. Rekombinantní lidský IGF-I je v určitých indikacích podáván i léčebně. Článek podává souhrnnou informaci o všech těchto aspektech.
Insulin-like growth factor – I (IGF-I) is one of the most important growth factors because of its significant mitogenic as well as metabolic effects. IGF-I is thought to play a central role in the regulation of cell growth and proliferation. At the same time it plays important complementary role in a number of metabolic processes. Its physiological effects are intensively studied. The assessment of its serum levels is used in the diagnosis and treatment as well as monitoring of some disorders. Human recombinant IGF-I is also employed in the treatment of some particular disorders. The paper gives overall information about all these aspects.
- MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I nedostatek terapeutické užití MeSH
- inzulinová rezistence MeSH
- lidé MeSH
- nemoci endokrinního systému diagnóza MeSH
- růstový hormon nedostatek MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- apoptóza účinky záření MeSH
- diabetická retinopatie farmakoterapie imunologie patofyziologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I nedostatek terapeutické užití MeSH
- potkani Wistar MeSH
- retina cytologie enzymologie imunologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- MeSH
- endokrinologie metody MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I diagnostické užití MeSH
- růstový hormon krev nedostatek MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východisko. Ve skupině pacientek (n=20, věk 15–20 let) léčených dlouhodobě nízkými dávkami prednisonu (< 0,3 mg/kg/den) byl analyzován vztah některých steroidů, SHBG, růstového hormonu, IGF-1 a IGF BP-3 k poruchám glycidového metabolizmu (vstupní data). Kontrolní vyšetření bylo provedeno po 6 měsících, kdy byl podáván navíc metformin (M) v dávce 1000 mg/den (blíže v 6). Metody a výsledky. Při vstupním vyšetření byly zjištěny snížené hodnoty DHEAS i DHEA, při kontrole se pouze hodnota DHEAS upravila. Hladina obou nadledvinových androgenů korelovala s dávkou prednisonu (r -0,7621, -0,7685) DHEAS i DHEA korelovaly s ukazateli účinnosti inzulínu, a to jak při vstupním vyšetření (ITT 4–15 , r +0,4452, +0,4453), tak při kontrole po 6 měsících léčby M (ITT 4–15 , r +0,7549, +0,6073). Hodnoty testosteronu (T) i dihydrotestosteronu (DHT) se pohybovaly při vstupním i kontrolním vyšetření v referenčním pásmu. Při nízkých hodnotách SHBG jsme nacházeli vysokou frakci volných androgenů (FAI), a to i po poklesu inzulinorezistence na konci studie. Index volných androgenů, testosteron i dihydrotestosteron vykazovaly závažné vztahy ke zjištěným poruchám glykoregulace i účinnosti inzulínu v kontrolním období: T a FAI korelovaly s inzulinémií (+0,6005, +0,5560), s HOMA IR (+0,5380, +0,5269), s poměrem inzulín/glykémie (pouze T: +0,5261) a zejména s glykémií nalačno (+0,9268, +0,9025) i její plochou pod křivkou (+0,6792, +0,7143). DHT koreloval s C peptidem nalačno i plochou pod křivkou (+0,7921, +0,7143), SHBG s glykémií nalačno i plochou pod křivkou (-0,6519, -0,5868). S ukazateli inzulinorezistence korelovaly IGF-1 a IGF BP3: při vstupu IGF BP-3 s HOMA IR (+0,5002) a s poměrem inzulín/glykémie (+0,4860), v kontrolním období vedle těchto korelací se prokázaly i vztahy HOMA IR k IGF-1 (+0,5412) i k jeho volné frakci (+0,5059, posuzované podle poměru IGF-1/IGFBP-3). Volná frakce IGF-1 korelovala i s poměrem inzulín/glykémie (+0,5716). Hodnoty růstového hormonu se v kontrolním období po léčbě metforminem zvýšily nalačno i po stimulaci argininem. Korelace k ukazatelům glycidového metabolizmu jsme neprokázali. Závěry. Studie přinesla řadu původních poznatků o roli nadledvinových i gonadálních androgenů, SHBG, IGF-1 a IGFBP-3 při vzniku poruch glycidového metabolizmu během dlouhodobé léčby nízkými dávkami prednisonu. Na základě zjištěných výsledků lze soudit, že bez úpravy nízkých hladin nadledvinových androgenů a SHBG, resp. vysokých hodnot volných androgenů, nebude možné zcela upravit poruchy metabolizmu glukózy doprovázející léčbu glukokortikoidy.
Background. The relationships between selected steroids, SHBG, growth hormone, IGF-1, IGF BP-3 and indicators of glucose metabolism were studied in the group of 20 female patients (15–20 yrs) on long-term treatment with low prednison doses (<0.3 mg/kg/day) (baseline phase) and after adding 1000 mg of metformin per day for following 6 months to improve impaired glucose metabolism (control phase). Methods and Results. Lower basal DHEAS and DHEA (DHEA/S) levels were found as compared with reference values. Only DHEAS level returned into the reference range after the treatment with metformin. Decrease of DHEA/S depended on the doses (DHEAS -0.7621, DHEA -0.7685). Positive correlations between DHEA/S and of the results insulin tolerance were found as at the baseline (+0.4452, resp. +0.4455) as well as in the control period after the metformin administration (+0.7549, resp. +0.6073). Testosterone (T) and dihydrotestosteronu (DHT) values were within the reference range during the whole study. Due to very low SHBG levels higher free androgen index (FAI) was recorded in more than half of the patients. Significant relationships were revealed between former gonadal androgens and indicators of glucose metabolism deterioration at the control phase: T correlated: with fasting insulin (+0.6005), with HOMA IR (+0.5380), with insulin/glucose (+0.5261), with fasting glucose (+0.9268), with AUC glucose (+0.6792), FAI: with fasting insulin (+0.5560), with HOMA IR (+0.5269), with fasting glucose (+0.9025), with AUC glucose (+0.7143), DHT: with fasting C peptide (+0.7921), with AUC C peptide (+0.7143). SHBG correlated: with fasting glucose (-0.6519), and with AUC glucose (-0.5868). The tendency of GH to lower, and IGF-1, IGF BP-3 to higher values at the baseline changed at the control phase: fasting and AUC value of GH increased (signif.), while were IGF-1 (nonsignif.) and IGF BP-3 (signif.) levels decreased. Surprisingly, no correlation was observed between GH and parameters of glucose metabolism. Contrary to GH, baseline IGFBP-3 values correlated: with HOMA IR (+0.5002), with insulin/glucose (+0.4860). The same relationships were found between AUC IGF BP-3 (+0.5676, +0.5559), IGF-1 (HOMA IR only +0.5412), IGF-1/IGF BP-3 (+0.5059, +0.5716) and parameters of insulin sensitivity (HOMA IR , insulin/glucose) in the control period. For the first time negative correlations between IGF-1, IGF-1 AUC, IGF BP-3, IGF-1/IGF BP-3 and somatostatin blood levels were discovered at the control phase. Conclusions. The study brought a number of new information about the importance of the „non-classical“ glucoregulatory hormones in impairment of glucose metabolism, during long-term administration of low prednison (89) doses. The results suggest, that without normalisation of low DHEA/S, SHBG and high FAI levels it would not be possible to correct glucose metabolism properly in patients with long-term glucocorticoid therapy.
Východisko. Systém IGF-I a jeho vazebných proteinů má četné biologické funkce včetně regulace glukózového metabolizmu. Cílem studie bylo charakterizovat změny jeho sérových koncentrací u obézních pacientů a u diabetiků 1. a 2. typu. Metody a výsledky. Vyšetřili jsme 21 obézních pacientů, 13 diabetiků 2. typu, 22 diabetiků 1. typu a 16 věkově srovnatelných zdravých kontrol. Pacienti byli vyšetřeni ráno nalačno klinicky a byly stanoveny sérové koncentrace IGF-I, free-IGF-I, IGFBP-1, -2, -3 a 6, inzulínu, C-peptidu a glukózy. U obézních pacientů jsme prokázali snížení sérových koncentrací IGF-I (p<0,05), free-IGF-I (p<0,05), IGFBP-1 (p<0,01) a IGFBP-3 (p<0,05). Diabetes 2. typu byl spojen s poklesem sérových koncentrací IGF-I (p<0,05) a IGFBP-2 (p<0,05). Diabetes mellitus 1. typu pak byl charakterizován poklesem sérových koncentrací IGF-I (p<0,05), free-IGF-I (p<0,01) a IGFBP-3 (p<0,01) a vzestupem koncentrací IGFBP-1 (p<0,01). Pacienti s diabetes mellitus 2. typu vykazovali oproti pacientům s prostou obezitou snížení sérových koncentrací IGFBP-2 a zvýšení koncentrací IGFBP-1 a IGFBP-6. Závěry. Studie charakterizovala změny v systému IGF-I a jeho vazebných proteinů u zkoumaných skupin pacientů, které svědčí pro aktivní účast tohoto systému v regulaci metabolizmu glycidů.
Background. The system of IGF-I and its binding proteins is a complex system with many physiological functions including metabolic regulations. Present study was aimed to describe changes of its particular components in patients with type 1 and type 2 diabetic patients and patients with obesity. Methods and Results. We examined 21 patients with obesity, 13 patients with type 2 and 22 with type 1 diabetes in comparison with 16 age matched healthy controls. We performed clinical examination and estimation of serum concentrations of IGF-I, free-IGF-I, IGFBP-1, -2, -3 and -6, insulin, C-peptide and fasting glucose. Patients with obesity featured by decreased IGF-I (p<0.05), free-IGF-I (p<0.05), IGFBP-1 (p<0.01) and IGFBP-3 (p<0.05) serum levels. Type 2 diabetes were associated with a decline of IGF-I (p<0.05) and IGFBP-2 (p<0.05) serum levels. Type 1 diabetes was characterised by typical decrease in IGF-I (p<0.05), free-IGF-I (p<0.01) and IGFBP-3 (p<0.01) serum levels as well as by increase in IGFBP-1 (p<0.01) serum levels. Type 2 diabetic patients had lover IGFBP-2 and higher IGFBP-1 and IGFBP-6 levels than obese subjects. Conclusions. The study showed a changes in the system of IGF-1 and its binding proteins associated with studied metabolic diseases that confirm active participations of this system in carbohydrate metabolism regulation.
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu diagnóza etiologie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu diagnóza etiologie MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- glukosa metabolismus MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I krev MeSH
- klinické laboratorní techniky metody statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- cystická fibróza etiologie MeSH
- dítě MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I fyziologie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- nádory etiologie MeSH
- poruchy růstu etiologie klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH