Perfluorinated compounds (PFCs) contamination of soil has attracted global attention in recent years but influences of PFCs on microorganisms in the soil environment have not been fully described. In this study, the effects of perfluorooctane sulphonate (PFOS) and perfluoroctanoic acid (PFOA) on bacterial communities were determined by Illumina Miseq sequencing and Illumina Hiseq Xten. The stimulation of PFCs pollutants on soil bacterial richness and community diversity were observed. Sequencing information indicated that Proteobacteria, Acidobacteria, Actinobacteria, Chloroflexi, Firmicutes, and Gemmatimonadetes were the dominant bacterial phyla. Two genera, Bacillus and Sphingomonas, exhibited adverse responses toward PFCs pollution. Carbohydrate-active enzymes (CAZy), Kyoto Encyclopedia of Genes and Genomes (KEGG) and NCBI databases were used to elucidate the proteins and function action of soil microbial to PFCs pollution. Pathways such as Carbohydrate metabolism, Global and overview maps and Membrane transport in the soil microbes were affected by PFCs stress. CAZy analysis revealed that glycosyl transferases (GTs) in PFCs-polluted soils showed more active, while glycoside hydrolases (GHs) were inhibited severely.

• MeSH
• fluorokarbony MeSH
• kyseliny alkansulfonové * MeSH
• látky znečišťující půdu * analýza   toxicita   MeSH
• mikrobiota * MeSH
• půda MeSH
• půdní mikrobiologie MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Perflorochemicals (PFCs), among which are the most commonly detected perfluorooctanesulfonic acid (PFOS) and perfluorooctanoic acid (PFOA), are persistent emergent contaminants of concern in recent times. These compounds have been reported for their cytotoxicity, genotoxicity, carcinogenicity, immunotoxicity, and developmental toxicities. Meanwhile, they have been detected in diverse matrices such as soil, sediment, and, surprisingly, in serum and even breastmilk. Worrisomely, these compounds are detected in drinking water across the globe, aquaculture water, and other surface waters. Thus, it was important to appraise the studies conducted on PFOS and PFOA to provide an overview of the environmental status of contamination regarding them. The present review article sought to provide insights into the occurrence patterns and ecotoxic effects of both pollutants in the water ecosystems within five continents of the world. Based on the information gathered in this article, the ∑PFOS concentration (ng/L) within the five continents is in the order Europe > Asia > Africa > North America > South America, while the ∑PFOA level (ng/L) is in the order Europe > Asia > South America > Africa > North America. The study also investigated the previous works that have been conducted regarding the diverse elimination technologies employed for the removal of these pollutants from the aqueous environments, with plasma combined with surfactant process being the most efficient. Generally, studies on PFOS/PFOA are still scanty when compared to those on pharmaceuticals and personal care products (PPCPs), especially in North America. The information gathered in this study could be useful in establishing thresholds of PFOA and PFOS environmental levels and be adopted by appropriate authorities as safety guidelines.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Perfluoralkylated substances (PFASs) are persistent and bioaccumulative environmental contaminants. They are included on the list of emergent compounds monitored in the frame of HBM4EU project. OBJECTIVES: To analyze PFASs levels in human milk samples collected in the period 2006 through 2017, to follow their time trends, to assess the PFASs exposure in breastfed infants, to calculate the daily intake of PFASs and to compare it with the tolerable daily/weekly) intakes and to quantify risk from exposure using the hazard quotient and hazard index approach. MATERIAL AND METHODS: A broad spectrum of PFASs were analyzed by means of UHPLC-MS/MS in primipara human milk samples collected in four consecutive time periods 2006, 2010/11, 2014, and 2017; N = 46, 183, 164 and 232, respectively. Mothers living in urban and suburban residences were recruited after their delivery at maternity hospitals, and milk samples were taken within 2 and 8 weeks after delivery. The questionnaire was focused on possible sources of exposure, dietary habits and lifestyle. RESULTS: Only perfluorooctane sulfonate (PFOS) and perfluorooctanoid acid PFOA (in 2017, also perfluorononanoic acid (PFNA)) were quantified in more than 90% of analyzed human milk samples. In all sampling periods, the levels of PFOA were higher than those of PFOS (p < 0.05). A significant downward temporal trend (p < 0.001) was observed for both PFOA and PFOS levels. The median concentrations in sampling years 2006, 2010/11, 2014, and 2017 were 0.075, 0.059, 0.035, and 0.023 ng/mL for PFOA and 0.045, 0.031, 0.029, and 0.020 ng/mL for PFOS, respectively. In 2017, PFNA was also quantified in 99% of samples with the median concentration of 0.007 ng/mL. The levels of PFASs correlated with maternal sea fish consumption. No maternal age-related relationship was observed. Using the tolerably daily intake (TDI) values for PFOS and PFOA set by the European Food Safety Authority (EFSA) in 2008, the calculated daily intakes from breastfeeding were clearly below these limits. Using the new, more conservative EFSA Provisional Tolerably Weekly Intake (PTWI) values set in 2018, we demonstrated a considerable exceedance of PTWI, with a hazard index above 1. CONCLUSION: Significant time-related decreasing trends in the PFOS and PFOA levels in human milk were observed. Nevertheless, the body burden of infants from breastfeeding might pose an enhanced health risk to infants when the current PTWI values are applied. These findings strongly support the present EU efforts to phase out PFOA, its salts and PFOA related compounds. Since PFOS exposure there has still been widely detected despite PFOS usage reduction measures, the major exposure routes should be further monitored and, if possible, eliminated.

• MeSH
• biologický monitoring MeSH
• fluorokarbony * analýza   MeSH
• kapryláty analýza   MeSH
• kojenec MeSH
• kyseliny alkansulfonové * analýza   MeSH
• látky znečišťující životní prostředí * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko chemie   MeSH
• tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
• těhotenství MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Perfluorooctane sulfonate (PFOS) and perfluorooctanoic acid (PFOA) have become emerging persistent organic pollutants (POPs), but their health effects on humans remain controversial because of contradictory experimental and epidemiological studies. In this study, we used three-dimensional quantitative structure–activity relationship (3D-QSAR) method by applying Surflex-dock to study and compare the binding modes between PFOS, PFOA and eight other endocrine disrupting chemicals, and human estrogen receptor (hER?), human androgen receptor (hAR) and human thyroid receptor (hTRß). Molecular docking and hydrogen bond studies indicated that PFOS and PFOA had high affinity potency toward hER?, hAR and hTRß due to low free binding energies, while the highest value was obtained toward hTRß. This means that PFOS and PFOA might have more disrupting effects on thyroid than on estrogen and androgen receptors. Hydrogen bonding interactions revealed that Met313 in hTRß might act as the critical amino acid residue in the binding of ligand–receptor complex, which would provide an explanation for the interaction mechanisms. Our results provide an important reference and direction for the interaction mode and mechanism study between PFOS/PFOA and human endocrine systems.

• MeSH
• endokrinní disruptory MeSH
• fluorované uhlovodíky MeSH
• karcinogeny životního prostředí MeSH
• látky znečišťující životní prostředí MeSH
• nemoci endokrinního systému chemicky indukované   MeSH
• receptory aromatických uhlovodíků MeSH
• receptory pro estrogeny MeSH
• stereoizomerie MeSH
• vztahy mezi strukturou a aktivitou MeSH

Otevřené foramen ovale (PFO) je častým nálezem v dospělosti. Jako cesta pro paradoxní systémovou embolizaci se různým způsobem podílí na patofyziologii některých onemocnění. Katetrizační uzávěr, který je bezpečný a efektivní, se po vyloučení jiných známých příčin indikuje nejčastěji u cévní mozkové příhody, provádí se ale i jako sekundární prevence dekompresní nemoci, systémových embolizací do jiných orgánů a v dalších indikacích. Diagnóza kryptogenní cévní mozkové příhody (CMP) či tranzitorní ischemické ataky (TIA) by tak měla být stanovena teprve po vyloučení klasických rizik včetně paradoxní embolizace při PFO, defektu septa síní či plicních zkratů. Výsledky multicentrických randomizovaných projektů porovnávajících farmakologickou léčbu a katetrizační uzávěr PFO u pacientů s CMP/TIA se očekávají v roce 2011.

Patent foramen ovale (PFO) is a common finding in the adult population. As it serves as a potential pathway for paradoxical systemic embolisation, it plays a pathophysiological role in various diseases. After exclusion of other known causes, catheter closure is a safe and effective procedure indicated most frequently in stroke patients, although it can also be used in secondary prevention of decompression illness, systemic embolisation into other organs etc. Therefore, the final diagnosis of cryptogennic stroke or TIA should be done only when the traditional risk factors, such as paradoxical embolisation in PFO, atrial septal defect or pulmonary shunts have been excluded. The results of multicentre randomized trials comparing pharmacological and catheterbased PFO treatment in stroke/TIA patients should be available during 2011.

• Klíčová slova
• otevřené foramen ovale,
• MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   MeSH
• foramen ovale apertum diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• paradoxní embolie etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• srdeční katetrizace metody   využití   MeSH
• tranzitorní ischemická ataka etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Otevřené foramen ovale (PFO) je běžným nálezem u zdravých osob, jeho výskyt je vyšší u pacientů s prodělanou kryptogenní mozkovou příhodou. U některých pacientů lze předpokládat roli PFO při jeho vzniku cestou paradoxní embolizace. Pro průkaz PFO a pravolevého zkratu přes síňovou přepážku zůstává zlatým standardem jícnová echokardiografie. Není známo, zda uzávěr PFO je účinný v prevenci recidivy po kryptogenní CMP. Observační studie svědčí pro benefit uzávěru, tři randomizované studie – všeobecně – neprokázaly rozdíl oproti medikamentózní léčbě. Uvádíme naše zkušenosti a indikační kritéria intervenčního uzávěru PFO.

Patent foramen ovale (PFO) is a common finding in healthy persons. The prevalence of PFO is increased in patients with a cryptogenic stroke. The role of PFO is supposed in ethiology of paradoxical embolisation in some patients. Transesophageal echocardiography remains a gold standard for detection of PFO and right-to-left shunt. It is unknown whether closure of PFO is effective in the prevention of recurrent stroke after a cryptogenic ischemic stroke. Observational studies have suggested that closure is associated with a benefit. In generally three randomized trials failed to show the superiority of closure over medical therapy alone. This article gives our experience and our indication criteria for PFO closure.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * etiologie   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie transezofageální MeSH
• echokardiografie MeSH
• foramen ovale apertum * diagnóza   chirurgie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• sekundární prevence MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• defekty septa síní MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• foramen ovale apertum * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• tromboembolie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH

• MeSH
• embolie etiologie   komplikace   MeSH
• foramen ovale apertum * komplikace   chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Autoři prezentují současně dostupné informace týkající se alergických reakcí po katetrizačním uzávěru defektů síňového septa. Popisují patogenezi reakce, možné typy nežádoucích alergických komplikací a jejich management.

The authors present currently available information regarding allergic reactions after catheter closure of atrial septal defects. The pathogenesis of the reaction, possible types of undesirable allergic complications and their management are described.

• MeSH
• alergie diagnóza   etiologie   MeSH
• anafylaxe etiologie   komplikace   MeSH
• defekty septa síní chirurgie   terapie   MeSH
• foramen ovale apertum chirurgie   terapie   MeSH
• kontaktní dermatitida etiologie   komplikace   MeSH
• Kounisův syndrom etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• migréna etiologie   komplikace   MeSH
• nikl * škodlivé účinky   MeSH
• protézy a implantáty škodlivé účinky   MeSH
• septální okluder * škodlivé účinky   MeSH
• srdeční tamponáda etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• vstřebatelné implantáty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Tato studie hodnotí použitelnost transtorakální echokardiografie (TTE) jako screeningové metody k detekci aneurysmatu septa síní na souboru pacientů vyšetřených v období jednoho roku. Metodika: V období od ledna 2019 do ledna 2020 bylo ambulantně echokardiograficky vyšetřeno 769 pacientů. U 87 % z těchto pacientů s dobrou nebo velmi dobrou vyšetřitelností byla posouzena přítomnost aneurysmatu septa síní (ASA). Pokud bylo nalezeno ASA a pacient projevil zájem, byla provedena kontrastní transtorakální echokardiografie (CTTE). Výsledky: Nalezli jsme 80 pacientů s ASA, z nichž 37 podstoupilo kontrastní vyšetření. 34 z nich bylo pozitivních na přítomnost pravolevého zkratu. Kolem 18 % pacientů s ASA mělo symptomy z možné nebo z pravděpodobné kardioembolizace. Ti, jejichž symptomy byly suspektní z kardioembolizace, byli léčeni protidestičkovými léky (n = 6) nebo implantací okludéru a protidestičkovou léčbou (n = 2). Závěry: Dle této studie je prevalence ASA kolem 10 % v běžné kardiologické populaci. Podíl intrakardiálních zkratů na úrovni septa síní ve skupině pacientů s ASA byl téměř 90 %. V našem vzorku pacientů s ASA bylo kolem 18 % pacientů se symptomy z možné nebo pravděpodobné paradoxní embolizace. Na základě těchto výsledků doporučujeme zhodnotit přítomnost ASA během každého echokardiografického vyšetření a u každého pacienta s ASA provést nějakou formu kontrastního vyšetření. Všichni symptomatičtí pacienti by měli podstoupit transezofageální echokardiografii (TEE) a kontrastní transezofageální echokardiografii (CTEE).

Aims: This study evaluates the usage of TTE as a screening method to detect ASA as is demonstrated on the population of patients examined within the period of one year. Methods: From January 2019 to January 2020, 769 patients underwent TTE on outpatient basis. 87% of these with either good or very good image quality were analyzed for the presence of ASA. In the presence of ASA, and in the case of patient's interest, CTTE was performed. Results: We have identified 80 patients with ASA out of which 37 underwent contrast examination. 34 of these were positive for the presence of R-L shunt. Around 18% of patients with ASA exhibited symptoms, which were likely or possibly of embolic origin. Those, whose symptoms were suspicious of cardioembolism were treated with antiplatelet medication (n = 6) or PFO occluder together with antiplatelet medication (n = 2). Conclusion: According to this study the prevalence of ASA is around 10% in the general cardiologist's population. The proportion of interatrial shunting, detected by CTTE, in the group of patients with ASA was nearly 90%, which is significantly higher than in most of the works published to date. The percentage of patients with possible or probable cardioembolic symptoms was around 18%. On the basis of these results we suggest to assess the presence of ASA during every echocardiographic examination and to perform some form of contrast examination in all patients with ASA. All symptomatic patients should undergo TEE-CTEE.

• Klíčová slova
• kardioembolizace, intrakardiální zkrat,
• MeSH
• aneurysma * diagnostické zobrazování   komplikace   patologie   MeSH
• defekty septa síní diagnostické zobrazování   komplikace   patologie   MeSH
• duální protidestičková léčba MeSH
• echokardiografie * metody   MeSH
• embolie farmakoterapie   terapie   MeSH
• foramen ovale apertum diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdečních chlopní MeSH
• septální okluder MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH