Practice Dotaz Zobrazit nápovědu

Přesná shoda Sémantické

Shrnujeme závěry doporučení pro léčbu glomerulonefritidy, která byla vytvořena předními světovými odborníky na poli glomerulonefritidy pod záštitou KDIGO (Kidney Disease Improving Global Outcomes). Je to dosud nejvýznamnější rozbor publikovaných léčebných studií na téma imunosuprese u glomerulonefritid. V rozboru KDIGO je předloženo celkem 167 postupů u následujících forem glomerulopatií: nefrotický syndrom dětí reagující na steroidy; nefrotický syndrom dětí na steroidy rezistentní; nefrotický syndrom s minimálními změnami u dospělých; idiopatická fokálně-segmentární glomeruloskleróza u dospělých; idiopatická membranózní glomerulonefritida; idiopatická membranózně proliferativní glomerulonefritida; glomerulonefritida se vztahem k infekci; IgA nefropatie; nefritida při Henochově-Schönleinově purpuře; lupusová nefritida; fokální a segmentární nekrotizující glomerulonefritida („pauci immune“) a glomerulonefritida s protilátkami proti bazální membráně glomerulů. V práci upozorňujeme na trendy ve vývoji názorů na tuto problematiku v posledním desetiletí.

We summarize recommendations for glomerulonephritis treatment, established by internationally recognized experts in the field and sponsored by KDIGO (Kidney Disease Improving Global Outcomes). Up till now, the KDIGO review has been the most prestigious analysis of therapeutic trials on immunosuppressive treatment of glomerulonephritides. The 167 recommendations addresses the following forms of glomerulopathies: steroid-sensitive nephrotic syndrome and steroid resistant nephrotic syndrome in children; minimal change disease and idiopathic focal segmental glomerulosclerosis in children and adults; idiopathic membranous nephropathy; idiopathic membranoproliferative glomerulonephritis; glomerulonephritis associated with infection; immunoglobulin A nephropathy and Henoch-Schönlein purpura nephritis; lupus nephritis; pauci-immune focal and segmental necrotizing glomerulonephritis; and anti--glomerular basement membrane antibody glomerulonephritis. We focuse our attention on progress in this topic in the last decade.

Článek online

Evidence based practice v klinické logopedii
[Evidence-based Practice in speech and language pathology]

... Evidence based practice (EBP, praxe založená na důkazech) označuje přístup, který při klinickém rozhodování The steps for implementation in practice include asking clinical questions related to a specific problem ...

Hlaváčová, Simona
Autor Autorita Soukromá klinika LOGO s.r.o., Brno

Listy klinické logopedie. 2021 ; 5 (2) : 22-29. [pub] 20211214

ISSN 2570-6179
Medvik
Zdroj

Evidence based practice (EBP, praxe založená na důkazech) označuje přístup, který při klinickém rozhodování o konkrétní péči o pacienta využívá nejlepších vědeckých poznatků (důkazů), klinických zkušeností odborníka a preferencí a hodnot pacienta. Vhodná integrace těchto tří oblastí vede dle myšlenky EBP k ideálnímu dopadu na klinický výsledek a kvalitu života pacienta. Mezi konkrétními kroky jeho implikace do praxe patří položení klinické otázky týkající se konkrétního problému, vyhledání nejlepšího důkazu, zhodnocení kvality daného důkazu (jeho validity, dopadu a použitelnosti), aplikace do praxe a následné zhodnocení dopadu s případnou modifikací přístupu. Při práci s vědeckými poznatky je mimo jiné potřebná dobrá znalost formulace otázek prostřednictvím systému PICO a povědomí o hierarchii důkazů. Implementace EBP do praxe klinického logopeda se setkává s několika překážkami, mezi které může patřit špatná dostupnost zdrojů, nesprávné chápání EBP, organizační problémy, ale také přetrvávající konzervativní přístupy v rámci tradiční péče a odmítání možných změn zažitých každodenní praxí. Na základě zkušeností s aplikací EBP v jiných oborech zdravotnictví však lze jeho pozitivní dopad očekávat i v oboru klinické logopedie. Mezi důsledky aplikace EBP může patřit zvýšení míry motivace u pacienta a jeho rodiny, usnadnění komunikace s odborníky z jiných oborů, navýšení efektivity terapie a tím snížení počtu terapií potřebných u konkrétního pacienta, zjednodušení komunikace se zaměstnavateli a pojišťovnami nebo zkvalitnění odborné advokacie oboru.

EBP is an approach that uses the best scientific evidence, the clinical experience of the professional, and the preferences and values of the patient in treatment. Appropriate integration of these three areas of EBP leads to an ideal impact on the clinical result and quality of life of the patient. The steps for implementation in practice include asking clinical questions related to a specific problem, seeking the best evidence, assessing the quality of the evidence (validity, impact, usability), the application to practice, assessing the quality of impact and modification of the process. Knowledge of the PICO system and the hierarchy of evidence is essential when working with the scientific results. There are some limitations when implementing EBP in the practice of a Speech Therapist: unavailability of sources, incorrect understanding of EBP, organisational problems, conservative approach, and refusing to accept changes to everyday practice. Other medical fields have experienced a positive impact when using EBP, so we can expect the same in Speech Therapy. Examples of the positive impact of EBP include the increased motivation of the patient and his/her family, ease of communication with other medical professionals, greater effectivity of therapy, reducing the need for more therapy sessions, effective communication with employers and insurance companies and better advocacy of the field.