Zhodnotit přínos a význam klidové a zátěžové echokardiografie pro dlouhodobé monitorování kardiotoxicity léčby antracykliny. Stanovit algoritmus pro monitorování.; To assess the role of rest and exercise echocardiography in the prediction and diagnosis of early and late carditoxicity of antracycline chemotherapy.

• MeSH
• doxorubicin škodlivé účinky   toxicita   terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie využití   metody   MeSH
• farmakoterapie MeSH
• funkce levé komory srdeční účinky léků   MeSH
• nádory terapie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• srdeční selhání MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• onkologie
• farmacie a farmakologie
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• patologie MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Habanec, Boris, 1931- Autorita

Jaterní cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště vedoucí k poruše funkce jater. Portální hypertenze a následný vznik jícnových varixů jsou častou komplikací jaterní cirhózy a příčinou úmrtnosti u pacientů s jaterní cirhózou. Těhotenství u žen s jaterní cirhózou je vzácné, incidence je přibližně 1 z 5 950 těhotenství. Důvodem je především hepatocelulární poškození a doprovodná změna metabolismu pohlavních hormonů. Přes všechny tyto faktory mohou ale ženy s jaterní cirhózou otěhotnět. Těhotenství je úspěšné u většiny pacientek s chronickým onemocněním jater, ale u pacientek s dekompenzovanou jaterní cirhózou můžeme očekávat vysokou míru komplikací. Portální hypertenze spojená s těhotenstvím patří mezi vysoce rizikové situace. V obou případech dochází k hemodynamickým změnám, kdy potřeby rostoucího plodu mohou dále zhoršovat portální hypertenzi a tím se zvyšuje riziko krvácení z varixů a dekompenzace jaterního onemocnění. I přes výše zmíněné možné komplikace, mateřsko-fetální morbidita a úmrtnost byla snížena současným vývojem v hepatologii, prevenci krvácení z varixů medikamentózně/endoskopickou ligací, zlepšením transplantace jater a rostoucími zkušenostmi v této problematice. Prezentujeme případ 31leté pacientky s jaterní cirhózou, která po zavedení transjugulárního intrahepatického portosystemového shuntu (TIPS) úspěšně otěhotněla a těhotenství a následný porod proběhl bez komplikací. Nicméně, 2 roky po porodu, pacientka onemocněla lymfobastickým lymfomem a i přes intenzivní terapii tohoto onemocnění zemřela ve věku 40 let. Nenašli jsme žádnou souvislost mezi jaterní cirhózou a lymfoproliferativním onemocněním.

Liver cirrhosis is a chronic liver disease in which the liver tissue and the vascular beds are remodeled leading to impaired hepatic function. Portal hypertension and subsequent esophageal varices are a frequent complication of liver cirrhosis and are a cause of mortality in patients with liver cirrhosis. Pregnancy in women with liver cirrhosis is uncommon, the incidence being about 1 in 5 950 pregnancies. Hepatocellular damage and the associated alteration in the metabolism of the sex hormones is thought to be responsible and leads to anovulation. In spite of all these factors, women with cirrhosis can and do become pregnant. Pregnancy is successful in most of the patients with chronic liver disease, but maternal and fetal complication rates are still high for decompensated liver cirrhosis. Portal hypertension associated with pregnancy is a high-risk situation as both pregnancy and portal hypertension share some of the hemodynamic changes. Risks of variceal bleeding and hepatic decompensation increases many fold during pregnancy. Despite the possible complications mentioned above, the maternal-fetal morbidity and mortality rates have been decreased by the current developments in hepatology, prevention of bleeding from varices with drugs and/or endoscopic variceal ligation, improvement in liver transplantation, and an increased experience in these issues. We present a case of a 31-year-old female patient with liver cirrhosis who successfully managed pregnancy and birth without complications after the insertion of transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS). Unfortunately, 2 years after delivery, the patient developed lymphoblastic lymphoma and, despite intensive therapy for this disease, the patient died at the age of 40. We did not find any link between liver cirrhosis and lymphoblastic lymphoma.

• MeSH
• alkoholismus terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• ezofageální a žaludeční varixy chirurgie   patologie   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• jaterní cirhóza * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfom diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• portální hypertenze komplikace   terapie   MeSH
• těhotenství * MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Záměrem práce bylo popsat roli hormonální terapie v léčbě zhoubných nádorů děložního těla, indikace, efekt léčby a ověřit její bezpečnost na vlastním souboru pacientek. Rovněž prezentujeme přehled recentních studií na dané téma. Typ studie: Unicentrická retrospektivní observační studie a přehled recentní světové literatury. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Pro přehledovou část byly použity výsledky relevantních studií a review publikovaných v anglickém jazyce do prosince roku 2017. Publikace byly vyhledány pomocí serveru PubMed. Do vlastní studie byly zařazeny všechny pacientky diagnostikované v našem onkogynekologickém centru v letech 2010 až 2016, které byly léčeny hormonálně - ať už v rámci primární terapie, nebo při léčbě recidivy. Sledovali jsme věk, BMI, stadium onemocnění, histologický typ a grade nádoru, výskyt nežádoucích účinků, délku přežití, důvody ke zvolení hormonální terapie. V léčbě byl použit medroxyprogesteron-acetát nebo megestrol-acetát. Výsledky: V letech 2010 až 2016 bylo v našem onkologickém centru diagnostikováno 415 zhoubných nádorů děložního těla. Recidiva onemocnění se vyskytla u 31 pacientek (8 %), průměrně za 16 měsíců od primární léčby. Primární hormonální terapie byla nasazena pouze u 19 pacientek (5 %), nejčastěji pro kontraindikaci jiné varianty léčby z důvodu vysokého věku, komorbidit či obezity. Medián věku pacientek byl 83 let, průměrné BMI 41, medián přežití zemřelých pacientek osm měsíců. Pro recidivu bylo pět pacientek (16 %) léčeno hormonálně. Medián přežití od diagnózy recidivy byl 20 měsíců. U jedné pacientky (4 %) se vyskytla parciální plicní embolie. Závěr: Hormonální terapie u nádorů děložního těla má svou nezastupitelnou roli především u primárně inoperabilních pacientek, v léčbě recidivy, případně v rámci fertilitu šetřícího postupu. Jedná se o léčbu bezpečnou, s minimem nežádoucích účinků.

Objective: The aim of the study was to describe the role of hormonal therapy in the treatment of malignant uterine tumors, indications, the effect of the treatment and to verify its safety in our study cohort. We also present an overview of recent studies on that topic. Design: Unicentric retrospective observational study and review of recent literature. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University, University Hospital Brno. Methods: The results of recent relevant studies and reviews published in English until December 2017 were used for the review. The publications were searched using the PubMed server. All patients diagnosed in our oncogynecological center between 2010 and 2016 and who were treated hormonally - either in primary therapy or in relapse settings, were included in our study. We were interested in age, BMI, stage of disease, histological type and grade of tumor, occurrence of adverse effects, duration of survival, reasons for choosing hormonal therapy. Medroxyprogesterone-acetate or megestrol-acetate was used in the treatment. Results: Between 2010 and 2016, 415 malignant tumors of the uterus were diagnosed in our oncology center. Recurrence of the disease occurred in 31 patients (8%), on average 16 months after primary treatment. Primary hormonal therapy was used in only 19 patients (5%), mostly because of contraindications of another treatment due to high age, comorbidities or obesity. Median age of patients was 83 years, mean BMI 41, median survival of patients who died was 8 months. Five patients (16%) were treated hormonally for the recurrence. Median survival from diagnosis of recurrence was 20 months. One patient (4%) experienced partial pulmonary embolism. Conclusion: Hormonal therapy plays an irreplaceable role in uterine cancer patients, especially in primary non-operable patients, in treatment of a relapse, or in a fertility-sparing procedure. This treatment option is safe, with minimal adverse effects

• MeSH
• dospělí MeSH
• hormonální protinádorové látky * terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• medroxyprogesteronacetát farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• megestrolacetát farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• nádory endometria * farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• zachování plodnosti metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cílem naší práce bylo vyhodnotit výsledky kvantitativního stanovení obsahu železa a mědi metodou AAS ve vzorcích jaterní tkáně získaných perkutánní jaterní biopsií v rámci diferenciální diagnostiky nejasných klinických a laboratorních případů hepatopatie, případně pro potvrzení diagnózy hemochromatózy a Wilsonovy choroby. Pacienti: Soubor 83 pacientů byl podle histologického nálezu rozdělen do čtyř skupin. Skupina I (normální histologický obraz; n=31), skupina II (chronická hepatitida; n=33), skupina III (cirhóza; n=9), skupina IV (hemochromatóza; n=10) a tři případy Wilsonovy choroby. Výsledky: Podle očekávání jsme zjistili ve skupině IV (hemochromatóza) signifikantně zvýšený obsah železa v jaterní tkáni (3,73 ± 1,93 mg/g) a koncentraci feritinu v séru (966 ± 560 μg/l); (p < 0,001) spolu se zvýšenou hodnotou saturace transferinu (0,66 ±0,20); (p < 0,05) proti skupině I. Zjistili jsme statisticky významnou korelaci (Pearson) mezi obsahem železa v jaterní tkáni a sérovou koncentrací feritinu (r = 0,6573; p < 0,001) a saturací transferinu (r = 0,6878; p < 0,001). Obsah mědi v játrech se ve skupině I, II a IV signifikantně nelišil. Signifikantně zvýšenou hodnotu jaterní mědi stejně jako mědi v séru (p < 0,001) jsme zjistili ve skupině pacientů s jaterní cirhózou (skupina III). U tří případů Wilsonovy choroby jsme zjistili typické hodnoty všech sledovaných parametrů. V souvislosti s nálezem zvýšeného obsahu mědi ve skupině III (cirhóza) jsme zaznamenali také signifikantně zvýšenou aktivitu ALP (p < 0,05). Závěr: Ze sérových parametrů metabolismu železa, které vykazují korelaci s jeho obsahem v játrech, má největší použitelnost feritin a saturace transferinu. Indikaci stanovení obsahu mědi v jaterní tkáni tvoří jednoznačně diagnostika Wilsonovy choroby. Tento postup není nahraditelný histochemickým průkazem mědi v bioptickém vzorku jaterní tkáně. Hodnoty kolem 250 μg/g suché jaterní tkáně je však třeba hodnotit opatrně a myslet i na možné jiné příčiny.

Objective: The aim of the present work was to evaluate the results of quantitative determination of liver iron and copper content using atomic absorption spectrometry on liver tissue specimens obtained by percutaneous liver biopsy. Patients: A cohort of 83 patients was divided into 4 groups according to histological findings: group I (normal histological picture; n = 27), group II (chronic hepatitis; n = 33), group III (cirrhosis; n = 10), group IV (hemochromatosis; n = 10), and 3 cases of Wilson disease. Results: As expected, in group IV (hemochromatosis) we detected a significantly increased iron content in the liver tissue (3.73 ± 1.93 mg/g) and concentration of ferritin in the serum (966 ± 560 μg/L); (p < 0.001), along with an increased value of transferrin saturation (0.66 ± 0.20); (p < 0.05) versus group I. A statistically significant Pearson linear correlation was seen between the liver iron and ferritin concentration (r = 0.6573; p < 0.001) and between liver iron and transferrin saturation (r = 0.6878; p < 0.001). The liver copper content in groups I, II and IV did not differ significantly. The group of patients with liver cirrhosis (group III) showed significantly increased values of liver copper (247 ± 161 μg/g) as well as serum copper (24.8 ± 7.2 μmol/L) versus values in group I (52.5 ± 29.4 μg/g and 16.1 ± 5.0 μmol/L) respectively, (p < 0.001). In connection with the finding of increased copper content in group III (cirrhosis), we also observed significantly elevated alkaline phosphatase activity (p < 0.05). Conclusions: Out of the iron metabolism serum parameters which show a correlation with liver iron, the highest suitability is exhibited by ferritin and transferrin saturation. The indication for liver tissue copper content determination is an unequivocal part of the diagnostics of Wilson disease. This procedure cannot be replaced by the histochemical proof of copper in a bioptic specimen of liver tissue. However, copper values of around 250 μg/g of dry liver tissue have to be evaluated carefully, and other possible causes have to be taken into consideration.

• MeSH
• biopsie * MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• ferritiny analýza   metabolismus   MeSH
• hemochromatóza diagnóza   MeSH
• hepatolentikulární degenerace diagnóza   MeSH
• játra * patologie   MeSH
• lidé MeSH
• měď * analýza   metabolismus   MeSH
• nemoci jater diagnóza   MeSH
• receptory transferinu MeSH
• spektrofotometrie atomová metody   využití   MeSH
• transferin analýza   metabolismus   MeSH
• železo * analýza   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Hepatoblastom je nejčastější primární nádor jater dětského věku, u dospělých jedinců jde o mimořádně vzácné onemocnění se špatnou prognózou. Hepatoblastom u dospělých je v literatuře popisován pouze formou kazuistických sdělení. Popisujeme případ 26letého muže s inoperabilním hepatoblastomem, který byl na našem pracovišti léčen chemoterapií, chemoembolizacemi a dalšími metodami intervenční radiologie 11 let.

Hepatoblastoma is the most common primary hepatic malignant tumor in children. Adult hepatoblastoma is rare and the prognosis is poor. There are only case reports available for this diagnosis. We report a rare case of 26-year old man suffering from unresectable hepatoblastoma successfully treated by chemotherapy, transcatheter arterial chemoembolization (TACE) and other interventional – radiological techique for 11 years.

• Klíčová slova
• chemoterapie,
• MeSH
• chemoembolizace metody   MeSH
• chemorezistence MeSH
• dospělí MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hepatoblastom farmakoterapie   chirurgie   radiografie   MeSH
• indukce remise MeSH
• intervenční radiologie MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory jater diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• opakovaná terapie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• hepatoblastom chirurgie   radioterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnóza   radioterapie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východiska: Neuroendokrinní nádory pankreatu (PNETs) zahrnují široké spektrum neoplazií od relativně benigních po vysloveně maligní léze. Za jedinou kurativní léčbu je považována radikální resekce. V případě lokálně neresekabilních PNETs lze indikovat debulking (R2) resekci, která může zlepšit kvalitu života a prodloužit celkové přežití. Její nevýhodou je riziko krvácení z ranné plochy pankreatu, možnost vzniku pankreatické píštěle a diseminace nádoru. Alternativní metoda, která by eliminovala nevýhody R2 resekce, dosud publikována nebyla. Vzhledem k povzbudivým výsledkům studií popisujících radiofrekvenční ablaci (RFA) lokálně pokročilého karcinomu pankreatu se nabízí otázka, zda by RFA nebylo možné užít jako alternativy chirurgické R2 resekce u pacientů s PNETs. Případ: Představujeme kazuistiku 73letého polymorbidního muže, který byl vyšetřován pro bolesti břicha doprovázené hyperglykemickým syndromem. Kontrastní CT zobrazilo nádor hlavy pankreatu infiltrující vena portae (VP) a vena mesenterica superior (VMS). Na základě EUS (endoskopická ultrasonografie) navigované FNAB (fine needle aspiration biopsy), která prokázala PNET nejasné biologické povahy, byla indikována operační revize. Peroperačně byl nalezen tumor hlavy a krčku pankreatu cirkulárně infiltrující VP i VMS v úseku 8 cm. Pro významnou polymorbiditu pacienta nebyl radikální výkon typu hemipankreatoduodenektomie s resekcí VMS indikován. Vzhledem k přítomnosti symptomů bylo rozhodnuto o provedení RFA. Ablace byla provedena ze třech vpichů „cool-tip“ cluster elektrodou s užitím RFA generátoru firmy Valleylab. Pooperační průběh byl nekomplikovaný. Definitivní histologické vyšetření prokázalo neuroendokrinní nádor pankreatu grade 1 dle WHO klasifikace. Pacient byl během následujících tří let pravidelně sledován. V rámci sledování byla pomocí standardizovaného dotazníku EORT QLQ-30 hodnocena kvalita života. Bolest byla sledována prostřednictvím desetistupňové vizuální analogové škály (VAS). Lokální nález na pankreatu byl hodnocen pomocí kontrastního CT prováděného v intervalech jednoho roku. V pooperačním období došlo k vymizení bolestí břicha (pokles z hodnoty 2 na hodnotu 0 dle VAS). Dávku inzulinu bylo možno z 46 IU (international unit) snížit na 20 IU krystalického inzulinu Humulin-R na den. Kontrastní CT potvrdilo regresi nádoru dle RECIST (Response Evaluation Criteria in Solid Tumors). Během tříletého sledování nedošlo k diseminaci ani lokální progresi nádoru. Závěr: Je prezentován v literatuře ojedinělý případ pacienta s lokálně pokročilým neuroendokrinním nádorem pankreatu úspěšně řešeným peroperační radiofrekvenční ablací. K posouzení klinického efektu této cytoredukční metody v indikaci PNET je třeba rozsáhlejších klinických studií.

Backrounds: Pancreatic neuroendocrine tumors (PNETs) include a broad range of neoplasms spanning from relatively benign to malignant. Radical resection has been advocated as the only curative method. Debulking (R2) resection can be indicated for locally unresectable PNETs. Debulking surgery improves the quality of life and prolongs overall survival. The disadvantages of this approach include bleeding, pancreatic fistula and tumor spread. No alternative method that would eliminate these complications has been published yet. Considering the encouraging results of the studies describing radiofrequency ablation (RFA) of locally advanced pancreatic cancer, a question arises, whether it might be possible to use RFA as a R2 resection alternative in PNETs. Case: A 73-year-old gentleman had been admitted due to abdominal pain and hyperglycaemic syndrome. Contrast-enhanced CT showed a tumor of pancreatic head invading portal vein (PV) and superior mesenteric vein (VMS). A surgery was indicated on the basis of EUS-guided FNAB that verified a PNET of uncertain biological behaviour. The surgery confirmed a locally advanced tumor of pancreatic head invading the PV and SMV. Due to the polymorbidity, radical pancreatoduodenectomy with SMV resection was not indicated. Because of the presence of symptoms, RFA of the PNET using ValleyLab generator with cooltip cluster electrode, was performed. Postoperative course was uneventful. Final immunohistochemical examination verified a well-differentiated grade 1 PNET. The patient was regularly monitored during a three-year follow-up. The quality of life was evaluated using standardized EORT QLQ-30 questionnaire. Pain was assessed by a ten-point visual analogue scale (VAS). Ablated area was evaluated annually by contrast-enhanced CT. Postoperatively, abdominal pain ceased (pain decrease from 2 to 0 on VAS). Insulin dose was reduced from 46 IU (international units) to 20 IU of Humulin-R per day. CT verified tumor regression according to RECIST (response evaluation criteria in solid tumors). During the three-year follow-up, no local progression or tumor dissemination was observed. Conclusion: We present the first case report of a patient with locally advanced symptomatic pancreatic neuroendocrine tumor successfully treated by intraoperative radiofrequency ablation. More clinical studies are needed to evaluate the clinical relevance of this cytoreductive method in the PNET indication.

• Klíčová slova
• debulking resekce,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• neuroendokrinní nádory chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH

Kazuistika referuje o jedné z častých příčin hyperkalcemie – adenomu příštítných tělísek. V diferenciální diagnostice hyperkalcemie stojí na jednom z prvních míst. Je třeba se zamyslet i nad uložením adenomu, který nemusí být identifikován, pokud je uložen ektopicky. Příčinu hyperkalcemie je možné zjistit pomocí speciálních biochemických vyšetření, která doplňujeme zobrazovacími metodami, jako je – sonografie, – CT, – MR, nebo – radionuklidovými metodami pomocí methoxyizobutylizonitrilu (MIBI) značeného techneciem 99. Je nutné aktivně pátrat po klinických příznacích onemocnění vyplývajícich z postižení – ledvin, – kostí, – trávicího traktu, – srdce a dalších systémů. Nutno pamatovat, že v řadě případů je hyperkalcemie asymptomatická. Klíčová je mezioborová spolupráce k správnému řešení diagnostiky a terapie.

The case study reports on one of frequent causes of hypercalcaemia - parathyroid adenoma. It holds one of the first places in the differential diagnosis of hypercalcaemia. It is necessary to think about location of adenoma, which may not be identified when it is located ectopically. The cause of hypercalcaemia can be detected by using special biochemical tests, which should be extended by other imaging methods such as – ultrasound, – CT, – MRI, or – radionuclide techniques using methoxyizobutylizonitrile (MIBI) labelled with technetium 99. We must actively search clinical signs of diseased – kidney, – bones, – gastrointestinal tract, – heart and other systems. It should be remembered that in many cases, hypercalcaemia is asymptomatic. Interdisciplinary collaboration is key to proper diagnosis and treatment solutions.

• Klíčová slova
• etiologie, pHPT,
• MeSH
• adenom diagnóza   chirurgie   MeSH
• denzitometrie využití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hyperkalcemie diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory mediastina chirurgie   patologie   MeSH
• paratyreoidektomie metody   MeSH
• primární hyperparatyreóza diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• radioisotopová scintigrafie využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH