Obsahem předkládaného sdělení je rozbor anamnestických dat i výsledků jednotlivýchvyšetření u dlouhodobě sledovaného souboru pacientů s nosní polypózou. Rozbor byl zaměřen navytypování rizikových faktorů ovlivňujících výsledky léčby.Data byla hodnocena u pacientů ORL kliniky, z toho žen a 146 mužů s věkovým průměrem 46,1 let(44,5 roku u mužů a 48,3 roku u žen) a věkovým rozmezím 17 - 78 let. Jedná se o retrospektivní studii.Do souboru byli zařazeni všichni pacienti s nosní polypózou léčení na ORL klinice ve sledovanémobdobí od října 1989 do prosince 1994 s kompletní zdravotnickou dokumentací, a kteří byli sledovánina rinologické ambulanci ORL kliniky po dobu minimálně tři roky od chirurgického řešení.Chirurgické řešení stavu představovalo hlavní léčebnou metodu. Nosní polypy byly ve většiněpřípadů odstraňovány metodou vycházející z principů funkční endonazální endoskopické chirurgiedutin technikou dle Messerklingera. Ze souboru byli vyřazeni pacienti s nálezem typického antro-choanálního polypu.Vliv na výsledky léčby byl hodnocen z hlediska těchto faktorů - věk, pohlaví, věk při prvníchobtížích, délka anamnézy, předcházející chirurgická léčba, současný výskyt alergie, výskyt bron-chiálního astmatu, přítomnost intolerance aspirinu, výskyt zánětů vedlejších nosních dutin, rozsahpostižení nosní dutiny a rozsah postižení vedlejších nosních dutin.Výsledky léčby byly posuzovány podle přetrvávání nebo znovuobjevení subjektivních obtíží pa-cienta a podle objektivního rinoskopického nálezu rekurence nosních polypů. Závislostí mezijednotlivými sledovanými parametry byly vypočítávány pomocí korelačního koeficientu dle statis-tické analýzy hodnocení souborů programu Excell.Průměrný věk pacientů v souboru s recidivou obtíží do tří let od operačního řešení byl 50,5 let.Zastoupení obou pohlaví bylo přibližně totožné. Nebyla zjištěna závislost mezi věkem a délkouobdobí bez obtíží (korelační koeficient 0,03). Průměrný věk při prvních obtížích byl 38,6 lets nejčetnějším výskytem mezi 30. - 50. rokem (121 pacientů tj. 49,2 %) a s rovnocenným zastoupe-ním obou pohlaví. K recidivě obtíží u pacientů, u kterých se první obtíže objevily do 30 let (71pacientů) došlo ve 26,7 %. Průměrná délka anamnézy byla 4,9 let. Nebyla zaznamenána výraznázávislost mezi délkou anamnézy a rozsahem postižení nosní dutiny (korelační koeficient 0,032)anebo vedlejších nosních dutin (korelační koeficient - 0,043) 132 tj. 55,2 % pacientů souboru sepodrobilo nějakému typu operace nosní dutiny nebo vedlejších nosních dutin. Mezi typy výkonůpřevažovala polypektomie (113 pacientů tj. 45,9 %) a operace maxilárních dutin dle Caldwell - Luca(26 pacientů tj. 10,6 %). Průměrný interval mezi jednotlivými polypektomiemi byl 4,2 let. Tentointerval se s rostoucím počtem výkonů zkracuje. K recidivě obtíží u skupiny pacientů po opakova-ných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických obtíží u skupiny pacientů po opako-vaných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických reakcí, včetně alergické reakce naléky, mělo 113 pacientů, tj. 45,9 %, s mírně zvýšeným zastoupením žen (65 pacientů tj. 57,5 %).K recidivě obtíží u této skupiny pacientů došlo ve 31 %. Bronchiální astma bylo přítomno u 54pacientů, tj. 21,9 %, bez pohlavní predilekce. K recidivě obtíží došlo u pacientů s bronchiálnímastmatem, v 25,9 %. Intolerance aspirinu se vyskytovala u 24 pacientů, tj. 9,7 %, s častějším výskytemu žen (18 pacientek, tj. 75 %). K recidivě obtíží došlo u 66,7 % pacientů s výskytem intoleranceaspirinu. Proběhlé sinusitidy v anamnéze uvádělo 41 pacientů, tj. 16,7 %, při rovnocenném zastou-pení obou pohlaví. Ve skupině pacientů se zánětem vedlejších nosních dutin v anamnéze došlok recidivě obtíží v 39 %. Průměrné skóre vyjadřující rozsah postižení nosní dutiny bylo 3,3. Nebylazjištěna závislost mezi rozsahem postižení nosní dutiny a délkou anamnézy (korelační koeficient -0,032) nebo věkem při prvních obtížích (korelační koeficient 0,026). S větším rozsahem postiženínosní dutiny roste i rozsah postižení vedlejších nosních dutin (korelační koeficient 0,54). Průměrnéskóre vyjadřující rozsah postižení vedlejších nosních dutin bylo 13,1. Nebyla zjištěna závislostrozsahu postižení na délce anamnézy (korelační koeficient - 0,043) ani na věku při prvních obtížích(korelační koeficient 0,094). Výsledky provedené analýzy sledovaného souboru pacientů s nosnípolypózou ukázaly nutnost rozdělení heterogenní skupiny pacientů. Hodnocení výsledků léčbyu pacientů trpících nosní polypózou jako celku může vést k zavádějícím závěrům. Za nejrizikovějšífaktory z hlediska časné recidivy považujeme přítomnost syndromu intolerance aspirinu a součas-né záněty vedlejších nosních dutin. V případě zjištění přítomnosti jednoho z těchto dvou faktorů jedlouhodobé sledování a trvalá konzervativní terapie nutností.

The submitted paper presents an analysis of anamnestic data and results of individual examinations in a group of patients with nasal polyposis, followed up on a long-term basis. The analysis was focused on the identification of risk factors which influence the therapeutic results. The data were evaluatedin 246 patients of the ENT Clinic and included 100 women and 146 men, mean age 46.1 years (44.5 years in men and 48.3 years in women) with a range from 17 to 78 years. It is a retrospective study. In the group all patients were included with nasal polyposis treated at the ENT Clinic during the investigation period from October 1989 to December 1994 with complete health records. These patients were followed up for a minimum period of three years after surgery at the ENT out-patient department of the Clinic. Surgery was the main therapeutic method. Nasal polyps were in the majority removed by the method based on principles of functional endoscopic sinus surgery by Messerklinger’s technique. From the group patients with typical antrochoanal polyps were eliminated. The effect of treatment was evaluated with regard to the following factors - age, sex, age when first complaints developed, length of the case-history, previous surgical treatment, concurrent presence of allergy, presence of bronchial asthma, aspirin intolerance, inflammations of the paranasal sinuses, extent of affection of the nasal cavity and extent of affection of the paranasal sinuses. The therapeutic results were evaluated with regard to the persistence or reappearance of subjective complaints of the patient and the objective rhinoscopic finding of recurrence of nasal polyps. The relations between the investigated parameters were calculated by correlation coefficients accor- ding to statistical analysis, using the Excell programme. The mean age of patients in the group with a relapse of complaints within three years after surgery was 50.5 years. The sex ratio was approximately equal. No correlation was found between age and the period without complaints (correlation coefficient 0.03). The mean age at the time of the initial complaints was 38.6 years with the highest frequency between the age of 30 and 50 years (121 patients, i. e. 49.2%), and with an equal sex distribution. A relapse of complaints developed in patients where the first complaints developed before the age of 30 (71 patients) occurred in 26.7%. The mean period of the history was 4.9 years. There was no marked correlation between the length of the history and the extent of affection of the nasal cavity (correlation coefficient 0.043), 132 patients, i. e. 55.2% of the group were subjected to some type of surgery of the nasal cavity or paranasal sinuses. Among the types of surgery polypectomy predominated (113 patients, i. e. 45%) and surgery of the maxillary sinuses according to Caldwell-Luca (26 patients, i. e. 10.6%). The mean interval between individual polypectomies was 4.2 years. This interval declines with the increasing number of operations. A relapse of complaints occurred in the group of patients after repeated polypectomies in 28.5%. Various forms of allergic reactions incl. allergic reactions to drugs were recorded in 113 patients, i. e. 45.9% with a slightly higher proportion of women (65 patients, i. e. 57.5%). In this group of patients 31% developed relapses. Bronchial asthma was present in 54 patients, i. e. 21.9% without predilection of sex. Among patients with bronchial asthma relapses occurred in 25.9%. Aspirin intolerance was recorded in 24 patients, i. e. 9.7%, more frequently in women (18 patients i. e. 75%). A relapse of complaints occurred in 66.7% patients with aspirin intolerance. Sinusitis in the case-history was reported by 41 patients, i. e. 16.7%, both sexes being represented equally. In the group of patients with a history of inflammations of the paranasal sinuses relapses of complaints were recorded in 39%. The mean score expressing the extent of affection of the nasal cavity was 3.3. No correlation was found between the extent of affection of the nasal cavity and the length of the history (correlation coefficient 0.032) or with age at the time of the first complaints (correlation coefficient 0.026). With the extent of affection of the paranasal cavity increases also the extent of affection of the paranasal sinuses (correlation coefficient 0.54). The mean score expressing the extent of affection of the paranasal sinuses 13.1. No correlation was found between the extent of affection and the length of the history (correlation coefficient 0.043) nor with age at the time of the first complaints (correlation coefficient 0.094). The results of analyses in the investigated group of patients with nasal polyposis revealed the necessity to differentiate heterogeneous groups of patients. Evaluation of therapeutic results in patients suffering from nasal polyposis as a whole can lead to deceptive conclusions. The highest risk factors as regards early relapse are in the authors’ opinion the presence of aspirin intolerance and concurrent inflammations of the paranasal sinuses. If one of these two factors is detected, long-term follow up and permanent conservative treatment is a necessity.

• MeSH
• Aspirin škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopie statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nosní dutina chirurgie   patofyziologie   MeSH
• nosní polypy etiologie   chirurgie   terapie   MeSH
• paranazální dutiny chirurgie   patofyziologie   MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Prevence relapsu je postup, který nachází uplatnění především při léčbě závislosti na alkoholu a kombinované závislosti na alkoholu a jiných látkách. Lze ho však použít i v jiných oblastech. Nabízíme zde přehled některých možností, jak tento systém učinit pro pacienty srozumitelnější. Tytéž nebo podobné postupy lze používat trojím způsobem: 1.k prevenci rizikových duševních stavů a bažení, 2.ke zvládání rizikových duševních stavů, a 3.ke zvládání bažení (cravingu). Preventivní užívání těchto postupů je prospěšné samo o sobě. Navíc umožňuje si zmíněné postupy dobře zafixovat. Pak je lze použít i za situace, kdy jsou kognitivní funkce oslabeny (např. při bažení nebo pod vlivem silných emocí).

Relapse prevention is a process which finds application primarily in the treatment of alcohol dependence and and in the combined dependence on alcohol and other substances. It can however be used in other areas. We offer here an overview of some ways to make the system more understandable for patients. The same or similar processes can be used in three ways: 1.to prevent the risky of mental states and craving, 2.to manage risky mental states, and 3.to cope with craving. Preventive use of these procedures is beneficial in itself. It also allows learning these procedures well. Then they can be used in situations where the cognitive functions are weakened eg under the influence of strong emotions or in craving.

• Klíčová slova
• bažení, sebeuvědomování,
• MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• recidiva MeSH
• sekundární prevence MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Autoři ve své práci hodnotí jednak indikační kritéria pro jednotlivé léčebné modality lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty (CaP), ale především sledují progresi onemocnění v závislosti na vstupní klasifikaci CaP a dalších prognostických faktorech. Materiál a metodika: V práci je hodnoceno celkem 120 pacientů léčených kurativní radioterapií (RT) a 115 )acientů, kteří podstoupili radikální retropubickou prostatektomii (RAPE). U pacientů je sledován průměrný věk, hodnota PSA, Gleasonovo skóre, životní prognóza. Podle Partinových nomogramů je hodnocena pravděpodobnost lokalizovaného onemocnění, lokálně pokročilého onemocnění, postižení semenných váčků a lymfatických uzlin. Dále jsou pacienti stratifikováni podle T-klasifikace, u pacientů po RAPE i pT-klasifikace. Výsledky: RAPE: průměrná doba sledování 37,9 měsíce (6-114), bez recidivy 90 pacientů (78,3 %). Biochemická recidiva - 25 pacientů (21,7 %). Histologicky potvrzená lokální progrese - 11 pacientů (44 % z pacientů progredujících, 9,6 % z celkového počtu pacientů po RAPE). RT: průměrná doba sledování - 26,75 měsíce. Bez recidivy - 81 pacientů (67,5 %). Biochemická recidiva - 39 pacientů.(32,5 %). Histologická verifikace recidivy L4 pacientů (35,9 % z progredujících pacientů, 11,7 % z celkového počtu léčených RT). Závěr: Bez progrese jsou (pri srovnatelné době sledování) pacienti s nižšími průměrnými hodnotami PSA, nižším Gleasonovým skóre, s vyšší pravděpodobností lokalizovaného onemocnění. Naopak u pacientů s vyššími hodnotami PSA, vyšší průměrnou hodnotou Gleasonova skóre, vyšší pravděpodobností lokálně pokročilého onemocnění či postižení semenných váčků a lymfatických uzhn je detekce progrese onemocnění signifikantně vyšší. Pokud chceme dosáhnout dlouhodobě dobrých výsledků terapie karcinomu prostaty, je nutno detekovat onemocnění včas a snažit se s maximální možnou přesností určit exaktně skutečné stadium onemocnění. Pacienti s horšími „vstupními" parametry mají prognózu z dlouhodobého hlediska horší a je nutné jejich zvýšené sledování.

Introduction: The authors evaluate indication criteria for individual therapeutic modalities of localized and locally advanced prostate cancer (CaP), but especially investigate progression of the disease in relation to CaP classification and other prognostic criteria. Material and Methods: The paper evaluates 120 patients altogether, treated by curative radiotherapy (RT) and 115 patients who underwent radical retropubic prostatectomy (RAPE). The patients were followed according to age, PSA value, Gleason score and life prognosis. The Partin nomograms were used to evaluate probability of localized disease, locally advanced disease, the involvement of seminal vesicles (gonecysts) and l5miphatic nodes. The patients were also stratified according to T-classification, patients after RAPE also according to pT classification. Results: RAPE: the mean period of observation was 37.9 month (6-114), 90 patients being without relapse (78.3%). A biochemical relapse occurred in 25 patients (21.7%). A local progression was confirmed by histology in 11 patients (44% of patients with progression, 9.6% of all patients after RAPE). RT: the mean period of observation was 26.75 months. A histological verification of the relapse was demonstrated in 14 patients (35.9% of patients with progression, 11.7% of all patients treated with RT). Conclusion: No progression was detected (under comparable period of observation) in patients with lower mean PSA values, a lower Gleason score and a higher probability of localized disease. In contrast, detection of a progression of the disease is significantly higher in patients with higher PSA values, a higher mean value of the Gleason score, higher probability of the locally advance disease or involvement of seminal vesicles. In order to reach good results in the therapy of prostate cancer for long periods of time, the disease must be detected in time and the stage of the disease should be determined exactly with a maximum precision possible. The prognosis in patients with worse „input" parameters is worse from the long-term point of view and these indices should be carefully controlled.

• MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru MeSH
• nádory prostaty radioterapie   MeSH
• prognóza MeSH
• prostatektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

• MeSH
• autologní transplantace metody   MeSH
• homologní transplantace metody   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   mortalita   terapie   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk metody   MeSH
• transplantace kostní dřeně metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

IMPORTANCE: Progression independent of relapse activity (PIRA) is a significant contributor to long-term disability accumulation in relapsing-remitting multiple sclerosis (MS). Prior studies have used varying PIRA definitions, hampering the comparability of study results. OBJECTIVE: To compare various definitions of PIRA. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: This cohort study involved a retrospective analysis of prospectively collected data from the MSBase registry from July 2004 to July 2023. The participants were patients with MS from 186 centers across 43 countries who had clinically definite relapsing-remitting MS, a complete minimal dataset, and 3 or more documented Expanded Disability Status Scale (EDSS) assessments. EXPOSURE: Three-hundred sixty definitions of PIRA as combinations of the following criteria: baseline disability (fixed baseline with re-baselining after PIRA, or plus re-baselining after relapses, or plus re-baselining after improvements), minimum confirmation period (6, 12, or 24 months), confirmation magnitude (EDSS score at/above worsening score or at/above threshold compared with baseline), freedom from relapse at EDSS score worsening (90 days prior, 90 days prior and 30 days after, 180 days prior and after, since previous EDSS assessment, or since baseline), and freedom from relapse at confirmation (30 days prior, 90 days prior, 30 days before and after, or between worsening and confirmation). MAIN OUTCOME AND MEASURE: For each definition, we quantified PIRA incidence and persistence (ie, absence of a 3-month confirmed EDSS improvement over ≥5 years). RESULTS: Among 87 239 patients with MS, 33 303 patients fulfilled the inclusion criteria; 24 152 (72.5%) were female and 9151 (27.5%) were male. At the first visits, the mean (SD) age was 36.4 (10.9) years; 28 052 patients (84.2%) had relapsing-remitting MS, and the median (IQR) EDSS score was 2.0 (1.0-3.0). Participants had a mean (SD) 15.1 (11.9) visits over 8.9 (5.2) years. PIRA incidence ranged from 0.141 to 0.658 events per decade and persistence from 0.753 to 0.919, depending on the definition. In particular, the baseline and confirmation period influenced PIRA detection. The following definition yielded balanced incidence and persistence: a significant disability worsening compared with a baseline (reset after each PIRA event, relapse, and EDSS score improvement), in absence of relapses since the last EDSS assessment, confirmed with EDSS scores (not preceded by relapses within 30 days) that remained above the worsening threshold for at least 12 months. CONCLUSION AND RELEVANCE: Incidence and persistence of PIRA are determined by the definition used. The proposed standardized definition aims to enhance comparability among studies.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• progrese nemoci * MeSH
• recidiva MeSH
• registrace MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Autoři se zabývají relapsem a transplantační léčbou u APL. Je probrána incidence relapsu, jeho rizikové faktory a problematika extramedulárních relapsů APL. Pozornost je rovněž věnována léčbě relapsu APL, při níž se standardním lékem stal oxid arzenitý (As2O3). V případě odhalení pouze molekulárního relapsu je vhodné zvážit po užití gentuzumab ozogamicinu. V další části se a utoři věnují současnému postavení transplantací krvetvorby u APL a indikacím transplantací z pohledu moderní léčby APL.

The authors focused on relapses and transplantation treatment in APL. The incidence of relapses, their risk factors, and extramedullary relapses are reviewed. Considering treatment of relapses in APL, arsenic trioxide is now the standard treatment of APL relapse, however, treatment with gentuzumab ozogamicin should be considered when only a molecular relapse is detected. The following part of the issue is focused on the current status of hematopoietic stem cell transplantation in APL and on indications of transplantations from a modern APL therapy point of view.

• MeSH
• akutní promyelocytární leukemie farmakoterapie   terapie   MeSH
• indukce remise MeSH
• lidé MeSH
• recidiva MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Detailed study of the period before schizophrenic relapse when early warning signs (EWS) are present is crucial to effective pre-emptive strategies. To investigate the temporal properties of EWS self-reported weekly via a telemedicine system. EWS history was obtained for 61 relapses resulting in hospitalization involving 51 patients with schizophrenia. Up to 20 weeks of EWS history per case were evaluated using a non-parametric bootstrap test and generalized mixed-effects model to test the significance and homogeneity of the findings. A statistically significant increase in EWS sum score was detectable 5 weeks before hospitalization. However, analysis of EWS dynamics revealed a gradual, monotonic increase in EWS score across during the 8 weeks before a relapse. The findings-in contrast to earlier studies-suggest that relapse is preceded by a lengthy period during which pathophysiological processes unfold; these changes are reflected in subjective EWS.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• prodromální symptomy MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• schizofrenie (psychologie) * MeSH
• schizofrenie diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Tento text je přepisem příspěvku předneseného 31.1.5.2002 na AT konferenci v Hradci Králové. Sdělení bylo zamýšleno jako podnět z praxe pro teoretickou klasifikaci a vyhodnocení. Poznámky shrnující některé nejčastěji se vyskytující osobnostní, rodinné a sociální konstelace u opakovaně relapsujících klientů Doléčovacího centra SANANIM. Práce je zamýšlena jako podnět k důkladnějšímu průzkumu a vyhodnocení některých faktorů, které se opakují v procesu léčby a doléčování klientů našeho centra a které se pravděpodobně podílejí na skutečnosti, že někteří klienti po léčbě relapsují, či relapsují opakovaně, zatímco jiní se obejdou bez relapsu. Je pravděpodobné, ž relaps má u každého z klientů nejen jiný průběh, ale často zcela odlišný význam. Některé typické situace, s nimiž se opakovaně setkáváme, jsme se pokusili popsat a pojmenovat. Relaps je také skutečností, která významně ovlivní klientovy postoje vůči abstinenci a často ovlivňuje, nebo dokonce mění jeho náhled. Odráží se také významně ve vztahu klient - garant. Závěry pozorování jsme získali sledováním skupiny klientů našeho centra, vyhodnocením anamnestických listů, rozhovory s garanty, rozhovory s rodiči a poznatky z rodičovských skupin, anketou u klientů samých a rozborem terapeutových zápisů z bezprostřední práce s klientem po relapsu. Chceme je ve sdělení prezentovat jako podnět z praxe a úkol pro teoretické zpracování problému, se kterým se denně potýkáme.

Observations entrancing some most often incident individual, family and social constellation among repeatedly relapsing clients. The text is intended as an impulse for an extended survey and evaluation of some factors, which are repeated in the treatment and aftercare process of Aftercare Centre SANANIM clients and which probably partake in a reality, that some clients relapse or relapse repeatedly after treatment, whilst the other do without relapse. It is probable that relapse of all the clients has not only different running but often quite different meaning. Some typical situations, which we repeatedly meet with, we tried to describe d term. Relapse is also a reality, which significantly influence client's attitude toward his abstinence and very often influences or even changes his view. Relapse also significantly contrasts on relationship client - guarantee. Our survey's closings we gained by an observation of clients group in our Centre, case-history lists evaluation, interviews with guarantees, interviews with parents and information from parents groups, clients questionnaire and by analysing therapist commentary from direct work with client after relapse. In the text we want to present them as an impulse from practise and a task for theoretical working a problem which we daily deal with.

• MeSH
• centra pro terapii drogových závislostí MeSH
• lidé MeSH
• následná péče MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek terapie   MeSH
• rodina MeSH
• závislá porucha osobnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVES: In aquaporin-4 antibody-positive neuromyelitis optica spectrum disorder (AQP4-IgG NMOSD), disability accrual is mostly attributed to relapses. This study aimed to assess the prevalence of progression independent of relapse activity (PIRA) and relapse-associated worsening (RAW) in AQP4-IgG NMOSD. METHODS: This was a retrospective cohort study of patients with AQP4-IgG NMOSD enrolled in the MSBase international data registry. Patients required a minimum of 3 recorded Expanded Disability Status Scale (EDSS) scores: baseline, event, and a 6-month confirmation score. Presence and absence of relapses between the baseline and event EDSS scores determined RAW and PIRA, respectively. Descriptive statistics were used to present the results. RESULTS: A total of 181 patients followed for a median of 4.5 years (Q1 1.7, Q3 7.8) were included. Most patients were female (88.4%), and the median age at disease onset was 38.1 years. Overall, 4 patients (2.2%) developed 5 incidences of PIRA and 13 patients developed RAW (7.2%). DISCUSSION: This multicenter study highlights that PIRA is very rare in AQP4-IgG NMOSD. Limitations of this study include the sole focus of overall EDSS to measure disability, lack of requirement for a second EDSS score to confirm baseline EDSS, and the absence of magnetic resonance imaging information for all patients.

• MeSH
• akvaporin 4 * imunologie   MeSH
• autoprotilátky * krev   MeSH
• dospělí MeSH
• imunoglobulin G * krev   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuromyelitis optica * imunologie   epidemiologie   MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• prevalence MeSH
• progrese nemoci * MeSH
• recidiva * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Denní stacionář (DS) představuje optimální prostor pro psychiatrickou rehabilitaci pacientů s psychotickým onemocněním v období křehké remise po propuštění z hospitalizace. Představujeme šestitýdenní skupinový strukturovaný stacionární program integrované terapie určený pacientům s onemocněním schizofrenního spektra ve stabilizační fázi léčby. V jednoroční prospektivní terénni studii mapujeme frekvenci relapsu, změny psychopatologie (PANSS) a kvality života účastníků (Schwartz Outcomes Scale-10, SOS-10; WHOQOL-BREF a Social Integration Survey, SIS). Vstupní soubor tvořilo 144 pacientů (77 mužů), kteří absolvovali denní stacionář mezi lednem 2006 a zářím 2008 a souhlasili s účastí ve studii. Do roka po absolvován^j^^j programu bylo hospitalizováno U % osob ze sledovaného souboru (N = 105). Psychopatologie se po absolvování programu významně snížila (p < 0,001) a skóry PANSS zůstaly nízké i po roce od zahájení programu. Skór SOS byl po absolvování programu významně vyšší v porovnání se vstupní hodnotou (p = 0,016). Zvýšení skóru SOS po roce v porovnání s výstupní hodnotou nebylo statisticky významné (p = 0,094). Kvalita života měřená dotazníkem WHOQOL-BREF se po absolvování programu významně zvýšila v oblasti subjektivního zdraví (p = 0,001) a v oblasti prožívání (p = 0,009). Po roce došlo v porovnání s výstupními hodnotami k významnému zvýšení v oblasti prostředí (p = 0,048). Po programu se významně zlepšila kvalita sociálního života (SIS) v oblasti přiměřeného chování (p = 0,028), komunikace (p = 0,004) a běžných činností (p = 0,019). Kromě těchto oblastí byl po roce významně vyšší skór také v oblasti empatie (p = 0,006). Kvalita života pacientů, která byla před programem nižší než kvalita života kontrolní zdravé populace, se po programu významně zlepšovala (týden 6) a zlepšení přetrvávalo i po roce.

Day-treatment programme represents an optimal environment for psychiatric rehabilitation of patiens with schizophrenia spectrum disorders. We introduce clinically-based 6-week structured group day-treatment programme for out-patients with schizophrenia-spectrum diso rders in the stabilization phase of the treatment. To assess relapse frequency, psychopathology (PANSS) and quality of life (Schwartz Outc omes Scale-10, SOS-10; WHO-QOL-BREF and Social Integration Survey, SIS) we designed one-year prospective follow-up field study. After informed consent procedure 144 patients entered the project (males N = 77) between January 2006 and September 2008. One-year relapse rate in par ticipants (N = 105) was 11 %. Psychopatology decreased after programme significantly (p < 0.001) and PANSS scores remained low in one-year fol low-up. Quality of life assessed by SOS-10 improved after programme significantly (p = 0.016) and non-significantly continued to improve after one-year follow-up (p = 0.094). After the programme WHOQOL-BREF scores raised significantly in Subjective health domain (p = 0.001) and Psychologi cal health (p = 0.009). In one-year follow-up Environment domain improved significantly (p = 0.048). Social quality of life (SIS) improve d in Behaviour to strangers (p = 0.028), Communication (p=.004), Activities of daily living (p = 0.019) and Empathy (p = 0.006). Quality of life in patiens was lower compared to common population, improved after the programme (week 6) and this improvement was stable in one-year follow-up.

• MeSH
• denní péče o pacienty metody   organizace a řízení   MeSH
• financování organizované MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• péče orientovaná na pacienta metody   organizace a řízení   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• recidiva MeSH
• schizofrenie (psychologie) MeSH
• schizofrenie farmakoterapie   rehabilitace   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• sociální facilitace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH