Robotics
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Roboticky asistovaná operace vyvolala v urologické komunitě značné nadšení a entuziasmus. Tato technologie nalézá stále častější uplatnění v celé řadě dalších specializací. Robotický systém nabízí kromě výhod minimálně invazivních technik rovněž trojrozměrné zobrazení, kloubovité instrumenty a lepší ergonomické podmínky pro operatéra. Zavedení robotického programu vyžaduje důkladné zvážení potenciálních benefitů a rizik a pečlivé dodržování dobře promyšleného plánu. Cílem našeho článku je zdůraznit klíčové aspekty tohoto procesu se zaměřením na přípravu zdravotnického zařízení, operačního sálu a zavedení této technologie do praxe.
Robot‑assisted surgery has generated a great deal of excitement and enthusiasm in the urologic community, and its utilization continues to increase across many other specialties. The robotic modality maintains the benefits of minimally invasive surgery, while also providing three‑dimensional vision, wristed instrumentation, and improved ergonomics for the surgeon. Establishing a robotics program is a process that requires careful consideration of the potential benefits and risks, and diligence in implementing a well thought‑out plan. The purpose of this report is to highlight the key aspects of this process by focusing on preparation of the hospital, operating room, and practice.
1 online zdroj
- MeSH
- robotika * MeSH
- umělá inteligence MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Umělá inteligence
- NLK Obory
- lékařská informatika
Surgical clinics of North America, ISSN 0039-6109 vol. 83, no. 6, December 2003
xvi, 1294-1510 s. : il., tab., grafy ; 24 cm
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- chirurgie
- technika lékařská, zdravotnický materiál a protetika
- NLK Publikační typ
- elektronické časopisy
- MeSH
- cerebrovaskulární poruchy chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- neurochirurgické výkony metody MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
In this work, we extend the previously proposed approach of improving mutual perception during human-robot collaboration by communicating the robot's motion intentions and status to a human worker using hand-worn haptic feedback devices. The improvement is presented by introducing spatial tactile feedback, which provides the human worker with more intuitive information about the currently planned robot's trajectory, given its spatial configuration. The enhanced feedback devices communicate directional information through activation of six tactors spatially organised to represent an orthogonal coordinate frame: the vibration activates on the side of the feedback device that is closest to the future path of the robot. To test the effectiveness of the improved human-machine interface, two user studies were prepared and conducted. The first study aimed to quantitatively evaluate the ease of differentiating activation of individual tactors of the notification devices. The second user study aimed to assess the overall usability of the enhanced notification mode for improving human awareness about the planned trajectory of a robot. The results of the first experiment allowed to identify the tactors for which vibration intensity was most often confused by users. The results of the second experiment showed that the enhanced notification system allowed the participants to complete the task faster and, in general, improved user awareness of the robot's movement plan, according to both objective and subjective data. Moreover, the majority of participants (82%) favoured the improved notification system over its previous non-directional version and vision-based inspection.
- MeSH
- hmat MeSH
- lidé MeSH
- robotika * MeSH
- ruka MeSH
- uživatelské rozhraní počítače MeSH
- zpětná vazba MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
In the last forty years, the field of medicine has experienced dramatic shifts in technology-enhanced surgical procedures - from its initial use in 1985 for neurosurgical biopsies to current implementation of systems such as magnetic-guided catheters for endovascular procedures. Systems such as the Niobe Magnetic Navigation system and CorPath GRX have allowed for utilization of a fully integrated surgical robotic systems for perioperative manipulation, as well as tele-controlled manipulation systems for telemedicine. These robotic systems hold tremendous potential for future implementation in cerebrovascular procedures, but lack of relevant clinical experience and uncharted ethical and legal territory for real-life tele-robotics have stalled their adoption for neurovascular surgery, and might present significant challenges for future development and widespread implementation. Yet, the promise that these technologies hold for dramatically improving the quality and accessibility of cerebrovascular procedures such as thrombectomy for acute stroke, drives the research and development of surgical robotics. These technologies, coupled with artificial intelligence (AI) capabilities such as machine learning, deep-learning, and outcome-based analyses and modifications, have the capability to uncover new dimensions within the realm of cerebrovascular surgery.
- MeSH
- cévní mozková příhoda chirurgie MeSH
- endovaskulární výkony přístrojové vybavení trendy MeSH
- lidé MeSH
- roboticky asistované výkony metody trendy MeSH
- telemedicína přístrojové vybavení metody trendy MeSH
- umělá inteligence trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Laparoskopický přístup, který je v současné době hojně využíván mnoha chirurgickými disciplínami, byl na řadě pracovišť, především ve Spojených státech amerických, doplněn o robotický systém da Vinci. V prosinci loňského roku byla v Ústřední vojenské nemocnici Praha zahájena činnost multioborového robotického centra. V rámci zavádění robotické soustavy da Vinci do klinické praxe jsme prováděli roboticky asistovanou laparoskopickou cholecystektomii. Metodika: S pomocí robotického systému da Vinci jsme prováděli elektivní laparoskopickou cholecystektomii. Operační tým (dva operatéři, dvě sálové sestry) absolvoval certifikovaná zahraniční školení. Oba operatéři mají mnohaleté zkušenosti s laparoskopickou cholecystektomií. Po zavedení kapnoperitonea operatér ovládal instrumenty z konzole robotické soustavy, asistent z pomocného portu naložil klipy na pahýly ductus cysticus a arteria cystica. Žlučník jsme z dutiny břišní evakuovali v plastikovém sáčku v místě původního paraumbilikálního portu. Ve všech případech jsme využívali tři robotická ramena, která fixovala operační optiku, operační háček s možností monopolární koagulace a Cadierovy kleště. Sledovali jsme délku operačního výkonu, technické problémy spojené s robotickým systémem, délku hospitalizace a výskyt komplikací. Výsledky: Laparoskopický výkon jsme dokončili u všech nemocných. Soubor pacientů tvořilo 11 mužů (35,5 %) a 20 žen (64,5 %) průměrného věku 52,5 roku, v rozmezí 27–77 let. Průměrná délka operačního výkonu činila 100 minut, ve skupině posledních 11 pacientů pouze 69 minut. U 3 (9,7 %) pacientů jsme zaznamenali sekundární hojení paraumbilikální incize. Technické komplikace spojené s robotickým systémem da Vinci jsme nezaznamenali. Průměrná délka hospitalizace byla 3 dny. Závěr: Po úvodních zkušenostech s roboticky asistovanou cholecystektomií hodnotíme robotický systém da Vinci jako bezpečný a sofistikovaný operační manipulátor, který ale nezastupuje klíčovou roli chirurga s ovládacími a rozhodovacími pravomocemi. Prezentované výsledky našeho souboru jsou srovnatelné se závěry publikovaných zahraničních prací.
Introduction: Laparoscopic approach profusely utilized in many surgical fields was enhanced by da Vinci robotic surgical system in range of surgery wards, imprimis in the United States today. There was multispecialized robotic centre program initiated in the Central Military Hospital in Prague in December 2005. Within the scope of implementing the da Vinci robotic system to clinical practice we executed robotic-assisted laparoscopic cholecystectomy. Methods: We have accomplished elective laparoscopic cholecystectomy using the da Vinci robotic surgical system. Operating working group (two doctors, two scrub nurses) had completed certificated foreign training. Both of the surgeons have many years experience of laparoscopic cholecystectomy. Operator controlled instruments from the surgeon’s console, assistant placed clips on ends of cystic duct and cystic artery from auxiliary port after capnoperitoneum installation. We evacuated gallbladder in plastic bag from abdominal cavity in place of original paraumbilical port. We were exploiting three working arms in all our cases, holding surgical camera, electrocautery hook and Cadiere forceps. We had been observing procedure time, technical complications connected with robotic system, length of hospital stay and complication incidence rate. Results: We managed to finish all operations in laparoscopic way. Group of our patients formed 11 male patients (35.5%) and 20 women (64.5%), mean aged 52.5 years in range of 27–77 years. The average operation procedure lasted 100 minutes, in the group of last 11 patients only 69 minutes. We recorded paraumbilical wound infections in 3 (9.7 %) patients. We had not experienced any technical problems with robotic surgical system. Length of hospital stay was 3 days. Conclusions: Considering our initial experience with robotic lasparoscopic cholecystectomy we evaluate da Vinci robotic surgical system to be safe and sophisticated operating manipulator which however does not substitute the surgeon key-role of controlling position and decision competences. Presented results of our group are comparable to conclusions of abroad published works.
The field of vascular surgery is constantly evolving and is unsurpassed in its innovation and adoption of new technologies. Endovascular therapy has fundamentally changed the treatment paradigms for aneurysm and occlusive disease. As we continue to make advances in not only endovascular therapy, but also robotic surgery, artificial intelligence, and minimally invasive surgery, it is important that the vascular community stay at the forefront. Topics include the advantages of laparoscopic and robotic surgery over open surgery for aortic procedures, robotic versus laparoscopic aortic surgery, patient candidacy for robotic-assisted aortic surgery, and how to increase training and adoption of robotic-assisted laparoscopic aortic surgery. Future growth includes the development of new platforms and technologies, creation and validation of curriculum and virtual simulators, and conduction of randomized clinical trials to determine the best applications of robotics in vascular surgery.
Účel studie: Autoři se na základě svých zkušeností zamýšlejí nad současnými možnostmi roboticky asistované cévní chirurgie. Použité metody: Robotický tým cévních chirurgů navrhnul operační postupy pro jednotlivé typy cévních rekonstrukcí. Lékařům se podařilo nalézt nejen nejvhodnější rozmístění portů tak, aby bylo možno pohodlně použít robotický systém v cévní chirurgii, ale i zmodifikovali transperitoneální přístup, který je dnes používán. Výsledky: V uváděném souboru není mortalita a ve čtyřech případech (2,7 %) byla nutná konverze na klasickou operaci. Čtyři pacienti (2,7 %) prodělali pooperační komplikaci. Jednou (0,7 %) nastala během operace technická porucha robotického zařízení a jedenkrát (0,7 %) muselo být od operace ustoupeno pro inoperabilní nález na aortě. Závěr: Z praktického hlediska je největším přínosem robotiky rychlost zhotovení cévní anastomózy. V současné době jsou časové intervaly v cévní robotice nejen srovnatelné s klasickou cévní chirurgií, ale robotická chirurgie navíc nabízí všechny výhody miniinvazivní chirurgie.
Purpose of the study: Drawing on their experience, the authors reflect on the current options of robot-assisted vascular surgery. Applied methods: The robotic vascular surgery team has proposed surgical procedures for individual types of vascular reconstructions. The surgeons succeeded in finding both the most favourable port placement to allow comfortable use of the robotic system, and in modifying the currently used transperitoneal approach. Results: There has been no mortality in the presented group; in four cases (2.7 %) it was necessary to convert to classical surgery. Four patients (2.7 %) suffered post-operative complications. A technical fault of the robotic equipment occurred in one case (0.7 %), and in one case (0.7 %) it was necessary to withdraw from the intervention due to an inoperable finding on the aorta. Conclusion: From a practical point of view, the greatest benefit of robotics is the speed of performing a vascular anastomosis. The time intervals in vascular robotics are currently comparable with classical vascular surgery; moreover, vascular robotics offers all the advantages of mini-invasive surgery.
