• MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• demografie MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   mortalita   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   mortalita   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Kontext: Je známo, že skóre QRS je spolehlivým prediktorem rozsahu infarktu a nepříznivé prognózy pacientů po infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (ST-segment elevation myocardial infarction, STEMI). Cíl: Naším cílem bylo definovat vztah mezi skórovacími systémy skóre SYNTAX II (SS-II) a skóre QRS u pa- cientů po STEMI. Metody: Do studie bylo zařazeno 302 po sobě následujících pacientů (71,8 % mužů, průměrný věk 55,1 ± 12,2 roku) po STEMI, léčených primární perkutánní koronární intervencí (percutenous coronary intervention, PCI). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle hodnot SS-II (jedinci s SS-II ≤ 32 tvořili skupinu s "nízkým" skóre [n = 241], zatímco jedinci s SS-II > 32 představovali skupinu se "středně vysokým až vysokým" skóre [n = 61]). Výsledky: Pacienti se "středně vysokým až vysokým" skóre byli starší. Hodnoty N-terminálního fragmentu natriuretického propeptidu typu B (NT-pro brain natriuretic peptide, NT-proBNP), troponinu, indexu skóre kinetiky srdeční stěny a perfuze myokardu měřená metodou TIMI frame count byly statisticky významně vyšší ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II než ve druhé skupině (p < 0,05 pro všechny hodnoty). U pacientů ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II byla zjištěna nízká ejekční frakce (p < 0,001). Hodnoty souhrnného sledovaného parametru byly statisticky významně vyšší ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II (p = 0,01). Selvesterovo skóre QRS bylo statisticky významně vyšší ve skupině se "středně vysokým až vysokým" SS-II než ve skupině s "nízkým" SS-II (p < 0,001). Bylo prokázáno, že skóre QRS, hypertenze, kuřáctví a hodnoty TIMI frame count představují nezávislé prediktory SS-II. Mezní hodnota skóre QRS predikující hodnotu SS-II na základě analýzy křivky ROC byla 9,0 při senzitivitě 50,9 % a specificitě 84,1 % (AUC 0,726; 95% CI 0,648-0,804; p < 0,001). Závěr: Skóre QRS je spojeno se skóre SS-II predikujícím závažnost ischemické choroby srdeční a mortalitu pacientů se STEMI, u nichž byla provedena primární PCI.

Background: QRS score was demonstrated to be a strong predictor of infarct size and poor outcomes in patients with acute ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI). Aim: We aimed to determine the association between the SYNTAX score II (SS-II) and QRS score in patients with STEMI. Methods: The study included 302 consecutive patients (71.8 % males, mean age 55.1±12.2 years) with STEMI who were treated with primary percutenous coronary intervention (PCI). The patients were divided into two groups according to their SS-II (SS-II ≤32 as low group [n = 241] and SS-II >32 as moderate-high group [n = 61]). Results: In-patients with moderate-high SS-II score were older. Level of N-terminal pro-B-type natriuretic peptide (NT-proBNP), troponin, wall motion score index and TIMI frame count were significantly higher in the moderate-high SS-II group than in the low SS-II group (p <0.05, for all). Patients with moderate-high SS-II had low ejection fraction (p <0.001). The composite outcome that consists of in-hospital all-cause mortality and major cardiovascular adverse events was significantly higher in the moderate-high SS-II group (p = 0.01). Selvester QRS score was significantly higher in moderate-high SS-II group than in the low SS-II group (p <0.001). QRS score, hypertension, smoking and TIMI frame count were found to be independent predictors of the moderate-high SS-II. The cut-off value of QRS score for predicting SS-II on the basis of receiver operating characteristic (ROC) curve analysis was 9.0, with 50.9% sensitivity and 84.1% specificity (AUC: 0.726, 95% CI: 0.648-0.804, p <0.001). Conclusion: QRS score is associated with SS-II predicting the severity of coronary artery disease and mortality in patients with STEMI undergoing primary PCI.

• Klíčová slova
• selvesterovo skóre QRS, skóre SYNTAX II,
• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přítomnost elevace úseku ST na 12svodovém EKG záznamu pacienta se symptomy připomínajícími infarkt myokardu musí vyvolat úsilí o rychlé stanovení diagnózy infarktu myokardu s elevacemi úseku ST a následnou urgentní intervenci s cílem obnovit perfuzi koronárních tepen, obvykle formou perkutánní koronární intervence. Akutní infarkt myokardu nebo obraz elevací úseku ST na elektrokardiogramu však může ukazovat na několik různých onemocnění a stavů. Popisujeme klinický případ pacienta hospitalizovaného nejdříve s diagnózou pneumonie, u něhož došlo na EKG záznamu de novo k elevacím úseku ST naznačujícím anteroseptální infarkt myokardu, který však zároveň uváděl bolest připomínající transmurální infarkt myokardu. Urgentní koronarografie vyloučila ischemickou chorobu srdeční a další vyšetření vedla ke stanovení nečekané diagnózy.

The presence of ST-segment elevation on the 12-lead electrocardiogram in a patient with suggestive symp- toms of myocardial infarction should trigger an early diagnosis of ST-segment elevation myocardial infarction and urgent intervention to restore coronary perfusion, usually by percutaneous coronary intervention. However, several diseases and conditions can mimic an acute myocardial infarction or the ST-segment elevation pattern on the electrocardiogram. We report a clinical case of a patient hospitalized with the first diagnosis of pneumonia, who developed a de novo anteroseptal ST-segment elevation on electrocardiogram and clinical pain suggestive of transmural myocardial infarction. Emergent coronary angiography excluded coronary heart disease, and further investigation led to an unexpected final diagnosis.

• Klíčová slova
• Elevace úseku ST,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie pneumokoková diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• srdce patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Plicní embolie a infarkt myokardu s elevacemi úseku ST jsou častou příčinou akutního postižení kardiovaskulárního systému, které může rychle vést ke zhoršení hemodynamiky pacienta. Sedmdesátiletá žena byla přivezena na oddělení akutního příjmu se srdeční zástavou. EKG vyšetření prokázalo sinusový rytmus s blokádou pravého Tawarova raménka s elevacemi úseku ST v inferolaterálních svodech. Podle koronarogramu byla příčinou neobstrukční ischemická choroba srdeční s několika pláty. CT angiografie plic prokázala subtotální uzávěr levé plicní tepny a četné defekty plnění v obou distálních segmentech plic. Tato kazuistika upozorňuje na nutnost podezření na akutní plicní embolii u každého pacienta s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST a nepostiženými koronárními tepnami.

Pulmonary embolism and ST-elevation myocardial infarction are both common causes of cardiovascular emergency which may rapidly lead to hemodynamic deterioration. A 70-year-old female brought to emergency department in cardiac arrest. The electrocardiogram (ECG) revealed sinus rhythm with right bundle branch block, ST-elevations in inferolateral leads. Her coronary angiogram showed non-obstructive coronary artery disease with a few plaques. A CT pulmonary angiogram showed subtotal occlusion of left main pulmonary artery and multiple filling defects on bilateral pulmonary distal segments. This report emphasizes that acute PE should be suspected in every patient with ST-elevation myocardial infarction and normal coronary arteries.

• MeSH
• arteria pulmonalis diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fatální výsledek MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• plicní embolie diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční zástava MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Influenza vaccination early after myocardial infarction (MI) improves prognosis but vaccine effectiveness may differ dependent on type of MI. METHODS: A total of 2,571 participants were prospectively enrolled in the Influenza vaccination after myocardial infarction (IAMI) trial and randomly assigned to receive in-hospital inactivated influenza vaccine or saline placebo. The trial was conducted at 30 centers in eight countries from October 1, 2016 to March 1, 2020. Here we report vaccine effectiveness in the 2,467 participants with ST-segment elevation MI (STEMI, n = 1,348) or non-ST-segment elevation MI (NSTEMI, n = 1,119). The primary endpoint was the composite of all-cause death, MI, or stent thrombosis at 12 months. Cumulative incidence of the primary and key secondary endpoints by randomized treatment and NSTEMI/STEMI was estimated using the Kaplan-Meier method. Treatment effects were evaluated with formal interaction testing to assess for effect modification. RESULTS: Baseline risk was higher in participants with NSTEMI. In the NSTEMI group the primary endpoint occurred in 6.5% of participants assigned to influenza vaccine and 10.5% assigned to placebo (hazard ratio [HR], 0.60; 95% CI, 0.39-0.91), compared to 4.1% assigned to influenza vaccine and 4.5% assigned to placebo in the STEMI group (HR, 0.90; 95% CI, 0.54-1.50, P = .237 for interaction). Similar findings were seen for the key secondary endpoints of all-cause death and cardiovascular death. The Kaplan-Meier risk difference in all-cause death at one year was more pronounced in participants with NSTEMI (NSTEMI: HR, 0.47; 95% CI 0.28-0.80, STEMI: HR, 0.86; 95% CI, 0.43-1.70, interaction P = .028). CONCLUSIONS: The beneficial effect of influenza vaccination on adverse cardiovascular events may be enhanced in patients with NSTEMI compared to those with STEMI.

• MeSH
• chřipka lidská * komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• infarkt myokardu bez ST elevací * komplikace   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * terapie   komplikace   MeSH
• infarkt myokardu * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vakcíny proti chřipce * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Chronic heart disease is the leading cause of death in the United States, and coronary artery disease constitutes the number one cause among them. ST-segment elevation myocardial infarction comprises a large number of events per year in the United States. It is important to develop an integrated framework of reperfusion strategies to minimize ischemia among these patients. The objective of this review is to outline available reperfusion options, which can then form an evidence-based approach to implementing complementary pharmacologic and mechanical strategies that can enhance timely and effective coronary reperfusion. RECENT FINDINGS: The updated American College of Cardiology/American Heart Association clinical practice guidelines espouse the important goal of facilitating rapid recognition and treatment of patients who present acutely with ST-segment elevation myocardial infarction so that door-to-needle (or the first medical contact-to-needle) time for initiation of fibrinolytic therapy can be achieved within 30 min or door-to-balloon (or the first medical contact-to-balloon) time for primary percutaneous coronary intervention can be achieved within 90 min. SUMMARY: In conclusion, whatever reperfusion strategy is adopted, the ultimate objective should be to obtain prompt and effective reperfusion of ischemic myocardium as early as possible. The most efficacious and safe strategy for the treatment of ST-segment elevation myocardial infarction patients involves an integrated approach of highly organized networks to enhance the availability and use of primary percutaneous coronary intervention and to promote the selective use of fibrinolytic therapy, especially prehospital fibrinolysis, when primary percutaneous coronary intervention is not immediately available.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• fibrinolytika terapeutické užití   MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• reperfuze myokardu MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Přehledný článek shrnuje současnou léčbu akutních koronární syndromů bez elevací ST-segmentu v běžné praxi. Důraz je kladen na hodnocení rizika pacientů a význam spolupráce regionálních nemocnic a kardiocenter.

The review article summarize recent treatement of acute coronary syndromes without ST-segment elevation in real practice. The risk stratification and necessity of cooperation among local hospitals and cardiocenters are stressed.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• koronární nemoc diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Akutní koronární syndrom bez ST elevací je diagnózou, která skrývá mnoho klinických stavů stejné etiopatogenezy, avšak s rozmanitým klinickým projevem závislým na mnoha faktorech. Riziko další progrese v dokonaný infarkt myokardu, jeho recidivu nebo úmrtí nemocného se liší u jednotlivých pacientů. Bylo rozpoznáno mnoho rizikových faktorů, které ukazují na zhoršenou prognózu individuálního pacienta a zároveň identifikují nemocné, kteří budou mít prospěch z aplikace agresivnějších diagnostických a léčebných postupů. Dnes jsou vypracovány i systémy určení rizika jednotlivce, které zohledňují kumulaci více rizikových faktorů. Některé jsou jednoduché a lze je běžně použít u lůžka pacienta, jiné počítají riziko nemocného podle složitějších algoritmů. V klinické praxi je možno využít jednodušší skórovací systém, je ale nutno mít na paměti i další rizika, která v něm nejsou obsažena a u nemocného jsou známa. V nemocnici bez katetrizačního zázemí by stanovení rizika nemocného s AKS bez ST elevací mělo pomoci k vystupňování medikamentózní léčby a k optimálnímu časování intervenčního vyšetření, kde u nemocných s vysokým rizikem je nutno přistoupit ke koronarografii co nejdříve, maximálně do 24 hodin a na základě jejího výsledku je nutno stanovit optimální léčebný postup.

Acute coronary syndrome without ST segment elevation is a diagnosis covering a wide range of clinical conditions of the same aetiopathogenesis, but with very different manifestations depending on numerous factors. The risk of continuing progression into myocardial infarction or recurrent myocardial infarction or into death differs in each patient. Many risk factors have been discovered which show worsened prognosis of an individual patient and at the same time identify patients who will benefit most from the application of aggressive diagnostic and therapeutic approaches. Nowadays, risk score systems are available which determine a patient’s risk and take into account cumulation of more factors. Some of them are simple and can be used at the bedside, others use more complicated algorithms for calculating the risk. In clinical routine, a simple scoring system can be used, but also other risks must be kept in mind which are not included in the scoring system used, but the patient is known to have them. Risk stratification in a patient suffering from acute coronary syndrome without ST segment elevation in a hospital without an interventional facility should help intensify medical treatment and optimise the timing of invasive examination. In high risk patients, angiography of coronary arteries should be done as soon as possible, within a 24-hour time frame, and, based on its result, an optimal treatment approach should be determined.

• MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   terapie   MeSH
• reperfuze myokardu využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Complete revascularization is the standard treatment for patients with ST-segment-elevation myocardial infarction and multivessel disease. The FIRE trial (Functional Assessment in Elderly Myocardial Infarction Patients With Multivessel Disease) confirmed the benefit of complete revascularization in a population of older patients, but the follow-up is limited to 1 year. Therefore, the long-term benefit (>1 year) of this strategy in older patients is debated. To address this, an individual patient data meta-analysis was conducted in patients with ST-segment-elevation myocardial infarction ≥75 years of age enrolled in randomized clinical trials investigating complete versus culprit-only revascularization strategies. METHODS: PubMed, Embase, and the Cochrane database were systematically searched to identify randomized clinical trials comparing complete versus culprit-only revascularization. Individual patient-level data were collected from the relevant trials. The primary end point was death, myocardial infarction, or ischemia-driven revascularization. The secondary end point was cardiovascular death or myocardial infarction. RESULTS: Data from 7 randomized clinical trials encompassing 1733 patients (917 randomized to culprit-only and 816 to complete revascularization) were analyzed. The median age was 79 [interquartile range, 77-83] years. Of the patients, 595 (34%) were female. Follow-up ranged from a minimum of 6 months to a maximum of 6.2 years (median, 2.5 [interquartile range, 1-3.8] years). Complete revascularization reduced the primary end point up to 4 years (hazard ratio, 0.78 [95% CI, 0.63-0.96]) but not at the longest available follow-up (hazard ratio, 0.83 [95% CI, 0.69-1.01]). Complete revascularization significantly reduced the occurrence of cardiovascular death or myocardial infarction at the longest available follow-up (hazard ratio, 0.76 [95% CI, 0.58-0.99]). This was observed even when censoring the follow-up at each year. Long-term rate of death did not differ between complete and culprit-only revascularization arms. CONCLUSIONS: In this individual patient data meta-analysis of older patients with ST-segment-elevation myocardial infarction and multivessel disease, complete revascularization reduced the primary end point of death, myocardial infarction, or ischemia-driven revascularization up to 4 years. At the longest follow-up, complete revascularization reduced the composite of cardiovascular death or myocardial infarction but not the primary end point. REGISTRATION: URL: https://www.crd.york.ac.uk/prospero/; Unique identifier: CRD42022367898.

• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * mortalita   chirurgie   terapie   MeSH
• koronární angioplastika mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma * MeSH
• revaskularizace myokardu * metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH

Transradiální přístup se v posledních letech stal vhodnou alternativou a následně i preferovaným přístupem v diagnostice a terapii chronických forem ischemické choroby srdeční (ICHS) v mnoha intervenčních centrech. Je spojen se snížením počtu závažných krvácivých komplikací v místě vpichu do arteriálního řečiště, s včasnější mobilizací nemocných, se zkrácením doby hospitalizace a bez výraznějšího zvýšení radiační zátěže pro pacienta i personál. Logickým vyústěním je zvyšující se počet center, které preferují radiální přístup i při primární perkutánní koronární intervenci (pPCI) při infarktu myokardu s elevacemi ST segmentu (STEMI).

Transradial approach has became a good alternative and, consequently, the preferred approach during both, diagnostic and therapeutic procedures of stable coronary artery disease in many intervention centers in recent years. It is associated with a reduction of serious bleeding complications at the puncture site, with faster mobilisation of patients after procedure, with shorter stay in hospital and without a significant increase in radiation exposure for patients and staff. The logical consequence of this is the increasing number of centers that prefers radial access even during primary-PCI in treatment of myocardial infarction with ST segment elevation.

• Klíčová slova
• STEMI, komplikace, srovnání radiální vs femorální přístup,
• MeSH
• arteria femoralis MeSH
• arteria radialis MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• pooperační krvácení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH