During development, tooth germs undergo various morphological changes resulting from interactions between the oral epithelium and ectomesenchyme. These processes are influenced by the extracellular matrix, the composition of which, along with cell adhesion and signaling, is regulated by metalloproteinases. Notably, these include matrix metalloproteinases (MMPs), a disintegrin and metalloproteinases (ADAMs), and a disintegrin and metalloproteinases with thrombospondin motifs (ADAMTSs). Our analysis of previously published scRNAseq datasets highlight that these metalloproteinases show dynamic expression patterns during tooth development, with expression in a wide range of cell types, suggesting multiple roles in tooth morphogenesis. To investigate this, Marimastat, a broad-spectrum inhibitor of MMPs, ADAMs, and ADAMTSs, was applied to ex vivo cultures of mouse molar tooth germs. The treated samples exhibited significant changes in tooth germ size and morphology, including an overall reduction in size and an inversion of the typical bell shape. The cervical loop failed to extend, and the central area of the inner enamel epithelium protruded. Marimastat treatment also disrupted proliferation, cell polarization, and organization compared with control tooth germs. In addition, a decrease in laminin expression was observed, leading to a disruption in continuity of the basement membrane at the epithelial-mesenchymal junction. Elevated hypoxia-inducible factor 1-alpha gene (Hif-1α) expression correlated with a disruption to blood vessel development around the tooth germs. These results reveal the crucial role of metalloproteinases in tooth growth, shape, cervical loop elongation, and the regulation of blood vessel formation during prenatal tooth development.NEW & NOTEWORTHY Inhibition of metalloproteinases during tooth development had a wide-ranging impact on molar growth affecting proliferation, cell migration, and vascularization, highlighting the diverse role of these proteins in controlling development.

• MeSH
• faktor 1 indukovatelný hypoxií - podjednotka alfa metabolismus   genetika   MeSH
• inhibitory matrixových metaloproteinas farmakologie   MeSH
• kyseliny hydroxamové farmakologie   MeSH
• metaloproteasy metabolismus   genetika   MeSH
• moláry embryologie   růst a vývoj   metabolismus   enzymologie   MeSH
• morfogeneze MeSH
• myši inbrední C57BL MeSH
• myši MeSH
• odontogeneze * MeSH
• proliferace buněk * MeSH
• vývojová regulace genové exprese MeSH
• zubní zárodek embryologie   metabolismus   enzymologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Despite secondary prevention with aspirin, patients with stable cardiovascular disease (CVD) remain at elevated long-term risk of major adverse cardiovascular events. The Cardiovascular Outcomes in People Using Anticoagulant Strategies (COMPASS) double-blind, randomized clinical trial demonstrated that aspirin plus low-dose rivaroxaban (COMPASS regime) significantly decreased the incidence of major adverse cardiovascular events by 24% compared with aspirin alone. However, the mechanisms underlying these potential synergistic/nonantithrombotic effects remain elusive. Extracellular vesicles (EVs) are crucial messengers regulating a myriad of biological/pathological processes and are highly implicated in CVD. OBJECTIVES: We hypothesized that circulating EV profiles reflect the cardioprotective properties of the COMPASS regime. METHODS: A cohort of stable CVD patients (N = 40) who participated in the COMPASS trial and were previously randomized to receive aspirin were prospectively recruited and assigned a revised regimen of open-label aspirin plus rivaroxaban. Blood samples were obtained at baseline (aspirin only) and 6-month follow-up. Plasma EV concentration, size, and origin were analyzed by nanoparticle tracking analysis and flow cytometry. EVs were enriched by ultracentrifugation for proteomic analysis. RESULTS: The COMPASS regime fundamentally altered small (<200 nm) and large (200-1000 nm) EV concentration and size compared with aspirin alone. Crucially, levels of platelet-derived and myeloperoxidase-positive EVs became significantly decreased at follow-up. Comparative proteomic characterization further revealed a significant decrease in highly proinflammatory protein expression at follow-up. CONCLUSION: The observed changes in EV subpopulations, together with the differential protein expression profiles, suggest amelioration of an underlying proinflammatory and prothrombotic state upon dual therapy, which may be of clinical relevance toward understanding the fundamental mechanism underlying the reported superior cardiovascular outcomes associated with this antithrombotic regimen.

• MeSH
• Aspirin * aplikace a dávkování   terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• extracelulární vezikuly * metabolismus   účinky léků   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory faktoru Xa * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * krev   prevence a kontrola   farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mediátory zánětu krev   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• proteomika metody   MeSH
• rivaroxaban * aplikace a dávkování   MeSH
• senioři MeSH
• trombóza krev   prevence a kontrola   farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zánět krev   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Farmakogenetické (PGx) vyšetření představuje slibný nástroj pro optimalizaci psychiatrické farmakoterapie. Svým potenciálem může přispět ke zvýšení její účinnosti a snížení rizika vzniku nežádoucích účinků. Ekonomická limitace v podobě vyšší ceny vyšetření vyžaduje cílenější výběr pacientů, tento přístup však v praxi zatím chybí. Za tím účelem byl klinickými farmaceutkami v Psychiatrické nemocnici Bohnice vyvinut skórovací systém CYPRI (CYP pharmacogenetic risk score) identifikující pacienty, kteří by mohli mít z PGx vyšetření největší prospěch. Cílem pilotní studie bylo pak zhodnotit účinnost a efektivitu skórovacího systému CYPRI při výběru pacientů pro PGx vyšetření v kontextu následně uskutečněných a klinicky významných změn v jejich medikaci. Do pilotní studie, která probíhala mezi lednem 2024 a březnem 2025, bylo zařazeno 23 pacientů (průměrný věk 38 let, 74 % mužů). Vzorek zahrnoval hospitalizované pacienty s širokým spektrem psychiatrických diagnóz, včetně schizofrenie, bipolární a schizoafektivní poruchy, deprese i úzkostných poruch. Pacienti, u kterých bylo PGx indikováno lékařem a/nebo klinickým farmaceutem a kteří v CYPRI skórovali alespoň jedním bodem, podstoupili po souhlasu PGx vyšetření. Následně u nich byla provedena analýza dopadu výsledku tohoto vyšetření na úpravy v medikaci. Byla zjištěna statisticky významná korelace (t = 2,733; p = 0,0063) mezi hodnotami CYPRI skóre a následnými klinicky významnými změnami v medikaci. Pacienti s vysokým CYPRI skóre (> 3) také vyžadovali statisticky významně více úprav medikace a monitorace než pacienti s nízkým skóre (≤ 3) (p < 0,05). Tyto výsledky potvrzují, že CYPRI skóre by mohlo v budoucnu sloužit jako strukturovaný a nákladově efektivní nástroj pro výběr vhodných kandidátů na PGx vyšetření, zejména v oboru psychiatrie. Širší použití CYPRI skóre v praxi prozatím limituje, i přes slibné výsledky z pilotní studie, relativně malá velikost vzorku. Pro potvrzení těchto výstupů je zapotřebí další výzkum na větších kohortách.

Pharmacogenetic (PGx) testing is a promising tool for optimizing psychiatric pharmacotherapy by improving its effectiveness and reducing the risk of adverse effects. However, its higher cost necessitates a more selective approach to patient screening, which is currently lacking in clinical practice. To address this gap, clinical pharmacists at Bohnice Psychiatric Hospital developed a CYPRI (CYP Pharmacogenetic Risk Score) scoring system to identify patients who would benefit the most from PGx testing. This pilot study aimed to assess the effectiveness and efficiency of the CYPRI scoring system in selecting patients for PGx testing, focusing on clinically significant medication adjustments that followed. Our study was conducted from January 2024 to March 2025 and included 23 hospitalized patients (mean age: 38 years; 74% male) with a range of psychiatric diagnoses, including schizophrenia, bipolar disorder, schizoaffective disorder, depression, and anxiety disorders. Pharmacogenetic testing was offered to patients following an initial indication by a psychiatrist and/or clinical pharmacist, provided they scored at least one point on the CYPRI scale. Upon providing an informed consent, they underwent the PGx testing. The resulting impact on medication adjustments was analyzed. A statistically significant correlation was found between the CYPRI scores and clinically significant medication changes (t = 2.733; p = 0.0063). Additionally, patients with high CYPRI scores (> 3) required significantly more medication adjustments and monitoring than those with low scores (≤ 3) (p < 0.05). These findings suggest that the CYPRI score could serve as a structured and cost-effective tool for identifying suitable candidates for PGx testing, especially in psychiatry. Despite these promising results, the relatively small sample size remains a limitation for the broader implementation of the CYPRI score. Further research with larger cohorts is needed to validate these findings.

Cíl: Úraz elektrickým proudem z vysokého napětí je jedním z nejzávažnějších úrazů, se kterými se můžeme v moderní medicíně setkat. Často bývá spojený s více následky a vysokou náchylností k infekčním komplikacím. Tito pacienti jsou přijímáni do specializovaných popáleninových center a vyžadují rozsáhlou multidisciplinární spolupráci. V této studii se snažíme odhalit prevalenci, typy a charakteristiky mikrobiálních infekcí, které se vyvíjejí po vysokonapěťovém elektrotraumatu, a identifikovat rizikové faktory, které mohou přispívat k náchylnosti pacientů k infekcím. Materiál a metodika: Pro účely této publikace byla zpracována data všech 37 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno s diagnózou úraz elektrickým proudem vysokým napětím v letech 2006–2016. Otisky a stěry z exfoliovaných oblastí byly opakovaně odebírány k mikrobiální analýze spolu s tracheobronchiálním aspirátem, sputem nebo bronchoalveolární laváží, močí a periferní krví. Získaná data byla zpětně analyzována. Výsledky: Mezi 37 pacienty byl medián věku 31,9 s průměrnou dobou hospitalizace 44,3 dne a úmrtností 8,1 %. Na umělé plicní ventilaci bylo závislých celkem 28 osob. Výskyt infekčních komplikací se v průběhu hospitalizace liší podle místa kultivace odběru a doby strávené v nemocnici. U 97,3 % pacientů se vyvinula infekce alespoň v jednom tělesném kompartmentu. V 88,8 % případů byla multipatogenní a ve 41,6 % se rozvinul septický stav. V naší studijní kohortě dominovaly G+ nad G-kmeny. Nejčastějšími zástupci z G+ spektra byli koaguláza negativní stafylokoky (97 %), Staphylococcus aureus (57 %), Enterococcus fecalis et faecium (51 %). V G-spektru bylo pořadí následující: Klebsiella pneumoniae (46 %), Pseudomonas aeruginosa (41 %), Escherichia coli (35 %) a Acinetobacter baumannii (18,9 %). Nejčastější pozorovanou infekcí byla infekce popálenin (BWI), následovaná infekcemi krevního řečiště (BSI), infekcemi dolních cest dýchacích (LRTI) a infekcemi močových cest (UTI), primárně způsobené G+ patogeny. Je pozoruhodné, že delší doba hospitalizace byla spojena s rostoucí prevalencí G-patogenů, zejména K. pneumoniae, P. aeruginosa a A. baumannii, které vykazovaly vysoký stupeň antimikrobiální rezistence. Závěr: Tato studie poskytuje podrobný pohled na výskyt a následky úrazů elektrickým proudem s vysokým napětím na Moravě v průběhu desetiletí. Faktory významně ovlivňující přežití a závažnost výsledků zahrnovaly celkovou plochu popálenin, popáleniny v celé tloušťce, inhalační poranění a potřebu tracheostomie. Studie je však limitována relativně malou velikostí vzorku, dlouhou dobou sběru dat s potenciálními změnami v klinické praxi a jednocentrovým designem, což může ovlivnit zobecnění nálezů. K ověření těchto výsledků a zpřesnění strategií prevence infekcí u této populace pacientů jsou zapotřebí další multicentrické studie.

Background and Aim: High voltage electrotrauma is one of the most serious injuries we can encounter in modern medicine, often associated with multiple disabilities and high susceptibility to infectious complications. These patients are admitted to specialized burn centers and require extensive multidisciplinary collaboration. In this study, we aim to uncover the prevalence, types and characteristics of microbial infections that develop in the aftermath of high voltage electrotrauma and to identify risk factors that may contribute to patients’ susceptibility to infections. Material and Methods: For the purposes of this publication, data of all 37 patients hospitalized in the intensive care unit of the Department of Burns and Plastic Surgery of the University Hospital in Brno with a diagnosis of high-voltage electrical injury between 2006–2016 were processed. Imprints and swaps from exfoliated areas were repeatedly taken for microbial analysis, together with tracheobronchial aspirate fluid, sputum, or bronchoalveolar lavage, urine and peripheral blood. The obtained data were analysed retrospectively. Results: Among the 37 patients, the median age was 31.9, with an average hospital stay of 44.3 days and a mortality rate of 8.1%. A total of 28 individuals were dependent on artificial lung ventilation. The incidence of infectious complications varies during the hospitalization period according to the location of sampling cultivation and time spent at the hospital. 97.3% of patients developed infection in at least one body compartment. In 88.8% of cases, it was multipathogenic and in 41.6% a septic condition developed. In our study cohort, G+ dominated over Gstrains. Most common representatives from G+ spectrum were Coagulase negative Staphylococci (97%), Staphylococcus aureus (57%), Enterococcus fecalis et faecium (51%). In Gspectrum, the order was as followed: Klebsiella pneumoniae (46%), Pseudomonas aeruginosa (41%), Escherichia coli (35%) and Acinetobacter baumannii (18.9%). The most common infection observed was burn wound infection (BWI), followed by bloodstream infections (BSI), lower respiratory tract infections (LRTI), and urinary tract infections (UTI), primarily caused by G+ pathogens. Notably, an increased hospital stay duration was associated with a rising prevalence of Gpathogens, particularly K. pneumoniae P. aeruginosa and A. baumannii which exhibited a high degree of antimicrobial resistance. Conclusion: This study provides a detailed insight into the occurrence and consequences of high-voltage electrical injuries in Moravia over a decade. Factors significantly impacting survival and severity of outcomes included total burn surface area, full-thickness burns, inhalation injury, and the need for tracheostomy. However, the study is limited by its relatively small sample size, long data collection period with potential changes in clinical practice, and single-center design, which may affect the generalizability of the findings. Further multicentric studies are needed to validate these results and refine infection prevention strategies in this patient population.

Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo analyzovať rizikové faktory, ktoré sa odlišujú u novorodencov s nízkou pôrodnou hmotnosťou vzhľadom na gestačný vek (SGA – small for gestational age) a novorodencov s primeranou pôrodnou hmotnosťou vzhľadom na gestačný vek (AGA – appropriate for gestational age). Materiály a metódy: Retrospektívno-prospektívna kohortová štúdia bola realizovaná v rokoch 2019–2024 na II. gynekologicko-pôrodníckej klinike Univerzitnej nemocnice Bratislava. Do štúdie bolo zahrnutých 174 donosených novorodencov z jednoplodových tehotenstiev, z toho 125 novorodencov s nízkou pôrodnou hmotnosťou (SGA) a 49 novorodencov s primeranou pôrodnou hmotnosťou (AGA). Analyzované boli rôzne materské, fetálne a placentárne rizikové faktory, s osobitným zameraním na kongenitálnu cytomegalovírusovú infekciu (cCMV). Výsledky: Pôrodná hmotnosť novorodencov sa pohybovala v rozmedzí od 1 480 do 4 470 gramov. Z hodnotených rizikových faktorov bola významne asociovaná s AGA materská infekcia covidom-19 počas tehotenstva (p = 0,009). Nebola zistená štatisticky významná súvislosť medzi bežnými rizikovými faktormi (napr. hypertenzia, diabetes mellitus) a rastovou reštrikciou plodu. Kongenitálna CMV infekcia nebola významne spojená s SGA. Analýza pomocou logistickej regresie potvrdila asociáciu infekcie covidom-19 s pôrodnou hmotnosťou, zatiaľ čo pri CMV nebol pozorovaný žiadny významný vplyv. Záver: Materská infekcia covidom-19 bola asociovaná s primeranou pôrodnou hmotnosťou vzhľadom na gestačný vek, pravdepodobne v dôsledku zvýšeného lekárskeho dohľadu a imunitnej odpovede. Interpretácia týchto výsledkov je však obmedzená malou veľkosťou súboru, a preto je potrebný ďalší výskum na pochopenie vplyvu covidu-19 na tehotenstvo. V tejto kohorte nebola zistená významná súvislosť medzi kongenitálnou CMV infekciou a rastovou reštrikciou plodu, pravdepodobne v dôsledku nízkej prevalencie cCMV. Dokumentované rizikové faktory intrauterinná rastove reštrikcie, vrátane hypertenzie a diabetes mellitus, neboli v študovanej populácii štatisticky významné.

Objective: This study aimed to analyse the risk factors differentiating small for gestational age (SGA) and appropriate for gestational age (AGA) neonates. Materials and methods: A retrospective-prospective cohort study was conducted from 2019 to 2024 at the 2nd Department of Obstetrics and Gynaecology, University Hospital Bratislava. The study involved 174 term neonates from singleton pregnancies, including 125 SGA and 49 AGA infants. Various maternal, foetal, and placental risk factors were analysed, with a particular focus on congenital cytomegalovirus infection (cCMV). Results: Neonates’ birth weights ranged from 1,480 to 4,470 grams. Of the risk factors assessed, only maternal COVID-19 infection during pregnancy was significantly associated with AGA outcomes (P = 0.009). No significant associations were found between common risk factors (e. g. hypertension, diabetes mellitus) and foetal growth restriction. Congenital CMV infection was not significantly associated with SGA. Logistic regression analysis confirmed the association of COVID-19 infection with foetal weight, while no significant effect was observed for CMV. Conclusion: Maternal COVID-19 infection was associated with AGA outcomes, potentially due to enhanced medical surveillance and immune responses. However, the study’s small sample size limits the interpretation of these findings, and further research is required to fully understand the impacts of COVID-19 on pregnancy. No significant association between congenital CMV infection and foetal growth restriction was found in this cohort, which was most likely due to the low prevalence of cCMV. Moreover, documented risk factors for foetal growth restriction, including hypertension and diabetes mellitus, were not statistically significant in our study population.

Úvod: Obstrukce žlučových cest je závažným stavem spojeným s vysokou morbiditou a mortalitou, vyžadující přesnou diagnostiku a vhodně indikovanou terapii. Cílem prospektivní studie bylo zhodnotit proveditelnost a senzitivitu perkutánní endobiliární kryobiopsie ve srovnání s klešťovou biopsií u pacientů se stenózou žlučových cest podstupujících perkutánní drenáž žlučových cest. Metodika: Klešťová biopsie i kryobiopsie byly provedeny během jednoho zákroku a jejich pořadí bylo randomizováno. Byl hodnocen technický úspěch, velikost vzorků, jejich kvalita a diagnostická přesnost. Výsledky: Celkem bylo získáno 90 vzorků (n = 47 biopsie kleštěmi, n = 43 kryobiopsie) od sedmi pacientů. Kryobiopsie poskytla signifikantně větší celkovou plochu mikroskopických vzorků (medián: 2,67 mm2 pro kryobiopsii vs. 0,44 mm2 pro kleště; p < 0,01) a signifikantně větší plochu vzorků bez artefaktů (medián: 1,47 mm2 vs. 0 mm2; p < 0,01). Počet nehodnotitelných vzorků kvůli artefaktům byl u kryobiopsie významně nižší (11,63 % vs. 53,19 %; p < 0,01). Medián hmotnosti vzorků z kryobiopsie byl rovněž signifikantně vyšší než u vzorků z biopsie kleštěmi (7,6 mg vs. 3,5 mg; p = 0,015). Při hodnocení histopatologické kvality na Likertově škále dosáhly vzorky z kryobiopsie významně lepších výsledků než vzorky z biopsie kleštěmi (medián 4 vs. 1; p < 0,01), a to i v podílu vzorků hodnocených jako kvalitní (Likert > 2) (74,42 % vs. 29,79 %; p < 0,01). Adenokarcinom byl prokázán u pěti pacientů, benigní etiologie stenózy u dvou pacientů. Kryobiopsie úspěšně diagnostikovala všech pět případů adenokarcinomu (5/5), zatímco biopsie kleštěmi odhalila pouze dva z těchto pěti případů. Závěr: Získané výsledky naznačují, že kryobiopsie představuje efektivní a přesnou metodu pro diagnostiku malignit žlučových cest, s potenciálním přínosem pro včasnou diagnostiku a cílenou terapii.

Introduction: Obstruction of the bile ducts is a serious condition associated with high morbidity and mortality, requiring accurate diagnosis and appropriate therapy. The goal of this prospective study is to assess the feasibility and sensitivity of percutaneous endobiliary cryobiopsy in comparison with forceps biopsy in patients with billiary duct stenosis. Methods: Both forceps biopsy and cryobiopsy were performed during a single proce- dure, the order of sampling was randomized. Technical success, sample size, quality, and diagnostic accuracy were evaluated. Results: A total of 90 samples were collected (n = 47 conventional forceps biopsy, n = 43 cryobiopsy). Cryobiopsy provided a significantly larger total sample area of microscopic specimen (median 2,67 vs. 0,44 mm2 ; p < 0,01), artefact-free sample area (median 1,47 vs. 0 mm2 ; p < 0,01), smaller number of samples non-evaluable for artefacts (11,6 % vs. 53,2 %; p < 0,01). Median weight of cryobiopsy samples was significantly greater than that of forceps biopsy (7,6 vs. 3,5 mg; p = 0,015). In quality assessment cryobiopsy samples achieved significantly better results than the forceps biopsy both in terms of the median Likert scale value (4 vs. 1; p < 0.01) and in terms of the frequency of quality samples rated as Likert > 2 (74,42 vs. 29,79%; p < 0.01). Biopsy proved adenocarcinoma in 5 patients, 5/5 of them in set of cryobiopsy samples, while only 2/5 in forceps biopsy samples. Conclusion: The obtained results suggest that cryobiopsy could represent an effective and accurate method for diagnosing bile duct malignancies, with potential benefits for early diagnosis and targeted therapy.

BACKGROUND: In patients resuscitated after cardiac arrest, a higher mean arterial pressure (MAP) may increase cerebral perfusion and attenuate hypoxic brain injury. Here we present the protocol of the mean arterial pressure after cardiac arrest and resuscitation (MAP-CARE) trial aiming to investigate the influence of MAP targets on patient outcomes. METHODS: MAP-CARE is one component of the Sedation, Temperature and Pressure after Cardiac Arrest and Resuscitation (STEPCARE) 2 x 2 x 2 factorial randomized trial. The MAP-CARE trial is an international, multicenter, parallel-group, investigator-initiated, superiority trial designed to test the hypothesis that targeting a higher (>85 mmHg) (intervention) versus a lower (>65 mmHg) (comparator) MAP after resuscitation from cardiac arrest reduces 6-month mortality (primary outcome). Trial participants are adults with sustained return of spontaneous circulation who are comatose following resuscitation from out-of-hospital cardiac arrest. The two other components of the STEPCARE trial evaluate sedation and temperature control strategies. Apart from the STEPCARE trial interventions, all other aspects of general intensive care will be according to the local practices of the participating site. Neurological prognostication will be performed according to European Resuscitation Council and European Society of Intensive Care Medicine guidelines by a physician blinded to allocation group. The sample size of 3500 participants provides 90% power with an alpha of 0.05 to detect a 5.6 absolute risk reduction in 6-month mortality, assuming a mortality of 60% in the control group. Secondary outcomes will be poor functional outcome 6 months after randomization, patient-reported overall health 6 months after randomization, and the proportion of participants with predefined severe adverse events. CONCLUSION: The MAP-CARE trial will investigate if targeting a higher MAP compared to a lower MAP during intensive care of adults who are comatose following resuscitation from out-of-hospital cardiac arrest reduces 6-month mortality.

• MeSH
• arteriální tlak * fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení ekvivalence jako téma MeSH
• kardiopulmonální resuscitace * metody   MeSH
• kóma etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• resuscitace * MeSH
• srdeční zástava * terapie   patofyziologie   mortalita   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * terapie   patofyziologie   mortalita   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• protokol klinické studie MeSH

There is growing interest in the role of extracellular vesicles (EVs) in neonatal pathology. This study aimed to characterise circulating EVs following preterm birth. This single-centre prospective observational study included cord and postnatal plasma from preterm (n = 101) and full-term infants (n = 66). EVs were analysed using nanoparticle tracking analysis, flow cytometry, proteomics and procoagulant activity assay. We found changes in the concentration, size, cellular origin and proteomic content of circulating EVs in preterm infants during perinatal adaptation. To understand if these changes were related to prematurity or normal adaptation to extrauterine life, they were also investigated in term infants. There was a dramatic increase in the concentration of small and large EVs on Day 3 in the preterm group; specific subsets of platelet (CD42b+ and CD62P+), endothelial (VEGFR2) and tissue factor EVs were elevated. Differentially expressed proteins relating to haemostasis, pulmonary physiology and immunity were identified between Day 1 and 3 in preterm infants. These changes have never previously been described in a large cohort of preterm infants and differ from healthy term infants. These findings have major implications for future neonatal EV studies, particularly the timing of sample collection. Further work is required to understand the clinical implications of this unique EV profile following preterm birth.

• MeSH
• extracelulární vezikuly * metabolismus   MeSH
• fyziologická adaptace * MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený * krev   MeSH
• novorozenec MeSH
• prospektivní studie MeSH
• proteomika metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

In this study, simple oil-in-water emulsions (O/W) and multiple O/W/O emulsions were employed as carriers for a curcumin delivery system. The stability of emulsions was evaluated using DSC (differential scanning calorimetry), accompanied by particle size measurement by DLS (dynamic light scattering) and rheological analysis. The amount of freezable water (Wfs) in O/W emulsion was determined to be 80.4%, while that in O/W/O emulsion was 23.7%. Multiple emulsions had a more complex structure than simple emulsions, being characterized by higher stability with predominant loss modulus over storage modulus (G" > G'). The mean surface diameter for O/W emulsion was 198.7 ± 9.8 nm, being approximately two times lower than that for multiple emulsions. Curcumin in vitro digestibility was observed for both emulsions and, additionally, the digestibility of fresh and dried curcuma root powders was investigated. Multiple emulsions were found to be a superior matrix for curcumin delivery, with higher stability and emulsion digestibility of 50.6% for the stomach and small intestine. In vitro digestion of dried curcuma powders and curcuma root samples was monitored by HPLC (high-performance liquid chromatography). The DMD (dry matter digestibility) for dried curcuma powders ranged between 52.9% to 78.8%, and for fresh curcuma (KF) was 95.5%.

• MeSH
• Curcuma * chemie   MeSH
• emulze chemie   MeSH
• kurkumin * chemie   aplikace a dávkování   MeSH
• lékové transportní systémy * MeSH
• oleje chemie   MeSH
• reologie MeSH
• trávení MeSH
• velikost částic MeSH
• voda chemie   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Fénixin má endoteliální ochranné a protizánětlivé vlastnosti a je spojován s rozvojem hypertenze. Vzhledem k tomu, že endoteliální dysfunkce hrají významnou roli v patofyziologii preeklampsie, zaměřili jsme se na vyšetření sérových hladin fénixinu-14 a fénixinu-20 u těhotných žen s diagnostikovanou preeklampsií. Materiál a metody: V této průřezové případové studii tvořilo 45 těhotných žen s diagnostikovanou preeklampsií skupinu preeklampsie, zatímco 45 zdravých těhotných žen, které odpovídaly skupině preeklampsie věkem, indexem tělesné hmotnosti a gestačním věkem plodu, sloužilo jako kontrolní skupina. Pro analýzu hladin fénixinu-14 a fénixinu-20 ve vzorcích séra byly použity komerční soupravy. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve skupině s preeklampsií byla hladina fénixinu-14 v séru 390,3 pg/ml, zatímco v kontrolní skupině byla 393,2 pg/ml (p = 0,434). Hladina fénixinu-20 v séru ve skupině s preeklampsií byla 346,6 pg/ml a v kontrolní skupině 379,9 pg/ml (p = 0,278). Když byla skupina s preeklampsií rozdělena do podskupin podle závažnosti onemocnění a počátku onemocnění a porovnána s kontrolní skupinou, v hladinách sérového fénixinu-14 a fénixinu-20 mezi skupinami nebyl nalezen žádný významný rozdíl. Závěr: V této studii byly sérové hladiny fénixinu-14 a fénixinu-20 u preeklampsie a u kontrolní skupiny podobné. Ačkoli je velikost vzorku příliš malá na to, aby bylo možné vyvodit definitivní závěr, zjištění naznačují, že fénixin-14 ani fénixin-20 v patofyziologii preeklampsie nehraje roli.

Objective: Phoenixin has endothelial protective and anti-inflammatory properties, but has been associated with the development of hypertension. Given that endothelial dysfunction plays a significant role in the pathophysiology of preeclampsia, we aimed to investigate the serum levels of phoenixin-14 and phoenixin-20 in pregnant women diagnosed with preeclampsia. Materials and methods: In this cross-sectional case-control study, 45 pregnant women diagnosed with preeclampsia comprised the preeclampsia group, while 45 healthy pregnant women, matched to the preeclampsia group by age, body mass index, and gestational age, served as the control group. Commercial kits were used to analyze phoenixin-14 and phoenixin-20 levels in serum samples. Results: Serum phoenixin-14 level was 390.3 pg/mL in the preeclampsia group and 393.2 pg/mL in the control group (P = 0.434). While the serum phoenixin-20 level was 346.6 pg/mL in the preeclampsia group, it was 379.9 pg/mL in the control group (P = 0.278). When the preeclampsia group was divided into subgroups according to the severity of the disease and the onset of the disease and compared with the control group, no significant difference was found between the groups regarding serum phoenixin-14 and phoenixin-20 levels. Conclusion: In this study, serum levels of phoenixin-14 and phoenixin-20 were similar in both the preeclampsia and control groups. Although the sample size is too small to draw a definitive conclusion, findings suggest that phoenixin-14 and phoenixin-20 do not play a role in the pathophysiology of preeclampsia.

• Klíčová slova
• phoenixin 14, phoenixin 20,
• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• komplikace těhotenství klasifikace   krev   MeSH
• lidé MeSH
• neuropeptidy * analýza   klasifikace   krev   MeSH
• preeklampsie * diagnóza   epidemiologie   krev   MeSH
• průřezové studie MeSH
• těhotné ženy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Turecko MeSH