Selective synthesis
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Scandinavian journal of rheumatology ; Supplement Vol. 25. 102
37 s. : tab., grafy ; 32 cm
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní farmakologie MeSH
- inhibitory cyklooxygenasy farmakologie chemie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv diagnóza MeSH
- prostaglandiny fyziologie MeSH
- zánět farmakoterapie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Lékařské vědy. Lékařství
- NLK Obory
- revmatologie
- farmacie a farmakologie
sv.
- MeSH
- biologické přípravky chemická syntéza MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Chemie. Mineralogické vědy
- NLK Obory
- chemie, klinická chemie
Meloxikam je řazen mezi selektivní inhibitory COX-2. Patří do skupiny oxikamů podobně jako piroxikam, od něhož se však liší především daleko lepší tolerancí a minimálním výskytem vedlejších účinků, což je dáno právě selektivní inhibicí izoenzymu COX-2 i inhibicí tvorby zánětlivých prostanoidů při minimálním ovlivnění COX-1, a tím i minimální inhibicí syntézy PGE2 v žaludeční sliznici. Jako ostatní tzv. klasická nesteroidní antiflogistika vykazuje i me- loxikam výborné protizánětlivé, analgetické a antipyretické účinky, které jsou většinou mohut- nější než účinky vykazované klasickými nesteroidními antiflogistiky (diklofenakem, ibuprofenem a naproxenem). Oproti klasickým NSA je meloxikam také účinným inhibitorem produkce kyslíkatých radikálů uvolňovaných z lidských polymorfonukleárních leukocytů v prů- běhu zánětu. Kromě toho meloxikam prakticky neinhibuje syntézu tromboxanu A2, a tudíž nevykazuje žádný vliv na agregaci destiček. Meloxikam vykazuje také vhodný chemoprotektiv- ní účinek využitelný i v léčbě kolorektálního karcinomu. Meloxikam se dobře absorbuje z trávicího ústrojí s vysokou biologickou dostupností. Je vázán z 99 % na bílkoviny krevní plazmy a jeho distribuční objem je omezený na extracelulární tekutinu. Přesto je významná koncentrace nalézána i v zanícených tkáních. Meloxikam je účinným lékem při léčbě revmatoidní artritidy a osteoartritidy, při léčbě dochází k přetrvávajícímu snížení bolesti a ke zlepšení kvality života. Meloxikam je velmi dobře snášen. Výskyt vedlejších GI projevů jako perforace stěny, ulcerace a krvácení z GI traktu stejně jako dyspepsie a abdominální bolest i ovlivnění ledvinových funkcí jsou velmi řídké při srovnání s klasickými NSA.
Meloxicam belongs to the group of selective inhibitors of COX-2. Like piroxicam, meloxicam is a member of oxicams. Meloxicam differs from piroxicam mostly by its better tolerance and very low incidence of adverse effects, which depends on its selective inhibition of COX-2 isoenzyme and thus on the inhibition of formation of inflammatory prostanoids. Simultaneously its minor influence on COX-1 results in a minor influence on PGE2 synthesis in the gastric mucosa. Similarly as other „classic“ NSAIDs, meloxicam exerts excellent anti-inflammatory, analgesic, and antipyretic effects which are mostly even more pronounced than those exerted by classic NSAIDs (such as diclofenac, ibuprofen and naproxen). Alike the above mentioned NSAIDs, meloxicam is also an effective inhibitor of the generation of oxyradicals released from human polymorphonuclear leukocytes during inflammation. Besides, meloxicam does not inhibit thromboxan A2 synthesis and therefore it is free of the effects on platelet aggregation. In addition, meloxicam exerts a suitable chemoprotective effect which may be used even in the treatment of colorectal cancer. Meloxicam is well absorbed with high bioavailability from the GI tract. It is bound to plasma proteins from 99% and its volume of distribution is limited to extracellular water only. However, significant concentrations are found also in the inflamed tissues. Meloxicam is an effective drug in the treatment of rheumatoid arthritis and osteoarthritis with a long-lasting disappearance of pain and with the improved quality of life. Meloxicam is very well tolerated. Incidence of adverse GI effects such as a perforation of the wall, ulceration and bleeding from the GI tract similarly as dyspepsia and abdominal pain, together with impairment of renal functions, is very rare when compared with the classic NSAIDs.
- Klíčová slova
- MELOXICAM,
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- farmakokinetika MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- inhibitory cyklooxygenasy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- osteoartróza farmakoterapie MeSH
- revmatoidní artritida farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
4th print viii, 487 s.
Východisko: Reziduální leukemické buňky, jsou-li přítomny v autologní kostní dřeni či CD34 + koncentrátech progenitorových buněk periferní krve, mohou zvýšit riziko relapsu po autotransplantaci. Je popsáno využití nového principu používaného ve fotodynamické terapii, jímž je indukce syntézy endogenního fotosenzibilizátoru, protopor- fyrinu IX, v nádorových buňkách, aplikací jeho metabolického prekurzoru, 5-aminolevulové kyseliny, ke specifické destrukci leukemických buněk. Metody a výsledky. Stanovením viability buněk redukcí tetrazoliové soli MTT, průtokovou cytometrií s použitím propidium jodidu a stanovením buněčné proliferace inkorporací bromodeoxyuridinu jsme studovali účinek fotody- namické terapie, založené na aplikaci 5-aminolevulové kyseliny, na buňky leukemických linií HL60 (promyelocy- tární leukémie), HEL (erytroleukémie), DAUDI (B-buněčná leukémie), JURKAT (T-buněčný lymfom), na blastické buňky pacientů s akutní myeloidní leukémií a na normální lymfocyty a progenitorové buňky normální kostní dřeně. V in vitro experimentech fotodynamická terapie založená na aplikaci 5-aminolevulové kyseliny (1 mM, 4 h, 18 J/cm 2 ) snížila počty viabilních leukemických buněk o více než dva řády (s výjimkou buněk HEL) a eliminovala blastické buňky v preparátech mononukleárních buněk u šesti ze sedmi pacientů s akutní myeloidní leukémií. Naproti tomu viabilita normálních klidových lymfocytů byla postižena jen nepatrně (nárůst počtu nekrotických buněk po fotodynamické terapii ze 6 na 11 % ) a klonogenní aktivity progenitorových buněk normální kostní dřeně byly sníženy na přijatelnou míru (CFU-GM na 60 % a BFU-E na 55 % původní aktivity). Závěry: Fotodynamická terapie založená na aplikaci 5-aminolevulové kyseliny je perspektivní metodou pro specifickou destrukci leukemických buněk v autologních transplantátech.
Background. Residual leukemic cells if present in autologous bone marrow grafts or CD34 + concentrates obtained from peripheral blood may increase the risk of relapse after autotransplantation. We are presenting the employement of a new method which was introduced into the photodynamic therapy, namely enhancement of synthesis of the photosensitizing compound, protoporphyrin IX, in cancer cells, following application of its metabolic precursor, 5-aminolevulinic acid, for the specific destruction of leukemic cells. Methods and Results. By determining cell viability using tetrazolium salt reduction (MTT), by flow cytometry- propidium iodide assay and by determining cell proliferation using bromodeoxyuridine incorporation we studied the effect of photodynamic therapy based on the application of 5-aminolevulinic acid on the cells of leukemic cell lines HL60 (human promyelocytic leukemia), HEL (erythroleukemia), DAUDI (B-cell leukemia), JURKAT (T-cell lymphoma), blast cells of patients with acute myelogenous leukemia as well as on normal lymphocytes and normal human bone marrow progenitors. In in vitro experiments photodynamic therapy based on an administration of 5-aminolevulinic acid (1 mM, 4 h, 18 J/cm 2 ) lowered the number of viable leukemic cells by over 2 orders (with the exception of HEL cells) and eliminated blast cells in mononuclear cell preparations of six out of seven patients with acute myelogenous leukemia. On the other hand the viability of normal resting lymphocytes was little affected by photodynamic therapy (number of necrotic cells increased from 6 to 11 %) and also the clonogenic activity of the progenitor cells of normal bone marrows did not decrease substantially (CFU-GM to 60 % and BFU-E to 55 % of the original activity). Conclusions. Photodynamic therapy based on the application of 5-aminolevulinic acid is a perspective method for the specific destruction of leukemic cells in autologous transplants.
- MeSH
- inhibitory cyklooxygenasy aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- koronární nemoc farmakoterapie MeSH
- laktony aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- sulfonamidy aplikace a dávkování MeSH
- thromboxany analýza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
Penicilin G acylasa (PGA) patří k velmi důležitým průmyslovým enzymům, které jsou používány při produkci polosyntetických (3-laktámových antibiotik. Tento enzym katalyzuje hydrolýzu amidické vazby penicilinu G za vzniku 6-aminopenicilánové kyseliny, která slouží jako výchozí substance pro výrobu polosyntetických penicilinů. U kmene Escherichia coli W ATCC 11105 a ATCC 9637 je PGA kódována pga genem na chromozómu a syntetizována jako pre-pro-PGA (pp PGA) prekurzor, který je za pravděpodobné účasti chaperonového systému transportován do periplazmatického prostoru buňky. Zde po řadě proteolytických reakcí vzniká aktivní enzym PGA tvořený dvěma podjednotkami a a R. Exprese pga genu podléhá několika regulačním mechanizmům: teplotní represi, katabolické represi glukosou, represi kyslíkem a indukci fenyloctovou kyselinou (FOK). Tvorba aktivní PGA je také ovlivněna na post-translační úrovni, kde důležitou roli hrají intracelulární proteolytické reakce a transportní systém pre-pro PGA cytoplazmatickou membránou. Chromozomální oblast pga genu kmene E. coli W byla použita pro konstrukci mnoha rekombinantních plazmidy. Těmito plazmidy byly transformovány vhodné hostitelské kmeny, z nichž některé se dnes používají v průmyslu jako vysoko produkční mikroorganizmy.
Pencilin G acylase (PGA) is one of very important industrial enzymes used in the production of polysynthetic R-lactam antibbottks. This enzyme catalyzes the hydrolysis of the amidic bond of penicillin G with the development of 6-aminopenicillanic acid which serves as the initial substance for the production of semisynthetic penicillins. In the strain Escherichia coli W ATCC 11105 and ATCC 9637, PGA is coded by the pga gene on the chromozóme and synthesized as the pre-pro-PGA (pp PGA) precursor, which is transportnd, with probable participation of the chaperon system, to the periplasmatic space of the cell. Here after a series of proteolytic reactions the active enzyme PGA develops, consisting of two subunits a and R. Expression of the pga gene is subject to several regulatory mechanisms: temperature repression, catabolic repression by glucose, repression by oxygen, and induction by phenylacetic acid (FOK). The formation of active PGA is also influenced at the post-translation level, where an important role is played by intracellular proteolytic reactions and the transport system of pre-pro-PGA across the cytoplasmatic membrane. The chromozomal area of the pga gene of the E. coli W strain was employed for the construction of many recombinant plasmids. These plasmids served to transprm suitable host strains, some of which are now used in industry as highly productioe microorganisms.
Current problems in biology. Molecular biology
156 s. : il.
Escitalopram je jediným účinným stereoizomerem citalopramu, neboť R-citalopram je farmakologicky a behaviorálně prakticky neúčinný. Escitalopram představuje serotoninově nejselektivnější SSRI a neovlivňuje žádné postsynaptické receptory s výjimkou sigma zakončení. Escitalopram byl testován v 7 studiích s 3050 depresivními nemocnými a ve 3 studiích s 847 pacienty s úzkostnou poruchou. Escitalopram byl terapeuticky úspěšnější než placebo a stejně efektivní jako citalopram a venlafaxin, od kterých se lišil rychlejším nástupem účinku. Z nežádoucích příznaků nejčastějšími byly serotoninové, jejichž výskyt byl nižší než při aplikaci citalopramu nebo venlafaxinu. Syntéza a izolace S-citalopramu potvrdila správnost a důležitost požadavku na výrobu jen toho stereoizomeru, který je účinnější a lépe tolerován.
R-citalopram being in pharmacological and behavioural terms virtually ineffective, escitalopram is the only effective citalopram stereoisomer. Escitalopram is the most serotonin-selective SSRIs, affecting no post-synaptic receptors with the exception of sigma endings. It was tested in 7 trials including 3,050 patients suffering from depression and 3 trials including 847 patients with anxiety disorders. The drug was therapeutically more effective than placebo and just as effective as citalopram and venlafaxine, from which it differed by a faster onset of therapeutic action. The most frequent its undesirable effects the serotonin ones, whose rate of incidence was lower than those observed with citalopram or venlafaxine. S-citalopram synthesis and isolation have confirmed the validity and importance of the demand for production of only the more effective and better-tolerated stereoisomer.
- MeSH
- citalopram analogy a deriváty metabolismus škodlivé účinky MeSH
- deprese farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- placebo farmakologie MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu aplikace a dávkování farmakologie chemie MeSH
- stereoizomerie MeSH
- úzkostné poruchy farmakoterapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
