• MeSH
• financování organizované MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH

The atherogenic impact and functional capacity of LCAT was studied and discussed over a half century. This review aims to clarify the key points that may affect the final decision on whether LCAT is an anti-atherogenic or atherogenic factor. There are three main processes involving the efflux of free cholesterol from peripheral cells, LCAT action in intravascular pool where cholesterol esterification rate is under the control of HDL, LDL and VLDL subpopulations, and finally the destination of newly produced cholesteryl esters either to the catabolism in liver or to a futile cycle with apoB lipoproteins. The functionality of LCAT substantially depends on its mass together with the composition of the phospholipid bilayer as well as the saturation and the length of fatty acyls and other effectors about which we know yet nothing. Over the years, LCAT puzzle has been significantly supplemented but yet not so satisfactory as to enable how to manipulate LCAT in order to prevent cardiometabolic events. It reminds the butterfly effect when only a moderate change in the process of transformation free cholesterol to cholesteryl esters may cause a crucial turn in the intended target. On the other hand, two biomarkers - FER(HDL) (fractional esterification rate in HDL) and AIP [log(TG/HDL-C)] can offer a benefit to identify the risk of cardiovascular disease (CVD). They both reflect the rate of cholesterol esterification by LCAT and the composition of lipoprotein subpopulations that controls this rate. In clinical practice, AIP can be calculated from the routine lipid profile with help of AIP calculator www.biomed.cas.cz/fgu/aip/calculator.php.

• MeSH
• ateroskleróza krev   metabolismus   MeSH
• biologické markery metabolismus   MeSH
• cholesterol metabolismus   MeSH
• esterifikace MeSH
• lecitincholesterolacyltransferasa metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• lipoproteiny HDL metabolismus   MeSH
• mastné kyseliny metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• arterioskleróza krev   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• lipoproteiny HDL chemie   krev   MeSH
• triglyceridy krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: I přes správně volenou farmakoterapii v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS) podle současných doporučení dochází u řady nemocných se stabilní ICHS k recidivám aterotrombotických příhod. Tito nemocní mají tzv. reziduální vaskulární riziko, které tvoří nedostatečná léčba standardních rizikových faktorů (RF) a další metabolické RF, např. non-LDL dyslipidemie a poruchy glukózového metabolismu. Metody a cíle: K identifikaci nemocných s reziduálním vaskulárním rizikem byly v naší studii použity následující široce dostupné markery: aterogenní dyslipidemie (triglyceridy [TG] ≥ 2,0 mmol/l a současně HDL cholesterol [HDL-C] ≤ 1,0 mmol/l u mužů a ≤ 1,2 mmol/l u žen), hypertriglyceridemický pas (TG ≥ 2,0 mmol/l a obvod pasu ≥ 90 cm u mužů a ≥ 85 cm u žen), aterogenní index plazmy (AIP = log [TG/HDL-C]) a non-HDL cholesterol (non-HDL-C = celkový cholesterol – HDL-C). Vývoj těchto markerů jsme porovnali v jednotlivých studiích EUROASPIRE (EA), tj. v 16letém období. Výsledky: V rámci studie EUROASPIRE I–IV bylo vyšetřeno v Plzni a v Praze 1 484 nemocných – 1 152 mužů (78 %) a 332 žen (22 %) se stabilní ICHS. U mužů od studie EA I do EA IV významně klesaly TG, HDL-C a non-HDL-C (p pro trendy NS; 0,0001; 0,0001). U žen se neměnily TG, ale HDL-C a non-HDL-C významně klesaly (p pro trendy NS; 0,03; 0,0001). Prevalence aterogenní dyslipidemie a non-HDL-C se od studie EA I do EA IV snižovala u obou pohlaví (p pro trendy 0,004 a 0,001). Prevalence hypertriglyceridemického pasu byla stabilní (30 % u mužů a 24 % u žen), přestože obvod pasu a body mass index (BMI) významně stoupaly (pas z 98 cm na 105 cm a BMI z 28,6 na 29,5 kg/m2, p pro trendy < 0,0001). Vysoký AIP > 0,24 byl diagnostikován u 40 % mužů a 30 % žen a u obou pohlaví se v průběhu celého sledování neměnil, i když byl u mužů patrný trend k vzestupu. Ve sledovaném období významně stoupal výskyt diabetes mellitus 2. typu (DM2T) z 23 % v EA I na 48 % v EA IV (p pro trendy 0,0001). Všechny sledované markery reziduálního vaskulárního rizika se vyskytovaly u obou pohlaví významně častěji u nemocných s DM2T nebo hraniční glykemií nalačno než u nemocných s normálním metabolismem glukózy. Závěr: V 16letém období studií EA I–EA IV stoupaly u nemocných se stabilní ICHS prevalence DM2T a obezity a obvod pasu. Vlivem častěji indikované léčby statiny, inhibitory ACE atd. byly ovlivněny koncentrace LDL-C a některých markerů reziduálního rizika (non-HDL-C a aterogenní dyslipidemie). Prevalence hypertriglyceridemického pasu a vysokého AIP byla stejná (30–40 %) ve sledovaném období u obou pohlaví, protože ne všichni obézní nemocní jsou inzulinorezistentní a ne všichni nemocní s poruchou glukózového metabolismu mají vyjádřeny všechny charakteristiky metabolického syndromu. Všechny sledované markery reziduálního rizika byly významně častěji přítomny u nemocných s poruchou glukózového metabolismu. K určení aterogenního genotypu bychom měli užívat jednoduché markery, zejména AIP.

Introduction: Many patients with coronary heart disease (CHD) who achieve target low density lipoprotein cholesterol (LDL-C) values still experience vascular events because of a residual vascular risk due to other risk factors, particularly non-LDL-C dyslipidemia, because of non-adherence to non-pharmacological and pharmacological management. Method and aims: We used simple markers and inexpensive screening tools for metabolic disorders associated with insulin resistance and metabolic syndrome identifying subjects at a high cardiovascular (CV) risk – atherogenic dyslipidemia (triglycerides [TG] ≥2.0 mmol/l and high-density lipoprotein cholesterol [HDL-C] ≤1.0 mmol/l in males and ≤1.2 mmol/l in females), hypertriglyceridemic waist (TG ≥2.0 mmol/l and waist circumference ≥90 cm in males and ≥85 cm in females), atherogenic index of plasma (AIP = log [TG/HDL-C]) and non-HDL-C (non-HDL-C = total cholesterol – HDL-C)]. We focused on the development of these risk factors among patients with established stable CHD over more than the last 16 years. Results: We examined 1 484 patients, 1 152 males (78%) and 332 females (22%) from the Czech parts of EUROASPIRE I–IV (EA I–IV) surveys. In males, TG, HDL-C, and non-HDL-C decreased significantly from EA I to IV (p for trends NS; 0.0001; 0.0001, respectively). In females, there was no change in TG; HDL-C, and non-HDL-C decreased significantly (p for trends NS; 0.03; 0.0001, respectively). Atherogenic dyslipidemia prevalence decreased significantly in both sexes (p for trends 0.004 and 0.0012, respectively). Hypertriglyceridemic waist prevalence showed no change in either sex. There were no significant changes in AIP risk strata in either sex. About 30–40% of males and 24–30% of females had their AIP in the high-risk strata, which tended to increase in males. The prevalence of type 2 diabetes (T2DM) and waist circumference increased significantly from EAI to IV (from 23% to 48%, and from 98 cm to 105 cm, respectively; both p for trend <0.0001). The prevalence of all above mentioned residual vascular risk markers was higher in patients with T2DM and impaired fasting glucose than in those with normal fasting glucose in both sexes. Conclusion: Despite the increase in T2DM prevalence and waist circumference from EA I to IV, hypertriglyceridemic waist prevalence showed no change and atherogenic dyslipidemia prevalence decreased significantly in both sexes, because not all obese patients are insulin-resistant and not all patients with glucose metabolism disorders present all characteristics of metabolic syndrome. Simple markers of the atherogenic phenotype, especially AIP, should be used in CV risk assessment.

• Klíčová slova
• EUROASPIRE, aterogenní index plazmy,
• MeSH
• biologické markery MeSH
• dyslipidemie diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• hypertriglyceridemický pas diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• ischemická choroba srdeční * epidemiologie   komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• krevní plazma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy metabolismu glukózy epidemiologie   komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Zhodnotit bezpečnost a účinnost kombinace hypolipidemik (statin + fenofibrát) na lipidový profil včetně aterogenního indexu plazmy (AIP = log[TG/HDL-C]) u pacientů s vysokým a velmi vysokým kardiovaskulárním (KV) rizikem a smíšenou dyslipidemií. Metoda: Do studie bylo zařazeno celkem 81 pacientů (53 mužů, 28 žen; 60 ± 9,8 roku). Smíšená dyslipidemie byla definována jako přítomnost dvou z následujících tří abnormálních hodnot: LDL cholesterol (C) > 2,5 mmol/l, HDL-C < 1,0 mmol/l u mužů a < 1,3 mmol/l u žen, triglyceridy (TG) > 1,7 mmol/l. Celkové KV riziko bylo stanoveno podle současných evropských doporučených postupů. Léčba fenofibrátem (160–267 mg) + atorvastatinem (10–20 mg) nebo simvastatinem (20–40 mg) byla indikována na dobu šesti měsíců. Muži i ženy byli stratifikováni podle kategorií rizika stanovených pomocí AIP: AIP < 0,11 (nízké riziko), AIP > 0,21 (vysoké riziko). Výsledky: Přibližně u tří čtvrtin pacientů s vysokým nebo velmi vysokým KV rizikem a s diagnózou smíšené dyslipidemie (n = 81) byla nalezena porucha metabolismu glukózy (44 % mělo diabetes 2. typu, 30 % poruchu glykemie nalačno). Šestiměsíční kombinační léčba snížila statisticky významně hodnoty LDL-C (o 29 %) a TG (o 40 %), ale zvýšení HDL-C (o 3 %) významné nebylo. Do konce studie dosáhlo cílových hodnot LDL-C (< 2,5 nebo < 1,8 mmol/l) 47 % mužů a 57 % žen, cílových hodnot non-HDL-C < 2,6 mmol/l bylo dosaženo u 14 % mužů a 37 % žen. U většiny pacientů byl pozorován i statisticky významný pokles AIP (počet pacientů s AIP ukazujícím na vysoké riziko se snížil z 87 % na 47 % u mužů a ze 71 % na 25 % u žen). Závěr: Kombinační léčba hypolipidemiky vedla k významnému zlepšení lipidového profilu, zvláště hodnot LDL-C, TG, non-HDL-C i AIP. Zdá se, že aterogenní index plazmy je velmi užitečný ukazatel KV rizika u pacientů s vysokým a velmi vysokým KV rizikem, smíšenou dyslipidemií a poruchou metabolismu glukózy. U těchto pacientů je nutno provádět intenzivnější léčbu.

Cíl: Zhodnotit bezpečnost a účinnost kombinace hypolipidemik (statin + fenofibrát) na lipidový profil včetně aterogenního indexu plazmy (AIP = log[TG/HDL-C]) u pacientů s vysokým a velmi vysokým kardiovaskulárním (KV) rizikem a smíšenou dyslipidemií. Metoda: Do studie bylo zařazeno celkem 81 pacientů (53 mužů, 28 žen; 60 ± 9,8 roku). Smíšená dyslipidemie byla definována jako přítomnost dvou z následujících tří abnormálních hodnot: LDL cholesterol (C) > 2,5 mmol/l, HDL-C < 1,0 mmol/l u mužů a < 1,3 mmol/l u žen, triglyceridy (TG) > 1,7 mmol/l. Celkové KV riziko bylo stanoveno podle současných evropských doporučených postupů. Léčba fenofibrátem (160–267 mg) + atorvastatinem (10–20 mg) nebo simvastatinem (20–40 mg) byla indikována na dobu šesti měsíců. Muži i ženy byli stratifikováni podle kategorií rizika stanovených pomocí AIP: AIP < 0,11 (nízké riziko), AIP > 0,21 (vysoké riziko). Výsledky: Přibližně u tří čtvrtin pacientů s vysokým nebo velmi vysokým KV rizikem a s diagnózou smíšené dyslipidemie (n = 81) byla nalezena porucha metabolismu glukózy (44 % mělo diabetes 2. typu, 30 % poruchu glykemie nalačno). Šestiměsíční kombinační léčba snížila statisticky významně hodnoty LDL-C (o 29 %) a TG (o 40 %), ale zvýšení HDL-C (o 3 %) významné nebylo. Do konce studie dosáhlo cílových hodnot LDL-C (< 2,5 nebo < 1,8 mmol/l) 47 % mužů a 57 % žen, cílových hodnot non-HDL-C < 2,6 mmol/l bylo dosaženo u 14 % mužů a 37 % žen. U většiny pacientů byl pozorován i statisticky významný pokles AIP (počet pacientů s AIP ukazujícím na vysoké riziko se snížil z 87 % na 47 % u mužů a ze 71 % na 25 % u žen). Závěr: Kombinační léčba hypolipidemiky vedla k významnému zlepšení lipidového profilu, zvláště hodnot LDL-C, TG, non-HDL-C i AIP. Zdá se, že aterogenní index plazmy je velmi užitečný ukazatel KV rizika u pacientů s vysokým a velmi vysokým KV rizikem, smíšenou dyslipidemií a poruchou metabolismu glukózy. U těchto pacientů je nutno provádět intenzivnější léčbu.

• Klíčová slova
• aterogenní index plazmy,
• MeSH
• ateroskleróza prevence a kontrola   MeSH
• biologické markery MeSH
• cholesterol diagnostické užití   krev   MeSH
• dospělí MeSH
• dyslipidemie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• fenofibrát škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků * MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hypolipidemika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• krevní plazma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lipidy * diagnostické užití   krev   MeSH
• poruchy metabolismu glukózy komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statiny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• triglyceridy diagnostické užití   krev   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Celosvetovo je akceptovaný princíp cieľových hodnôt lipidov, ktoré treba v primárnej a sekundárnej prevencii dosahovať. Napriek komplexnej a cielenej starostlivosti (cielové hodnoty LDL‑cholesterolu, krvného tlaku a glykémií) zostávajú pacienti s aterogénnou dyslipidémiou (DLP) (vysoké triacylglyceroly, nízky HDL‑cholesterol, vysoký apolipoproteín B a malé denzné LDL častice), ktorá je bežná u pacientov s diabetes mellitus (DM), metabolickým syndrómom alebo kardiovaskulárnymi ochoreniami (KVO), vystavení vysokému riziku kardiovaskulárnych príhod a mikrovaskulárnych komplikácií. Statínová liečba úplne neodstráni vaskulárne riziko spojené s vysokými triacylglycerolmi (TG) a nízkymi hladinami HDL‑cholesterolu (HDL‑C). Ako ukázala naposledy publikovaná štúdia ACCORD lipid, lipidy‑ modifikujúci účinok fenofibrátu, môže mať význam v kombinácii so statínom len u presne definovanej skupiny pacientov s vysokým kardiometabolickým rizikom. Účinnosť tejto kombinácie na klinické príhody však zatiaľ nie je známa.

There are accepted the lipid levels goals in all world, which are needed to achievement in primary and secondary prevention. Despite efficacy of current standards of care (including achievement of LDL‑C, blood pressure and blood sugar goals), patients with atherogenic dyslipidemia (DLP) (high TG levels, low HDL‑C, high apolipoprotein B and small dense LDL‑particles), which is common in patients with diabetes melitus (DM), metabolic syndrome or cardiovascular diseases (KVD), remain exposed to a high residual risk of major cardiovascular events and microvascular complications. Statin therapy does not adequately address vascular risk asociated with elevated triglycerides (TG) and low HDL‑C levels. As ACCORD lipid trial last time shows, the addition of lipid‑ modifying activity of fenofibrate to statin therapy benefited only certain subgroups of patients at increased cardiometabolic risk.

• MeSH
• dyslipidemie farmakoterapie   krev   MeSH
• fenofibrát terapeutické užití   MeSH
• hypolipidemika terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• lipoproteiny LDL krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Základním úkolem preventivních postupů u jedinců s nadváhou či obezitou je zabránit rozvoji metabolického syndromu (MS) a snížit tak riziko rozvoje diabetu 2. typu a předčasné aterogeneze. Jednou z možností je skupinová kognitivně behaviorální terapie (KBT) obezity. Cílem naší studie bylo ověřit, že tato u nás populární metoda má i v krátkodobém horizontu tří měsíců pozitivní vliv na některé základní parametry MS. Metodika: Soubor 37 zdravých žen s obezitou či nadváhou podstoupil tříměsíční skupinovou KBT obezity. Na začátku i konci intervence se zjišťovaly: – výška, – hmotnost, – BMI, – obvod pasu, – krevní tlak, – hladiny triglyceridů (TG), – HDL cholesterolu (HDL-C), a – glykemie. Statistické zpracování: – hladina statistické významnosti alfa = 0,15, – Wilcoxonův test, – Cohenův koeficient účinku d. Výsledky: Statisticky významné změny jsme zaznamenali v těchto parametrech: – hmotnost (průměrný pokles (pp) 5,6 kg, p<0,001, d=0,44), – BMI (pp 2,00, p<0,001, d=0,49), – obvod pasu (pp 5,7cm, p<0,001, d=0,57), – TK systolický (pp 4,9 mm Hg, p=0,009, d=0,38), – TK diastolický (pp 3,9 mm Hg, p=0,010, d=0,51). Nezaznamenali jsme signifikantní změny hladin TG, HDL-C a glykemie v celém souboru. U žen, které měly v rizikových hodnotách glykemii (N = 9) a/nebo HDL-C (N = 8), došlo k pozitivním statisticky či věcně významným změnám: – glykemie (pp 0,3 mmol/l, p = 0,017, d = 0,79), – HDL-C (průměrné zvýšení 0,05 mmol/l, p = 0,207, d= 0,42). Závěr: Výsledky naší studie nasvědčují tomu, že tříměsíční skupinová KBT obezity u žen s obezitou či nadváhou vede ke statisticky významnému snížení krevního tlaku a zlepšení hodnot glykemie a HDL-C u skupiny žen s rizikovými hladinami těchto parametrů. Vzhledem k malému počtu respondentek je vhodné ověřit naše závěry na větším vzorku žen, popřípadě prospektivní studií zjistit dopad této terapie na rozvoj MS.

Results: Statistically significant changes were observed in the following parameters: – weight (the average decrease (ad) 5.6 kg, p <0001, d = 0.44), – BMI (ad 2,00, p <0001, d = 0.49), – circumference of waist (ad 5.7 cm, p <0001, d = 0.57), – systolic blood pressure (ad 4.9 mm Hg, p = 0009, d = 0.38), – diastolic blood pressure (ad 3.9 mm Hg, p = 0010, d = 0.51). There were no significant changes in levels of TG, HDL-C and blood glucose in the group. In women with risk blood glucose values (N = 9) and/or HDL-C (N = 8), there was positive statistically and practically significant changes: – blood glucose (ad 0,3 mmol/l, p = 0,017, d = 0.79), – HDL-C (average increase 0,05 mmol/l, p = 0207, d = 0.42). Conclusions: The results of this study suggest that a three-month group CBT in obese or overweight women leads to a statistically significant reduction of blood pressure and improvement of blood glucose values and HDL-C in women with risk levels of these parameters. Given the small number of respondents, it would appropriate to verify our findings in a larger sample of women or through a prospective study to determine the impact of this therapy on the development of MS.

• MeSH
• behaviorální terapie metody   MeSH
• dospělí psychologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• krevní glukóza fyziologie   metabolismus   MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• obezita prevence a kontrola   psychologie   terapie   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• skupinová psychoterapie metody   trendy   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• změny tělesné hmotnosti MeSH
• Check Tag
• dospělí psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Kombinační léčba hyperlipoproteinémií (HLP) a jiných dyslipoproteinémií (DLP) představuje moderní směr v terapii poruch tukového metabolismu. Kombinací se daří dosahovat cílových hodnot u vyššího procenta nemocných, léčba je dobře tolerována a je obecně bezpečnější než podání vysoké dávky monoterapie. Ke snížení LDL-C lze v současné době používat především kombinaci statin + ezetimib. Ani starší osvědčené kombinace (statin + pryskyřice a staronově též statin + niacin) by však neměly zůstat zcela zapomenuty. V léčbě smíšené HLP bude stále častěji využívána kombinace statin + fibrát, velmi slibná je i kombinace statin + niacin. V širším slova smyslu lze do kombinační léčby dyslipidémií zahrnout i léčiva užívaná primárně v jiné indikaci. Z antihypertenziv je třeba na tomto místě zmínit telmisartan s jeho výraznou PPAR- aktivitou, která vede ke zvýšení HDL-C i k poklesu TG. Z antidiabetik bude v indikaci MS stále dominovat metformin, který rovněž v klinických studiích ovlivnil pozitivně lipidové spektrum pacientů. V blízké budoucnosti budou využívány v kombinační léčbě i některé nové molekuly. Torcetrapib dramaticky zvyšuje HDL-C, bude podáván v kombinaci se statiny. U nemocných s MS bude podáván rimonabant, blokátor receptorů endokanabinoidního systému, a to nejen ke zlepšení lipidového spektra (zvýšení HDL-C a snížení triglyceridů, TG). Kombinační léčba má stále řadu odpůrců, kteří uvádějí především nevhodnost zvyšování počtu tablet, jež musí nemocný užívat, což vede k poklesu jeho adherence k léčbě. Řešením tohoto problému by mohly být fixní kombinace. Na trh přicházejí např. preparáty s fixní kombinací: ezetimib + simvastatin, atorvastatin + amlodipin, niacin + lovastatin, atorvastatin + torcetrapib.

Combination therapy of hyperlipoproteinemia (HLP) and dyslipidemia (DLP) is a new trend in the treatment of lipid metabolism disorders. It proved effective in reaching the target levels in a higher rate of patients and is well tolerated and generally safer compared to high-dose monotherapy. To control LDL-C, a statin-ezetimibe combination is currently preferable. Nevertheless, the previously used combinations such as statin-resin and statin-niacin, making a comeback recently, should not be forgotten either. To control mixed HLP the statin-fibrate combination is being used with increasing frequency and the statin-niacin combination is also highly promising. The combination therapy will also include other drugs, in a wider meaning, that will be prescribed as the major therapy to the patients with a combination of risk factors for another underlying disease (e.g. hypertension or diabetes) and, at the same time, will improve their lipid profile. Among the antihypertensive agents, telmisartan should be mentioned, with its pronounced PPAR gamma activity leading to both higher HDL-C and lower triglyceride (TG) levels. Among the antidiabetics, metformin will continue to dominate in the treatment of the metabolic syndrome. In the near future, some new molecules are going to be used within the combination therapy as well. Torcetrapib which dramatically increases HDL-C will be prescribed in combination with statins. Patients with the metabolic syndrome will receive rimonabant, a cannabinoid-1 receptor blocker, to improve the lipid spectrum (higher HDL-C and lower TG) as well as other parameters. The combination therapy still has many opponents pointing out that the multiple drug therapy has the disadvantage of decreasing adherence to treatment. A solution to this problem could be fixed combinations such as ezetimib-simvastatin, atorvastatin-amlodipine, niacinlovastatin and atorvastatin-torcetrapib that have been marketed recently.

• MeSH
• anticholesteremika terapeutické užití   MeSH
• azetidiny terapeutické užití   MeSH
• hyperlipidemie farmakoterapie   MeSH
• hyperlipoproteinemie farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kyselina klofibrová analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• statiny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH

Česká republika zaujímá přední příčky v úmrtnosti v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami. Vedle dalších příčin je důvodem nesprávná životospráva. Zvýšením kvality rybího masa a jeho vyšší spotřebou lze tento trend zmírnit. Příjem omega 3 mastných kyselin, jejichž nejdůležitějším zdrojem jsou právě ryby, pozitivně ovlivňuje lipidové hodnoty v krevní plazmě, jako jsou celkový cholesterol (TC), nízkodenzitní cholesterol (LDL-C), vysokodenzitní cholesterol (HDL-C) a triglyceridy (TG). To bylo potvrzeno klinickou studií na pacientech po operaci srdce, kterým bylo do jídelníčku zařazeno maso kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin.

The Czech Republic is one of the leading countries with a top possitions in mortality related to cardiovascular diseases (CVD). Among other the influence of diet is large in populations. Amouns as well as quality of fish consumption is one way to mitigate this trend. Intake of long chain omega 3 fatty acids (LCPUFA), which are present mainly in fish, has beneficial effects on plasma lipid parameters, such as low density lipoprotein cholesterol (LDL-C) as well as high density lipoprotein cholesterol (HDL-C) and triglycerides (TG). A clinical study on subjects after major cardiac revascularization surgery has been performed to investigate the impact of fish intake on CVD markers. The diet of the subjects was enriched with carp flesh with increased omega 3 LCPUFA content.

• MeSH
• cholesterol metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• kapři * růst a vývoj   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   terapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kyseliny mastné omega-3 terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mastné kyseliny klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: We examined the predictive value of various clinical and biochemical markers for angiographically defined coronary artery disease (aCAD). Specifically, we assessed the value of the ratio of plasma triglyceride (TGs) to HDL-cholesterol (HDL-C) and the fractional esterification rate of cholesterol in plasma depleted of apolipoprotein B (apoB)-containing lipoproteins (FER(HDL)), a functional marker of HDL and LDL particle size. METHODS: Patients (788 men and 320 women) undergoing coronary angiography were classified into groups with positive [aCAD(+)] and negative [aCAD(-)] findings. Patient age, body mass index, waist circumference, blood pressure (BP), medications, drinking, smoking, exercise habits, and plasma total cholesterol (TC), LDL-cholesterol (LDL-C), HDL-unesterified cholesterol, HDL-C, TGs, FER(HDL), apoB, log(TG/HDL-C), and TC/HDL-C were assessed. Lipids and apoproteins were measured by standard laboratory procedures; FER(HDL) was determined by a radioassay. RESULTS: Members of the aCAD(+) group were older and had a higher incidence of smoking and diabetes than those in the aCAD(-) group. The aCAD(+) group also had higher TG, apoB, FER(HDL), and log(TG/HDL-C) and lower HDL-C values. aCAD(+) women had greater waist circumference and higher plasma TC and TC/HDL-C. aCAD(+) men, but not women, had higher plasma LDL-C. In the multivariate logistic model, the significant predictors of the presence of aCAD(+) were FER(HDL), age, smoking, and diabetes. If only laboratory tests were included in the multivariate logistic model, FER(HDL) appeared as the sole predictor of aCAD(+). Log(TG/HDL-C) was an independent predictor when FER(HDL) was omitted from multivariate analysis. CONCLUSIONS: FER(HDL) was the best laboratory predictor of the presence of coronary atherosclerotic lesions.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• cholesterol krev   metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• esterifikace MeSH
• HDL-cholesterol krev   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• LDL-cholesterol krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nemoci koronárních tepen diagnóza   krev   radiografie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• regresní analýza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• triglyceridy krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH