Background: Malnutrition is a lack of proper nutrition associated with different chronic diseases, comorbidities, frailty, and a higher prevalence of morbidity and mortality. Aim: The aim of the study was to determine the most appropriate items that reflect nutrition status in this population group and incorporate them into the nutrition risk screening and malnutrition assessment tool. Methods: A cross-sectional validation study was conducted in Bosnia and Herzegovina among 300 individuals older than 65 years. An eight-step approach that included correspondence analysis, generation of the pool item, content validity, internal consistency, construct validity, criterion validity, face validity, and reliability was performed. Results: Correspondence analyses were performed using the contingency table's low-dimensional graphical representation of the rows and columns. After identifying nutrition status assessment-related topics via correspondence analyses, a literature review was performed to determine additional items. The assessment tool's accuracy was measured against clinical judgement as a reference standard. To test face validity of the tool, cognitive interviewing was used. Responses were analyzed and necessary changes were made. The final version of the tool included 14 items. Possible range score on the assessment tool was 0-21. Lower scores indicated nutrition risk. The screening and assessment tool showed acceptable validity and internal consistency.

• MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• hodnocení stavu výživy * MeSH
• lidé MeSH
• nutriční stav MeSH
• podvýživa prevence a kontrola   MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři * MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• validační studie MeSH
• Geografické názvy
• Bosna a Hercegovina MeSH

Kognitívna porucha (KP) po ischemickej cievnej mozgovej príhode (CMP) je častým fenoménom. U niektorých pacientov môže KP pretrvávať aj dlhý čas po prekonanej CMP, čo sa v anglickej literatúre označuje ako PCSI - post stroke cognitive impairment. Ide o osobitnú nozologickú jednotku, ktorú je potrebné začať diagnostikovať už počas hospitalizácie, no definitívnu diagnózu je možné vykonať až následne kontrolným vyšetrením kognitívnych funkcií s odstupom šesť mesiacov od CMP. Článok prináša aktuálny prehľad o diagnostike, predikcii a terapii PSCI ako osobitnej nozologickej jednotky.

Cognitive impairment (CI) after stroke is a frequent phenomenon. In some patients, CI can persist for a long time after overcoming stroke, which is referred to in the English literature as PCSI - post stroke cognitive impairment. It is a special nosological entity that needs to be diagnosed already during hospitalization, but a definitive diagnosis can only be made subsequently by a control examination of cognitive functions six months after stroke. The following article provides an up-to-date overview of the diagnosis, prediction and therapy of PSCI as a special nosological unit.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• demence diagnóza   etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kognitivní dysfunkce * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• neurozobrazování klasifikace   metody   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Včasná detekce pomocí platných screeningových nástrojů může představovat příležitost k odhalení mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment; MCI) jako rizikového faktoru demence a tím zpomalit progresi kognitivního poklesu u starších dopělích. Cíl: Cílem této studie bylo vyhodnotit Trail Walking Test (TWT) k detekci pravděpodobné MCI (probable MCI; pMCI) u starších jedinců a zhodnotit jeho použitelnost jako screeningového nástroje. Metodika: Studie se zúčastnilo 61 osob rozdělených pomocí Montrealského kognitivního testu (Montreal Cognitive Assessment; MoCA) do tří skupin: starší dospělí s intaktními kognitivními funkcemi (ICA, MoCA > 25); starší dospělí s pMCI (MoCA ≤ 25); a kontrolní skupina mladých jedinců (healthy young adults; HYA). Všichni účastníci absolvovali Trail Making Test a tři varianty TWT se zvyšující se složitostí. Plocha pod křivkou (area under the curve; AUC), senzitivita, specificita a Youdenovy indexy byly použity k vyhodnocení schopnosti každého testu předpovídat projev pravděpodobné mírné kognitivní poruchy u starších jedinců. Na korekciu optimizmu predikcie bola vykonaná interná validácia AUC a vypočítala sa príslušná korigovaná AUC (AUCVAL). Výsledky: Skupina pMCI dosáhla významně horších výsledků ve všech hodnocených variantách TMT a TWT než skupiny ICA a HYA (p < 0,001). Zjistili jsme, že všechny verze testů TMT (např. TMT-A a TMT-B) a TWT (např. TWT-1,2,3) mají velmi dobrou detekční schopnost rozlišení osob s pMCI od kontrolních skupin ICA a HYA hodnocené dohromady s hodnotami AUC v rozmezí od 0,81 do 0,876, které se obecně zvyšují s rostoucí složitostí duálního úkolu. Nejlepší detekční schopnosti však bylo dosaženo, když byla jako kontrolní skupina použita pouze HYA (AUC: 0,894–0,975). Screeningové testy TMT pro detekci pMCI zůstaly validní i po korekcích pomocí bootstrappingu (AUCs: 0,829–0,839). Zatímco varianta testu TWT-2 vykazovala přínos oproti TWT-1, přidaná hodnota TWT-3 oproti TWT-2 byla v naší studii omezená. Závěr: TWT je platným nástrojem pro screening pMCI u starších dospělých. Jeho použití může zlepšit včasnou detekci pMCI v klinických i neklinických podmínkách. Zatímco zvyšující se složitost testu zvyšuje jeho prediktivní výkonnost, na základě našich zjištění se zdá, že existuje hranice, za kterou se přidaná hodnota složitějších duálních úloh snižuje.

Background: Early detection of mild cognitive impairment (MCI) as a risk factor for dementia using valid screening tools can present an opportunity for timely intervention to slow the progression of cognitive decline in older adults. Aim: The aim of this study was to evaluate the Trail Walking Test (TWT) that includes a dual task to predict probable MCI (pMCI) in older adults and to evaluate its usability as a screening tool. Methods: The study was conducted on a sample of 61 subjects categorized using the Montreal Cognitive Assessment (MoCA) into three groups: older adults with intact cognitive ability (ICA, MoCA > 25); older adults with pMCI (MoCA ≤ 25); and “healthy young adults (HYA) ”. All participants completed the Trail Making Test (TMT) and three variants of the TWT with increasing complexity. Area under the receiver operating curve (AUC), sensitivity, specificity and Youden indices were used to evaluate the capacity of each test to predict pMCI in older adults. Internal validation was performed to calculate AUCs corrected for optimism (AUCVAL). Results: The pMCI group performed significantly worse in all evaluated variations of the TMT and TWT than the ICA and HYA groups (P < 0.001). We found that all versions of the TMT (e. g., TMT-A and TMT-B) and TWT tests (e. g., TWT-1, 2, 3) have very good ability to discriminate between people with pMCI and all controls (e. g., ICA and HYA combined) with AUCs ranging from 0.81 to 0.876, generally increasing with increasing complexity of the dual task. Best performance was achieved when only HYA were used as a control group (AUCs: 0.894–0.975). The validity of these tools to predict pMCI remained very good after corrections using bootstrapping (AUCs: 0.829–0.839). While TWT-2 showed more benefits over TWT-1, the added value of TWT-3 over TWT-2 has been limited in this study. Conclusions: The dual component TWT is a valid screening tool for pMCI in older adults. Its use may improve early detection of pMCI in clinical and non-clinical settings. While increasing complexity of the test increases its predicting performance, based on our findings there seems to be a cutoff beyond which the added value of more complex dual tasks diminishes.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kognitivní dysfunkce * diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• test cesty statistika a číselné údaje   MeSH
• test chůzí * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Obezita se často vyskytuje společně se schizofrenií (Sch) a je asociována s podobnými neurostrukturálními a kognitivními poruchami jako Sch. Navrhujeme testovat, zda je obezita rizikovým faktorem pro zhoršení kognitivních/klinických/mozkových parametrů v průběhu času. Účastníci z naší předchozí průřezové studie budou podrobeni následnému diagnostickému rozhovoru, kognitivním testům, MRI skenování, antropometrickým měřením a podají vzorek krve, a to nejméně 1 rok po výchozím testování. Předpokládáme, že Sch a obezita budou každá nezávisle asociována s 1) regionální mozkovou atrofií, 2) poklesem kognitivních funkcí v čase, 3) horší klinickou prognózou Sch. Identifikace obezity jako modifikovatelného rizikového faktoru pro narušení mozkových struktur, zhoršení kognice a klinických parametrů může rozšířit terapeutické možnosti a zlepšit prognózu pacientů se Sch.; Obesity frequently co-occurs with Schizophrenia (Sch) and typically presents with similar neurostructural and cognitive impairments as Sch. We propose to test whether obesity is a risk factor for brain/cognitive/clinical deterioration over time in Sch. Participants from our previous cross sectional study will undergo a follow up diagnostic interview, cognitive testing, MRI scanning, anthropometric measures and will give a blood sample at least 1 year after the baseline testing. We expect that Sch and obesity will be each independently associated with 1) regional brain atrophy, 2) cognitive decline, over time. 3) Among Sch participants, obesity will be associated with worse cumulative clinical outcomes. We will control for known confounders and explore their contribution to the variance in the outcome measures. Identifying obesity as modifiable risk factors for adverse brain/cognitive and clinical outcomes in Sch could expand therapeutic options and improve prognosis.

• Klíčová slova
• prognóza, prognosis, schizofrenie, schizophrenia, obezita, obesity, paměť, memory, hippocampus, hipokampus, konektivita, connectivity, Brain imaging, zobrazování mozku, čelní lalok, frontal lobe, BrainAGE, BrainAGE,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Elektrokonvulzívna terapia (ECT) má v psychiatrii svoje stále miesto a nezastupiteľnú úlohu v liečbe závažných psychických porúch. Výskyt vážnejších nežiaducich účinkov je zriedkavý, mortalita ECT je nižšia, v porovnaní s inými lekárskymi zákrokmi realizovanými v celkovej anestéze. V súvislosti s ECT sa popisujú rôzne poruchy kognitívnych funkcií, ktoré predstavujú riziko z hľadiska negatívneho vplyvu na kvalitu života pacienta. Obavy z ich výskytu a údajnej vysokej závažnosti dlhodobo pretrvávajú v laickej verejnosti. Jedná sa o tzv. nesystematický prehľad. Literárne zdroje boli čerpané najmä z databázy PubMed (metaanalýzy, systematické prehľadové práce a klinické štúdie, publikované na danú tématiku v priebehu posledných 10 rokov). Podľa nedávnej a pomerne rozsiahlej metaanalýzy bol výskyt subjektívnych kognitívnych nežiaducich účinkov u pacientov po ECT zaznamenaný v 48 % prípadov. Podľa aktuálne dostupných údajov sú však väčšinou prechodné, krátkodobé a týkajú sa len určitých kognitívnych domén (rýchlosť spracovania informácií, exekutívne funkcie, pozornosť, pracovná a verbálna pamäť, autobiografická pamäť). Napriek tomu porucha autobiografickej pamäti môže pretrvávať v niektorých prípadoch aj viac ako 1 rok s parciálnou ireverzibilitou. Na výskyt kognitívnych nežiaducich účinkov má vplyv viacero modifikovateľných faktorov, ktoré je potrebné poznať a rešpektovať. Podstatným z nich je individualizácia množstva aplikovaného elektrického náboja počas ECT prostredníctvom jeho postupnej titrácie, za účelom nájdenia individuálneho záchvatového prahu. Jednoznačne by mali byť uprednostňované ultrakrátke impulzy (0,3ms) pred dlhšími. Ak to klinický stav umožní, je vhodné použiť unilaterálne umiestnenie elektród (nad nedominantnou hemisférou). Neodporúča sa podávanie viac ako 12 aplikácií v jednej sérii v akútnej fáze liečby (pri bitemporálnom umiestnení elektród). Individuálne faktory pacienta, ku ktorým sa radia vyšší vek, ženské pohlavie, prítomnosť organického poškodenia mozgu a nižší intelekt, predstavujú vyššie riziko rozvoja kognitívnych nežiaducich účinkov po ECT, rovnako aj súbežná liečba lítiom počas ECT. Súčasné národné a medzinárodné odporúčania ponúkajú rôzne psychometrické inštrumenty na monitorovanie kognitívnych nežiaducich účinkov ECT. V niektorých krajinách, napríklad v nemecky hovoriacich regiónoch, ale ani na Slovensku, konkrétne odporúčania neboli vypracované. V dnešnej dobe existujú batérie testov hodnotiace relevantné kognitívne domény, ktoré je možné pri ECT použiť v klinickej praxi, pretože nie sú časovo ani odborne náročné na administráciu. Jedná sa napr. o ECCA test (ElectroConvulsive therapy Cognitive Assessment), prípadne o batériu B4ECT-ReCoDe (Battery for ECT Related Cognitive Deficits). Komplikáciou ich využitia v podmienkach Slovenskej i Českej republiky je, že tam nie sú štandardizované. Alternatívou je použitie jednotlivých testov na spomenuté domény. Významné je najmä hodnotenie dĺžky dezorientácie pacienta po ECT zákrokoch, vyhodnocovanie autobiografickej pamäti, schopnosti verbálneho učenia, exekutívnych funkcií a rýchlosti spracovania informácií a pozornosti, resp. pracovnej pamäti. Hodnotenie výskytu a závažnosti kognitívnych nežiaducich účinkov u pacientov podstupujúcich ECT je v praxi potrebné, zníži riziko rozvoja ich závažnejšieho stupňa, prispeje k optimalizácii liečby, ako aj k zlepšeniu spolupráce pacientov pri tejto terapii.

Electroconvulsive therapy (ECT) has a solid place in psychiatry and an irreplaceable role in the treatment of serious mental disorders. The occurrence of serious side effects is rare, the mortality rate of ECT is lower, compared to other medical interventions performed under general anesthesia. In connection with ECT, various disorders of cognitive functions are described, which pose a risk in terms of a negative impact on the patient ́s quality of life. Concerns about their occurrence and alleged high severity persist for a long time in the public. This is the so-called unsystematic review. Literary sources were mainly drawn from the PubMed database (meta-analyses, systematic review works and clinical studies published on the given topic during the last 10 years). According to a recent and fairly extensive meta-analysis, the occurrence of subjective cognitive side effects in patients after ECT was recorded in 48% of cases. However, according to the currently available data, they are mostly transitory, short-term and affect only certain cognitive domains (information processing speed, executive functions, attention, working and verbal memory, autobiographical memory). Nevertheless, the autobiographical memory disorder can persist in some cases for more than 1 year with partial irreversibility. The occurrence of cognitive side effects is influenced by several modifiable factors that need to be known and respected. An essential one is the individualization of the amount of applied electric charge during ECT through its gradual titration, in order to find the individual seizure threshold. Ultrabrief pulses (0.3ms) should clearly be preferred over longer ones. If the clinical condition allows it, it is advisable to use unilateral electrode placement (over the non-dominant hemisphere). It is not recommended to administer more than 12 applications in one series in the acute phase of treatment (with bitemporal placement of electrodes). Individual patient factors such as older age, female gender, presence of organic brain damage, and lower intellect pose a higher risk of developing cognitive adverse effects after ECT. So does concurrent lithium treatment during ECT. Current national and international guidelines offer various psychometric instruments to monitor the cognitive side effects of ECT. In some countries, for example in German-speaking regions, but also in Slovakia, specific recommendations have not been developed. Nowadays, there are batteries of tests evaluating relevant cognitive domains that can be used in clinical practice during ECT, because they are neither time nor expertly hard to administer. It is, for example, the ECCA test (ElectroConvulsive therapy Cognitive Assessment), or the B4ECT-ReCoDe battery (Battery for ECT Related Cognitive Deficits). The complication of their use in the conditions of Slovakia and the Czech Republic is that they are not standardized there. An alternative is to use individual tests for the mentioned domains. It is particularly important to assess the length of the patient ́s disorientation after ECT procedures, the evaluation of autobiographical memory, verbal learning ability, executive functions and information processing speed and attention, or working memory. Assessment of the occurrence and severity of cognitive side effects in patients undergoing ECT is necessary in practice, it will reduce the risk of developing their more severe degree, contribute to the optimization of treatment, as well as to the improvement of patient cooperation in this therapy.

• MeSH
• elektrická stimulace metody   škodlivé účinky   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• epizodická paměť MeSH
• kognitivní poruchy * etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Publikace se zaměřuje na diagnostiku komunikačních poruch v klinické logopedii. Určeno odborné veřejnosti.; Kolektivní monografie je zaměřena na výzkum vybraných fatických, artikulačních, fonačních, pragmaticko-jazykových a kognitivně-jazykových aspektů komunikačních poruch v logopedickém náhledu, v kontextu speciálněpedagogického a neurovývojového, psycholingvistického a neurolingvistického bádání. Napříč věkovými kategoriemi jsou analyzovány komunikační, artikulační, jazykové, fonační, neurovývojové, kognitivní a lingvistické kvantitativně i kvalitativně posuzované charakteristiky s cílem detekovat, identifikovat, specificky popsat, analyzovat, komparovat, syntetizovat a finálně kriticky diskutovat dílčí jevy ve vazbě na kompatibilní výsledky mezinárodního výzkumu. Kniha má transdisciplinární intersektorový charakter. Zasahuje jak edukační, tak klinické a poradenské prostředí, využívá nově ada

• MeSH
• klinická logopedie MeSH
• komunikační poruchy diagnóza   MeSH
• neuropsychologie MeSH
• psycholingvistika MeSH
• vývojová psychologie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• logopedie, klinická logopedie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Úvod: Addenbrookský kognitivní test (The Addenbrooke‘s Cognitive Examination; ACE-III) je komplexní nástroj hodnotící pět kognitivních oblastí (pozornost, paměť, slovní produkce, jazyk, zrakově-prostorové schopnosti). Je citlivý na mírnou kognitivní poruchu i časná stádia demence a nahrazuje dřívější verzi (ACE-R). Cíl: Kulturní adaptace a validace české verze (ACE-III-CZ). Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni zdraví jedinci a pacienti v počátečním stadiu demence ve věku 60 a více let z neurologických a geriatrických ambulancí čtyř fakultních nemocnic. Ověřovali jsme reliabilitu (Cronbachův koeficient alfa, McDonaldův koeficient omega), souběžnou validitu ACE-III-CZ a Mini-Mental State Examination (MMSE) (Paersonův korelační koeficient) a pomocí analýzy křivky ROC hodnoty AUC, senzitivitu a specifitu testu. Výsledky: Soubor tvořilo 250 respondentů (122 s diagnózou demence [průměrný věk 76,5 ± 7,1 let; 67,2 % žen] a 128 kognitivně zdravých [průměrný věk 71,1 ± 5,2 let; 77,3 % žen]). Vnitřní konzistence ACE-III-CZ byla velmi dobrá (Cronbachova alfa = 0,906; McDonaldovo omega = 0,937). Věk a stupeň vzdělání významně korelovaly s celkovým skórem a všemi doménovými skóry ACE-III-CZ (p < 0,001). Vysoké AUC (0,996; 95% CI 0,990–1,000) potvrdilo dobrou schopnost testu rozlišit osoby s demencí a bez demence. Optimální hraniční hodnota byla 89,5 bodu se senzitivitou 98 % a specificitou 100 %. Závěr: Výsledky naznačují vysokou diagnostickou schopnost ACE-III-CZ a její využitelnost v české klinické praxi.

Introduction: The Addenbrooke‘s Cognitive Examination (ACE-III) is a comprehensive tool assessing five cognitive domains (attention, memory, verbal production, language, and visuospatial ability). It is sensitive to both mild cognitive impairment and early stages of dementia and replaces an earlier version (ACE-R). Aim: Cultural adaptation and validation of the Czech version (ACE-III-CZ). Materials and methods: Healthy individuals and patients with early-stage dementia aged 60 years and older from neurological and geriatric outpatient clinics of four university hospitals were included in the study. We assessed reliability (Cronbach‘s alpha coefficient, McDonald‘s omega coefficient), concurrent validity of ACE-III-CZ and Mini-Mental State Examination (MMSE) (Pearson’s correlation coefficient), AUC values, sensitivity and specificity of the test using an ROC curve analysis. Results: The sample consisted of 250 subjects (122 with dementia [mean age 76.5 ± 7.1 years; 67.2% females] and 128 cognitively healthy [mean age 71.1 ± 5.2 years; 77.3% females]). The reliability of the ACE-III-CZ was very good (Cronbach‘s alpha = 0.906; McDonald‘s omega = 0.937). Age and level of education had significant correlation with the total score and all ACE-III-CZ domain scores (P < 0.001). A high AUC (0.996; 95% CI 0.990–1.000) confirmed a good ability of the test to differentiate between those with and without dementia. The optimal cut-off point was 89.5 with a sensitivity of 98% and a specificity of 100%. Conclusion: Results suggest a high diagnostic ability of ACE-III-CZ and its applicability in Czech clinical practice.

• MeSH
• demence * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• senioři MeSH
• validační studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Alzheimerova nemoc (AN), nejčastější příčina demence, postihuje podle odhadů 3–40 % populace hlavně vyššího věku a její incidence narůstá. Představuje velkou zátěž pro zdravotnický systém. Standardní diagnostická neurokognitivní vyšetření jsou náročná jak časově, tak finančně, proto je snaha o nalezení vhodné screeningové metody rizikových pacientů. Sítnice oka je embryologicky prodloužením mozku a lze předpokládat úzkou souvislost mezi stavem sítnice, detekovaným pomocí optické koherentní tomografie (OCT), a kognitivními funkcemi. Cílem práce bylo provést systematický přehled studií, které se zabývaly vztahem mezi tloušťkou nervových vláken sítnice (RNFL – retinal nerve fibre layer), a kognitivními funkcemi u pacientů Alzheimerovou nemocí. Metody: Z databází PubMed a Google Scholar byly na základě zvolených klíčových slov: Optical coherence tomography, dementia, retinal nerve fibre layer, cognitive function vybrány relevantní studie, které sledovaly změny tloušťky nervových vláken sítnice pomocí OCT a jejich vztah s výskytem Alzheimerovy nemoci. Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 16 studií. Většina prací konzistentně prokázala vztah mezi tloušťkou nervových vláken při OCT a výskytem Alzheimerovy nemoci. V naprosté většině studií bylo pozorováno snížení tloušťky pRNFL (papilární tloušťka nervových vláken) v horních a dolních kvadrantech, zatímco v nasálních a temporálních kvadrantech tento pokles nebyl zaznamenán. Snížení tloušťky pRNFL bylo detekováno i u pacientů s mírným kognitivním deficitem. Závěr: Snížení tloušťky nervových vláken pomocí neinvazivního vyšetření OCT koreluje s výskytem Alzheimerovy nemoci. OCT by ta

: Alzheimer disease (AD) as the most common cause of dementia, is affecting approximately 3-40 % of the elderly population and its incidence grows. It is a great burden for healthcare system. Standard diagnostic neurocognitive examination is time consuming and quite expensive. Therefore there is need for fast and accurate screening test. The retina of the eye is embryologically extension of the brain so it is assumed that there is correlation between status of the retina detected by optical coherence tomography and cognitive function. The aim of this study is to create a systematic review of studies which analysed correlation betwen retinal nerve fiber layer thickness (RNFL) and cognitive functions in patients with Alzheimer disease. Methods: Relevant studies from PubMed and Google scholar were searched using key words: Optical coherence tomography, dementia, retinal nerve fibre layer, cognitive function. Only results of studies where RNFL was measured with OCT scan and their association with Alzheimer disease were then analysed. Results: There were 16 studies eligible for the analysis. Most studies consistently proved association between RNFL thickness at the OCT and the presence of Alzheimer disease. In nearly every available study there is thinning of RNFL in superior and inferior quadrants, while in nasal and temporal quadrants there was no significant thinning present. Conclusion: So far as the results are being reviewed, there is an evidence that patients with Alzheimer disease have their retinal nerve fibre layer thickness decreased. This finding could lead to faster diagnosis of this disease and better therapeutical approach in this group of patients. There is sought for other studies with larger cohort and with modern imaging devices and software.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   MeSH
• kognice MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nervová vlákna patologie   MeSH
• optická koherentní tomografie metody   MeSH
• retina diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem studie bylo analyzovat efekt různých podmínek dvojího úkolu na rychlost chůze u starších dospělých s kognitivním poklesem a porovnat s kontrolní skupinou kognitivně intaktních jedinců. Soubor a metodika: Celkem bylo do průřezové studie zařazeno 50 účastníků (25 probandů s kognitivním poklesem dle Montreal Cognitive Assessment [MoCA] ≤ 25 v průměrném věku 69,6 ± 9,4 let; 25 kognitivně intaktních probandů s MoCA ≥ 26 v průměrném věku 59,5 ± 7,0 let). Pro analýzu vlivu obtížnosti jednotlivých úkolů s největším projevem interference byl vypočítán efekt dvojího úkolu (dual-task effect; DTE) na rychlost chůze v šesti podmínkách náhodného pořadí. Byl hodnocen za komfortní a maximální rychlosti chůze v kombinaci s vizuálně-verbálním Stroopovým testem a motorickým úkolem. Výsledky: Náklady dvojího úkolu (negativní DTE) během 10minutového testu chůze (10MWT) v kombinaci s vizuálně-verbálním Stroopovým testem s prioritizací na maximální rychlost chůze byly dle Wilcoxonova párového testu u skupiny starších jedinců s kognitivním poklesem statisticky významně vyšší (p < 0,001) než zpomalení na základě motorického úkolu při komfortní a maximální rychlosti. Dle Mann-Whitneyho testu bylo také prokázáno, že náklady na dvojí úkol při maximální rychlosti chůze během kognitivního úkolu jsou u starších jedinců s kognitivním poklesem významně vyšší (p = 0,017). Závěr: Zvýšené interferenční účinky spojené se snížením rychlosti chůze nejvíce vykazovala situace v kombinaci kognitivně-motorické zátěže za účinků rozdělené pozornosti. Může tak poskytnout nový směr v detekci starších dospělých s vysokým rizikem demence pro potencionální klinické využití.

Aim: The aim of the study was to analyze the effect of different dual task conditions on walking speed in older adults with cognitive decline and to compare this with a control group of cognitively intact subjects. Patients and methods: A total of 50 participants were included in this cross-sectional study (25 probands with cognitive decline according to the Montreal Cognitive Assessment [MoCA] ≤ 25 at a mean age of 69.6 ± 9.4 years; 25 cognitively intact probands with MoCA ≥ 26 at a mean age of 59.5 ± 7.0 years). To analyze the effect of single-task difficulty with the greatest interference, the dual-task effect (DTE) on walking speed was calculated in six random-order conditions assessed under comfortable walking speed, and at maximal walking speed in combination with the visual-verbal Stroop test and the motor task. Results: The dual-task cost (negative DTE) during the 10 Meter Walk Test (10MWT) combined with the visual-verbal Stroop test with prioritization to maximal walking speed was statistically significantly higher (P < 0.001) than the motor task-based slowing at comfortable and maximal speed according to the Wilcoxon paired test for the group of older people with cognitive decline. According to the Mann-Whitney test, the dual-task cost at maximum walking speed during the cognitive task was also shown to be significantly higher (P = 0.017) in older people with cognitive decline. Conclusion: Increased interference effects associated with reduced walking speed were most pronounced in situations with combined cognitive-motor load under divided attention effects. Thus, it may provide a new direction in the detection of older adults at a high risk of dementia for potential clinical use.

• Klíčová slova
• dvojí úkol,
• MeSH
• kognitivní poruchy patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• rychlost chůze * MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Primární progresivní afázie (PPA) jsou neurodegenerativní onemocnění, která se vyznačují izolovanou alterací řeči s postupnou progresí do demence. Je jen málo údajů o individuální progresi pacientů s PPA a větší publikované studie jsou retrospektivní. Navrhovaný projekt je koncipován jako longitudinální multicentrická kohortová studie. Předpokládáme vyšetření 50-60 pacientů s PPA. Srovnávacím souborem bude 20-30 pacientů s frontotemporální demencí, 20-30 pacientů s Alzheimerovu nemocí, a 20-30 pacientů s vaskulární afázií. V současné době již disponujeme daty od 50 pacientů s mírnou kognitivní poruchou, 50 pacientů s Parkinsonovou nemocí a 50 zdravých dobrovolníků. Pacienti budou vyšetřováni neuropsychologickými testy, MRI, budou stanovovány biomarkery neurodegenerací a ve vybraných případech i neuropatologické vyšetření. Výstupem bude zlepšení časné diagnózy PPA, vytvoření baterie neuropsychologických testů pro včasnou diagnózu, lingvistická analýz subtypů PPA a zpřesnění prognostického očekávání u pacientů s PPA.; Primary progressive aphasias (PPA) are neurodegenerative disorders with an initial isolated language impairment progressing into dementia. Data about individual progression of PPA patients are sparse, as most large studies are retrospective. The project is designed as a prospective longitudinal multicenter cohort study. We emphasize to include 50-60 PPA patients, as comparative cohorts 20-30 patients with frontotemporal dementia, 20-30 Alzheimer’s disease patients and 20-30 patients with vascular aphasia. We already dispose of data from 50 mild cognitive impairment subjects, 50 Parkinson disease subjects and 50 healthy controls. All patients will be examined using neuropsychological tests, MRI, biomarkers of neurodegeneration; and in selected patients, neuropathological examination will be done. Expected outcomes include improvement of early diagnosis of PPA, composition of an appropriate neuropsychological battery for early assessment of PPA subtypes and their linguistic analysis and better prognostic estimates in PPA.

• Klíčová slova
• magnetická rezonance, magnetic resonance imaging, demence, dementia, neurodegeneration, Alzheimer's disease, Alzheimerova nemoc, progresivní afázie, neurodegenerace, frontotemporální demence, afázie, primary progressive aphasia, frontotemporal dementia, aphasia,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR