memory
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Inzulín je znám pro svůj periferní účinek na metabolizmus glukózy, tuků a bílkovin. Inzulín však hraje také významnou úlohu v mozku, kde funguje jako neuropeptid. Důkazy o tom, že inzulín je aktivním mozkovým hormonem, byly získány až v posledních letech 3- klinická data ukazují, že hraje významnou úlohu při fungování paměti. Působení inzulínu je realizováno přes inzulínové receptory, lokalizované zejména v bulbus olfactorius, v hypotalamu a hipokampu. Výsledky získané z experimentů na zvířatech ukazují na účinky inzulínu v mozku spojené s učením a pamětí. TaJcé kognitivní dysfunkce při demenci Alzheimerova typu AD) jsou spojeny s nedostatkem inzulínu v mozku a paměť u pacientů s AD se zlepšuje, když se hladina inzulínu zvýší.
Insulin is mainly known for its peripheral effects on the metabolism of glucose, fats, and proteins. However, insulin also exer ts impor- tant actions within the brain, and functions as a neuropeptide. Evidence for insulin being an active hormone in the brain has i ncreased greatly in recent years and some clinical data suggest that insulin plays an important role in memory performance. It acts via insulin receptors, localized predominantly in the olfactory bulbs, hypothalamus, and hippocampus. Data obtained in animal experiments r eveal an interesting insulin profile in the brain linked with learning and memory. Also cognitive dysfunctions in dementia of the Alz heimer type (AD) are associated with insulin deficiency in the brain, and memory improves in AD patients when insulin levels increase.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc etiologie komplikace terapie MeSH
- demence enzymologie etiologie komplikace MeSH
- diabetes mellitus enzymologie metabolismus MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- inzulin metabolismus nedostatek terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- lithium terapeutické užití MeSH
- poruchy paměti etiologie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V současnosti se paměť chápe jako modulární systém. Každý modul slouží odlišné funkci a má odlišnou anatomickou vazbu. Činnost modulů je do značné míry nezávislá. Existuje krátkodobá (pracovní) paměť a dlouhodobá explicitní a implicitní paměť. Explicitní (deklarativní) paměť (epizodická i sémantická) je vědomá, poškozuje ji léze mediálních temporálních struktur. Amnézie je porucha explicitní paměti. Implicitní paměť má několik podob (procedurální, priming, klasické a emoční podmiňování, neasociativní učení), které vědomé pozornosti přístupné nejsou. Zvláštní kapitolou je psychogenní amnézie.
Human memory is now viewed as a modular system. Each module serves different function, being supported by different anatomical structures. These systems operate independently. Working memory is a transient memory that temporarily stores and maintains internal representations and controls their processing. Long-term explicit memory is asociated with conscious awareness. Amnesia is a disorder of explicit memory. There are several types of implicit memory: procedural (motor skills), priming, classical and emotional conditioning, and non-associative learning. They are not consciously accessible. Psychogenic amnesia and false memory syndrome are also discussed.
Archives of gerontology and geriatrics. Supplement ; 1 (1989)
viii, 255 stran : ilustrace, tabulky ; 27 cm
