Navzdory řadě studií je role a timing endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) v případě akutní biliární pankreatitidy (ABP) nadále předmětem diskuzí. Jasná indikace časné ERCP do 72 hodin je u pacientů s ABP v koincidenci s obstrukcí choledochu, v případě cholangitidy pak ERCP do 24 hodin. Kontroverzní je poté úloha ERCP u pacientů s ABP bez příznaků cholangitidy, resp. bez obstrukce žlučových cest konkrementem. Pokud je ERCP u ABP indikována, je její časnější provedení spojeno s nižším výskytem komplikací. Rozhodnutí o provedení ERCP se často opírá o nálezy z biochemického a transabdominálního ultrazvukového vyšetření. Výsledky těchto vyšetření mohou, ale nemusí, potvrdit přítomnost kamenů v choledochu. Účinnou a bezpečnou metodou dosahující senzitivity ERCP v diagnostice konkrementů v choledochu je endoskopická ultrasonografie (EUS) a magnetická rezonanční cholangiopankreatikografie (MRCP). Z důvodu prevence recidivy pankreatitidy a biliárních obtíží by měla být po zvládnutí ataky ABP provedena cholecystektomie.

Despite several studies, the role and timing of endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in the case of acute biliary pancreatitis (ABP) remains a subject of discussion.There is a clear indication of early ERCP within 72 hours in patients with ABP andcholedochal obstruction, moreover the ERCP within 24 hours in cases of cholangitis. However, the role of ERCP in patients with ABP without symptoms of cholangitis or concrements obstructing the bile duct is controversial. If ABP is indicated for the ERCP, the earlier the ERCP is performed the less complications it is associated with. The decision to perform ERCP is often based on findings from a biochemical and transabdominal ultrasound examination. The results of these examinations may, but may not, confirm the presence of stones in the choledochus. An effective and safe method approaching the sensitivity of ERCP in the diagnosis of concrements in the choledochus is endoscopic ultrasonography (EUS) and magnetic resonance cholangiopancreatography (MRCP). The cholecystectomy should be performed to prevent a recurrence of pancreatitis and biliary problems after the successfully treatment of ABP.

• MeSH
• Early Diagnosis MeSH
• Cholangiopancreatography, Endoscopic Retrograde MeSH
• Cholangitis diagnosis   surgery   MeSH
• Cholecystectomy MeSH
• Choledocholithiasis MeSH
• Humans MeSH
• Biliary Tract Diseases * diagnosis   surgery   MeSH
• Pancreatitis * etiology   surgery   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Overall MeSH

• MeSH
• Diabetes Mellitus veterinary   MeSH
• Diabetes Mellitus, Experimental MeSH
• Diabetes Complications * MeSH
• Disease Models, Animal MeSH
• Publication type
• Monograph MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• diabetologie

Načasování a způsob vedení léčby je hlavním rysem úspěšné péče o nemocné trpící idiopatickými střevními záněty (inflammatory bowel disease, IBD). Nejdůležitějším cílem terapie IBD zůstává dosažení a udržení klinické remise. Základem terapie IBD je léčba medikamentózní, její nedílnou součástí je však i nutriční terapie, chirurgická a endoskopická léčba. Pouhá absence symptomů onemocnění je však v současnosti považována za nedostatečný výsledek léčby. Nejdůležitějším terapeutickým cílem je dosažení hluboké remise onemocnění, která je definována jako kombinace klinické remise a vymizení známek zánětu jak morfologických, tak i laboratorních. Hluboká remise nejen snižuje riziko časného relapsu onemocnění, ale i riziko výskytu závažných komplikací IBD. Ideální postup představuje individuální stanovení konkrétních léčebných cílů pro každého nemocného a vedení terapie k dosažení těchto cílů postupnou eskalací, případně změnou terapie v předem stanoveném časovém intervalu. Zvláštní strategii vyžadují speciální situace, jako jsou fulminantní kolitida, agresivní průběh Crohnovy choroby a těžké mimostřevní projevy IBD.

Treatment timing and approach to inflammatory bowel disease (IBD) is the main feature of successful care in these patients. The most important goal of IBD treatment remains reaching and staying in clinical remission. The basis of IBD treatment is medication. However, nutritional therapy, surgical and endoscopic treatment are integral elements of the treatment as well. Though mere absence of symptoms is currently perceived as insufficient result of treatment. The most important therapeutic goal is to reach deep remission of the disease that is defined as a combination of clinical remission and the disappearance of inflammatory signs, both morphological and serological. Deep remission not only lowers the risk of early relapse of the disease but also the risk of serious complications of IBD. Ideal approach comprises of individual determination of specific treatment goals for each patient and treatment administration aimed at reaching those goals through gradual escalation, or alternatively through treatment change in a pre‑defined time interval. Particular strategy is required by special situations such as fulminative colitis, aggressive course of Crohnʼs disease and severe extraintestinal manifestations of IBD.

• MeSH
• Time Factors MeSH
• Inflammatory Bowel Diseases * drug therapy   surgery   classification   MeSH
• Humans MeSH
• Medication Therapy Management MeSH
• Disease Progression MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Humans MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Preoperative Care MeSH
• Liver Transplantation methods   MeSH
• Living Donors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Úvod: Akutní kalkulózní cholecystitida je častým onemocněním indikovaným většinou k chirurgické terapii – laparoskopické cholecystektomii (CHE), a to zejména při častém selhání konzervativní terapie. Načasování operace je zásadní pro možný výskyt perioperačních komplikací. Metody: V retrospektivní studii jsme analyzovali pacienty hospitalizované pro akutní kalkulózní cholecystitidu na Chirurgické klinice FNKV od ledna 2013 do prosince 2015. Do souboru bylo zařazeno 209 pacientů, u kterých jsme sledovali výskyt perioperačních komplikací podle načasování cholecystektomie. Výsledky: Srovnáním pacientů primárně chirurgicky léčených s akutní kalkulózní cholecystitidou jsme zjistili 26% výskyt perioperačních komplikací u dvojnásobného počtu pacientů operovaných do 24 hodin od přijetí oproti pacientům operovaným později (43,9 %). Počet konverzí z laparoskopické na otevřenou cholecystektomii byl vyšší u pacientů akutně operovaných do 24 hodin od přijetí. Závěr: Načasování chirurgické léčby akutní kalkulózní cholecystitidy je zásadní pro výskyt pooperačních komplikací. Zlatým standardem by měla být akutní laparoskopická cholecystektomie provedená erudovaným chirurgem do 24 hodin od přijetí bez ohledu na délku obtíží a stupně akutní cholecystitidy. Čím dříve, tím lépe.

Introduction: Acute calculous cholecystitis is a common disease treated mostly by surgical therapy laparoscopic cholecystectomy (CHE), particularly upon the common failure of conservative therapy. Timing of the surgery is essential for the development of perioperative complications. Methods: We carried out a retrospective study with patients hospitalised at our Department of Surgery, University Hospital Královské Vinohrady between January 2013 and December 2015 for the treatment of acute calculous cholecystitis. We had a set of 209 patients. We looked for the presence of perioperative complications in relation to the time of surgery cholecystectomy. Results: Having compared patients with primary surgical treatment of acute calculous cholecystitis we found that twice as many patients after acute cholecystectomy done within 24 hours from admission developed 26% perioperative complications compared to those who had the surgery later than within 24 hours from their admission to the hospital (43.9%). We also found that there was a higher number of conversions from laparoscopic to open cholecystectomy in the group of patient undergoing cholecystectomy within 24 hours from admission. Conclusion: Timing of the surgical treatment of acute calculous cholecystitis is essential for the development of postoperative complications. Acute laparoscopic cholecystectomy done by an experienced surgeon within 24 hours from admission of the patient to the hospital should be the golden standard, irrespective of the duration of the symptoms or severity of the acute cholecystitis. The sooner, the better.

• Keywords
• načasování operace,
• MeSH
• Cholecystitis, Acute * surgery   MeSH
• Time Factors MeSH
• Humans MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

STUDY OBJECTIVE: Male sex has inconsistently been associated with the development of postoperative pulmonary complications (PPCs). These studies were different in size, design, population and preoperative risk. We reanalysed the database of 'Local ASsessment of Ventilatory management during General Anaesthesia for Surgery study' (LAS VEGAS) to evaluate differences between females and males with respect to PPCs. DESIGN, SETTING AND PATIENTS: Post hoc unmatched and matched analysis of LAS VEGAS, an international observational study in patients undergoing intraoperative ventilation under general anaesthesia for surgery in 146 hospitals across 29 countries. The primary endpoint was a composite of PPCs in the first 5 postoperative days. Individual PPCs, hospital length of stay and mortality were secondary endpoints. Propensity score matching was used to create a similar cohort regarding type of surgery and epidemiological factors with a known association with development of PPCs. MAIN RESULTS: The unmatched cohort consisted of 9697 patients; 5342 (55.1%) females and 4355 (44.9%) males. The matched cohort consisted of 6154 patients; 3077 (50.0%) females and 3077 (50.0%) males. The incidence in PPCs was neither significant between females and males in the unmatched cohort (10.0 vs 10.7%; odds ratio (OR) 0.93 [0.81-1.06]; P = 0.255), nor in the matched cohort (10.5 vs 10.0%; OR 1.05 [0.89-1.25]; P = 0.556). New invasive ventilation occurred less often in females in the unmatched cohort. Hospital length of stay and mortality were similar between females and males in both cohorts. CONCLUSIONS: In this conveniently-sized worldwide cohort of patients receiving intraoperative ventilation under general anaesthesia for surgery, the PPC incidence was not significantly different between sexes. REGISTRATION: LAS VEGAS was registered at clinicaltrial.gov (study identifier NCT01601223).

• MeSH
• Anesthesia, General * adverse effects   MeSH
• Length of Stay * statistics & numerical data   MeSH
• Adult MeSH
• Incidence MeSH
• Cohort Studies MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Lung Diseases * epidemiology   etiology   MeSH
• Postoperative Complications * epidemiology   etiology   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Sex Factors MeSH
• Propensity Score MeSH
• Respiration, Artificial statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Multicenter Study MeSH
• Observational Study MeSH

V našem souboru jsme zpracovali výsledky léčby 165 pacientů s frontobazálním poraněním hospitalizovaných na naší klinice od 1.1.1989 do 31.12.2002. Při tradičním, konzervativním postupu byl pacient s frontobazálním poraněním uložen na lůžku po dobu 3 týdnů. Poté následovala indikační rozvaha o operaci. Tato léčebná strategie je uplatňována na některých pracovištích dodnes. Při souběhu postižení skeletu obličeje měl postup tři fáze. V první době byla provedená kraniotomie s revizí intrakraniálního prostoru, ošetřením trhliny důry, poranění mozkové tkáně, případně evakuací přítomných extravazátů. V druhé fázi, za 7 až 10 dní, následovalo ošetření orbitofaciálního traumatu. Za 6 až 12 měsíců byla, v případě potřeby, provedena korekční plastická operace. Naší léčebnou strategií je časná operační revizi do 48 hodin od lirazu. Záměrem je právě v tomto časovém intervalu před nástupem traumatického otoků mozku, který minimalizuje operační pole, provést plastiku dury přední jámy lební a anatomickou rekonstrukci skeletu lebky. V případě souběžného poranění splanchnokrania indikujeme časnou a jednodobou revizi v operačním týmu společně se stomatochirurgem. V našem souboru se vyskytio 22 případů zánětiivých komplikací; 17 případů meningitidy a 5 případů abscesu. Při tradičním, konzervativním postupu bylo meningitidou postiženo 14 (45,1 %) nemocných. Při časném řešení se vyskytly 1 (0,9 %) případy meningitidy. Pět (18 %) případů abscesu bylo U odložené řešených pacientů. Dle nás časná a jednodobá operační revize umožňuje definitivní ošetření durální bariery a je jedinou prevencí nitrolebních zánětiivých komplikací. Tento postup výrazne zkracuje dobu hospitahzace, počet zákroků, urychluje hojení, zlepšuje výsledný estetický efekt a redukuje případné komplikace vznikající v takto provázané oblasti u dvoudobých chirurgických výkonů.

The paper presents the results of treatment of 165 patients with frontobasal injury who were hospitalized in our clinic from 1 January 1989 to 31 December 2002. The classic conservative treatment of frontobasal trauma involves bed rest for 3 weeks, followed by consideration of surgery. This treatment strategy is still being applied by some neurosurgeons. In cases of concomitant craniofacial surgery, the procedure consisted of three phases. The first period included craniotomy, revision of intracranial space, repair of dural tears, brain damage and bleeding. The second phase, 7 to 10 days later, included treatment of orbitofacial trauma. If needed, corrective plastic surgery was performed in 6 to 12 months. Our treatment strategy is early repair within 48 hours of injury. The aim is to take advantage of this time interval in order to repair dural tear in the anterior fossa and restore the anatomical relations of the skull before the development of traumatic brain edema, which minimizes the operative field. For concomitant facial injuries, we indicate early single-stage repair by a team including a neurosurgeon and a maxillary surgeon. In our patient group. 22 patients developed intracranial cerebral inflammations, 17 meningitis and 5 abscess. In the group treated with the traditional conservative approach 14 (45.1 %) patients developed meningitis. With the early repair approach, 1 (0.9 %) case of meningitis occurred. Five (18 %) cases of abscess developed in the postponed surgery patients. In our opinion, early and single-stage repair allows definitive treatment of dural tears and represents the only prevention of intracranial inflammatory complications. This procedure substantially decreases time spent in hospital, reduces the amount of operative procedures, accelerates healing. improves the final esthetic effect and reduces the possibility of complications that arise in such intricate regions in two-stage surgeries.

• MeSH
• Craniocerebral Trauma surgery   MeSH
• Humans MeSH
• Facial Injuries surgery   MeSH
• Cerebrospinal Fluid Rhinorrhea diagnosis   surgery   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

V dobách před objevem inzulinu byla dekompenzace diabetu (ketoacidóza nebo hyperosmolární syndrom) hlavní příčinou smrti diabetiků 1. typu a jednou z hlavních příčin smrti pacientů s diabetem 2. typu. Po objevu inzulinu a potentních sulfonylureových perorálních antidiabetik a po jejich uvedení do terapeutické praxe se objevila další poměrně frekventní komplikace – hypoglykemie. Nežádoucím účinkem léčby biguanidy může být rozvoj laktátové acidózy. Klinický význam akutních komplikací v poslední době ustoupil poněkud do pozadí, zejména díky správné edukaci nemocných a možnosti domácího selfmonitoringu glykemie. Nicméně, pokud k nim dojde, zůstávají významnou příčinou úmrtí pacientů s diabetes mellitus.

In the time before a discovery of insulin diabetic decompensation (ketoacidosis or hyperosmolar syndrome) was the main cause of death of type 1 diabetics and one of the most frequent causes of death of type 2 diabetics. After discovery of insulin and potent sulfonyluea oral antidiabetics and their introduction into therapeutic practice, another quite frequent complication appeared – hypoglycaemia. A development of lactic acidosis may be a side effect of treatment with biguanids. Recently, clinical importance of acute complications stepped behind thanks mainly to patient’s education and blood sugar self-monitoring. Nevertheless should they occur they remain an important cause of death of patients with diabetes mellitus.

• MeSH
• Acidosis, Lactic diagnosis   etiology   MeSH
• Diabetes Mellitus MeSH
• Hyperglycemia etiology   prevention & control   therapy   MeSH
• Hyperglycemic Hyperosmolar Nonketotic Coma etiology   complications   therapy   MeSH
• Hypoglycemia etiology   prevention & control   therapy   MeSH
• Diabetes Complications MeSH
• Humans MeSH
• Review Literature as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Sleep Apnea, Obstructive surgery   MeSH
• Surgical Clearance MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Tonsillectomy MeSH
• Continuous Positive Airway Pressure MeSH
• Uvula surgery   MeSH
• Patient Selection MeSH
• Treatment Outcome MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• otorinolaryngologie
• chirurgie
• pneumologie a ftizeologie
• NML Publication type
• studie

Sdělení informuje o možných komplikacích v období bezprostředně po transplantaci a v dalším průběhu. Práce je zaměřena zejména na preventivní opatření, která mají zabránit vzniku těchto komplikací.

The paper gives a review on possible complications in the time immediately after lung transplantation and in the following period. The paper is oriented predominantly on preventive measures, with the aim to protect the patients from the occurrence of these intercurrences.

• MeSH
• Infections etiology   MeSH
• Humans MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Graft Rejection MeSH
• Lung Transplantation MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH