IMPORTANCE: Drug reaction with eosinophilia and systemic symptoms (DRESS) is a rare but potentially fatal drug hypersensitivity reaction. To our knowledge, there is no international consensus on its severity assessment and treatment. OBJECTIVE: To reach an international, Delphi-based multinational expert consensus on the diagnostic workup, severity assessment, and treatment of patients with DRESS. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: The Delphi method was used to assess 100 statements related to baseline workup, evaluation of severity, acute phase, and postacute management of DRESS. Fifty-seven international experts in DRESS were invited, and 54 participated in the survey, which took place from July to September 2022. MAIN OUTCOMES/MEASURES: The degree of agreement was calculated with the RAND-UCLA Appropriateness Method. Consensus was defined as a statement with a median appropriateness value of 7 or higher (appropriate) and a disagreement index of lower than 1. RESULTS: In the first Delphi round, consensus was reached on 82 statements. Thirteen statements were revised and assessed in a second round. A consensus was reached for 93 statements overall. The experts agreed on a set of basic diagnostic workup procedures as well as severity- and organ-specific further investigations. They reached a consensus on severity assessment (mild, moderate, and severe) based on the extent of liver, kidney, and blood involvement and the damage of other organs. The panel agreed on the main lines of DRESS management according to these severity grades. General recommendations were generated on the postacute phase follow-up of patients with DRESS and the allergological workup. CONCLUSIONS AND RELEVANCE: This Delphi exercise represents, to our knowledge, the first international expert consensus on diagnostic workup, severity assessment, and management of DRESS. This should support clinicians in the diagnosis and management of DRESS and constitute the basis for development of future guidelines.

• MeSH
• delfská metoda MeSH
• dospělí MeSH
• eozinofilie * chemicky indukované   diagnóza   terapie   MeSH
• konsensus MeSH
• lékový hypersenzitivní syndrom * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

There has been a significant increase in the use of short-term percutaneous ventricular assist devices (pVADs) as acute circulatory support in cardiogenic shock and to provide haemodynamic support during interventional procedures, including high-risk percutaneous coronary interventions. Although frequently considered together, pVADs differ in their haemodynamic effects, management, indications, insertion techniques, and monitoring requirements. This consensus document summarizes the views of an expert panel by the European Association of Percutaneous Cardiovascular Interventions (EAPCI) and the Association for Acute Cardiovascular Care (ACVC) and appraises the value of short-term pVAD. It reviews the pathophysiological context and possible indications for pVAD in different clinical settings and provides guidance regarding the management of pVAD based on existing evidence and best current practice.

• MeSH
• hemodynamika MeSH
• intraaortální balónková pumpa MeSH
• kardiogenní šok terapie   MeSH
• konsensus MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• lidé MeSH
• podpůrné srdeční systémy * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

ISO15189:2012 requires medical laboratories to document metrological traceability of their results. While the ISO17511:2003 standard on metrological traceability in laboratory medicine requires the use of the highest available level in the traceability chain, it recognizes that for many measurands there is no reference above the manufacturer's selected measurement procedure and the manufacturer's working calibrator. Some immunoassays, although they intend to measure the same quantity and may even refer to the same reference material, unfortunately produce different results because of differences in analytical selectivity as manufacturers select different epitopes and antibodies for the same analyte. In other cases, the cause is the use of reference materials, which are not commutable. The uncertainty associated with the result is another important aspect in metrological traceability implementation. As the measurement uncertainty on the clinical samples is influenced by the uncertainty of all steps higher in the traceability chain, laboratories should be provided with adequate and appropriate information on the uncertainty of the value assignment to the commercial calibrators that they use. Although the between-lot variation in value assignment will manifest itself as part of the long-term imprecision as estimated by the end-user, information on worst-case to be expected lot-lot variation has to be communicated to the end-user by the IVD provider. When laboratories use ancillary equipment that potentially could have a critical contribution to the reported results, such equipment needs verification of its proper calibration and criticality to the result uncertainty could be assessed by an approach based on risk analysis, which is a key element of ISO15189:2012 anyway. This paper discusses how the requirement for metrological traceability as stated in ISO15189 should be met by the medical laboratory and how this should be assessed by accreditation bodies.

• MeSH
• kalibrace MeSH
• konsensus * MeSH
• lidé MeSH
• nejistota MeSH
• referenční standardy MeSH
• řízení kvality MeSH
• technologie lékařská normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

IMPORTANCE: Important advances have been made in extracorporeal blood purification therapies (EBPTs) due to new technologies and biomaterials; however, the lack of established guidelines is a factor in great variability in clinical practice. This aspect is accentuated in pediatric intensive care given the small number of patients with diverse diagnoses treated with EBPT and the technical challenges in treating small children, potentiating the risk of adverse events. OBJECTIVE: To understand what experienced users of EBPT think about its relevant issues, insight that may have implications for the design of future studies, and the application of EBPTs in patient care. EVIDENCE REVIEW: Literature search was conducted using the PubMed and Embase databases between January 1, 2020, and July 15, 2024, and a combination of key medical terms. A panel of experts was formed (composed of 15 authors and pediatric intensivists) to develop a consensus statement using a modified Delphi-based model between 2022 and 2024. The panel's core team drafted the initial questionnaire, which explored EBPT use in pediatric intensive care units (PICUs), including clinical indications for initiating and discontinuing use and outcomes for assessing effectiveness and safety. SurveyMonkey was used in the distribution, completion, and revision of the questionnaire, and findings were analyzed. Panelists were asked to rank answer choices. Numerical value for each ranking was translated to a percentage defining the strength of consensus (>90% agreement from panelists signifying strong consensus; <49% signifying no consensus). FINDINGS: A total of 116 survey responses were received from panelists from 8 European countries. Strong consensus was achieved on 6 of 24 questions and consensus (75%-90% agreement) was reached on 18 of 24 questions. According to the panelists, the continuous renal replacement therapy standard or enhanced adsorption hemofilter and plasma exchange were of interest, representing the most applied EBPTs across various applications. While evidence on hemoadsorption is growing, it remains limited. CONCLUSIONS AND RELEVANCE: This consensus statement on EBPTs in critically ill pediatric patients was developed by an international panel of experts in areas where clinical evidence is still limited. This consensus statement could support pediatric intensivists in bedside decision-making and guide future research on EBPTs in PICUs.

• MeSH
• delfská metoda MeSH
• dítě MeSH
• hemofiltrace metody   normy   MeSH
• jednotky intenzivní péče pediatrické * normy   MeSH
• konsensus * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• elektrolyty MeSH
• klinická chemie metody   normy   MeSH
• metody normy   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• referenční standardy MeSH
• řízení kvality MeSH

Cíl sdělení: Přehled současných názorů na indikátory kvality analytické fáze měření v klinických laboratořích. Metody: Zásady Stockholmské deklarace hodnocení analytické kvality v klinických laboratořích z roku 1999. Rozpracování, návrhy, diskuse a závěry pracovní komise EFLM pro specifikaci požadavků na analytickou kvalitu měření z roku 2014. Výsledky a diskuse: V práci je pojednáno o souvislosti analytické kvality hodnotami biologických variací. Jsou uvedeny problémy určení hodnot biologických variací. Součástí sdělení jsou údaje o celkovýchchybách měření, bias a nejistotě-jak se liší a co preferovat. Je dokumentována akutní potřeba harmonizace kontrolních limitů v programech externího hodnocení kvality. Také souvislost analytické kvality a účinnosti mezinárodních klinických doporučení. Závěr: Nutnost harmonizace způsobu stanovení a z toho následně plynoucích druhů a hodnot indikátorů analytické kvality je podmínkou objektivního hodnocení kvality laboratoří v programech jejich externího hodnocení, objektivního hodnocení kvality různých metod různých výrobců a nezbytnou zárukou efektivní diagnostiky a managementu chorob bez ohledu na lokalizaci laboratoře a použité analytické metodologie.

Objective: Review of current opinions on the analytical quality indicators in the clinical laboratoriem. Method: In Stockholm Declaration from 1999 are described ways of creating the indicator quality the analytical. These principles are discussed, proposed and recommended for use by the working Group EFLM for specification of requirement on the analytical quality of measurement in clinical laboratories. Results and discussion: Relationship between analytical quality parameters and biological variation values. Problems concerned with determination of biological variation values. Total analytical error, bias, measurement of uncertainty-differences, advantages and disadvantages. Necessity in harmonization of tolerance limit values for external quality assessment programs. Relationship between analytical quality and international clinical guidelines is documented. Conclusions: Harmonization of indicator quality values in clinical laboratories is necessary for assurance of objective classification in quality of different laboratories and different methods produced by different manufacturers.

• Klíčová slova
• indikátory kvality, biologické variace,
• MeSH
• klinické laboratorní techniky * normy   MeSH
• konsensus MeSH
• laboratoře normy   MeSH
• nejistota MeSH
• odchylka pozorovatele MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• referenční standardy MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• řízení kvality * MeSH
• správnost dat MeSH
• teoretické modely MeSH
• testování odbornosti laboratoří normy   MeSH
• zkreslení výsledků (epidemiologie) * MeSH

• MeSH
• cholesterol analýza   MeSH
• glukosa analýza   MeSH
• klinická chemie metody   MeSH
• kreatinin analýza   MeSH
• kyselina močová analýza   MeSH
• močovina analýza   MeSH
• řízení kvality MeSH

BACKGROUND: Histopathological classification of basal cell carcinoma (BCC) has important prognostic and therapeutic implications, but reproducibility of BCC subtyping among dermatopathologists is poor. OBJECTIVES: To obtain a consensus paper on BCC classification and subtype definitions. METHODS: A panel of 12 recognized dermatopathologists (G12) from nine European countries used a modified Delphi method and evaluated 100 BCC cases uploaded to a website. The strategy involved five steps: (I) agreement on definitions for WHO 2018 BCC subtypes; (II) classification of 100 BCCs using the agreed definitions; (III) discussion on the weak points of the WHO classification and proposal of a new classification with clinical insights; (IV) re-evaluation of the 100 BCCs using the new classification; and (V) external independent evaluation by 10 experienced dermatopathologists (G10). RESULTS: A simplified classification unifying infiltrating, sclerosing, and micronodular BCCs into a single "infiltrative BCC" subtype improved reproducibility and was practical from a clinical standpoint. Fleiss' κ values increased for all subtypes, and the level of agreement improved from fair to moderate for the nodular and the unified infiltrative BCC groups, respectively. The agreement for basosquamous cell carcinoma remained fair, but κ values increased from 0.276 to 0.342. The results were similar for the G10 group. Delphi consensus was not achieved for the concept of trichoblastic carcinoma. In histopathological reports of BCC displaying multiple subtypes, only the most aggressive subtype should be mentioned, except superficial BCC involving margins. CONCLUSIONS: The three BCC subtypes with infiltrative growth pattern, characteristically associated with higher risk of deep involvement (infiltrating, sclerosing, and micronodular), should be unified in a single group. The concise and encompassing term "infiltrative BCCs" can be used for these tumors. A binary classification of BCC into low-risk and high-risk subtypes on histopathological grounds alone is questionable; correlation with clinical factors is necessary to determine BCC risk and therapeutic approach.

• MeSH
• bazocelulární karcinom * patologie   MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• nádory kůže * patologie   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• resekční okraje MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Food packaging is of high societal value because it conserves and protects food, makes food transportable and conveys information to consumers. It is also relevant for marketing, which is of economic significance. Other types of food contact articles, such as storage containers, processing equipment and filling lines, are also important for food production and food supply. Food contact articles are made up of one or multiple different food contact materials and consist of food contact chemicals. However, food contact chemicals transfer from all types of food contact materials and articles into food and, consequently, are taken up by humans. Here we highlight topics of concern based on scientific findings showing that food contact materials and articles are a relevant exposure pathway for known hazardous substances as well as for a plethora of toxicologically uncharacterized chemicals, both intentionally and non-intentionally added. We describe areas of certainty, like the fact that chemicals migrate from food contact articles into food, and uncertainty, for example unidentified chemicals migrating into food. Current safety assessment of food contact chemicals is ineffective at protecting human health. In addition, society is striving for waste reduction with a focus on food packaging. As a result, solutions are being developed toward reuse, recycling or alternative (non-plastic) materials. However, the critical aspect of chemical safety is often ignored. Developing solutions for improving the safety of food contact chemicals and for tackling the circular economy must include current scientific knowledge. This cannot be done in isolation but must include all relevant experts and stakeholders. Therefore, we provide an overview of areas of concern and related activities that will improve the safety of food contact articles and support a circular economy. Our aim is to initiate a broader discussion involving scientists with relevant expertise but not currently working on food contact materials, and decision makers and influencers addressing single-use food packaging due to environmental concerns. Ultimately, we aim to support science-based decision making in the interest of improving public health. Notably, reducing exposure to hazardous food contact chemicals contributes to the prevention of associated chronic diseases in the human population.

• MeSH
• kontaminace potravin analýza   MeSH
• lidé MeSH
• nebezpečné látky škodlivé účinky   MeSH
• obaly potravin metody   MeSH
• plastické hmoty škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Autoři jsou uváděni v abecedním pořadí, podíl jednotlivých autorů je uveden na konci práce. Souhrn doporučení Preventivní opatření a postupy Doporučujeme, aby v průběhu porodu u žen s rizikovými faktory pro PPH byla sledována krevní ztráta s využitím kalibrovaných kolektorů krve nebo jejich ekvivalentů. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby ženy se závažnými rizikovými faktory pro PŽOK (např. placenta acrreta spectrum nebo hematologické poruchy vyžadující konziliární hematologickou péči) rodily v perinatologickém centru intenzivní péče nebo v perinatologickém centru intermediární péče. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u pacientek s vysokým rizikem PŽOK v přiměřeném časovém předstihu před porodem formulování plánu péče za účasti multidisciplinárního týmu. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme léčbu anemie antepartálně. Těhotným ženám by měly být podávány preparáty železa, pokud hladina hemoglobinu klesne v I. trimestru < 110 g/l nebo < 105 g/l ve 28. týdnu těhotenství. (Dobrá klinická praxe) Navrhujeme zvážit parenterální podání železa u žen se sideropenickou anemií, nereagující na suplementaci železa perorální cestou. Příčina anemie by měla být zjištěna co nejdříve po ukončení těhotenství. (Slabé doporučení) Pokud se dítě dobře adaptuje, nedoporučujeme dřívější podvaz pupečníku než za 1 min. (Silné doporučení) Doporučujeme pro snížení rizika rozvoje PPH a PŽOK u všech vaginálních porodů profylaktické podání uterotonik ve III. době porodní po porodu dítěte a po podvazu pupečníku. Lékem první volby je oxytocin. (Silné doporučení) Pokud nebyla aktivně vedena III. doba porodní, navrhujeme pro zkrácení trvání III. doby porodní a pro snížení krevní ztráty u vaginálního porodu zvážit provedení masáže dělohy a řízenou trakci za pupečník, provádí-li ji kvalifikovaná osoba. (Slabé doporučení) Doporučujeme podání uterotonik k prevenci rozvoje PPH u žen po vybavení dítěte císařským řezem a po podvazu pupečníku. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podání carbetocinu. (Slabé doporučení) Doporučujeme u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podstupujících císařský řez jednorázové podání kyseliny tranexamové (TXA). Klinická poznámka: Použití TXA před provedením císařského řezu není explicitně uvedeno v SPC přípravku. Recentní metaanalýza uvádí nejčastější dávkování 1 g i.v. (Silné doporučení) Organizace poskytování péče Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení, kde je gynekologicko-porodnické pracoviště, mělo pro situace PŽOK vypracováno řízený dokument definující organizační a odborný postup. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby řízený dokument (tj. krizový plán) jednoznačně vymezoval organizační a odborné role jednotlivých členů krizového týmu při vzniku PŽOK (nelékařský personál, porodník, anesteziolog, hematolog apod.) a definoval minimální rozsah vybavení pracoviště pro zajištění péče o pacientky s PŽOK. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme pravidelný simulační trénink krizové situace PŽOK celým krizovým týmem s následným debrífinkem nebo jeho formalizovaným ekvivalentem. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme na každém pracovišti definování indikátorů kvality diagnostiky a léčby PŽOK a jejich formalizované vyhodnocování v pravidelných intervalech, nejméně jednou ročně. (Dobrá klinická praxe) Diagnostický a léčebný postup při PŽOK Při nálezu hypotonie nebo atonie dělohy doporučujeme používat strukturovaný stupňovitý postup. (Dobrá klinická praxe) Na pracovištích s dostupností endovaskulárních intervencí navrhujeme u stavů PŽOK z důvodu hypotonie nebo atonie dělohy zvážit preferenční využití radiologických intervenčních metod (selektivní embolizace pánevních tepen), pokud to aktuální klinický kontext umožňuje. (Slabé doporučení) U všech stavů rozvoje PPH doporučujeme provedení tzv. předtransfuzního vyšetření. Pro posouzení aktuálního stavu koagulace jsou (kromě standardních laboratorních vyšetření) preferovány metody tzv. point-of-care-testing, zejména viskoelastické metody. (Dobrá klinická praxe) Každé porodnické pracoviště by mělo mít ve spolupráci s transfuzním oddělením a ústavní lékárnou trvale dostatečnou zásobu transfuzních přípravků a krevních derivátů pro jejich bezprostřední dostupnost v režimu 24/7. Doporučujeme u stavů rozvoje PŽOK zajistit iniciálně dostupnost čtyř transfuzních jednotek plazmy (preferována je tzv. solvent/detergent ošetřená plazma), čtyř transfuzních jednotek erytrocytů a 6 g fibrinogenu. Za minimální zásobu fibrinogenu považujeme 8 g fibrinogenu a dostupnost dalších 8 g do 1 hod. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u všech pacientek s PPH zahájit okamžitou tekutinovou resuscitaci. Pro zahájení tekutinové resuscitace doporučujeme použití balancovaných roztoků krystaloidů. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit použití syntetických koloidních roztoků s obsahem želatiny při nedosažení nebo nedosahování hemodynamických cílů tekutinové resuscitace použitím krystaloidních roztoků a při trvající potřebě tekutin. (Slabé doporučení) Do doby dosažení kontroly zdroje krvácení doporučujeme u pacientek s PŽOK usilovat o dosažení hodnoty systolického krevního tlaku v pásmu 80–90 mmHg. (Silné doporučení) Doporučujeme u PŽOK použít vazopresory co nejdříve při nemožnosti dosažení cílových hodnot arteriálního krevního tlaku probíhající tekutinovou resuscitací. (Silné doporučení) V diagnostice a léčbě koagulopatie u PŽOK nereagujícího na standardní léčebné postupy doporučujeme spolupráci s hematologem. (Dobrá klinická praxe) K identifikaci typu koagulační poruchy u PŽOK, k její monitoraci a pro cílenou léčbu poruchy hemostázy doporučujeme kromě výše uvedených skupinových laboratorních vyšetření (minimálně KO, aPTT, fibrinogen) používat i viskoelastické metody (ROTEM, TEG). (Silné doporučení) K dosažení/obnovení účinnosti endogenních hemostatických mechanismů a léčebných postupů podpory koagulace doporučujeme maximální možnou korekci hypotermie, acidózy a hladiny ionizovaného kalcia. (Silné doporučení) Doporučujeme časné zahájení všech dostupných postupů k prevenci hypotermie a udržení nebo dosažení normotermie. (Silné doporučení) Doporučujeme monitorovat a udržovat hladinu ionizovaného kalcia v normálním referenčním rozmezí při podávání transfuzních přípravků. Ke korekci byl měl být přednostně podáván chlorid vápenatý. (Silné doporučení) Substituci fibrinogenu doporučujeme u pacientek s PPH při poklesu jeho hladiny < 2 g/l a/nebo při nálezu jeho funkčního deficitu zjištěném viskoelastickými metodami a/nebo při odůvodněném klinickém předpokladu deficitu fibrinogenu i bez znalosti jeho hladin. Jako úvodní dávku u PŽOK doporučujeme podání minimálně 4 g fibrinogenu. (Silné doporučení) Doporučujeme podat kyselinu tranexamovou (TXA) v úvodní dávce 1 g i.v. co nejdříve po vzniku PŽOK. Identická dávka může být opakována (nejdříve po 30 min), pokud krvácení pokračuje a je-li současně prokázána hyperfibrinolýza a/nebo je-li v aktuálním klinickém kontextu hyperfibrinolýza vysoce pravděpodobná. (Silné doporučení) Po dosažení kontroly krvácení další podání TXA u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Doporučujeme podání plazmy v dávce 15–20 ml/kg u stavů PPH, kde je předpoklad koagulopatie jiné etiologie, než je nedostatek fibrinogenu a/nebo jsou přítomny abnormální výsledky koagulačních vyšetření, a kdy jejich výsledky neumožní identifikovat spolehlivě převažující mechanizmus koagulační poruchy a její cílenou korekci. (Silné doporučení) Doporučujeme podání faktorů protrombinového komplexu (PCC) u pacientek s PŽOK, kde je laboratorně prokázán deficit faktorů v PCC obsažených. Rutinní podávání PCC u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit podání rFVIIa v době před rozhodnutím o endovaskulární nebo chirurgické intervenci. (Slabé doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání erytrocytárních transfuzních přípravků k dosažení cílové hodnoty hemoglobinu v pásmu 70–80 g/l. (Silné doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání trombocytů k dosažení cílové hodnoty minimálně 50 × 109/l a/nebo při předpokladu či průkazu poruchy jejich funkce. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní měření hladin antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní substituci antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Doporučujeme zahájit farmakologickou profylaxi trombembolické nemoci co nejdříve po dosažení kontroly zdroje PPH. Mechanickou tromboprofylaxi (intermitentní pneumatická komprese anebo elastické punčochy) doporučujeme zahájit neprodleně, jakmile to klinický stav dovolí. (Silné doporučení)

Summary of recommendations Preventive measures and procedures We recommend monitoring of blood loss in women with risk factors for PPH during labor using calibrated blood collectors or their equivalents. (Good Clinical Practice) We recommend that women with significant risk factors for PPH (e.g., placenta acrreta spectrum or hematologic disorders requiring consultative hematologic care) deliver in a perinatal intensive care center or perinatal intermediate care center. (Good Clinical Practice) We recommend formulating a plan of care in collaboration with a multidisciplinary team at a reasonable time prior to delivery for patients at high risk of PPH. (Good Clinical Practice) We recommend treating anemia antepartally. Pregnant women should be given iron supplements if the haemoglobin level falls to < 110 g/L in the 1st trimester or < 105 g/L at 28 weeks of pregnancy. (Good Clinical Practice) We suggest considering parenteral iron administration in women with sideropenic anemia unresponsive to oral iron supplementation. The cause of anemia should be identified as soon as possible after termination of pregnancy. (Weak recommendation) If the baby adapts well, we do not recommend cord ligation in less than 1 min. (Strong recommendation) In all vaginal deliveries, we recommend prophylactic administration of uterotonics in the third postpartum period after the delivery of the baby and cord ligation to reduce the risk of PPH. The first-choice drug is oxytocin. (Strong recommendation) If the third stage of labor has not been actively managed, we suggest that uterine massage and controlled umbilical cord traction be considered to shorten the duration of the third stage of labor and to reduce blood loss during vaginal delivery, if performed by a qualified healthcare professional. (Weak recommendation) We recommend the administration of uterotonics to prevent the development of PPH in women after the delivery of a child by caesarean section and umbilical cord ligation. (Strong recommendation) We suggest considering carbetocin administration in women at increased risk of PPH. (Weak recommendation) We recommend a single-dose administration of tranexamic acid (TXA) in women at increased risk of PPH undergoing a caesarean section. Clinical note: The use of TXA prior to the caesarean section is not explicitly stated in the product's SPC. A recent meta-analysis states the most common dosage to be 1 g i.v. (Strong recommendation) Organization of care We recommend that every health care facility with an OB/GYN unit should have the PPH management protocol (guided document is not specific or really used at all, I am not sure if my suggestion is sufficient) defining the organizational and professional procedure for PPH situations. (Good Clinical Practice) We recommend that the PPH management protocol (i.e. the crisis action plan) should clearly define the organizational and professional roles of the individual members of the crisis team in the event of PPH (non-medical staff), obstetrician, anesthetist, hematologist, etc.) and define the minimum scope of equipment for the care of patients with PPH. (Good Clinical Practice) We recommend regular simulation training of PPH crisis by the entire crisis team with a subsequent debriefing or its formalized equivalent. (Good Clinical Practice) We recommend defining quality indicators for the diagnosis and treatment of PPH and their formalized evaluation at regular intervals, at least once a year. (Good Clinical Practice) Diagnostic and treatment procedure at PPH When hypotonia or atony of the uterus is found, we recommend using a structured procedure. (Good Clinical Practice) At departments with an option of endovascular interventions, we suggest considering the preferential use of radiological interventional methods (selective pelvic artery embolization) in cases of PPH due to uterine hypotonia or atony, if the current clinical context allows it. (Weak recommendation) For all stages of PPH development, we recommend a pre-transfusion examination. In addition to standard laboratory tests, point-of-care-testing methods, especially viscoelastic methods, are preferred to assess the current coagulation status. (Good Clinical Practice) Each obstetric unit should ensure a sufficient stock of blood products and blood derivatives for their immediate availability 24/7 in collaboration with the transfusion department and the inpatient pharmacy. In case of PPH development, we recommend securing initial availability of 4 units of plasma (solvent/detergent-treated plasma is preferred), 4 units of erythrocytes and 6 g of fibrinogen. We consider 8 g to be a minimum supply of fibrinogen and additional 8 g should be available within 1 h. (Good Clinical Practice) We recommend the initiation of immediate fluid resuscitation in all patients with PPH. We recommend the use of balanced crystalloid solutions to initiate fluid resuscitation. (Strong recommendation) We propose considering the use of synthetic colloid solutions containing gelatin when hemodynamic goals of fluid resuscitation have not been achieved or are not being achieved using crystalloid solutions and when a fluid deficit persists. (Weak recommendation) Until the source of bleeding is controlled, we recommend aiming for a systolic blood pressure in a range of 80–90 mmHg in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend the use of vasopressors as soon as possible in PPH when target arterial blood pressure values cannot be reached by ongoing fluid resuscitation. (Strong recommendation) We recommend cooperation with a hematologist in the diagnosis and treatment of coagulopathy in PPH unresponsive to standard therapies. (Good Clinical Practice) In addition to the above-mentioned panel laboratory tests (at least KO, aPTT, fibrinogen), we also recommend using viscoelastic methods (ROTEM, TEG) to identify the type of coagulation disorder in PPH, to monitor it and for targeted treatment of hemostasis disorders. (Strong recommendation) To achieve/restore the efficacy of endogenous hemostatic mechanisms and coagulation support therapies, we recommend the maximum possible correction of hypothermia, acidosis and ionized calcium levels. (Strong recommendation) Early initiation of all available procedures to prevent hypothermia and maintain or achieve normothermia is recommended. (Strong recommendation) It is recommended monitoring and maintaining ionized calcium levels within the normal range when administering transfusion products. Preferably, calcium chloride should be administered for correction. (Strong recommendation) Fibrinogen replacement is recommended in patients with PPH when fibrinogen levels fall to < 2 g/L and/or when there is a functional fibrinogen deficiency detected by viscoelastic methods and/or when there is a reasonable clinical assumption of fibrinogen deficiency even without knowledge of fibrinogen levels. We recommend a minimum of 4 g of fibrinogen as an initial dose in PPH. (Strong recommendation) It is recommended to administer tranexamic acid (TXA) at an initial dose of 1 g i.v. as soon as possible after the onset of PPH. An identical dose may be repeated (after 30 min at the earliest) if bleeding continues and if hyperfibrinolysis is demonstrated and/or if hyperfibrinolysis is highly likely in the current clinical context. (Strong recommendation) We do not recommend further administration of TXA in patients with PPH after bleeding control has been achieved. (Strong recommendation) We recommend administration of plasma at a dose of 15–20 mL/kg in PPH conditions where coagulopathy of a different etiology than fibrinogen deficiency is suspected and/or abnormal coagulation test results are present, and where the results do not reliably identify the predominant mechanism of the coagulation disorder and its targeted correction. (Strong recommendation) We recommend the administration of prothrombin complex factors (PCC) in patients with PPH where there is a laboratory evidence of a deficiency of PCC factors. We do not recommend routine administration of PCC in patients with PPH. (Strong recommendation) We suggest considering administration of rFVIIa before making a decision on an endovascular or a surgical intervention. (Weak recommendation) In patients with PPH, we recommend administration of erythrocyte blood products to achieve a target hemoglobin value in the range 70–80 g/L. (Strong recommendation) In patients with PPH, we recommend platelet administration to achieve a target value of at least 50 × 109/L and/or when platelet function impairment is suspected or demonstrated. (Strong recommendation) We do not recommend routine measurement of antithrombin III levels in patients with PPH. (Strong recommendation) We do not recommend routine antithrombin III replacement in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend initiating pharmacological prophylaxis for thromboembolic disease as soon as possible after control of the source of PPH is achieved. We recommend initiating mechanical thromboprophylaxis (intermittent pneumatic compression or elastic stockings) as soon as the clinical condition permits. (Strong recommendation)

• Klíčová slova
• profylaxe uterotoniky, peripartální krvácení, tlakové a podlatkové nitroděložní prostředky, hemostatické nitroděložní prostředky, viskoelastické metody, krizový management,
• MeSH
• děložní krvácení * diagnóza   terapie   MeSH
• faktor VIIa MeSH
• krvácení diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• peripartální období MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH