Úvod: Studie se zabývala vztahem mezi subjektivní klasifikací New York Heart Association (NYHA) a objektivní zátěžovou kapacitou (měřenou pomocí vrcholového příjmu kyslíku [VO2peak]) u pacientů se srdečním selháním a dále tím, zda je tento vztah ovlivněn adherencí k medikaci. Metody: Byly analyzovány údaje 170 pacientů se srdečním selháním z registru Level-CHF. Adherence byla hodnocena pomocí testování koncentrace léků v séru. Objektivní zátěžová kapacita byla hodnocena pomocí spiroergometrie na bicyklovém ergometru. Výsledky: Hodnota objektivní maximální spotřeby kyslíku často převyšovala odpovídající subjektivní třídu NYHA se 46% shodou, rozdíly se projevovaly zejména na krajních koncích spektra. Byly zaznamenány drobné odchylky v subjektivním hodnocení třídy NYHA v souvislosti s adherencí k medikaci, ale nebyly pozorovány žádné podstatné rozdíly. Závěr: Výsledek upozorňuje na rozdíly mezi subjektivním a objektivním hodnocením funkční kapacity u pacientů se srdečním selháním. To by mělo vést k většímu využívání objektivních měření při klinickém rozhodování na základě funkční kapacity a k využívání přímo měřených hodnot VO2peak nad subjektivní třídou NYHA. Dodržování medikace významně nezměnilo subjektivně-objektivní trendy NYHA

Introduction: This study investigated the relationship between the subjective New York Heart Association (NYHA) class and objective exercise capacity (VO2peak) in patients with heart failure and whether it is influenced by medication adherence. Methods: Data from 170 heart failure patients in the Level-CHF register were analysed, and adherence was assessed by serum drug level testing. Objective exercise capacity was assessed by cardiopulmonary exercise testing using a bicycle ergometer. Results: Objective VO2peak frequently exceeded the subjective NYHA class with 46% concordance, especially at the extreme ends of the spectrum. Minor differences in subjective NYHA class in relation to medication adherence were noted, but no substantial disparity was observed. Conclusion: These findings highlight the discrepancies between subjective and objective assessments of functional capacity in patients with heart failure. This calls for a greater use of objective measurements in clinical decision-making based on functional capacity and for preference of direct VO2peak values over subjective NYHA categories. Medication adherence did not significantly alter the subjective-objective NYHA trends.

• Klíčová slova
• NYHA,
• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• lidé MeSH
• spotřeba kyslíku účinky léků   MeSH
• srdeční selhání * patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• zátěžový test metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Srdeční selhání (SS) je doprovázeno celou řadou symptomů, které výrazně snižují kvalitu života, typicky se jedná o dušnost, únavu a zátěžovou intoleranci. K objektivizaci stavu pacienta je ale třeba mít k dispozici efektivní hodnoticí prostředky. Jedním z nich je spiroergometrický zátěžový test se svými funkčními parametry. Nejvíce využívaným parametrem je za posledních 25 let bezesporu vrcholová spotřeba kyslíku (VO2peak), který má však řadu limitací. Nejen v zahraničí, ale i v České republice se proto dostává do popření zájmu kardiologů hodnocení efektivity ventilace pomocí strmosti křivky lineární závislosti minutové ventilace a výdeje oxidu uhličitého (VE/VCO2 slope). Dosud publikované studie jednoznačně prokázaly, že VE/VCO2 slope je silnějším prediktorem rehospitalizací a mortality u pacientů se SS než VO2peak díky absenci zásadních limitací. Tento stručný přehledový článek má za cíl upozornit na významný přínos tohoto parametru u pacientů se SS. VE/VCO2 slope by měl být zařazen mezi standardní kritéria při indikacích u srdečních transplantací, ale také k hodnocení závažnosti a prognózy těchto nemocných.

Chronic Heart Failure (CHF) is accompanied by a whole range of symptoms, which significantly decrease the quality of life; these typically concern dyspnoea, fatigue and exercise intolerance. The objectification of the patient's condition but must have an effective means of evaluation. One such resource is cardiopolmonary exercise (CPX) testing with it is functional parameters. CPX test with its functional parameters is one of such means. VO2peak is undoubtebly the parameter, which was used the most often in the past 25 years, however, it has many limitations. It is reason, why the evaluation of ventilation effectiveness using the VE/VCO2 slope is becoming more and more the centre of Czech and foreign interest of cardiologists abroad. Foreign studies have unambiguously proven that because of the absence of the fundamental limitations, such as in case of VO2peak, the VE/VCO2 slope is a stronger predictor of the amount of hospitalizations and of mortality in the population of patients suffering from CHF. This short overview intends to inform of the significant merit of this parameter. That is the reason why the VE/VCO2 should be classified as a standard criterion in indication of heart transplantations, but also in evaluation of seriousness and prognosis in population of patient suffering from HF.

• Klíčová slova
• VE/VCO2 slope, ventilační efektivita,
• MeSH
• ergometrie metody   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy dýchání MeSH
• prognóza MeSH
• spirometrie metody   MeSH
• srdeční selhání * diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• transplantace srdce MeSH
• umělé dýchání MeSH
• zátěžový test metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Příznivý vliv tělesného tréninku na kardiovaskulární prognózu u pacientů s metabolickým syndromem je dokumentován v řadě studií. Méně informací existuje o výsledcích kardiovaskulární rehabilitace u pacientů s různými formami ischemické choroby srdeční a přidruženými chorobami a odchylkami v rámci metabolického syndromu. Metodika: Předložená práce hodnotí prospěch z kombinovaného, aerobně-posilovacího tréninku u 2 souborů mužů po perkutánní koronární intervenci pro akutní koronární syndrom: s metabolickým syndromem [soubor MS(+), n = 42] a bez metabolického syndromu [soubor MS(–), n = 53]. Jsou hodnoceny změny aerobní kapacity (VO2peak, VO2peak . kg–1), výkonnosti (Wpeak, Wpeak . kg–1), krevního tlaku, BMI a obvodu pasu po 12týdenní kardiovaskulární rehabilitaci. Výsledky: Signifikantní zlepšení aerobní kapacity a výkonnosti bylo zaznamenáno jak v souboru MS(+), tak v souboru MS(–) (p < 0,01, resp. p < 0,001). Pokles systolického TK byl signifikantní u souboru MS(+), pokles sTK v souboru MS(–) a diastolického TK v obou souborech nedosáhl statistické významnosti. Zvýšení aerobní kapacity a výkonnosti u pacientů souboru MS(+) je srovnatelné s výsledky kontrolního souboru MS(–); pokles sTK byl v souboru s MS výraznější než v souboru bez MS. U obou souborů nedošlo k významným změnám obvodu pasu a BMI. Závěr: Výsledky ukázaly, že pacienti s vyšším počtem rizikových faktorů v rámci metabolického syndromu mají minimálně srovnatelný prospěch z kardiovaskulární rehabilitace po akutním koronárním syndromu jako pacienti bez metabolického syndromu.

Introduction: Favourable effect of exercise training on cardiovascular prognosis in patients with metabolic syndrome have been documented in lot of studies. Less information exist about results of cardiovascular rehabilitation in patients with different forms of coronary heart disease and associated diseases and abnormalities within metabolic syndrome. Methods: The present article evaluates a benefit of combined, aerobic-resistance training in two groups of patients after percutaneous coronary intervention for acute coronary syndrome: with [group MS(+), n = 42] and without [group MS(–), n = 53] metabolic syndrome. The changes in aerobic capacity ?(VO2peak, VO2peak . kg–1), physical performance (Wpeak, Wpeak . kg–1), blood pressure, BMI and waist circumference after 12 weeks of cardiovascular rehabilitation are evaluated. Results: Significant improvement in aerobic capacity and physical performance were found out both in group MS(+) and MS(–) (p < 0.01, resp. p < 0.001). Decrease of systolic blood pressure was significant in MS(+), whereas in MS(–) together with decrease of diastolic BP in both groups were not significant. The increase in aerobic capacity and physical performance in patients of MS(+) is comparable with those in MS(–); the decrease in systolic BP was more intensive in MS(+) compared to MS(–). The changes in waist circumference and BMI were not significant in both groups. Conclusion: The results show, that in patients with high number of risk factors associated with metabolic syndrome was demonstrated at least comparable benefit from cardiovascular rehabilitation compared with those without metabolic syndrome.

• Klíčová slova
• aerobní kapacita,
• MeSH
• akutní koronární syndrom komplikace   rehabilitace   terapie   MeSH
• balónková koronární angioplastika rehabilitace   MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom komplikace   rehabilitace   MeSH
• terapie cvičením MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Cíl Posoudit kardiopulmonální funkci (měřenou pomocí vrcholové spotřeby kyslíku [VO2peak]) v celém průběhu přežívání po stanovení diagnózy karcinomu prsu a její prognostický význam u žen s metastatickým onemocněním. Pacientky a metody Byly hodnoceny pacientky s karcinomem prsu reprezentující čtyři průřezové kohorty, tj. kohortu (1) před adjuvantní terapií, (2) v průběhu této terapie a (3) po této terapii pro nemetastatické onemocnění, a (4) v průběhu terapie metastatického onemocnění. Ke stanovení VO2peak byl použit kardiopulmonální zátěžový test (CPET) s analýzou plynů ve vydechovaném vzduchu. K odhadu rizika úmrtí v závislosti na kategorii VO2peak rizik (< 15,4 vs. ≥ 15,4 ml · kg−1 · min−1) byl použit Coxův model proporčních rizik s korekcí na vliv klinických faktorů. Výsledky CPET byl proveden u celkem 248 žen (věk 55 ± 8 let). Průměrná hodnota VO2peak byla 17,8 ± směrodatná odchylka 4,3 ml · kg 1 · min−1, což odpovídá hodnotě nižší o 27 % ± 17 %, než je průměr pro věkově shodné ženy se sedavým způsobem života. V celkové kohortě mělo 32 % VO2peak nižší než 15,4 ml · kg−1 · min−1, což je VO2peak požadovaná pro funkční nezávislost. VO2peak byla v jednotlivých kohortách pacientek s karcinomem prsu významně odlišná z hlediska relativní (ml · kg−1 · min−1) a absolutní (l · min−1) VO2peak (p = 0,017, resp. p < 0,001); VO2peak byla nejnižší u žen s metastatickým onemocněním. U pacientek s metastatickým onemocněním (n = 52) byl ve srovnání s pacientkami, které dosáhly VO2peak ≤ 1,09 l · min–1, korigovaný poměr rizik (HR) pro úmrtí 0,32 (95% CI 0,16–0,67; p = 0,002) pro VO2peak vyšší než 1,09 l · min–1. Závěr Pacientky mají v průběhu celé léčby pro karcinom prsu výrazné snížení VO2peak. Ta by se mohla stát nezávislým předpovědním faktorem přežití u metastatického onemocnění.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• dospělí MeSH
• funkční vyšetření srdce * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory prsu * diagnóza   mortalita   MeSH
• přežití MeSH
• prognóza MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• riziko MeSH
• sinusová tachykardie MeSH
• spotřeba kyslíku * MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výběr pacientů MeSH
• zátěžový test * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Na základě spiroergometrického vyšetření stanovit oba ventilační anaerobní prahy (VT1 a VT2) u kardiologicky nemocných před zahájením kardiovaskulární rehabilitace a posoudit použitelnost nepřímých metod stanovení tréninkových parametrů u těchto pacientů. Metody: Ze 107 rampových spiroergometrických testů provedených u kardiologicky nemocných pa­cientů před zahájením ambulantní kardiovaskulární rehabilitace bylo vybráno 57 testů (43 mužů – věk 61,3 ? 10,3 let a 14 žen – věk 63,4 ? 10,9 let) se spolehlivě detekovatelným VT1 i VT2 a ukončených při dostatečném metabolickém vytížení (RERpeak ≥ 1,10). Pro posouzení použitelnosti nepřímých metod byla z výsledků spiroergometrického testu též vypočtena rezerva příjmu kyslíku (VO2R) a rezerva srdeční frekvence (HRR – heart rate reserve). Výsledky: Absolutní hodnoty VO2VT1 byly u žen nižší ve srovnání s muži, ale vzhledem k VO2peak je VT1 u žen lokalizovaný výše (59 % VO2peak) než u mužů (53 % VO2peak). VT1 vyjádřený jako % z VO2R a % z HRR byl u mužů na úrovni 43 % VO2R a 44 % HRR – rozdíl mezi těmito hodnotami není statisticky významný. U žen byl VT1 na úrovni 45 % VO2R a 47 % HRR – rozdíl také není statisticky významný. Korelace mezi % VO2R a % HRR byla statisticky významná u mužů (p < 0,001) i u žen (p < 0,01), ale nízký koeficient determinace (u mužů R2 = 0,32; u žen R2 = 0,44) svědčí pro nízkou sílu lineární závislosti. Při zřetelném rozptylu hodnot mohou stejné hodnotě % HRR odpovídat významně odlišné hodnoty % VO2R. U 39 % pa­cientů se vyskytovala chronotropní inkompetence (CTI) a maximální dosažená srdeční frekvence (SFpeak) byla nižší než 80 % SFmax odpovídající věku. Z toho vyplývá, že nepřímými metodami vypočtená tréninková SF se velmi často značně liší od správných hodnot stanovených spiroergometrickým vyšetřením. Závěr: Za jedině správnou a přesnou metodu ke stanovení tréninkové intenzity zatížení je třeba považovat spiroergometrické vyšetření. Nepřímé metody mají jistě svůj význam pro zdravou populaci, ale z pohledu kardiovaskulární rehabilitace jsou nespolehlivé, a proto nelze jejich použití doporučit. Klíčová slova: trénink – spiroergometrie – ventilační prahy – kardiovaskulární rehabilitace – příjem kyslíku – srdeční frekvence

Objective: Determination of both ventilatory anaerobic thresholds (VT1 and VT2) using spiroergometry testing and the assessment of the applicability of indirect methods of determining the training parameters in cardiac patients before the initiation of a cardiovascular rehabilitation programme. Methods: Of 107 ramp spiroergometric tests carried out in cardiac patients before cardiac rehabilitation programme initiation, 57 tests were selected (43 men – mean age 61.3 ? 10.3 years, and 14 women – mean age 63.4 ? 10.9 years), where VT1 and VT2 were detectable and the test completed with adequate metabolic load (RERpeak ≥ 1.10). To assess the applicability of indirect methods the oxygen uptake reserve (VO2R) and heart rate reserve (heart rate reserve – HRR) were also calculated from results of the spiroergometric testing. Results: Absolute values of VO2VT1 were lower in women compared to men. However, VT1 was higher in women (59% VO2peak) than in men (53% VO2peak). VT1 (expressed as % of VO2R and % of HRR) in men was at 43% of VO2R and at 44% of HRR – the difference between these values was not statistically significant. In women, the VT1 was at 45% of VO2R and at 47% of HRR (also in this case the difference was not statistically significant). The correlation between %HRR and %VO2R was statistically significant both in men (p<0.001) and women (p<0.01), but with low coefficient of determination (R2 in men = 0.32; R2 in women = 0.44) suggesting a low power of linear dependence. In case of noticeable variance of values, the equal values of %HRR may correspond significantly to different values of %VO2R. In 39% of patients, chronotropic incompetence (CTI) was present and the achieved maximum heart rate (HRpeak) was lower than the 80% HRmax value corresponding to age. It should be pointed out that the training HR calculated by indirect methods very often differs substantially from the correct values set by spiroergometry. Conclusion: The only correct and accurate method to determine the train­ing intensity is the spiroergometric testing. Indirect methods have their importance for a healthy population, but from the point of view of cardiovascular rehabilitation they are unreliable and thus their use cannot be recommended. Keywords: excercise training – spiroergometry – ventilatory thresholds – cardiovascular rehabilitation – oxygen uptake – heart rate

• Klíčová slova
• spiroergometrie, ventilační prahy, tréninková zátěž,
• MeSH
• anaerobní práh MeSH
• ergometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• spirometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesná námaha MeSH
• terapie cvičením normy   MeSH
• tolerance zátěže MeSH
• zátěžový test * metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Východiska: Zvyšující se kvalita onkologické léčby a včasný záchyt nádorů má vliv na počty pacientů, kteří přežijí onkologickou léčbu. Pozornost lékařů, ale i vědců se proto stále více zaměřuje na následky léčby než jen na léčbu samotnou. Jednou z možností, jak pozitivně ovlivnit nežádoucí účinky onkologické léčby, se jeví pohybová aktivita. Metody: Do našeho výzkumu se zapojilo 18 žen po prodělané léčbě karcinomu prsu, 17 z nich výzkum dokončilo (průměrné hodnoty testovaného souboru: 55,9 let, 165,1 cm, 76,9 kg, body mass index (BMI) 28,3). Pacientky, které podepsaly informovaný souhlas, byly rozděleny do tří skupin (SAPA = cvičení pod dohledem 3× týdně, HAPA = cvičení doma 3× týdně a kontrolní skupina bez pohybové aktivity). Celá intervence trvala 12 týdnů a samotná cvičební jednotka obsahovala aerobně-rezistentní složku a jógovou složku. Během cvičení byla u pacientek sledována srdeční frekvence pomocí hrudních pásů a sporttesterů. Pro zhodnocení změn kvality života jsme použili spiroergometrii (VO2peak), bioelektrickou impedanci a spektrální analýzu variability srdeční frekvence. Výsledky: VO2peak se u cvičících skupin zvýšilo v průměru o 5 ml/min/kg (p = 0,082). Podobný trend byl patrný i u některých hodnot složení těla (kosterní svalovina: p = 0,005; beztuková tělesná hmota: p = 0,006). Statistické významnosti nedosáhly hodnoty změn BMI (p = 0,131) a autonomního nervového systému (p = 0,513; p = 0,585). Závěr: I přesto, že naše výsledky naznačují pozitivní trend v ovlivnění kvality života pacientek po léčbě karcinomu prsu pomocí cvičení, je potřeba podobný výzkum zopakovat na větším zkoumaném souboru, abychom mohli naše výsledky potvrdit.

Background: The increasing quality of cancer treatment and early detection of tumors have an impact on the number of patients who survive cancer treatment. Therefore, the attention of physicians as well as scientists is increasingly focused on the consequences of the treatment than just on the treatment itself. One of the ways to positively influence the side effects of oncological treatment seems to be physical activity. Methods: In our research, there were involved 18 women after breast cancer treatment, 17 completed the research (average values of the tested group: 55.9 years, 165.1 cm, 76.9 kg, body mass index (BMI) 28.3). The patients who signed informed consent were divided into 3 groups (SAPA = supervised exercises 3times a week, HAPA = home exercises 3times a week, and a control group without exercises). The whole intervention lasted 12 weeks and the exercise unit itself contained an aerobic-resistant component and a yoga component. During the exercise, the patients‘ heart rate was monitored using a chest belt and sports testers. We used spiroergometry (peak oxygen uptake – VO2peak), bioelectric impedance, and spectral analysis of the heart rate variability to evaluate changes in the quality of life. Results: VO2peak increased in training groups by an average of 5 ml/min/kg (P = 0.082). A similar tendency was evident in some body composition values (skeletal muscle: P = 0.005; fat free mass: P = 0.006). Statistical significance did not reach the values of BMI (P = 0.131) and autonomic nervous system (P = 0.513; P = 0.585). Conclusion: Although our results suggest a positive trend in affecting the quality of life of patients after breast cancer treatment by exercises, similar research needs to be repeated in a larger study to confirm our results.

• MeSH
• cvičení MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * rehabilitace   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• složení těla MeSH
• tělesná výkonnost MeSH
• terapie cvičením * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Článek přehledně popisuje průběh příjmu kyslíku v zotavovací fázi (VO2rec) spiroergometrického vyšetření. Kinetiku VO2rec nelze komplexně definovat jediným parametrem. V článku jsou popsány 3 nejčastěji používané metody: %VO2-REC2, T1/2 VO2rec a TC VO2 s detailním popisem postupu jejich analýzy. Na těchto 3 parametrech je také založena námi používaná klasifikace VO2rec. Za základní metodu považujeme %VO2-REC2, protože má prokázaný prognostický význam, a navíc se dá jednoduše stanovit pouze z datového protokolu spiroergometrického vyšetření. %VO2-REC2 by měl patřit spolu s VO2peak, VE/VCO2 slope a oscilující ventilací při zátěži (EOV) do základní čtveřice prognostických markerů u pokročilého chronického srdečního selhání.

The article reviews the course of VO2 in the phase of recovery kinetics of oxygen uptake (VO2rec) cardiopulmonary exercise test. VO2rec kinetics cannot be completely defined using a single parameter. The article describes the three most frequently used methods: %VO2-REC2, T1/2 VO2rec and TC VO2, and provides detailed procedures of their analysis. The three aforementioned parameters are also at the heart of our classification of VO2rec. The method %VO2-REC2 is an essential one, in our view, since its prognostic significance is proven and it can be also easily applied only based on a data record of the cardiopulmonary exercise test. %VO2-REC2 should be seen, together with VO2peak, VE/VCO2 slope and exercise oscillatory ventilation (EOV) – as one of the four elementary prognostic markers establishing an advanced chronic heart failure.

• Klíčová slova
• VO2 recovery,
• MeSH
• kinetika MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• respirační funkční testy metody   MeSH
• spirometrie * metody   MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• srdeční selhání * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Syndrom přetrénování vzniká v důsledku dlouhodobé nadměrné zátěže a nedostatečné regenerace u sportujícího jedince s negativním dopadem na jeho výkonnost. Manifestuje se řadou fyziologických a psychických příznaků, které přetrvávají i po dvoutýdenním odpočinku. Prevalence u mladých sportovců se odhaduje na 20–30 %. Mechanismus vzniku tohoto syndromu není stále zcela zřejmý. Léčba je obvykle zdlouhavá, vyžaduje klidový režim v řádu několika týdnů až měsíců. Kasuistika pojednává o šestnáctiletém výkonnostním basketbalistovi, ke spiroergometrii odeslaném z důvodu opakovaného nálezu zvýšeného klidového TK. Zátěžové vyšetření bylo provedeno na Oddělení tělovýchovného lékařství FN Motol v květnu 2010, na konci sportovní sezony, po téměř třítýdenním odpočinku. Pacient udával poruchy spánku, zvýšené pocení a celkovou únavu trvající několik týdnů. Přes usilovnou motivaci sportovce k podání maximálního výkonu zátěž ukončil předčasně pro výraznou svalovou únavu dolních končetin při TF 175/min, RQ 0.96 a VO2peak 48.4 ml/min/kg. Zdravotní stav sportovce zhodnocen jako syndrom přetrénování a doporučen klidový režim. Druhé vyšetření proběhlo na III. interní klinice VFN v lednu 2011, v první polovině herní sezony. Sportovec byl zcela bez obtíží. Zátěžový test ukončil pro celkovou únavu při RQ 1.13 a VO2max 64.0 ml/min/kg, při srovnatelném protokolu vyšetření jako v květnu 2010. Subjektivní obtíže a objektivní nález při zátěžovém vyšetření demonstrují, že výše uvedený objem tréninku s nedostatečnou regenerací je pro rostoucí organismus z dlouhodobého hlediska nadlimitní a tedy nevhodný. Při kontrolním vyšetření v odstupu 8 měsíců jsme zaznamenali nižší klidovou TF, příznivější reakci krevního tlaku na dynamickou zátěž, nárůst VO2peak o 31%, RQ z 0.96 na 1.13. I když byl pacient vyšetřen na různých pracovištích, myslíme si, že tak zásadní rozdíly ve VO2peak a RQ nelze vysvětlit pouze technickými rozdíly použitých analyzátorů. Tato kazuistika má za cíl poukázat na problematiku přetěžování elitních dospívajících sportovců. Příliš intenzivní příprava mladých sportovců je logickým vyústěním stále se zvyšujících nároků na výkon ve všech sportovních odvětvích.

Overtraining syndrome is caused by prolonged excessive training and insufficient regeneration in active athlete, and can adversely affect an athlete's performance. It manifests itself with both physiological and psychological symptoms that persist even after the two weeks of rest. The evidence indicates an incidence rate of ~ 20–30%in young athletes. Our knowledge of the overtraining syndrome is lacking. The therapy is usually prolonged, based on several weeks or months rest. 16 years old elite basketball player, indicated for spiroergometry due to repeated detection of high blood pressure. Graded exercise test was performed at the Department of Sports Medicine, Motol University Hospital in May 2010, in the end of the sporting season, following nearly 3 weeks of rest. Patient complained of sleep disturbances, increased perspiration and total fatigue lasting several weeks. Despite of intensive motivation of the athlete for maximal performance he finished test untimely due to lower extremities muscle fatigue with HR 175 beats per minute, RQ 0.96 and VO2peak 48.4 ml/min/kg. State of health was interpreted as the overtraining syndrome. Second examination was performed in the 3rd Department of Medicine, General University Hospital in Prague, January 2011, during the first half of the sporting season. The athlete didn´t complained of any problems. He finished graded exercise test for total exhaustion with RQ 1.13, VO2max 64.0 ml/min/kg, with the similar protocol of examination as in May 2010. Subjective afflictions and objective finding during graded exercise test illustrate that the training volume aforementioned concurrently with lack of regeneration is extreme and so unsuitable for young growing organism. In the second examination, performed eight months later, we found out lower rest HR, favourable blood pressure reaction to dynamic work, 31% increase in VO2max and increase in RQ from 0.96 to 1.13. Even the two examinations were performed in different departments, we think that so evident differences in VO2max and RQ cannot be interpreted just by the particular type of an analyzer. The main point of this case history is to highlight young elite athletes overloading. Too intensive training of young athletes originates in permanently increasing demands on performance in all sports branch.

• Klíčová slova
• přetrénování, nadměrná zátěž,
• MeSH
• basketbal MeSH
• ergometrie MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poranění z opakovaného přetěžování diagnóza   patofyziologie   MeSH
• sporty MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• únava MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

83 pacientů (mužů) se stabilní chronickou ischemickou chorobou srdeční (průměrný věk 62 ± 9 let, výška 177 ±6 cm, hmotnost 86 ±11 kg, průměrná ejekční frakce levé komory 47 ± 8 %) bylo vyšetřeno před a po dvanáctitýdenním aerobním tréninku kombinovaném se silovými prvky. Před tréninkovou periodou bylo provedeno spiroergometrické vyšetření se stanovením anaerobního prahu k určení limitu intenzity aerobní zátěže. Intenzita zátěže při silovém tréninku byla určena metodou 1-RM (30-60%). Trénink (tréninková jednotka) byla prováděna třikrát týdně. Vliv na kvalitu života byl hodnocen pomocí SAQ (Th e Seattle Angina Questionnaire). Ve všech pěti SAQ hodnocených oblastech došlo po tréninku k signifi kantnímu zlepšení. Limitace fyzické aktivity (79,7 ± 19,0 vs. 84,9 ± 16,4*), stabilita symptomů (78,2 ± 19,1 vs. 85,6±16,1*), frekvence symptomů (83,5 ± 15,6 vs. 88,2 ± 4,5**), spokojenost s léčbou (87,8 ± 14,6 vs. 92,9 ± 11,5*), vnímání onemocnění (67,2 ± 19,7 vs. 73,8 ± 19,5**). Vrcholový příjem kyslíku (VO2peak ) se zvýšil z 18,6 ± 3,1 to 19,8 ± 4,0** ml.kg-1.min-1 (*P < 0.05, ** P < 0.01, Wilcoxon).

83 patients (men) with stable chronic coronary disease (mean age 62 ± 9 years, mean body weight 86± 11 kg, mean height 177 ± 6 cm, mean ejection fraction of left ventricle 47± 8%) were examined before and aft er three months lasting aerobic training combined with stregth components . Before the training period symptom-limited spiroergometry was provided. Spiroergometry was applied for the evaluation of anaerobic threshold to decide on the aerobic training intensity. Load intensity for the strength training phase was determined by the method of 1-RM (30-60%). The training (exercise unit) was performed three times a week. The impact on quality of life was measured using SAQ (The Seattle Angina Questionnaire). The all 5 SAQ dimensions were signifi cantly better aft er the training. Physical limitations (79,7 ± 19,0 vs. 84,9 ± 16,4*) stability of symptoms (78,2 ± 19,1 vs. 85,6 ± 16,1*) frequency of symptoms (83,5 ± 15,6 vs. 88,2 ± 14,5**), treatment satisfaction (87,8 ± 14,6 vs. 92,9 ± 11,5*), and disease perception (67,2 ± 19,7 vs. 73,8 ± 19,5**). Peak exercise oxygen uptake (VO2peak ) increased from 18,6 ± 3,1 to 19,8 ± 4,0** ml. kg-1.min-1 (*P < 0.05, ** P < 0.01, Wilcoxon).

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• ischemická choroba srdeční prevence a kontrola   rehabilitace   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita fyziologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesná námaha fyziologie   MeSH
• výzkumné techniky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

OBJECTIVE: Cardiopulmonary fitness depends on daily energy expenditure or the amount of daily exercise. Patients with narcolepsy spent more time being sleepy or asleep than controls; thus we may speculate that they have a lower quantity and quality of physical activity. The aim of the present study was thus to test the hypothesis that exercise tolerance in narcolepsy negatively depends on sleepiness. PATIENTS AND METHODS: The cross-sectional study included 32 patients with narcolepsy with cataplexy, 10 patients with narcolepsy without cataplexy, and 36 age- and gender-matched control subjects, in whom a symptom-limited exercise stress test with expired gas analysis was performed. A linear regression analysis with multivariate models was used with stepwise variable selection. RESULTS: In narcolepsy patients, maximal oxygen uptake (VO2peak) was 30.1 ± 7.5 mL/kg/min, which was lower than 36.0 ± 7.8 mL/kg/min, p = 0.001, in controls and corresponded to 86.4% ± 20.0% of the population norm (VO2peak%) and to a standard deviation (VO2peakSD) of -1.08 ± 1.63 mL/kg/min of the population norm. VO2peakdepended primarily on gender (p = 0.007) and on sleepiness (p = 0.046). VO2peak% depended on sleepiness (p = 0.028) and on age (p = 0.039). VO2peakSD depended on the number of cataplexy episodes per month (p = 0.015) and on age (p = 0.030). CONCLUSIONS: Cardiopulmonary fitness in narcolepsy and in narcolepsy without cataplexy is inversely related to the degree of sleepiness and cataplexy episode frequency.

• MeSH
• akcelerometrie MeSH
• bdění fyziologie   MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kataplexie komplikace   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• multivariační analýza MeSH
• narkolepsie komplikace   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři MeSH
• spotřeba kyslíku * fyziologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• věkové faktory MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH