acetylcholinový receptor Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- acetylcholin farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- myasthenia gravis diagnóza terapie MeSH
- nikotinové receptory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- Alzheimerova nemoc farmakoterapie MeSH
- cholinergní látky terapeutické užití MeSH
- kognitivní poruchy farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nervové dráhy účinky léků MeSH
- nikotinové receptory fyziologie účinky léků MeSH
- nikotinoví agonisté terapeutické užití MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- zánět farmakoterapie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Ligandem aktivované iontové kanály zprostředkují synaptický přenos v centrální nervové soustavě. Jsou to integrální proteiny nacházející se v cytoplazmatické membráně nervových buněk. Cytoplazmatická membrána se skládá ze stovek druhů fosfolipidů a glykolipidů a dále z cholesterolu. Vzhledem k vysoké koncentraci cholesterolu v cytoplazmatické membráně zde nevyhnutelně existuje vzájemné působení mezi molekulami cholesterolu a transmembránovými doménami membránových proteinů. Na příkladu acetylcholinových, glutamátových a GABA A receptorů je v tomto článku ukázán současný stav znalostí o vztahu mezi ligandem aktivovanými iontovými kanály a cholesterolem membrán.
Ligand gated ion channels mediate the synaptic transmission in the central nervous system. These are integral proteins localliz ed in cell mem- branes of nerve cells. Cell membrane is composed of cholesterol and hundreds of molecular species of phospholipids and glycolip ids. Since the concentration of cholesterol is relatively high in the cell membrane, there is inevitably occuring an intreraction between mole cules of choleste- rol and transmembrane domains of membrane proteins. Acetylcholine, glutamate and GABA A receptors are typical representatives of ligand ga- ted ion channels. We use these types of receptors to demonsterate current state of knowledge about the modulation of ligand gat ed ion chan- nels by cell membrane cholesterol.
- Klíčová slova
- cyklodextrin, GABA receptor, glutamátový receptor, acetylcholinový receptor, membrána,
- MeSH
- AMPA receptory chemie metabolismus MeSH
- buněčná membrána fyziologie chemie ultrastruktura MeSH
- cholesterol biosyntéza chemie metabolismus MeSH
- financování organizované MeSH
- glutamátové receptory chemie MeSH
- iontové kanály chemie MeSH
- lidé MeSH
- membránové mikrodomény chemie metabolismus MeSH
- nikotinové receptory fyziologie chemie MeSH
- receptory GABA chemie metabolismus MeSH
- receptory muskarinové fyziologie chemie MeSH
- receptory N-methyl-D-aspartátu chemie metabolismus MeSH
- receptory spřažené s G-proteiny chemie metabolismus MeSH
- signální transdukce fyziologie MeSH
- transportní proteiny chemie MeSH
- vápníková signalizace fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Modulace základních charakteristik srdeční činnosti (frekvence, síla stahu, rychlost vedení a práh podráždění) je dána stálým, avšak neustále se měnícím vlivem dvou prakticky antagonis- tických nervových systémů (sympatického a parasympatického). Mediátory sympatiku působí prostřednictvím adrenergních receptorů, mediátor parasympatiku aktivuje receptory muska- rinové. Tyto typy receptorů patří mezi receptory spřažené s G proteiny. Zprvu se zdálo, že se v srdci vyskytují pouze b1-adrenergní receptory a M2-muskarinové receptory. Tato představa byla výhodná v tom, že oba dva receptorové systémy mají antagonis- tické účinky a nejvýrazněji se tento antagonismus projevuje na aktivitě adenylátcyklázy. Zatímco b1-adrenergní receptory ji stimulují, M2-muskarinové receptory ji inhibují. Nyní je nesporné, že adrenergní receptory jsou reprezentovány podtypy a1, b1 a b2. Exprese podtypu b3, známého svou funkcí v tukové tkáni, není dosud přesvědčivě prokázána, avšak jako velice pravděpodobná se zdá existence dalšího, čtvrtého typu b-adrenergních receptorů, prav- děpodobného b4. Podobně je jisté, že M2-muskarinové receptory nejsou jediným podtypem muskarinových acetylcholinových receptorů v srdeční tkáni. Nálezy nových podtypů nejsou jenom pouhou morfologickou charakteristikou, ale jednotlivé podtypy hrají různou roli právě v modulaci charakteristik srdeční činnosti, přičemž je možná jejich rozdílná aktivace v závislosti na množství mediátoru přítomného v jejich okolí. Kromě toho nejsou receptory statickou strukturou, ale jsou schopny měnit svůj počet (a tím i velikost odpovědi), což se týká všech receptorových podtypů vyskytujících se v srdci.
Modulation of the basic characteristics of cardiac activity (frequency, power of contraction, rate of conductivity and threshold of stimulation) depend on the steady but ever changing influence of two practically antagonistic nervous systems (sympathetic and parasympathetic). The mediators of the sympathetic nerve act via adrenoreceptors, the mediator of the parasympat- hetic nerve activates muscarine receptors. These type of receptors belong into the group G-protein coupled receptors. At first it seemed that in the heart are only beta1-adrenergic receptors and M2-muscarinic receptors. This idea had the advantage that both receptor systems have antagonistic effects and this antagonism is manifested most markedly on the activity of adenylate cyclase. While beta1-adrenoreceptors stimulate it, M2-muscarine receptors inhibit it. At present it is beyond doubt that adrenoreceptors are represented by sub-types alpha1, beta1, beta2. The expression of subtype beta3 known for its function in adipose tissue has not been proved unequivocally but the existence of a further, fourth type of beta-adrenoreceptors, putative beta4 seems very probable. Similarly it is certain that M 2 muscarine receptors are not the only subtype of muscarine acetylcholine receptors in cardiac tissue. The findings of new subtypes are not merely a morphological characteristics but different subtypes play a different role in the modulation of characteristics of cardiac activity, whereby a different activation, depending on the amount of mediator in their environment, is possible. Moreover receptor are not static structures but are able to change their number (and thus also the magnitude of response) and this applies to all receptor subtypes found in the heart.
Myasthenia gravis je heterogenní autoimunitní onemocnění, v jehož důsledku dochází k omezení až blokádě nervosvalového přenosu. Klinicky se projevuje svalovou slabostí a únavností kosterního svalstva. Prevalence onemocnění je 150–190/milión, poměr žen k mužům je 2 : 1, přičemž častěji jsou postižené mladší ženy a starší muži. Imunopatologicky lze odlišit séropozitivní formu s produkcí protilátek proti acetylcholinovému receptoru a hyperplazií thymu, u dalšího typu choroby nacházíme atrofický thymus. U části nemocných lze prokázat protilátky proti svalově specifické tyrozinkináze. Specifická je paraneoplastická myastenie asociovaná s thymomem. U 15–20 % nemocných nejsou detekovatelné žádné protilátky. Diagnostika spočívá v klinickém vyšetření, stanovení protilátek a provedení elektrofyziologického vyšetření. Terapie je buď symptomatická, nebo patogeneticky orientovaná. Část nemocných je indikovaná k thymektomii. Důležitý je management onemocnění, spočívající v trvalé dispenzarizaci symptomaticky nemocných.
Myasthenia gravis is a heterogeneous, autoimmune disorder, which leads to a limited or outright blocked neuromuscular transmission. Clinical symptoms include muscle weakness and increased fatigability. The prevalence is between 190 and 240 per million, with younger women and older men being affected more often. From the point owf view of immunopathology, a distinction can be made between the seropositive form characteristic by production of antibodies against acethylcholine receptors and hyperplasia of the thymus, and a separate type of the illness for which an atrophied thymus is typical. In some patients, it is possible to prove the presence of antibodies against muscle-specific tyrosinase. Paraneoplastic myasthenia associated with the thymus is specific to this illness. In 15 – 20 % of the patients, no antibodies are detectable. Diagnosing myasthenia gravis is based on a clinical examination, measuring the levels of antibodies and an electrophysiological examination. Therapy can be either symptomatic, or oriented on pathogenicity. Thymectomy is recommended in some patients. Correct management of the illness is important and constant medical surveillance is necessary.
- Klíčová slova
- diagnostika, acetylcholinový receptor, nervosvalový přenos,
- MeSH
- cholinesterasové inhibitory aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- diagnostické techniky neurologické využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva klasifikace terapeutické užití MeSH
- intravenózní imunoglobuliny terapeutické užití MeSH
- karbamáty terapeutické užití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- myasthenia gravis diagnóza etiologie terapie MeSH
- neostigmin terapeutické užití MeSH
- nervosvalová ploténka fyziologie patofyziologie patologie MeSH
- nervosvalové spojení fyziologie patofyziologie patologie MeSH
- neuromuskulární příznaky a symptomy MeSH
- pozorné vyčkávání MeSH
- pyridostigmin-bromid terapeutické užití MeSH
- receptory cholinergní fyziologie účinky léků MeSH
- terapie MeSH
- thymom komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kazuistika poukazuje na nezvyklou příčinu akutně vzniklé dysfagie u geriatrické pacientky, u které se manifestovalo onemocnění myasthenia gravis. Práce pojednává o průběhu, diagnostickém procesu a komplikacích, které v tomto případě končí fatálně. Myasthenia gravis postihuje spíše lidi v produktivním věku, z nichž jen malou část invalidizuje. Pokud se objeví u nemocných staršího věku, kteří navíc mají v časném období bulbární a respirační příznaky, mají horší prognózu. Jedná se o chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje kolísající svalovou slabostí a unavitelností kosterního svalstva. Diagnostika se opírá o pečlivě odebranou anamnézu, neurologické vyšetření, zátěžové testy, vyšetření protilátek, elektromyografické vyšetření a další pomocné metody. Léčba je chronická s cílem navození klinické remise.
The case report presents an unlikely cause of acute onset dysphagia in a geriatric female patient – myasthenia gravis. Both the course of the disease as well as diagnostic procedures and ultimately fatal complications are described. Myasthenia gravis affects mostly working-age population, leading to disability in some individuals. If diagnosed in elderly patients with early bulbar and respiratory symptoms, the prognosis is far worse. It is a chronic autoimmune condition associated with fluctuating muscle weakness and fatigue. To establish the diagnosis, a careful assessment of patient’s history followed by neurologic examination, stress tests, detection of serum auto-antibodies and electromyography must be made. Myasthenia gravis treatment is long-term with the goal of clinical remission.
- Klíčová slova
- acetylcholinový receptor,
- MeSH
- autoimunitní nemoci diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- myasthenia gravis * diagnóza komplikace MeSH
- poruchy polykání * etiologie MeSH
- senioři MeSH
- svalová slabost MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Činnost srdce je v základu dána funkcí převodního systému srdečního. Výsledek funkce pacemakerových buněk je pod stálým vlivem dvou prakticky antagonistických nervových systémů (sympatického a parasympatického), které jsou schopny svými účinky změnit jak sílu srdečního stahu, tak frekvenci srdečních stahů, dále pak ovlivňují práh podráždění a mohou změnit rychlost síňokomorového převodu. Zatímco ovlivnění stažlivosti je dáno otevřením, respektive uzavíráním kalciových kanálů, srdeční frekvence se mění na základě ovlivnění kanálů kaliových. Rychlost vedení je dána trváním akčního potenciálu a velikosti maximální negativity potenciálu pacemakerových buněk (nesprávně označované jako „klidové napětí“). Práh podráždění pak závisí na velikosti maximální negativity potenciálu. Během několika posledních let se pohled na expresi recepčních struktur mediátorů autonomního nervstva značně změnil, takže se v současné době uvádí, že adrenergní receptory jsou reprezentovány podtypy a1, b1 a b2. Exprese podtypu b3, známého svou funkcí v tukové tkáni, je zatím sporná, podobně problematická se zdá také existence dalšího, čtvrtého typu b-adrenergních receptorů, pravděpodobného b4. Mimo to konec minulého století přinesl i korekci původní představy o expresi jediného podtypu muskurinových acetylcholinových receptorů (M2) v srdeční tkáni. Funkční koreláty těchto pozorování jsou též předmětem našeho přehledu.
Heart function reflects activity of the heart pacemaker cells. This basic function is permanently influenced by two practically antagonistic systems - sympathetic and parasympathetic systems. They control not only the force of contraction (influencing calcium channels), heart rate (via potassium channels), but also arterioventricular transduction (changing the threshold for ion channels opening by influencing the maximal negative level of the membrane potential). Last few years changed our view on autonomic receptor expression in the heart. It is assumed that the heart adrenoreceptors are represented by a1, b, and b2 subtypes. The expression of b3 subtype is still controversial, similary the existence of other, fourth b-adrenoreceptor subtype, putative b4, is uncertain. Moreover, the end of the twentieth century brought the correction of former idea about a single muscarinic receptor subtype (M2) in the heart. Functional correlates of these findings are also reviewed.
Nikotinový acetylcholinový receptor (nAChR) je ligandem řízený iontový kanál, který zprostředkuje neurotransmisi v cholinergním systému centrálním i periferním. Je tvořený komplexem pěti podjednotek, které patří podle své odlišné polypeptidové struktury do čtyřech skupin, označovaných a, b, g a d. Ve skupině a podjednotek bylo identifikováno ještě dalších devět podtypů (a1–9), ve skupině b čtyři (b1–4). Neuronální nAChR, nacházející se v různých oblastech mozku, jsou jednak pentamery heteromerní, sestávající z různých kombinací podjednotek a (a2–a6) s podjednotkami b (b2–b4), jednak homomerní, složené z pěti stejných podjednotek a (a7, a8, a9). Působí nejen na synapsích cholinergních neuronů, ale také – prostřednictvím presynaptické lokalizace na axonech jiných transmisních systémů – modulují uvolňování dalších neurotransmiterů (GABA, DA, NA, 5-HT, glutamát). Všechny tyto skutečnosti naznačují, že nAChRy mohou hrát významnou roli v zajištění optimální funkce CNS v regulaci komplexních procesů reakce organizmu (např. pozornost, chování, učení, paměť, adaptace apod.). Je podán přehled současných znalostí o funkci nAChRů a jejich podtypů v normě i v nemoci (Alzheimerova a Parkinsonova choroba, schizofrenie, deprese, autizmus, Tourettův syndrom) a diskutovány možnosti nových aspektů farmakoterapeutické strategie.
Nicotinic acetylcholine receptor (nAChR) is a ligand gated ion channel mediating neurotransmission in the cholinergic system both peripheral and central. It consists of five subunits which belong - according to differences of polypeptide structure – to four groups denoted a, b, g and d, with subunit a having 9 subtypes (a1–9), subunit b having 4 subtypes (b1–4). Neuronal nAChRs occuring in different brain regions are pentamers either heteromeric composed of various combinations of subunits a (a2–a6) with subunits b (b2–b4), or homomeric formed by five identical subunits a (a7, a8, a9). They act not only on the synapses of cholinergic neurons, but also – by means of presynaptic localization on axons of other transmission systems - modulate the release of additional neurotransmitters (GABA, DA, NA, 5-HT, glutamate). All these facts indicate that nAChRs may play a significant role in securing optimal CNS functions and in regulating intricate processes of individual reactivity (i.e. attention, behaviour, learning, memory, adaptation etc.). A review of recent knowledge is presented concerning the functions of nAChRs and their subtypes in norm and pathology (Alzheimer and Parkinson disease, schizophrenia, depression, autism, Tourette´s syndrom), and the possibilities of new aspects in pharmacotherapeutic strategy are discussed.
