adverse effects Dotaz Zobrazit nápovědu
sv.
- MeSH
- abnormality vyvolané léky MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- nemoc MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- adiktologie
- MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- léčivé rostliny patogenita MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Proarytmie typu torsades de pointes (TdP) sú potencionálne letálnym nežiadúcim účinkom kardiovaskulárnych a nekardiovaskulárnych liekov. Mechanizmus ich vzniku je blokáda iónových kanálov IKr, sprievodným znakom je predĺženie repolarizácie, disperzia repolarizácie a predĺženie intervalov Q-T na elektrokardiograme. V článku sa rozoberajú základné elektrofyziologické mechanizmy TdP, riziká ich vzniku, vzťahy ku farmakokinetike liekov. Uvádzajú sa najčastejšie predpisované liekové skupiny s vysokým proarytmickým potenciálom. Rozoberajú sa možnosti prevencie.
Arrhymias of torsades de pointes type are possibly letal side effect of both cardiovascular and noncardiovascular drugs. Mechanism of their origin involves the blockage of ion channel Ikr, the accompanying feature of which are extension and dispersion ofrepolarization phase, prolongation of QT interval on ECG. Basic electrophysiologic mechanisms of TdP, risks of their development and relations to drug pharmacokinetics are all discussed in this article. The most commonly prescribed drug groups with high proarrythmogenic effect are given. Possibilities of prevention are mentioned.
- MeSH
- elektrofyziologie fyziologie MeSH
- farmakokinetika MeSH
- inhibitory cytochromu P450 MeSH
- iontové kanály antagonisté a inhibitory MeSH
- léčivé přípravky klasifikace MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- rizikové faktory MeSH
- syndrom dlouhého QT etiologie genetika MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 MeSH
- torsades de pointes diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Makrolidová antibiotika jsou a zřejmě i nadále budou nepostradatelnou součástí antiinfekční terapie a na tom nic nemění skutečnost, že některé přípravky s sebou nesou ve větší či menší míře určité riziko interakcí s jinými léky, které obvykle předpisují lékaři jiných oborů. Intenzita interakcí kolísá od lehkých až po ohrožtijící život a některé svou symptomatologií mohou být diagnosůcky zavádějící. Kromě lékových interakcí mají makrolidy některé vlastní nežádoucí účinky, které nejsou běžně známé. Při srovnání výskytu všech nežádoucích příhod s celkovou spotřebou daného přípravku jde o příhody stafisdcky vzácné až velmi vzácné. V běžné praxi se proto s nimi obvykle nesetká lékař předpistijící makrolidy při akutních infekcích, v běžných dávkách, pacientům mladšího a středního věku, kteří nejsou chronicky nemocní. Jsou však skupiny pacientů, kde je riziko výrazně vyšší než průměrné - pacienti s chronickými chorobami vyžadujícími složitou farmakoterapii, senioři, nemocní S chronickou nedostatečností ledvin a s klinicky významnými hepatopaiiemi, pacienti se srdečními arytmiemi, zvláště s prodloužením intervalu QT, a nemocní vyžadující léčbu vysokými dávkami a intravenózními přípravky. Každá terapie má být nejen účinná, ale i maximálně bezpečná. Proto každý, kdo předpisuje makrolidová antibiotika nebo doporučtije jejich preskripci, má být náležitě obeznámen s jejich farmakologií, včetně možných interakcí a nežádoucích účinkii, a umět tylo poznatky aplikoval u konkrétního pacienta.
Macrolide antibiotics are and, obviously, will remain an indispensable component of anti-iniecdotis therapy regardless of the fact that certain preparations, some more, others less so, bear a certain risk of interacdons with other drugs usually prescribed by physicians of other fields of pracúce. The intensity of interactions ranges from mild to life-threatening and some of them, due to their symptomatology, can be diagnostically misleading. Beside drug interacdons, macrolides have some of their own adverse effects which are not commonly known. A comparison of the occurrence of all adverse effects with the total consumpdon of a given preparadon reveals that such incidents are statistically rare, or even very rare. Therefore, in roudne pracúce ihey are not usually encountered by the physician prescribing macrolides for acute infecdons in customary doses to younger or middle-aged padents who are not chronically ill. However, there are groups of padents where the risk of adverse affects is markedly higher than average, namely patients with chronic disease requiring complex pharmacotherapy, the elderly, padents with chronic renal insufficency, and with severe hepatopathies, padents suffering cardiac arrhytmias, particularly with prolonged QT interval, and patients requiring treatment with high doses and intravenous preparadons. Every treatment should be not only effective but also maximally safe. Therefore, anyone prescribing macrolide antibioúcs or recommending their prescription should be thoroughly acquainted with their pharmacology, including possible interacdons and adverse effects, and be capable of udlizing this informadon in a pardcular patient.
Amiodaron je lékem užívaným v lékařské praxi již od roku 1962. Jeho účinky jsou dostatečně prozkoumány. Stejně tak jsou velmi dobře známy i jeho nežádoucí účinky. Ve světě i v ČR dochází k postupnému narůstání užívání tohoto léku. Spolu s narůstajícím počtem pacientů a spolu s narůstající délkou jejich léčby se zvyšuje počet zaznamenaných nežádoucích účinků. Tento článek podává jejich přehled, snaží se přiblížit mechanizmy vzniku nežádoucích účinků a předkládá postupy k jejich zvládnutí. Autoři zde diskutují nutnost vysazení amiodaronu a nebo možnost pokračování v terapii při jednotlivých typech nežádoucích účinků.
Amiodarone is an antiarrythmic agent commonly used in the treatment of supraventricular and ventricular tachyarrhytmias. It was registered by FDA in 1962. The effects of these drug are well known. The adverse effects are well known in the same way. The usage of amiodarone has gradually increased in the Czech Republic and in the world. The adverse effects has increased much the same as number of treated pacients. The authors present summary of all adverse effects, show mechanisms of their origin and discuss possibility of continuation of amiodarone therapy and the neccesity of discontinuation
Ve druhé části práce autoři předkládají problematiku celkových nežádoucích účinků léků předepsaných či aplikovaných stomatologem. Práce je doplněna tabulkou s přehledem častěji popisovaných nestomatologických nežádoucích účinků.
Summary: In part 2 of the paper the authors submit the problem of general adverse effects of drugs prescribed or administered by the dental surgeon. The paper is supplemented by a table of frequently described non-stomatological adverse effects.
Nežádoucí účinky v současnosti používaných tyreostatik (derivátů thiomočoviny) jsou vzácné, ale mohou být i fatální. Demonstrujeme dvě kazuistiky hepatální léze po karbimazolu a thiamazolu a jejich průběh.
Adverse effects of commonly used antithyroidal agents (thiourea derivates) are rare, but can be even fatal. We demonstrate the course of two cases of liver damage caused by carbimazol and thiamazol.
