atypical antipsychotics
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- Klíčová slova
- ZIPRASIDON,
- MeSH
- amisulprid MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- thiazoly terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Prevalence bipolární poruchy v populaci se pohybuje okolo 1 %. Onemocnění se projevuje nejen psychopatologií, má také dopady na vztahy pacientů a členů jejich rodin, sociální a ekonomické výsledky společnosti. Včasná diagnostika a léčba je podmínkou dobrého zvládání a kontroly průběhu onemocnění. Atypická antipsychotika představují jeden z účinných léčebných postupů. Text se na základě dostupných dat zabývá problematikou dlouhodobé léčby antipsychotiky, jejími indikacemi a nežádoucími účinky. Dobrá snášenlivost a účinnost léčby poslední epizody je předpokladem adekvátní adherence a dlouhodobé úspěšné terapie bipolární poruchy.
The prevalence of bipolar disorder over a lifetime is around 1 % of the general population. This disorder affects not only the psychopathology but has also influence on relation of patients and family members and on social and economic outcomes of the society. The early diagnosis and treatment are necessary to a mild course of this illness. Atypical antipsychotics represent an effective therapeutic approach. Indication, adverse events and long-term treatment on basis of available data are discussed. Good tolerability and efficiency in the last episode lead to appropriate adherence and effective long-term treatment of bipolar disorder.
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- antimanika terapeutické užití MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- benzodiazepiny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- bipolární porucha farmakoterapie MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- lidé MeSH
- lithium aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- triazeny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Atypická antipsychotika představují výrazný pokrok v terapii schizofrenie. Doposud však pro tuto skupinu léků není uspokojivě objasněna otázka mechanizmů účinku, které zajišťují vyšší bezpečnost a efektivitu. V článku je podán přehled hypotetických mechanizmů účinku atypických antipsychotik s ohledem na neurobiologii schizofrenie. Doposud stále převažují argumenty pro to, že klíčovou roli hraje dopaminergní blokáda. Ta však musí mít adekvátní míru (okupance). Pro antipsychotické působení stačí pouze přechodná blokáda D2 receptorů, naopak blokáda trvalá zvyšuje riziko toxicity (především extrapyramidové komplikace). Zajištění optimální blokády a funkce D2 receptorů může být také zprostředkováno parciálním agonizmem D2 receptorů. Balancování poměru presynaptické a postsynaptické D2 blokády je dalším možným mechanizmem, který v tomto případě zvýšením výdeje endogenního dopaminu působí protektivně proti příliš vysoké blokádě D2 okupanci. Serotonergní modulace atypickými antipsychotiky ve striatu rovněž zajišťuje žádoucí vyšší výdej dopaminu. Efekt na kognitivní a negativní příznaky může být zprostředkován indukcí výdeje dopaminu do prefrontální kůry mechanizmy kombinované D2 a 5-HT2A blokády, parciálním agonizmem D2 receptorů nebo preferenční blokádou inhibičních autoreceptorů dopaminergních buněk. V kontextu dyskonekční teorie schizofrenie je významné, že atypická antipsychotika (na rozdíl od klasických) indukují zvýšení neuronální plasticity a remodelaci synapsí nejen ve striatu, ale také v dalších oblastech mozku, především v prefrontální kůře a hipokampu, čímž může docházet k ovlivnění glutamatergní dysfunkce a vlastních patofyziologických podkladů schizofrenie.
Atypical antipsychotics represent the great progress in schizophrenia treatment. The mechanisms underlying the unique effectivity and safety of these drugs are not sufficiently explained as yet. This article summarizes the hypothetical mechanisms of atypical antipsychotic action with respect to the neurobiology of schizophrenia. The crucial role of dopamine blockade and modulation is still considered in treatment models for schizophrenia; the adequate occupancy of D2 receptors seems to be decisive. Only transient D2 antagonism is sufficient for an antipsychotic effect. Moreover, permanent D2 blockade increases the risk of antipsychotic toxicity (extrapyramidal symptoms). Partial D2 agonism offers a new possibility to maintain optimal blockade and function of D2 receptors. Balancing the presynaptic and the postsynaptic D2 antagonism is another mechanism which can, through increased release of endogenous dopamine in the striatum, protect against the excessive toxic blockade of D2 receptors. Also, serotonergic modulation offers a beneficial higher striatal dopamine release. The effect on negative and cognitive symptoms would be associated with dopamine release in the prefrontal cortex mediated by combined D2 and 5-HT2A antagonism, partial D2 antagonism or the preferential blockade of inhibitory dopamine autoreceptors. In the context of the neurodevelopmental disconnection hypothesis of schizophrenia, the atypical antipsychotics (in contrast to classical) induce neuronal plasticity and synaptic remodelation not only in the striatum, but also in other brain areas such as the prefrontal cortex and hippocampus. This mechanism may normalize glutamatergic dysfunction and structural abnormalities and affects the core pathophysiological substrates for schizophrenia.
Zotepin je derivátem dibenzothiepinové skupiny antipsychotik, který náleží mezi multireceptorové antagonisty (MARTA). Silněji blokuje serotoninové než dopaminové receptory, jejichž obsazenost nepřevyšuje 80 % a je málo limbicky selektivní. Na rozdíl od jiných antipsychotik blokuje reuptake noradrenalinu a působí jen slabě kataleptogenně. V klinických studiích byl zotepin stejně účinný jako klasická antipsychotika v ovlivnění pozitivních schizofrenních příznaků a účinnější v redukci negativní symptomatiky a anxiety/deprese. V menší studii byl stejně úspěšný jako clozapin, včetně ovlivnění kognitivní dysfunkce. Dlouhodobé podávání potvrdilo vyšší profylaktickou účinnost vůči placebu. Zotepin byl zatížen významně nižším výskytem extrapyramidových reakcí oproti haloperidolu, ale iniciálně vyvolával sedaci, hypotenzi, hyperprolaktinemii, případně působil prokonvulzivně a prodlužoval QT interval. K definitivnímu určení klinického postavení zotepinu jsou nutné srovnávací studie s jinými antipsychotiky 2. generace.
Zotepine is a derivative of the dibenzothiepine group of antipsychotics ranking among the multireceptor antagonists (MARTA). It blocks rather serotonin than dopamine receptors, whose occupation rate does not exceed 80%. Its limbic selectivity is low. In contrast to other antipsychotics, zotepine inhibits the noradrenaline reuptake and has only weak cataleptogenic effect. In clinical trials, zotepine suppressed positive schizophrenic symptoms as effectively as classic antipsychotics, and was even more effective in reducing the negative syptoms and anxiety/depression. A small trial showed it as effective as clozapine in managing cognitive dysfunction. Long-term administration confirmed the higher prophylactic effects of zotepine compared with placebo. Zotepine showed a significantly lower incidence of extrapyramidal side effects as compared to haloperidol, but provoked initial sedation, hypotension, hyperprolactinemia, and had proconvulsive effects; it also led to the QT period prolongation. The conclusion about the clinical status of zotepine will require clinical comparisons with other antipsychotics of the 2nd generation.
- Klíčová slova
- ZOLEPTIL (AVALANCHE),
- MeSH
- antipsychotika farmakologie chemie škodlivé účinky MeSH
- dibenzothiepiny terapeutické užití MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- lidé MeSH
- placebo MeSH
- receptory dopaminové MeSH
- receptory serotoninové MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Amisulprid patří do chemické skupiny substituovaných benzamidů. Blokuje selektivně dopaminové D2 a D3 receptorové podtypy v limbické, avšak také v tuberoinfundibulární oblasti. Obsazenost D2 receptorů do dávky 800 mg/den dosahovala Ł 80 %. Na rozdíl od atypických antipsychotik zvyšoval hladinu dopaminu ve frontální koře nikoliv blokádou serotoninových S2 receptorů, ale preferenčním antagonistickým ovlivněním presynaptických D2/D3 autoreceptorů. U zvířat do dávky 100 mg/kg, při které dochází k maximálně 80% obsazenosti striatálních D2 zakončení, nevyvolával katalepsii. Amisulprid potlačil pozitivní schizofrenní příznaky na úrovni klasických neuroleptik a risperidonu, ale neexistuje placebem kontrolovaná studie. Negativní symptomatiku u schizofrenie redukoval více než placebo, většinou v úrovni nebo lépe než klasická neuroleptika a méně než olanzapin. Afektivní příznaky a suicidální chování potlačoval lépe než klasické preparáty. Zatím není dostatek kontrolovaných studií pro posouzení jeho profylaktického působení. Naopak byla potvrzena jeho účinnost v léčbě dystymie. Amisulprid je velmi dobře snášené antipsychotikum. Extrapyramidové nežádoucí účinky vyvolává méně než haloperidol a stejně jako risperidon. Značně zvyšuje prolaktinemii a u 6–10 % léčených vznikají endokrinní nežádoucí příznaky. Vyznačuje se minimem lékových interakcí. Amisulprid splnil farmakologická, ale nikoliv všechna klinická kritéria pro zařazení do skupiny atypických antipsychotik. Amisulprid je prokázaně bezpečnějším lékem než klasická neuroleptika (nižší výskyt extrapyramidových reakcí), potlačuje produktivní příznaky v úrovni klasických preparátů, redukuje afektivní komponentu lépe než klasická neuroleptika, ale nesplnil požadavek vyššího ovlivnění negativní symptomatiky v cílených studiích a lepšího profylaktického působení oproti klasickým neuroleptikům. Přesto jej lze označit jako spolehlivě účinné novější antipsychotikum 2. generace.
Amisulpride belongs to the chemical category of substituted benzamides. It blocks the dopamine D2 and D3 receptor subtypes selectively in the limbic system, but also in the tuberoinfundibular area. The occupancy of D2 receptors at doses up to 800 mg/day reached 76 %. Unlike atypical antipsychotics, amisulpride raised the dopamine levels in frontal cortex not by blockade of serotonin 5--HT-2 receptors, but by preferential antagonistic effect on presynaptic D2/D3 autoreceptors. Up to daily doses of 100mg/day, which correspond to an 80% occupancy of D2 receptors, amisulpride did not induce catalepsy in animals. Amisulpride suppressed positive schizophrenic symptoms on the level characteristic of classical neuroleptics and risperidone, but no placebo-controlled trial is available. The reduction of negative schizophrenic symptoms by amisulpride was more significant than by placebo, mostly equal or better than classical neuroleptics and less significant than by olanzapine. Affective symptoms and suicidal behaviour were suppressed more successfully than by classical agents. Because of a lack of controlled studies, it would be premature to assess the prophylactic effects of amisulpride, while its efficacy in treatment of dysthymia has already been confirmed. Amisulpride is a very well tolerated antipsychotic. Its extrapyramidal side effects are fewer than those of haloperidol and as frequent as those of risperidone. The increase of prolactinaemia was considerable and in 6 -10 % of patients endocrine undesirable symptoms occurred. The incidence of drug interactions is very low. Amisulpride has met the pharmacological, though not all clinical criteria to be classed with atypical antipsychotics. It is a demonstrably safer drug than the classical neuroleptics (lower frequency of extrapyramidal reactions). It improved positive symptomatology on the level of classical neuroleptics; it reduced affective component better than the classical agents, but the requirements of affecting the negative symptoms in the specific studies and prophylactic effects better than classical neuroleptics remain unfulfilled. Nevertheless, amisulpride can be characterised as a potent newer antipsychotic of the 2nd generation.
The journal of clinical psychiatry, ISSN 0160-6689 Volume 65, Supplement 11, 2004
31 stran : ilustrace, tabulky ; 28 cm
- MeSH
- antipsychotika MeSH
- demence MeSH
- psychiatrie MeSH
- Publikační typ
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychiatrie
Cílem práce bylo posouzení četnosti výskytu prodlouženého QTc intervalu v neselektované skupině pacientů užívajících atypická antipsychotika (AP) v monoterapii či v kombinaci. Pacientům hospitalizovaným na uzavřených odděleních Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno v letech 2003-2005, léčeným těmito preparáty, byl pořízen 12svodový EKG záznam (50 mm/s, 20 mm/mV), byl měřen manuálně a korigován dle Bazetta. Intervaly 470 ms u žen a 450 ms u mužů byly považován za hraniční, delší za patologické. Do konečné analýzy bylo zařazeno 351 pacientů, z toho 180 mužů a 171 žen. Dle diagnostických kriterií bylo 61,5 % pacientů léčeno pro schizofrenní onemocnění, 21,5 % pro afektivní poruchu, 17 % bylo v ostatních diagnostických kategoriích. Průměrný věk byl 42,5 let u žen a 36 let u mužů. Celkový průměrný věk byl 41,9 let. (sd 15,5). V celé skupině bylo zjištěno 7 prodloužených QTc, 6 bylo u žen, 1 u muže, 4 byly hraniční a 3 patologické. Zeny byly léčeny monoterapii, muž kombinací dvou preparátů. Nebylo pozorováno ani jedno prodloužení QTc nad 500 ms, které je spojeno s vysokým rizikem proarytmií. Tyto výsledky by mohly být přičteny trendu snižování terapeutických dávek a širšímu povědomí o polékovém prodloužení QTc.
The aim of our study was to monitor the occurrence of QT interval prolongation in a non selected population of psychiatric patients treated with atypical antipsychotics in monotherapy and combined therapy. In consecutive patients hospitalized at psychotic wards at the Department of Psychiatry, Faculty of Medicine Masaryk University and Faculty Hospital Brno treated with these drugs a 12-lead ECG was recorded (50 mm/s, 20 mm/mV), QT intervals were measured manually, corrected according to Bazett. QTc intervals of 470 ms (females) and 450 ms (males) were considered borderline, longer QTc intervals were considered pathologic. ECGs were recorded in 351 patients, 180 males, 171 females. These were hospitalised with thediagnosis of schizophrenia (61.5%), bipolar disorder (21.5%) and other (17%). Abnormal QTc values were observed in 7 patients, 6 females and 1 male, 4 were borderline and 3 pathologic. Females were treated by monotherapy, males by combined therapy. Values associated with high risk of arrhythmias (over 500 ms) were not observed. This might be related to the general trend to use lower doses and increasing awareness about the drug-induced long QT syndrome.
- MeSH
- afektivní symptomy farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- elektrokardiografie využití MeSH
- hodnocení léčiv metody škodlivé účinky MeSH
- imidazoly aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- piperaziny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- schizofrenie farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- srdeční arytmie komplikace MeSH
- syndrom dlouhého QT MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- Ziprasidon, Quetiapin, Zotepin,
- MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aripiprazol MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- chinolony terapeutické užití MeSH
- deprese farmakoterapie MeSH
- dibenzothiazepiny terapeutické užití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- klozapin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- olanzapin MeSH
- piperaziny terapeutické užití MeSH
- risperidon aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- thiazoly terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH