diagnostic algorithm
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Teplota nejasné etiologie je častým a významným diagnostickým problémem, který lékaři nezřídka musí řešit. V první části textu se věnujeme definici a příčinám teplot nejasné etiologie, které jsou velmi pestré. Na jedné straně může jít o banální benigní onemocnění, na straně druhé mohou být zvýšené teploty projevem život ohrožujících chorob. Druhá část textu je pak věnována námi navrženému vyšetřovacímu algoritmu teploty nejasné etiologie. Uvedené poznatky se mohou stát velmi cenným pomocníkem v řešení tak náročné, ale také velmi zajímavé diferenciální diagnostiky.
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy klasifikace normy využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- horečka neznámého původu diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- klinické laboratorní techniky využití MeSH
- lidé MeSH
- tělesná teplota fyziologie MeSH
- zánět diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Autoři se snaží najít optimální diagnostický algoritmus při podezření na nádor VIII.hlavového nervu. Nesprávná či pozdní diagnóza může zapříčinit nejen těžké poškození zdraví,případně i smrt pacienta, ale může mít i nepříjemné forenzní důsledky pro ošetřujícího lékaře.Autoři preferují co nejrychlejší, přímočarý a pokud možno co nejekonomičtější diagnostický postup. Subjektivní nadprahové audiometrické testy mají omezenou diagnostickou hodnotu. Objektivní audiometrické testy, zejména BERA a měření stapediálních reflexů, jsou pro diagnózuretrokochleární léze podstatně významnější. Při důvodném podezření na nádor VIII. hlavovéhonervu, či obecně na nádor v oblasti mostomozečkového úhlu, je indikováno vyšetření nukleárnímagnetickou rezonancí (MRI).Autoři navrhují následující diagnostický algoritmus:1. ORL vyšetření, včetně otomikroskopie.2. Prahový tonový audiogram a při symetrickém sluchu či velmi malém interaurálním rozdíluslovní audiogram do sluchátek pro každé ucho zvlášť.3. Tympanometrii s vyšetřením stapediálních reflexů (ipsi i kontra), včetně reflex decay testu.4. Vyšetření akusticky evokovaných potenciálů mozkového kmene (BERA).5. Vestibulární vyšetření (vždy při projevech narušené rovnováhy).6. MRI, je-li podle výsledků BERA nebo vyšetření vestibulárního podezření na retrokochleární lézi.Autoři se domnívají, že by bylo přínosné stanovit jednoznačný a závazný diagnostický postup připodezření na nádor VIII. hlavového nervu. Při jeho dodržení by bylo možné zabránit pozdnídiagnóze i eventuálním nepříjemným forenzním následkům.
The authors try to find an optimal diagnostic algorithm in suspected tumours of the VIIIth cranial nerve. Incorrect or late diagnosis can cause not only severe damage to health or even death but may have also unpleasant forensic consequences for the attending physician. The authors prefer a quick, direct and if possible economical diagnostic procedure. Subjective suprathreshold audiometric tests are of limited diagnostic value. Objective audiometric tests. in particular BERA and examination of stapedial reflex are more significant for the diagnosis of a retrocochlear lesion. In case of sustantiated suspicion of a tumour of the VIIIth nerve or a tumour in the area of the pontocerebellar angle examination by magnetic resonance (MRI) is indicated. The authors recommend the following diagnostic algorithm: 1. ORL examination incl. otomicroscopy 2. Pure tone audiogram and in case of symmetrical hearing or a very small interaural difference a verbal audiogram into earphones separately for each ear. 3. Tympanometry with examination of stapedial reflexes (ipsi and contra) incl. the reflex decay test. 4. Examination of acustically evoked potentials of the brain stem (BERA). 5. Vestibular examination (always in case of impaired equilibrium). 6. MRI if according to results of BERA or vestibular examination a retrocochlear lesion is suspected. The authors assume that it be useful to define an uneqivocal and mandatory diagnostic procedure in suspected tumours of the VIIIth cranial nerve. This woud help to prevent late diagnosis and possible unpleasant forensic sequelae.
Cíle: zhodnotit senzitivitu a specifitu vyšetření DNA Borrelia burgdorferi (B. burgdorferi) v séru a v synoviální tekutině nemocných s Lymeskou artritidou (LA). Zhodnotit výskyt DNA B. burgdorferi v séru a v synoviální tekutině nemocných s nediferencovanou artritidou (NA). Metody: vyšetřili jsme celkem 102 sér a 37 synoviálních tekutin nemocných s různými revmatologickými diagnózami. První soubor celkem 17 krevních a sérologických vzorků a 9 synoviálních tekutin představovaly klinické vzorky nemocných s definitivní diagnózou LA. Druhý soubor představovaly klinické vzorky nemocných s NA (13 krví, 10 synoviálních tekutin). Třetí soubor obsahoval 72 krevních vzorků a 18 synoviálních tekutin nemocných s jinými definitivními revmatologickými diagnózami. Ve všech vzorcích byla detekována přítomnost DNA B. burgdorferi metodou PCR – polymerázová řetězová reakce a současně byla vyšetřena imunoreaktivita proti B. burgdorferi metodou ELISA – Enzyme linked immunosorbent assay a Western blotem. Přítomnost DNA B. burgdorferi v klinických vzorcích nemocných s LA byla statisticky porovnána s výskytem v druhých dvou souborech a byla zhodnocena senzitivita a specifita tohoto vyšetření pro stanovení diagnózy LA. Výskyt DNA B. burgdorferi ve vzorcích nemocných s NA byl porovnán s výskytem ve třetím souboru a bylo hodnoceno, zda rozdíl mezi soubory dosahuje statistického významu. Výsledky: V souboru 17 nemocných s LA jsme v krvi prokázali DNA B. burgdorferi u 5 nemocných. Senzitivita nálezu v krvi odpovídala 29,41 %. V dostupné synoviální tekutině 9 pacientů tohoto souboru jsme prokázali DNA u 4 nemocných. Senzitivita odpovídala 44,44 % u pacientů s LA nebyly nalezeny rozdíly mezi pozitivními nálezy plasmidové a genomové DNA (48 % a 48 %). Specifita vyšetření byla 40 % v krvi a 65 % v synoviální tekutině. V souboru 13 nemocných s NA jsme prokázali DNA v krvi u 2 nemocných (15,38 %). V 10 dostupných synoviálních tekutinách byla DNA nalezena u 4 nemocných (40 %). Z uvedeného vyplývá, že nebyl přítomen statisticky významný rozdíl mezi nálezy DNA v synoviální tekutině u nemocných s NA a LA (44,44 % proti 40 %).V souboru 72 nemocných s jinými revmatickými chorobami jsme prokázali DNA v krvi u 13 pacientů (18,06 %), z 18 dostupných synoviálních tekutin bylo DNA přítomno u 3 pacientů (16,67 %). Výskyt DNA v synoviální tekutině nemocných s NA byl významně vyšší oproti nemocným s jinými definitivními revmatickými diagnózami (40 % proti 16,67 %). Závěr: vyšetření DNA B. burgdorferi u nemocných s LA vykazovalo v našem souboru nízkou senzitivitu v krvi (29,41 %) a střední senzitivitu v synoviální tekutině (44,44 %). Negativní nález DNA nevylučuje LA. Specifita vyšetření byla v krvi i v synoviální tekutině nízká (40 % v krvi a 65 % v synoviální tekutině). Statisticky nevýznamný rozdíl mezi výskytem DNA v synoviální tekutině nemocných s LA a NA (44,44 % proti 40 %) svědčil pro malý význam tohoto vyšetření v diferenciální diagnóze těchto chorob. Nízká specifita pozitivních nálezů u nemocných s LA oproti kontrolním souborům svědčila rovněž pro malý význam izolovaného nálezu DNA v diferenciální diagnostice LA a jiných revmatických chorob. Nález DNA B. burgdorferi v klinickém vzorku poskytuje pouze doplňující a nikoliv určující diagnostickou informaci pokud je použito výsledků běžné neexperimentální laboratoře.
Aims: to evaluate sensitivity and specificity of Borrelia burgdorferi (B. burgdorferi) DNA detection in sera and synovial fluid from patients with Lyme arthritis (LA). To evaluate presence of B. burgdorferi DNA in serum and synovial fluid from patients with undifferentiated arthritis (UA). Methods: we examined 102 serum and 37 synovial fluid samples from patients with various rheumatic diseases. First group consisted of 17 blood and serum samples and 9 synovial fluid samples from patients with definite diagnosis of LA. In the second group there were 13 blood and 10 synovial fluid samples from patients with UA. Third group consisted of 72 blood samples and 18 synovial fluids from patients with other established rheumatological diagnoses. DNA of B. burgdorferi was analyzed by PCR. Antibodies against B. burgdorferi were examined by ELISA and Western blotting. Sensitivity and specificity of the PCR B. burgdorferi DNA detection for the diagnosis of LA was calculated. Results: We found B. burgdorferi DNA in the blood samples from 5 patients from the group of 17 patients with LA. Sensitivity of this examination was 29.4%. In the synovial fluid we demonstrated DNA in 4 of 9 patients, which corresponds to a sensitivity of 44.4%. There were no differences between positive plasmid and genomic DNA in LA patients (48% and 48%). Specificity of this examination was 40% for blood and 65% for synovial fluid. In the blood from group of 13 patients with UA we found B. burgdorferi DNA in 2 of them (15.4%). In the synovial fluid we demonstrated this DNA in 4 of 10 patients (40%). Abovementioned data showed no statistically significant difference between DNA in synovial fluid from patients with UA and LA (44% vs. 40%). In the blood from the group of 72 patients with other rheumatic diseases we found DNA in 13 patients (18.1%). In the synovial fluid we demonstrated DNA in 3 of 18 patients (16.7%). Presence of the B. burgdorferi DNA in synovial fluid from patients with UA was significantly higher in contrast to patients with other established rheumatic diagnosis (40% vs. 16.7%). Conclusion: the evaluation of B. burgdorferi DNA in patients with LA showed low sensitivity in the blood (29.4%) and medium sensitivity in the synovial fluid (44.4%). Negative DNA finding does not exclude the diagnosis of LA. Specificity of this evaluation in the blood and synovial fluid is low (40% for blood and 65% for synovial fluid). Statistically insignificant difference between the presence of DNA in synovial fluid from patients with LA and UA (44.4% vs. 40%) revealed low value for this evaluation in differential diagnosis of these diseases. Low specificity of positive findings in the patients with LA in contrast to control groups showed also low implication of isolated DNA finding with regard to differential diagnosis of LA and other rheumatic diseases. Presence of B. burgdorferi DNA in the clinical sample represents only additional and not major diagnostic information when the analysis is performed in a general non-experimental laboratory.
- MeSH
- artritida diagnóza etiologie MeSH
- Borrelia burgdorferi genetika MeSH
- DNA bakterií krev MeSH
- ELISA MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- lymeská nemoc diagnóza MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- synoviální tekutina chemie MeSH
- western blotting MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V práci jsou analyzovány výsledky prospektivní studie souboru nemocných vyšetřených scintimamografií (SMM). Cílem bylo zhodnocení diagnostického přínosu scintimamografie v detekci malignich lézí prsu a určení postavení tohoto vyšetření v diagnostickém algoritmu. SMM byla prováděna po i.v. aplikaci 740 MBq 99mTc-MIBI na scintilační kameře. Soubor tvořilo 303 nemocných s 308 suspektními nebo neurčitými mamografickými nálezy. Histologický a/nebo cytologický bylo potvrzeno 85 maligních a 223 benigních lézí. Senzitivita, specificita a diagnostická přesnost SMM v detekci maligních lézí v celém souboru byla 92 %, 91 %, resp. 91 %, v detekci hmatných lézí 96 %, 84 %, resp. 90 % a v detekci nehmatných lézí 86 %, 93 %, resp. 92 %. Rozdíly v detekci hmatných a nehmatných lézí nebyly statisticky signifikantní. Na základě analýzy výsledku byla navržena inkorporace SMM do vyšetřovacího algoritmu prsních lézí. Největší cenu má zařazení SMM jako „second-line" testu u nemocných s hmatnou prsní lézí nebo lézí větší než 1 cm, která vykazuje neurčitý mamograficky nález s nižším podezřením na malignitu. SMM lze dále doporučit u žen s obtížně hodnotitelnými mamografickými nálezy pro hutnou prsní tkáň a silikonové implantáty a v případech podezření na recidívu karcinomu prsu po chirurgické léčbě nebo rádioterapii.
The paper presents an analysis of the results of a prospective study in a group of patients examined by scintimammography (SMM). The aim of the study was to evaluate a diagnostic contribution of scintimammography in the detection of malignant lesions of the breast and to determine position of this examination in the diagnostic algorithm. SMM was performed after i.v. administration of 740 MBq 99mTc-MIBI using the gamma camera. The cohort included 303 patients with 308 suspected or uncertain mammographic findings. Histology and/or cytology confirmed 85 malignant and 223 benign lesions. The sensitivity, specificity and accuracy of SMM in the detection of malignant lesions in the whole group proved to 92%, 91% and 91%, respectively, the detection of palpable lesions being 96%, 84% and 90%, respectively and the detection of non-palpable lesions being 86%, 93% and 92%, respectively. The differences in the detection of palpable and non-palpable lesions were not statistically significant. Based on analysis of the results of our group the authors recommend SMM to be included into the examination algorithm of breast lesions. SMM proved to be most valuable as a second-line test in patients with palpable breast lesion or a lesion larger than one cm, which displays an uncertain mammographic finding with less suspected maUgnity. SMM may also be recommended in women with indeterminate mammographic findings due to a dense mammary tissue and silicon implants as well as suspected relapses of breast cancer after surgical treatment or radiotherapy.
Lacerace plíce je jedním ze závažných důsledků jak tupých, tak penetrujících traumat hrudníku. Autoři referují o 16 případech těchto poranění diagnostikovaných a operačně léčených na vlastním pracovišti v uplynulých pěti letech. Ze čtyř pětin se jednalo o následek tupého úrazu hrudníku, a to převážně v důsledku dopravních nehod. U 12 osob byla plicní lacerace součástí závažného polytraumatu, polovina z nich si vyžádala anatomickou plicní resekci. Naopak všechna tři penetrující poranění bylo možno ošetřit pouze suturou, resp. klínovitou plicní resekcí, jedenkrát s využitím miniinvazivní metodiky. Pooperační komplikace přežívajících nemocných byly řídké a nevynutily si operační revizi. Během operace či bezprostředně po ní zemřeli 4 muži (25 %), vždy pro mnohočetná poranění neslučitelná se životem. Míra poškození plicního parenchymu byla v souboru přímo úměrná velikosti zraňujícího násilí, hluboké ruptury byly ve všech případech součástí polytraumatu. Optimálním operačním přístupem, především při vícečetných a hlubokých laceracích, se jeví různé typy torakotomie, indikace pro videotorakoskopii jsou řídké. V rámci vlastního ošetření plicních ruptur se upřednostňují záchovné zákroky. Ve sdělení jsou diskutovány i další aspekty diagnostiky a léčby lacerací plic.
Lung laceration is one of the most serious consequences of both blunt, and penetrating trauma of the thorax. The authors described 16 cases diagnosed and surgically treated at their clinic over last five years. In about 80 % of cases, the laceration was a consequence of blunt trauma to the thorax, caused mainly by a traffic accident. In 12 patients lung laceration was part of serious polytrauma, and anatomic lung resection was necessary in one half of these cases. In contrast, all 3 cases of penetrating trauma could be treated only using sutures, or by wedge-shaped lung resection in one patient using a miniinvasive method. Postoperative complications in surviving patients were rare and operative revision was unnecessary. During or immediately after operation 4 male patients died (25 %), in all cases from multiple trauma incompatible with life. The extent of lung parenchyma damage in our group was proportional to the extent of force of the injury. Deep ruptures were in all cases a part of polytrauma. The optimal surgical method, espe-cially in multiple and deep lacerations, seems to be various types of thoracotomy, indications for videothoracoscopy occur rarely. In the frame-work for the proper treatment of lung ruptures, saving procedures are preferred. Other aspects of diagnoses and therapy of lung lacerations are also discussed.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dopravní nehody MeSH
- dospělí MeSH
- lacerace etiologie chirurgie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- plíce chirurgie MeSH
- poranění hrudníku diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- poškození plic MeSH
- torakotomie využití MeSH
- video-asistovaná chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Předkládaný článek shrnuje základní algoritmus vyšetření etiologie ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Rozebírá obecné principy etiologické klasifikace, příčinný a fenotypický. Detailně je rozebrána aktuálně pro denní klinickou nejvhodnější mezinárodně používaná příčinná klasifikace SSS-TOAST, která je upřesněním a vylepšením stále nejvíce používané klasifikace TOAST. SSS-TOAST rozděluje ischemické ikty stále na pět základních typů – kardioembolizační, ateroskleróza velkých tepen, onemocnění malých tepen, jiná určená a neurčená. Podle úrovně důkazu pak vymezuje tři síly etiologické klasifikace – jasná, pravděpodobná a možná. V článku jsou rozebrány vyšetřovací metodiky, které originální publikace klasifikačního systému vyžaduje. Součástí článku je schematické rozdělení vyšetřovacích taktik do tří panelů – základního (pro všechny pacienty s iCMP), pokročilého (pokud je negativní základní panel a u cévně mladších pacientů) a detailního (vysoce výběrového při významném klinickém podezření na vzácnou etiologii iCMP).
The presented article summarizes the algorithm for the diagnostic evaluation of patients with ischemic stroke. The general principles of stroke etiology classification, i.e. causative and phenotypic, are discussed. The classification system deemed the most practical for daily clinical practice SSS-TOAST is described in detail. SSS-TOAST is an upgrade of the most widely used classification system TOAST. It divides the ischemic strokes into five etiology subgroups (cardioembolic, large artery atherosclerosis, small artery occlusion, other etiology and undetermined). Based on the weight of evidence, each subtype is subdivided into three subcategories as evident, probable, or possible. The algorithm defines three diagnostic panels – basic (for ischemic stroke patients), advanced (if the basic panel examinations are negative or in all young stroke patients), and detailed (highly selective examinations for the rare causes of ischemic stroke).
- MeSH
- aterosklerotický plát diagnostické zobrazování epidemiologie klasifikace MeSH
- ateroskleróza diagnostické zobrazování klasifikace MeSH
- cévní mozková příhoda * diagnostické zobrazování klasifikace krev MeSH
- CT angiografie MeSH
- elektrokardiografie metody MeSH
- embolie a trombóza diagnostické zobrazování klasifikace MeSH
- intrakraniální embolie a trombóza diagnostické zobrazování epidemiologie MeSH
- ischemie mozku diagnostické zobrazování epidemiologie MeSH
- lakunární cévní mozková příhoda diagnostické zobrazování epidemiologie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tranzitorní ischemická ataka diagnostické zobrazování klasifikace krev MeSH
- ultrasonografie dopplerovská metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Profesionálna astma je ochorenie, ktoré je charakterizované zápalom dýchacích ciest, rôznym obmedzením prietoku vzduchu a hyperreaktivitou dýchacích ciest, ktoré vzniká z príčin a podmienok, ktoré možno pripísať pracovnému prostrediu, ale nie stimulom, vyskytujúcim sa mimo pracovného prostredia. Profesionálna astma je často nedostatočne diagnostikovaná a počet pacientov s hláseným ochorením je nižší, ako je skutočná prevalencia. Diagnostický prístup profesionálnej astmy preto musí byť komplexný. V prekladanej práci je uvedená kazuistika pacientky s priznanou profesionálnou astmou, u ktorej bolo nutné pre definitívne potvrdenie ochorenia realizovať širšie spektrum objektívnych metód. Pacientka (58 rokov), fajčiarka, pracovala 12 rokov v pekárenskej výrobe. Respiračné ťažkosti v zmysle dyspnoe, neproduktívneho kašľa a intermitentného pískania na hrudníku sa rozvinuli po šiestich rokoch od nástupu do práce. Pacientka na Kliniku pracovného lekárstva a klinickej toxikológie (KPL a KT) v Košiciach bola odoslaná imunoalergológom ako syndróm dráždivého kašľa v diferenciálnej diagnóze bez potvrdenia inhalačnej precitlivenosti. Pred hospitalizáciou na klinike bola práce neschopná 2 mesiace. Realizované vyšetrenia v priebehu hospitalizácie (negatívny auskultačný nález, spirometrické vyšetrenie bez jednoznačnej obštrukčnej ventilačnej poruchy, bronchoprovokačný test metacholínom, bronchodilatačný test salbutamolom, 24-hodinové monitorovanie vrcholového výdychového prietoku PEF) astmu nepotvrdili. Špecifické IgE protilátky preukázali hraničnú senzibilizáciu na ražnú múku. Následne bola pacientka zaradená na pôvodné pracovisko za účelom vykonania reexpozičného testu. Po 2 mesiacoch opätovne vyšetrená na ambulancii KPL a KT, kde uvádzala zvýraznenie respiračných symptómov, auskultačne dýchanie vezikulárne bez vedľajších dýchacích fenoménov s predĺženým exspíriom. Pri spirometrickom vyšetrení boli dynamické pľúcne parametre na dolnej hranici normy, bronchodilatačný test salbutamolom bol pozitívny. Hodnoty PEF v porovnaní s hospitalizáciou boli o 40 % nižšie. Vzhľadom na anamnézu symptómov zhoršenia stavu v pracovnom prostredí, pozitívny bronchodilatačný test, pokles hodnôt PEF o 40 % a pozitivitu špecifických IgE protilátok bola priznaná profesionálna astma s precitlivenosťou na ražnú múku. Kazuistika poukázala nevyhnutnosť realizácie viacerých diagnostických metód nie len na potvrdenie profesionality ochorenia ale aj samotné diagnostikovanie astmy.
Occupational asthma is a disease that is characterized by inflammation of the airways, varying airflow limitation and hyperreactivity of the airways, which arises from causes and conditions attributable to the work environment, but not to stimuli occurring outside the work environment. Occupational asthma is often underdiagnosed and the number of patients with the reported disease is lower than the actual prevalence. The diagnostic approach to occupational asthma must therefore be comprehensive. The translated work presents a case report of a patient with admitted occupational asthma, in whom it was necessary to implement a wider spectrum of objective methods for the definitive confirmation of the disease. The 58-year-old patient, a smoker, worked for 12 years in the bakery industry. Respiratory difficulties in terms of dyspnea, non-productive cough and intermittent wheezing in the chest developed six years after starting work. The patient was sent to the Department of Occupational Medicine and Clinical Toxicology (KPL and KT) in Košice by an immunoallergist as irritable cough syndrome in the differential diagnosis without confirmation of inhalant hypersensitivity. Before hospitalization at the department, she was at sick leave for 2 months. The examinations performed during the hospitalization (negative auscultation findings, spirometric examination without clear obstructive ventilation disorder, bronchoprovocation test with methacholine, bronchodilation test with salbutamol, 24-hour monitoring of PEF peak expiratory flow) did not confirm asthma. Specific IgE antibodies showed borderline sensitization to rye flour. Subsequently, the patient was assigned to the original workplace for the purpose of performing a re-exposure test. After 2 months, she was re-examined at the KPL and KT clinic, where she reported increased respiratory symptoms, and vesicular breathing on auscultation without secondary respiratory phenomena with prolonged expiration. During the spirometric examination, the dynamic lung parameters were at the lower limit of the norm, the bronchodilation test with salbutamol was positive. PEF values compared to hospitalization were 40% lower. Due to the anamnesis of worsening symptoms in the work environment, a positive bronchodilation test, a decrease in PEF values by 40% and the positivity of specific IgE antibodies, occupational asthma with hypersensitivity to rye flour was diagnosed. The case study pointed out the necessity of implementing several diagnostic methods not only to confirm the occupational origin of the disease but also to diagnose asthma itself.
- MeSH
- bronchoprovokační testy metody MeSH
- diagnostické techniky dýchacího ústrojí klasifikace MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- profesionální astma * diagnostické zobrazování diagnóza etiologie MeSH
- respirační alergie diagnóza etiologie MeSH
- vrcholová exspirační průtoková rychlost MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
S rozvojem ultrazvukové diagnostiky pronikají do každodenní praxe i moderní metody, jakými je například kontrastní ultrasonografie (CEUS). Tato metoda si již vydobyla pevné místo v algoritmu zobrazování ložiskových změn jater a ledvin. Její využití v ostatních oblastech je zatím spíše okrajovou záležitostí. Na téma využití metody CEUS v diferenciální diagnostice ložiskových změn prsu najdeme v zahraniční literatuře již řadu prací. Následující text se zabývá metodikou vyšetření CEUS ložisek prsu a otázkou využití a jejího zařazení do každodenní praxe radiologa.
With the development of ultrasound imaging modern methods such as contrast-enhanced ultrasound (CEUS) have become part of everyday practice. This imaging method has already gained an important role in the diagnostic algorithm of liver and kidney lesions. However, its use in other fields is still a marginal issue. The role of CEUS in the differential diagnostic algorithm of breast lesions is a topic of many foreign literature studies. The following text describes the methodology of breast CEUS and discusses its inclusion into daily radiology practice.
- Klíčová slova
- CEUS,
- MeSH
- analýza dat MeSH
- kontrastní látky MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nádory prsu * diagnostické zobrazování MeSH
- prsy diagnostické zobrazování MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
