follicular lymphoma Dotaz Zobrazit nápovědu
Folikulární lymfom (FL) Je souborem prognosticky heterogenních nádorů s relativně dlouhým celkovým přežitím. U části pacientů s FL, zejména v pokročilém klinickém stadiu, dochází k časnému relapsu a celkové přežití je zkráceno. Takoví pacienti by mohli mít prospěch z agresivnějšího typu léčby nebo ze zařazení nových léčebných postupů, např. monoklonálních protilátek, již v první linii. Prognostické e, které by rizikové biologické chování lymfomu signalizovaly, nebyly zatím u FL pevně stanoveny. Předkládáme historický přehled nejdůležitějších prognostických faktorů u FL ve vztahu k celkovému přežití i k ostatním parametrům. Kromě celkového přežití je u FL vhodné brát v úvahu další veličiny, jako je např. přežití bez selhání léčby (FFS: failure free survival), doba do selhání léčby (TTF: time to treatment failure), které lépe odrážejí kvalitu života. Analyzujeme dvě recentní studie skupin GELA/GELF a ILI (Groupe ďEtude des Lymphomes de I'Adulte, Groupe ďEtudes des Lymphomes Folliculaires, Intergruppo Italiano Limfomi) a význam mezinárodního prognostického indexu (IPl). Na jejich základě jsme se pokusili definovat 3 prognostické skupiny pacientů s FL klinického stadia III a IV (Ann Arbor), u nichž by mělo význam použít v rámci klinických studií rozdílné terapeutické modality.
Follicular lymphoma (FL) is a group of lymphomas with relatively long overall survival, however, in terms of prognosis, the group is heterogenous. In certain patients, especially with advanced clinical stage of the disease, there is increased risk of early relapse and short survival. Such patients might benefit from more aggressive type of treatment or from combination therapy involving monoclonal antibodies in first line. Prognostic factors as optimal surrogates for biological behaviour of the FL were still not firmly established. In this article we present historical review of prognostic factors in FL in relation to overall survival and other variables. The other variables like failure free survival (FFS), time to treatment failure (TTF) should be also taken into account, as they reflect better the quality of life. Subsequently, we have analysed two recent studies of the groups GELA/GELF and ILI (Groupe ďEtude des Lymphomes de VAdulte, Groupe ďEtudes des Lymphomes Folliculaires, Intergruppo Italiano Limfomi) and we have also reconsidered the International prognostic index (IPI). Based on these analyses we tried to define three prognostic groups of patients with FL in clinical stage III or IV (Ann Arbor). Different management of FL in specific prognostic groups involving clinical studies might be considered.
[Primary cutaneous follicular center cell lymphoma]
U 45 letého pacienta došlo ke vzniku prominujícího hladkého tumoru v levé frontální krajině.Histologicky byl verifikován primární kožní B-lymfom a ten byl dále přesněji definován podleEORTC klasifikace jako primární kožní lymfom buněk folikulárních center. Po 6 chemoterapeutickýchkúrách CHOP došlo k úplné regresi tumoru.
A 45-year-old patient developed an elevated smooth tumor on the left side of forehead. Histologicalexamination showed a primary skin B-cell lymphoma which later was defined according anEORTC classification as a primary cutaneous follicular center cell lymphoma. The tumor completelydisappeared after 6 chemotherapy courses.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- dospělí MeSH
- imunofenotypizace MeSH
- klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- lymfom diagnóza patologie terapie MeSH
- nádory kůže diagnóza patologie terapie MeSH
- nehodgkinský lymfom diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Cíl: Zhodnotit přínos 18F-FDG-pozitronové emisní tomografie (PET) při stanovení rozsahu onemocnění při diagnóze a po ukončení léčby (stagingu a restagingu) folikulárního lymfomu (FL). PET má zejména u lymfomů vysokého stupně malignity poměrně vysokou senzitivitu a specifitu, avšak význam PET u FL není dosud přesně definován. Metody: Retrospektivně bylo hodnoceno 127 vyšetření PET u 100 pacientů s FL. U 56 pacientů jsme porovnávali rozsah nemoci zjištěný klasickým stagingem s vyšetřením PET před zahájením léčby. V rámci restagingu byla PET provedena u 71 pacientů (87 % bylo léčeno konvenční léčbou). Porovnávali jsme dobu do progrese (PFS) mezi PET-pozitivními a PET-negativními pacienty. Výsledky: PET identifikoval ve stagingu oproti klinickému vyšetření a výsledku počítačové tomografie (CT) větší rozsah choroby u 30/56 pacientů, u 7/56 byl nález dle PET menší, 15/56 mělo rozsah shodný a 4/56 pacientů mělo nález diskrepantní s ložisky viditelnými pouze na PET a současnou lymfadenopatií bez PET aktivity u téhož pacienta (p < 0,001). U 15 pacientů s větším rozsahem FL na PET se stadium změnilo významně (ze stadia 0-2 na stadium 3-4). Při zahrnutí výsledků trepanobiopsií se změnilo klinické stadium významně u 13/56 (23 %) nemocných. Po léčbě mělo negativní PET 56/71 pacientů, z nichž 9 (16 %) zrelabovalo v mediánu 10 měsíců, ostatních 47 zůstává v remisi (medián sledování 19 měsíců). Pozitivní PET po léčbě mělo 11/71 pacientů, z nichž 9 (82 %) zrelabovalo v mediánu 6 měsíců. 4/71 pacienti měli PET s hraniční pozitivitou (SUV = standardized uptake value ±2,0), všichni jsou v remisi (medián sledování 39 měsíců). PFS PET-negativních pacientů byl významně delší než PET-pozitivních pacientů (p < 0,001). Závěr: PET může významnou měrou přispět v diagnostice a léčbě folikulárního lymfomu. Úprava stagingu podle výsledku PET může často změnit léčebnou strategii. Přetrvávání pozitivity na PET po ukončení léčby znamená vysoké riziko časného relapsu a může identifikovat pacienty s horší prognózou.
Aim: To evaluate the role of 18F-FDG-positron emission tomography (PET) in the staging and restaging of follicular lymphoma (FL). PET appears to be highly sensitive and specific in the high-grade lymphoma, by contrast its usefulness in FL has not been clearly defined. Methods: 127 PET scans were performed in 100 patients with FL in a retrospective study. Pathological PET-activity and standard computer tomography (CT) staging were compared in 56 patients before treatment. In the frame of restaging PET was performed in 71 patients (87 % treated by conventional therapy). Progression free survivals (PFS) of PET-positive and PET-negative patients were compared. Results: in comparison with CT and clinical examination, PET identified larger involvement in 30/56 patients, smaller in 7/56 and the same extension of FL was found in 15/56 patients. 4 patients revealed discordant foci visible only on PET and simultaneous lymphadenopathy on CT without PET activity (p<0,001). 15 patients with larger involvement by PET were essentially upstaged (from stage 0-2 to 3-4). Including the results of trephine biopsy the stage was substantially changed in 13/56 (23 %) patients. 56/71 patients were PET-negative after the treatment, 9 (16%) relapsed in median 10 months, 47 remained in remission at median follow-up of 19 months. 11/71 patients were PET-positive after the treatment, 9 (82 %) relapsed in median of 6 months. All of 4/71 patients with undetermined PET-positivity (SUV ±2,0) are in long-term remission at median follow-up of 39 months. PFS of the PET-negative patients was significantly longer in comparison with the PET-positive patients (p<0,001). Conclusion: PET may contribute to the management of follicular lymphoma patients. PET in the staging can substantially change the treatment strategy. PET-positivity after the treatment predicts high risk of early relapse and can identify patients with poor prognosis.
Folikulární lymfom (FL) je jeden z nejčastěji se vyskytujících nehodgkinských lymfomů. Tento přehled má za cíl shrnout podstatné novinky o terapii této choroby z posledních cca 5 let. Jako principiální možnosti se u nemocných s folikulárním lymfomem nabízejí: pouhé bedlivé sledování nemocného (watch and wait strategy), radioterapie, chemoterapie, rituximab, interferon-α, ibritumomab, tositumomab, autologní transplantace, alogenní transplantace, vakcíny a další nové terapeutické postupy a další monoklonální protilátky. Pořadí těchto možností v žádném případě neznamená, že mají být takto uplatňovány. Vzhledem ke zpravidla chronicky relabujícímu průběhu choroby je potřeba různé postupy různě skládat, dohromady i po sobě a spíše o nich uvažovat jako o jednotlivých stavebních kamenech terapie. Pro folikulární lymfom více než pro řadu jiných chorob platí známá odpověď na to, zda je medicína věda nebo umění: je to umění aplikovat vědu do praxe. Terapie folikulárního lymfomu je nesmírně mnohostranná, podobně jako nakonec i manifestace samotné choroby. Dnes k tomu navíc přistupuje i hledisko finanční, terapie se stává mimořádně drahou. Je-li však dobře vedena, může se také stát i terapií mimořádně účinnou. Za každé situace je potřeba zvažovat všechna pro a proti toho či onoho postupu a pokusit se rozhodnout správně. A to vyžaduje hluboké znalosti a zkušenosti. Proto by terapie této zdánlivě indolentní choroby měla být vedena pouze na pracovištích, kde je toto zaručeno.
Follicular lymphoma (FL) belongs to the most common forms of non-Hodgkin's lymphomas. This overview summarizes the important news regarding the therapy of FL from the past 5 years. In principle, in the therapy we can use: watch and wait strategy, radiotherapy, chemotherapy, rituximab, interferon alfa, ibritumomab, tositumomab, autologous hematopoietic stem cell transplantation, allogeneic transplantation, vaccines, and some other new drugs. The order of these therapeutic procedures does not mean this is the sequence in which they should be used. Since FL is a chronic, relapsing disease, a proper procedure(s) should be used in proper patients in a proper sequence. The clinical course of the disease as well as the therapy of FL are variable. Today, we also have to consider the cost of treatment. Therefore, it is necessary, FL patients are treated in experienced centers.
Folikulární lymfomy představují druhý nejčastější typ lymfomu. Charakteristickou molekulárně biologickou změnou je t(14;18)(q32;q21). Na ni navazují další změny vedoucí k progresi onemocnění. Důležitou roli hraje mikroprostředí. Obvykle je diagnostikován v pokročilém stadiu, průběh je u většiny případů indolentní, nicméně u části dochází k rychlé progresi. V současné době dosahuje medián přežití bez progrese 6–7 let a medián celkového přežití se pohybuje mezi 10 a 15 lety. K výraznému zlepšení došlo zavedením imunoterapie – rituximabu – do léčebného přístupu, a to jak do léčby indukční, tak udržovací. Přes toto zlepšení je nutné počítat s opakovanými relapsy, pro jejichž léčbu se nabízí různé postupy v závislosti na řadě faktorů. Nepříznivý vývoj je histologická transformace do difuzního velkobuněčného lymfomu. Předkládaný přehled ve stručnosti shrnuje poznatky o biologii, klinickém průběhu a léčbě.
Follicular lymphomas represent the second most frequent lymphoma subtype. Translocation t(14;18)(q32;q21) is a characteristic biologic hallmark. It is not sufficient to drive follicular lymphomas development and subsequent molecular defect appears which lead to follicular lymphomas development and progression. The microenvironment plays an important role. The disease is usually diagnosed in an advanced clinical stage. The course is mostly indolent, but there is a subgroup characterized by rapid progression. The outcome has been improved with median of progression free survival between 6–7 years and overall survival between 10 and 15 years. The outcome improvement was caused by introduction of immunotherapy – rituximab, both in induction as well as in maintenance therapy. Despite this improvement, subsequent relapses occur, they can be managed by a variety of approaches based on many factors. The most adverse event is histological transformation. The present review briefly summarizes understanding of biology, clinical course and management. Key words: follicular lymphoma – diagnosis – treatment This study was supported by grants of Internal Grant Agency of the Czech Ministry of Health No. NT13072-4/2012 and NT12193-5/2011. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 29. 9. 2015 Accepted: 1. 10. 2015
- Klíčová slova
- protokol R-CHOP, Y- ibritumomab tiuxetan,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- antigeny CD20 MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- folikulární lymfom * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- indukční chemoterapie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- myší monoklonální protilátky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- pozorné vyčkávání * MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- prognóza MeSH
- progrese nemoci MeSH
- protinádorové látky terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- radioimunoterapie MeSH
- radioizotopy ytria terapeutické užití MeSH
- radioterapie MeSH
- recidiva MeSH
- rituximab MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- udržovací chemoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- FLUDARABIN,
- MeSH
- antracykliny aplikace a dávkování MeSH
- autoimunita MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- nehodgkinský lymfom farmakoterapie imunologie radioterapie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- puriny analogy a deriváty aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východisko. Stanovit praktický význam sledování t(14;18) v periferní krvi u folikulárního lymfomu. Metody a výsledky. K detekci t(14;18) u 115 pacientů s folikulárním lymfomem jsme využili metod: FISH, dvoukolové nested a multiplex PCR vzorků krve, dřeně a uzlin. Pacienty s přestavbou MBR jsme sledovali kvantitativně real-time PCR. Intervaly testování t(14;18) v krvi byly během léčby 1 měsíc, po jejím ukončení první rok 2–3 měsíce, dále 4–6 měsíců. Pacienti byli v identických intervalech klinicky vyšetřeni, byl prováděn pravidelný restaging CT/PET. Klinický a „molekulární“ průběh byl porovnáván u každého pacienta zvlášť. Celkový záchyt t(14;18) bez ohledu na tkáň a metodu byl 97 %, přičemž FISH byla efektivnější oproti PCR (95 % vs. 72 %). V uzlinách byl naměřen významně vyšší počet kopií oproti dřeni (p=0,036) a krvi (p=0,014); 46/115 (40 %) pacientů bylo pozitivních pro MBR, u 33 z nich jsme sledovali dlouhodobě chování t(14;18) v periferní krvi (>6 měsíců, medián 33 měsíců). U 20/33 (61 %) nemocných korelovala molekulární i klinická odpověď, 7/33 (21 %) klinicky zrelabovalo v trvalé molekulární remisi. V případech 7 molekulárních relapsů jsme zjistili velmi krátký interval (0–5 měsíců, medián 3 měsíce) do klinického relapsu. Nebylo možné stanovit „prahovou kvantitu“ klinicky významného molekulárního relapsu. Trvalá molekulární remise byla asociována s trvalou klinickou remisí asi u 60 %, trvalá molekulární aktivita znamenala klinický relaps u 86 % nemocných. Závěry. Translokace t(14;18) je vysoce asociována s folikulárním lymfomem. Monitorování t(14;18) RQ PCR je v běžné praxi možné jen u části pacientů. I když lze pozorovat určitou korelaci klinické a molekulární odpovědi, sledování t(14;18) v periferní krvi má pro konkrétního pacienta jen omezený prognostický význam a nelze dle těchto výsledků řídit léčbu.
Background. Evaluation of practical value of monitoring t(14;18) in peripheral blood in follicular lymphoma. Methods and Results. t(14;18) was tested in 115 follicular lymphoma patients by methods: FISH, nested and multiplex PCR of blood, bone marrow and lymph node specimens. We tested the patients with rearrangement MBR quantitatively by real-time PCR. Testing intervals of t(14;18) in peripheral blood were 1 month during treatment, 2–3 months during the first year after the end of treatment, then every 4 to 6 months. Patients were clinically examined in the same intervals and regular restaging was done by CT/PET. Each patient was evaluatee separately. Total detection of t(14;18) was 97 % regardless tissue and methods of detection, FISH was superior to PCR (95 % vs 72 %). The higher number of copies were observed in lymph nodes in comparison to bone marrow (p=0,036) and peripheral blood (p=0,016); 46/115 (40 %) patients were positive for MBR, we followed up behaviour of t(14;18) in peripheral blood in 33 of them in long intervals (>6 months, med. 33 months). Molecular and clinical courses correlated in 20/33 (61 %) patients, 7/33 (21 %) clinically relapsed in lasting molecular remission. We found very short interval to clinical relaps in 7 cases of molecular relapses (0–5 months, median 3 months). We could not define “threshold quantity” of clinically important molecular relaps. Lasting molecular remission was associated with clinical in about 60 % cases; lasting molecular activity corresponded with clinical relaps in 86 % patients. Conclusions. t(14;18) is highly associated with follicular lymphoma. In practice, monitoring of t(14;18) is feasible only in part of patients. Even if there is some correlation of clinical and molecular course, monitoring of t(14;18) in blood bears only limited prognostic value for the concrete patient. The treatment of patient can not be accomplished on the basis of these results only.
Best practice & research clinical haematology, ISSN 1551-6926 Vol. 24, no. 2, June 2011
S. 93-322 : il., tab.
- MeSH
- folikulární lymfom MeSH
- lymfom MeSH
- nehodgkinský lymfom MeSH
- Publikační typ
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- onkologie
- hematologie a transfuzní lékařství
Lenalidomid je imunomodulační lék, začal být používán v léčbě mnohočetného myelomu, následně lymfomu z plášťových buněk, nyní je již v kombinaci s rituximabem schválen pro léčbu relabovaného folikulárního lymfomu. Jeho protinádorová aktivita zahrnuje inhibici proliferace, zvýšení imunity zprostředkovanou T a NK buňkami, inhibici angiogeneze a produkci prozánětlivých cytokinů. U buněk folikulárního lymfomu zvyšuje v kombinaci s rituximabem cytotoxický efekt závislý na protilátkách.1 Na příkladě této kazuistiky chceme poukázat na jeho účinek při léčbě relabovaného a refrakterního folikulárního lymfomu.
Lenalidomide is an immunomodulatory drug initially used in therapy of multiple myeloma and mantle cell lymphoma and recently approved for use with rituximab in the relapse setting for follicular lymphoma. Lenalidomide antitumor activity includes inhibition of proliferation, enhancement of T and NK cell-mediated immunity, inhibition of angiogenesis and production of proinflammatory cytokines. Lenalidomide, in combination with rituximab, increases antibody-dependent cytotoxic effect in follicular lymphoma treatment.1 In this case report, we want to point out its effect in the treatment of relapsed and refractory follicular lymphoma.
- MeSH
- biopsie metody MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- folikulární lymfom * diagnóza farmakoterapie MeSH
- lenalidomid * terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- transplantace kostní dřeně MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Východisko. Jednou z perspektivních možností terapie folikulárních lymfomů (FL) je režim FND (fludarabin, mitoxantron, dexamethazon). Po fludarabinu jsou však popisovány závažné projevy myelotoxicity a také významná imunosuprese s výskytem oportunních infekcí. Metody a výsledky. Pacienti s pokročilým FL grade I-II byli léčeni režimem FND (6-8 cyklů). Imunotoxicita byla monitorována měřením hladin imunoglobulinů v séru (IgA, IgG, IgM) a subpopulací lymfocytů (CD3+, CD4+, CD8+, CD20+, CD56+) v periferní krvi. Myelotoxicita byla hodnocena kultivacemi progenitorových buněk (CFC a LTC-IC). Hodnoceno bylo 34 pacientů (medián věku 55,5 let), celková odpověď činila 72 % (CR 61 %, PR 11 %, progrese 28 %). Z 11 pacientů, kteří dosáhli remise po 6-8 FND, je 73 % nadále v trvající CR (27 % zrelabovalo) s mediánem sledování 15 měsíců. Dominující toxicitou FND je myelotoxicita. Leukopenie st. III-IV provázela 30 % cyklů. Redukce dávek FND pro toxicitu bylo nutno provést v 10 % cyklů, předčasně bylo nutno léčbu FND ukončit u 29 % pacientů. Imunotoxicita se významně projevila pouze v poklesu celkových lymfocytů a imunoglobulinů IgG (p<0,05). V jednotlivých subpopulacích lymfocytů nebyl pokles statisticky významný. Dlouhodobá myelotoxicita se projevila významně v poklesu LTC-IC (p<0,05), klinický korelát byl zřetelný v obtížné mobilizaci PBSC. Závěry. Režim FND je účinný v léčbě folikulárních lymfomů. Limitující faktor je však myelotoxicita. U podstatné části pacientů nelze FND v plánované účinné dávce podat a pro dlouhodobou myelotoxicitu je u pacientů po více než 6 cyklech FND velmi obtížná mobilizace periferních kmenových buněk. Imunotoxicita byla statisticky významná, ale bez klinického dopadu.
Background. One of the perspective therapeutic possibilities in follicular lymphomas (FL) is the fludarabine-based regimen FND (fludarabine, mitoxantron, dexamethason). However serious signs of myelotoxicity and significant immunosuppression with appearance of the opportunistic infections were described after the fludarabine treatment. Methods and Results. FoUicular lymphoma patients with advanced disease grade I-II were treated with FND (6-8 cycles). The immunotoxicity was evaluated by measuring of immunoglobuline levels (IgA, IgG, IgM) and that of lymphocytes subpopulations (CD3+, CD4+, CD8+, CD20+, CD56+) in peripheral blood. The myelotoxicity was evaluated by cultures of progenitor cells (CFC and LTC-IC). Totally 34 patients (medián age 55,5 years) were evaluated, the overall response was 72 % (CR 61 %, PR 11 %, progression 28 %). 73 % patients of 11 after 6-8 FND show persisting CR (27 % relapsed) with medián follow-up about 15 months. The dominating toxicity was myelotoxicity. The leucopenia grade III-IV occurred in about 30 % cycles. Because of toxicity it was necessary to reduce doses of FND in 10 % cycles and this treatment had to be finished ahead of schedule in 29 % patients. The significant immunotoxicity was found only in the decrease of whole lymphocyte population (p<0,05) and of IgG level (p<0,05). The decrease of lymphocyte subpopulations did not reach any statistical significance. The long-term myelotoxicity caused the decrease of LTC-IC that had a clinical correlation with the very difficult mobilization of PBSC. Conclusions. FND is efficient in treatment of follicular lymphoma. However myelotoxicity seems to be limiting. Myelotoxicity doesn't allow administering scheduled dose of FND in substantial amount of patients, long-term myelotoxicity complicates PBSC-mobilization. Lymphotoxicity is apparent, but seems not to be clinically important.
- Klíčová slova
- fludarabin,
- MeSH
- dexamethason škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- folikulární lymfom farmakoterapie MeSH
- leukopenie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mitoxantron škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- vidarabin analogy a deriváty škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH