Cíl: Vyhodnotit přítomnost parosmie a fantosmie u osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku kvality života, který není běžně využívaným nástrojem v klinické praxi. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 115 osob s poruchou čichu, v průměrném věku 54 let (18–83 let), 66 žen (průměrný věk 57 let) a 49 mužů (průměrný věk 51 let). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy – Test parfémovaných fixů (Odorized Markers Test) a Sniffin‘ Sticks test (identifikace). Použitý dotazník byl vyvinut a doplněn o otázky specifické pro českou populaci. Obsahuje 32 položek, z nichž tři jsou zaměřeny na parosmii a fantosmii. Výsledky: Parosmie a fantosmie byly při cileném dotazu popsány u 51 % respondentů. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl výskytu parosmie a fantosmie v závislosti na pohlaví (p = 0,34) a etiologii poruchy čichu (p = 0,45). Naopak jako statisticky významný se ukázal výsledek čichových testů. Pacienti s diagnostikovanou hyposmií vnímají častěji parosmie a fantosmie než osoby s úplnou ztrátou čichu (p < 0,01). U pacientů s delším trváním poruchy čichu byly parosmie častější (p < 0,01). Závěry: Parosmie a fantosmie jsou častější u osob s lepšími čichovými schopnostmi a v naší studii nebyl prokázán vliv etiologie. Důležité je proto vznesení cíleného anamnestického dotazu nebo využití specifických dotazníku pro zjištění přítomnosti kvalitativní poruchy čichu.

Objective: The aim of the study was to evaluate incidence of parosmia and phantosmia in patients with olfactory dysfunction. We used a specific questionnaire, which is not commonly applied in clinical practice. Methods: A total of 115 persons with olfactory dysfunction were included to the study. They were aged between 18 and 83 years (mean age 54 years); 66 women (mean age 57 years ) and 49 men (mean age 51). Olfactory function was evaluated using the Odorized Markers Test and Sniffin‘ Sticks test (identification). The questionnaire was developed and supplemented by specific questions and needs to reflect Czech culture and cogitation. The questionnaire consists of 32 statements, three of which are focused on parosmia and phantosmia. Results: Qualitative smell disorders were reported in 51% of respondents. We did not prove any statistically significant influence of gender (p = 0.34) and etiology (p = 0.45) on parosmia and phantosmia. On the contrary, our study showed statistically significant results of olfactory testing. Patients with hyposmia often have more parosmia and phantosmia than those patients with olfactory loss (p < 0.01). Patients with long-term smell dysfunction suffered more frequently from parosmia (p < 0.01). Conclusion: When taking clinical history, it is essential to ask the patient about any qualitative disorders (parosmia, phantosmia) and questionnaires should be systematically administered to patients referred with olfactory complaints.

• Klíčová slova
• fantosmie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Since publication of the original Position Paper on Olfactory Dysfunction in 2017 (PPOD-17), the personal and societal burden of olfactory disorders has come sharply into focus through the lens of the COVID-19 pandemic. Clinicians, scientists and the public are now more aware of the importance of olfaction, and the impact of its dysfunction on quality of life, nutrition, social relationships and mental health. Accordingly, new basic, translational and clinical research has resulted in significant progress since the PPOD-17. In this updated document, we present and discuss currently available evidence for the diagnosis and management of olfactory dysfunction. Major updates to the current version include, amongst others: new recommendations on olfactory related terminology; new imaging recommendations; new sections on qualitative OD and COVID-19 OD; updated management section. Recommendations were agreed by all co-authors using a modified Delphi process. CONCLUSIONS: We have provided an overview of current evidence and expert-agreed recommendations for the definition, investigation, and management of OD. As for our original Position Paper, we hope that this updated document will encourage clinicians and researchers to adopt a common language, and in so doing, increase the methodological quality, consistency, and generalisability of work in this field.

• MeSH
• čich MeSH
• COVID-19 * MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   terapie   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cieľ: Cieľom práce je zistiť u koľkých pacientov s pretrvávajúcou poruchou čuchu, prípadne súčasne aj chuti, ktoré sú podmienené infekciou covid-19, sa dá subjektívne vnímanie čuchu a chuti zlepšiť metódou čuchového tréningu. Metodika: Pacienti, ktorí prekonali infekciu covid-19 (prvá a druhá vlna pandémie v rokoch 2020 a 2021) s poruchu čuchu (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) s alebo bez poruchy chuti, a pričom porucha čuchu sa neupravila do jedného mesiaca od vyliečenia, sa prihlásili na webovej stránke www.cuch.sk a požiadali o zaslanie testovacieho setu parfémovaných fixov. Po obdržaní setu sa vyšetrili v domácom prostredí, vyplnili on-line dotazník a zaslali elektronicky na Neurobiologický ústav BMC SAV. U pacientov s potvrdenou hyposmiou a anosmiou nasledovalo ORL vyšetrenie na zmluvných ORL pracoviskách v SR. 117 zaradených pacientov absolvovalo čuchový tréning, 2× denne podľa návodu. Kontrolné vyšetrenie čuchu sa robilo po 3 a 6 mesiacoch tréningu. Stav čuchu a chuti sme hodnotili vstupne aj výstupne podľa vizuálnej analógovej škály (VAS) od 1 do 10. Vstupný stav čuchu dosiahol v priemere 4 podľa VAS, vstupný stav chuti v priemere 2 podľa VAS. Parosmiu malo pri vstupe 28 pacientov, fantosmiu 18, dysgeuziu 20. Výsledky: Zlepšenie čuchu na VAS po čuchovom tréningu sme zaznamenali u 96 pacientov, čo je 73 % zo súboru 117 pacientov s hyposmiou a anosmiou. Výstupný stav čuchu dosiahol po 6 mesiadoch čuchového tréningu úroveň 8 podľa VAS. Zlepšenie chuti sme zaznamenali u 47 čo je 65 % zo súboru 72 pacientov s hypogeuziou a dysgeuziou. Výstupný stav chuti dosiahol po 6 mesiacoch čuchového tréningu úroveň 4 podľa VAS. Pretrvávanie rôznej formy dysgeuzie, parosmie či fantosmie po liečbe bolo u 18 pacientov. Záver: Čuchový (olfaktórny) tréning je v súčasnosti najdôležitejšia rehabilitačná pomôcka pre zlepšenie narušenej čuchovej funkcie po prekonanej infekcii covid-19. Lepšie subjektívne výsledky po 6-mesačnom čuchovom tréningu sa pozorovali pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy čuchu, než pri reštitúcii kvantitatívnej poruchy chuti.

Objective: The aim of this study is to find out how many patients with an ongoing smell and taste disorder after COVID-19 infection, can improve the subjective perception of smell by olfactory training method. Methods: Patients after COVID-19 (first and second wave of the pandemic in 2020 and 2021) with persisting smell disorder (hyposmia, anosmia, parosmia, fantosmia) with or without taste disorder and while the olfactory disorder did not improve within one month afterrecovery, signed up on the website www.cuch.sk and asked for a testing set (perfumed felt-tip pens) to be sent. After a self-examination at home, each respondent filled out an on-line questionnaire and sent it to the Neurobiological Institute of the BMC SAV. Patient with confirmed hypo and anosmia underwent an ENT examination at contracted ENT workplaces in Slovakia. All the 117 patients included got through the olfactory training, twice a day, following the instructions. The control examination was performed after three and six months of smell training. Smell and taste status was evaluated by visual analogue scale (VAS) from 1 to 10 in admission and discharge of the study. According to VAS, the average entering olfactory status was 4 and the average taste status reached an average of 2. At admission, 28 patients entering the study suff ered from parosmia, 18 from phantosmia, and 20 from dysgeusia. Results: After the olfactory training, improvement of smell capability was observed in 96 patients, which is 73% from the whole group of patiets (117) with hyposmia and anosmia. The discharge olfactory score after 6 months of olfactory training reached grade 8 according to VAS. Improvement of taste capability was observed in 47 patients, which is 65% from the whole group of patients (72) with hypogeusia and dysgeusia. The discharge taste score after six months of olfacory training reached grade 4 according to VAS. However, various forms of dysgeusia, parosmia, or phantosmia persisted after the olfactory training in 18 patients. Conclusion: Smell (olfactory) training is currently considered the most eff ective rehabilitation method for improving impaired olfactory function after COVID-19 infection. Better subjective results were observed in the restitution of quantitative smell disorder than in quantitative taste disorder.

• MeSH
• čich MeSH
• čichový trénink MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu * etiologie   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Not only patients in whom REM behavior disorder (RBD) is associated with narcolepsy, but also those with narcolepsy alone are reported to have olfactory dysfunction. We investigated if hyposmia is specific to narcolepsy with cataplexy (N-C) or if narcolepsy without cataplexy (NwC) is also associated with olfactory dysfunction. METHODS: We studied olfactory function in two groups of patients: N-C group (n=66, 26 men and 40 women; mean age 41+/-18 years), and NwC group (n=17, 7 men and 10 women; mean age 46+/-20 years). As a control group we used published normative data for particular smell tests. RESULTS: Both patients with N-C and patients suffering from NwC had a significantly higher olfactory threshold (N-C group, p<0.0001; NwC group, p<0.0001) and impaired odor identification (N-C group, p<0.0001; NwC group, p<0.0001). Our results show for the first time that narcolepsy without cataplexy, where the majority of cases have normal CSF hypocretin levels, is associated with olfactory dysfunction. CONCLUSIONS: It appears that also a partial loss of hypothalamic hypocretin neurons without a clear CSF level decrease can affect smell projection.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fenethylalkohol diagnostické užití   MeSH
• hypothalamus patofyziologie   MeSH
• intracelulární signální peptidy a proteiny MeSH
• kataplexie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• narkolepsie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• neurony fyziologie   MeSH
• neuropeptidy MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu diagnóza   patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

U řady neurodegenerativních chorob dochází ke změnám v čichovém vnímání, které lze vyšetřit psychofyzickými testy. Největší význam má vyšetření čichu u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, u nichž se poruchy čichu objevují před ostatními klinickými příznaky. Pouhý anamnestický údaj o poruše čichu je u pacientů zcela nedostatečný. Pacienti si poruchu čichu často neuvědomují. Vyšetření čichu tak může včasně upozornit na přítomnost neurologické choroby či usnadnit diferenciální diagnostiku. Přehledový článek představuje povahu poruch čichu u vybraných neurodegenerativních onemocnění s důrazem na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, způsoby hodnocení kvanti‑ a kvalitativních poruch čichu se zaměřením na nejdostupnější psychofyzické testy, jimiž lze provádět rutinní vyšetření čichu v každodenní klinické praxi, a uplatnění vyšetření čichu v jejich diagnostice. U Alzheimerovy choroby je výrazněji postižena identifikace oproti detekčním prahům, zatímco u Parkinsonovy choroby je pokles napříč čichovými schopnostmi homogennější a prahy jsou zvýšeny více než u Alzheimerovy choroby.

In many neurodegenerative diseases, changes in olfactory perception have been identified that can be tested with psychophysical tests. Olfactory testing is of particular significance in Alzheimer's and Parkinson's disease, where olfactory decline precedes other clinical symptoms. Olfactory decline may indicate a neurological disorder, aid in differential diagnosis, or help to estimate disease prognosis. This review presents olfactory dysfunction profiles in selected neurodegenerative diseases with an emphasis on Alzheimer's and Parkinson's disease, assessment of quanti- and qualitative olfactory dysfunction, focusing on widely used psychophysical tests suitable for routine olfactory testing in everyday clinical practice, and contribution of olfactory testing to the diagnosis of the selected neurodegenerative diseases. In Alzheimer's disease, identification is more severely affected than detection thresholds, whereas in Parkinson's disease, decline is more homogeneous across various olfactory measures and increase in detection thresholds is more prominent. Key words: olfaction – neurodegenerative diseases – hyposmia – anosmia – Alzheimer's disease – Parkinson's disease – mild cognitive impairment The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   patologie   MeSH
• čich * fyziologie   MeSH
• čichová percepce MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci * diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   patologie   MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• prevalence MeSH
• senzorické prahy fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Diagnostika poruch čichu po úrazech hlavy patří mezi méně časté případy, které jsou lékaři neurologie a otorinolaryngologie nuceni řešit. Odborník ORL musí vyloučit především konduktivní poruchy čichu (synechie dutiny nosní, zánět vedlejších nosních dutin ? VDN), které jsou potenciálně léčitelné konzervativními a chirurgickými postupy. Měl by být stanoven stupeň postižení čichu a případně odhalena simulace. V námi uváděných kazuistikách popisujeme 3 případy poúrazových poruch čichu. První pacient byl léčen pro laterobazální poranění. S měsíčním odstupem od úrazu u něj byla potvrzena porucha čichu subjektivní olfaktometrií. Kontrolní vyšetření čichu provedené za 6 měsíců prokázalo hyposmii a simulace poruchy čichu byla vyloučena. Na základě tohoto vyšetření byl podán návrh na ztížení společenského uplatnění. Druhý pacient se dostavil pro poruchu čichu, kterou dával do souvislosti s prací v chemickém provozu. Po opakovaných dotazech na úraz hlavy a na základě provedených zobrazovacích vyšetření (především magnetické rezonance) byla etiologie poruchy čichu uzavřena jako poúrazová. Třetí kazuistika popisuje vznik anosmie po úrazu hlavy v okcipitální krajině. V článku se zabýváme diagnostikou jednotlivých příčin poruch čichu a vyšetřovacími metodami čichu.

• MeSH
• hlava MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy čichu diagnóza   MeSH
• senzorické prahy MeSH
• simulování MeSH
• úrazy a nehody MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Čuch zohráva v živote človeka dôležitú úlohu. Fyziologicky dochádza počas starnutia k zhoršeniu čuchu. Čuchové dysfunkcie bolí pozorované pri mnohých ochoreniach. Napriek tomu, že zhoršenie čuchu, prípadne jeho úplná absencia neohrozujú priamo život človeka, môžu byť dôležitým signálom začiatku chorobného procesu. Je dávnejšie známe, že strata čuchu sa objavuje ako jeden z prvých príznakov neurodegeneratívnych ochorení. V zahraničí boli vyvinuté pomerne jednoduché a účinné čuchové testy, ktoré sa s úspechom využívajú a napomáhajú v klinickej praxi správnej diagnostike. V tomto článku sú uvedené najčastejšie používané čuchové testy v zahraničí, ktoré by mohli uľahčiť a zobjektívniť vyšetrenie čuchových schopností aj u nás a tak napomôcť včasnej a správnej diagnóze.

Smell plays an important part in the life of man. During ageing physiological deterioration of smell occurs. Olfactory dysfunctions were observed in many diseases. Despite this deterioration of smell or its complete absence do not threaten directly man's life but can be an important signal of the beginning of a pathological process. It has been known for a long time that loss of smell is one of the first symptoms of neurodegenerative diseases. In other countries relatively simple and effective olfactory tests were developed which are successfully used and help in clinical practice with a correct diagnosis. In the submitted article the authors mention the olfactory tests used most frequently abroad, tests which could facilitate and make more objective examination of olfactory capacity also in this country and thus help with early and correct diagnosis.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc etiologie   patologie   MeSH
• čich genetika   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• klinické chemické testy metody   MeSH
• lidé MeSH
• neurodegenerativní nemoci etiologie   MeSH
• odoranty MeSH
• Parkinsonova nemoc etiologie   patologie   MeSH
• poruchy čichu diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: To evaluate a brief olfactory test based on pleasantness rating of olfactory and trigeminal stimulants. DESIGN: Criterion standard. SETTING: University hospital. PARTICIPANTS: A total of 60 participants (48 healthy and 12 with olfactory loss) aged 16 to 81 years. INTERVENTIONS: The new test of odor pleasantness (TOP) based on classification of odorants and trigeminal stimulants into 4 categories was compared with 2 standard tests of subjective olfactometry. MAIN OUTCOME MEASURE: We evaluated the possible use of the TOP in assessment of olfactory and the trigeminal system in healthy individuals and those with olfactory loss. RESULTS: All 3 tests demonstrated significant mutual correlation (P < .01), and persons with olfactory loss scored lower than healthy participants (P < .01). Using exploratory factor analysis and cluster analysis, we found that healthy individuals classified odorants accurately according to the degree of their hedonic character. CONCLUSION: The TOP offers outcomes similar to those of standard tests of olfaction that are based on psychophysical testing.

• MeSH
• čichová percepce MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervus trigeminus fyziologie   MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu patofyziologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Poruchy čichu jsou častým příznakem nemoci COVID-19. Toto systematické review se věnuje patofyziologii, diagnostice, prognostickému významu a léčbě poruch čichu asociovaných s onemocněním COVID-19. Metody: Články byly vybrány v souladu s doporučením PRISMA. Kritéria pro zahrnutí do analýzy byla: 1. recenzovaná publikace; 2. studie na lidech; 3. anglický/český jazyk; 4. filtry: metaanalýza / systematická review / studie případů a kontrol. Vylučovací kritéria byla: 1. abstrakta z konferencí; 2. komentáře; 3. zahrnutí subjektů pod 18 let. Byly prostudovány databáze PubMed a Web of Science. Použitím klíčových slov „anosmia OR smell loss OR smell disorders OR dysosmia OR parosmia AND COVID-19“ bylo vybráno k analýze 157 článků, z nichž 109 bylo vyloučeno na základě vylučovacích kritérií. Po prostudování plných textů a jejich referencí bylo do review zařazeno celkem 68 studií. Výsledky: Poruchy čichu se vyskytují asi u 60 % pacientů s nemocí COVID 19. Podle většiny studií se anosmie vyskytuje častěji u lehkých průběhů onemocnění. Hlavní roli v patogenezi mají nejspíše zánět a demyelinizace vláken čichového nervu, významnou roli má nejspíše i postižení podpůrných buněk čichového epitelu. Porucha čichu může přetrvávat různě dlouho po odeznění akutní fáze COVID-19. Z léčebných modalit je dostatečná evidence pouze pro čichový trénink. Existují rozporuplná data o účinnosti léčby topickými kortikosteroidy, další léky klinický efekt dosud neprokázaly. Závěr: Ztráta čichu je běžný symptom zejména lehčích forem COVID-19. Čichový trénink se zdá být efektivní v léčbě této poruchy. Farmakoterapie (vč. topických a systémových kortikosteroidů) se dosud neosvědčila.

Aim: Smell disorders are frequent symptoms of COVID-19 disease. This systematic review covers the pathophysiology, diagnostics, prognostic significance, and treatment of COVID-19 related smell disorders. Methods: The articles were selected in accordance with the PRISMA guidelines. The inclusion criteria were: 1. peer-reviewed publications; 2. studies on human subjects; 3. studies published in English or Czech; and 4. used filters: meta-analysis/systematic review/randomized controlled trial. The exclusion criteria were: 1. abstracts from conferences; 2. commentaries; and 3. inclusion of subjects younger than 18 years. The databases PubMed and Web of Science were searched. Using the search term “anosmia OR smell loss OR smell disorders OR dysosmia OR parosmia AND COVID-19”, 157 papers were selected for analysis, with 109 being ruled out based on the exclusion criteria. The full texts and their references were obtained and studied, and the references meeting the inclusion criteria were also included in this review, leading to a total of 68 papers selected for the review. Results: Approximately 60% of patients with COVID-19 disease present with smell disorders. Most studies agree anosmia appears more frequently in the mild course of the disease. The inflammation and demyelination of the olfactory nerve fibres probably play a key role in the pathogenesis. Damage to the supporting cells of the olfactory epithelium may also play an important role. Olfactory disorder may persist over a varying period of time after the resolution of the acute phase of COVID-19. Olfactory training seems to be beneficial in the treatment. The data regarding the efficacy of topical corticosteroids are inconsistent. No other drugs have yet demonstrated a clinical effect. Conclusion: Loss of smell is a common accompanying symptom in mostly mild forms of COVID-19. Olfactory training seems to be effective in treating this dysfunction. Pharmacotherapy (including local and systemic corticosteroids) has not yet proven effective.

• MeSH
• anosmie * diagnóza   terapie   MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy čichu diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Porucha chování v REM (rapid eye movement) spánku (REM sleep behavior disorder; RBD) je parasomnie charakterizovaná nepřítomností fyziologické atonie a chováním uskutečňování snu v REM spánku. Jako idiopatická RBD (iRBD) je RBD označena v nepřítomnosti jiné nemoci, která RBD obvykle vyvolává. Idiopatická RBD je známkou prodromální fáze synukleinopatie a má vysokou míru fenokonverze do neurodegenerativních nemocí ze skupiny synukleinopatií. Cílem této průřezové studie bylo zjistit stav čichové funkce u pacientů s iRBD a její vztah k jiným symptomům. Materiál a metody: Do studie bylo zahrnuto 54 pacientů s iRBD s mediánem věku 67 (IQR 63–72) let a 37 kontrolních subjektů s mediánem věku 67 (57,5–70,0) let, které byly spárovány podle věku a pohlaví. Všichni účastníci studie absolvovali komplexní vyšetření, které obsahovalo Identifikační čichový test Pensylvánské univerzity (University of Pennsylvania Identifaction Test; UPSIT). Výsledky: Úplnou ztrátu čichu anebo jeho těžkou dysfunkci mělo 62,9 % pacientů s iRBD, přitom u kontrolních subjektů to bylo pouze 8,1 %. Porucha atonie v REM spánku v polysomnografi i nepřímo korelovala se skóre UPSIT (p < 0,01). Závěr: Studie prokázala významně horší čich u pacientů s iRBD než u kontrolních osob.

Aim: Rapid eye movement (REM) sleep behaviour disorder (RBD) is a sleep abnormality heralded by the absence of physiological atonia in REM sleep and dream enactment behaviour. Idiopathic RBD (iRBD), diagnosed when no primary RBD cause can be identified, is a marker of prodromal synucleinopathy with a high conversion rate to overt neurodegenerative disorders from the synucleinopathy group. The aim of this cross-sectional study was to investigate olfactory function in iRBD patients and its relation to other symptoms. Patients and methods: This study included 54 iRBD patients with a median age of 67 (IQR 63–72) years; the 37 control subjects, matched by gender and age, had a median age of 67 (57.5–70.0) years. All subjects underwent a complex examination, which included olfactory testing using the University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT). Results: In total, 62.9% of iRBD patients had either total loss of olfactory function or severe hyposmia. In contrast, only 8.1% of controls showed such a degree of olfactory dysfunction. Furthermore, we found that the percentage of REM sleep without atonia on polysomnography negatively correlates with the UPSIT score (P < 0.01). Conclusion: This study demonstrated a significantly lower olfactory function in the iRBD group compared to controls.

• Klíčová slova
• fenokonverze,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc patofyziologie   MeSH
• porucha chování v REM spánku * MeSH
• poruchy čichu MeSH
• senioři MeSH
• synukleinopatie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH