Cieľ práce: V našej práci uvádzame kazuistiku pacienta po orgánovej transplantácii obličky, u ktorého bolo diagnostikované zriedkavé potrasplantačné lymfoproliferatívne ochorenie typu mnohopočetného myelómu. Typ práce: Kazuistika. Názov a sídlo pracoviska: Klinika hematológie a onkohematológie FNsP L. Pasteura a LF UPJŠ, Košice, Slovenská republika. Výsledky: Potrasplantačné lymfoproliferatívne ochorenie typu mnohopočetného myelómu sa vyskytuje zriedkavo. U nášho pacienta sa vyvinulo 19 rokov po orgánovej transplantácii obličky. V porovnaní so zdravou populáciou majú pacienti s transplantovanou obličkou 20-násobne vyššie riziko vzniku. V súlade s literárnymi údajmi uvádzanými pri transplantácii obličky bola aj v tomto prípade zaznamenaná Epstein-Barr virus negativita a výskyt s dlhšou časovou latenciou po transplantácii. Terapia thalidomidom a dexamethasonom bola efektívna s akceptovateľnou toxicitou. Z hľadiska nefrológov však nebolo možné redukovať dávku dlhodobej imunosupresívnej liečby, ktoré je v prípade rozvoja PTLD indikované. Záver: Potrasplantačné lymfoproliferatívne ochorenie je lymfoidná proliferácia alebo lymfóm, ktorý vzniká ako následok imunosupresie u transplantovaného pacienta. Riziko vzniku potrasplantačného lymfoproliferatívneho ochorenia je závislé od typu allograftu a imunosupresie. Príčinou vzniku je potlačenie imunitného systému príjemcu a zároveň chronická antigénna stimulácia zo strany transplantovaného orgánu. Väčšina potrasplantačných lymfoproliferatívnych ochorení má spojitosť s Epstein-Barr virus infekciou. Celková mortalita u príjemcov orgánového štepu je približne 60% a u príjemcov krvotvorných kmeňových buniek až 80%. Skorá diagnostika, redukcia imunosupresie, starostlivé zváženie liečebných postupov a úzka spolupráca odborníkov môžu zlepšiť prognózu pacientov.

Objective: We demonstrate the case report of patient receiving renal allograft and have developed rare Post-transplant lymphoproliferative disorder (PTLD) Plasma cell myeloma. Design: Case report. Settings: The Clinic of Hematology and Oncohematology, Faculty Hospital and Policlinic of L. Pasteur and Medical Faculty, University of Pavel Josel Šafarik, Košice, Slovakia. Resuslts: Transplant patients rarely develop plasma cell myeloma. We demonstrate the case report of a patient receiving renal allograft, who has developed it 19 years after the transplantation. The risk of incidence is estimated to be 20 times for renal allograft recipients as compared with the normal population. According to literature our patient had lateoccuring, Epstein-Barr virus (EBV) – negative monomorphic post-transplant lymphoproliferative disorder. Thalidomide and dexamethasone combined therapy was effective with acceptable toxicity. It was not possible to reduce the longterm immunosuppressive regimen because of graft rejection according to nephrologists. Conclusion: PTLD is a lymphoid proliferation or lymphoma that develops as a consequence of immunosuppression in a recipient of a solid organ or haematopoietic stem cells allograft. The risk of lymphoma varies depending on the type allograft and immunosuppressive regimen and has been linked to both defective immune surveillance and chronic antigenic stimulation from the engrafted organ. The majority of cases are associated with EBV infection. The mortality of PTLD in solid organ allograft recipients is approximately 60%, while that of haematopoietic stem cells recipients is 80%. With early diagnosis, prompt reduction of immune suppression, and careful administration of therapy, the prognosis has improved.

• MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lymfoproliferativní nemoci epidemiologie   etiologie   mortalita   MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• transplantace orgánů škodlivé účinky   MeSH
• virus Epsteinův-Barrové patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

WHO klasifikace krevních nemocí řadí do skupiny označené termínem plazmocelulární malignity mnohočetný myelom, solitární plazmocytom a plazmocelulární leukemii. Pro stanovení diagnózy symptomatického mnohočetného myelomu je požadován průkaz ≥10% klonálních plazmocytů v kostní dřeni nebo histologický průkaz plazmocytomu plus průkaz jednoho či více symptomů mnohočetného myelomu ze skupiny CRAB (hyperkalcemie, renální insuficience, anémie nebo osteolytická ložiska), případně dalších znaků charakterizujících aktivní myelom (plazmocytóza kostní dřeně ≥60%, poměr sérového involved/uninvolved volného lehkého řetězce (FLC) ≥100 (za předpokladu, že involved FLC je ≥100mg/l), nebo >1 fokální ložisko na magnetické rezonanci. Přítomnost cytogenetických změn typu del(17p), t(4;14), t(14;16), t(14;20), gain 1q, nebo p53 mutace je považována za high-risk myelom. Přítomnost jakýchkoliv dvou high risk faktorů je někdy nazývána double-hit myelom; tři a více rizikových faktorů poté triple-hit myelom. V budoucnu budou zřejmě tyto prognostické znaky důležité pro volbu terapie. V roce 2022 pouze některá pracoviště (například Mayo Clinic) rozdělují pacienty dle těchto cytogenetických znaků do prognostických skupin a modifikují terapii (viz www.msmart.org). Solitární plazmocytom je vzácná forma plazmocelulární dyskrazie, která tvoří jednu masu monoklonálních plazmocytů lokalizovanou buď extramedulárně či intraoseálně. Pacienti, u nichž aspirace kostní dřeně detekuje malé zmnožení klonální plazmocytů, kteří ale nenaplňující ani zdaleka kritéria mnohočetného myelomu, mají vyšší riziko časné progrese do symptomatického myelomu. Před léčbou je vhodné provést pozitronovou emisní tomografii anebo CT či MR zobrazení celého těla, aby nebyla přehlédnuta další ložiska. Již několik desetiletí je léčba založena na kurativní radioterapii, ale je taktéž zkoumán potenciální přínos systémové terapie pro rizikové pacienty, protože radioterapie u solitárních plazmocytů o průměru nad 5cm často selhává. Primární plazmocelulární leukemie (PCL) má nepříznivou prognózu i v době příchodu nových léků. PCL vyžaduje časnou detekci a zahájení nejúčinnější léčby. Kritéria této nemoci se změnila, starší kritéria vyžadovala ≥20% plazmocytů v periferní krvi. Současná kritéria, zveřejněná koncem roku 2021, považují za dostačující průkaz ≥5% plazmocytů v periferní krvi u pacientů, kteří jinak splňují kritéria myelomu. Přítomnost ≥5% cirkulujících plazmocytů v periferní krvi u pacientů s mnohočetným myelom je prognóza stejně nepříznivá jako při přítomnosti ≥20% plazmocytů v periferní krvi. Proto nově skupina International Myeloma Working Group definuje PCL přítomností 5% či více cirkulujících plazmatických buněk detekovatelných při cytologickém hodnocení nátěru periferní krve u pacientů s mnohočetným myelomem. V textu jsou probrány příznaky, diagnostická kritéria a léčba těchto tří chorob spadajících pod skupinové označení plazmocelulární malignity.

According the WHO classification of malignant hematologic diseases the group plasma cell neoplasms consists of multiple myeloma, solitary plasmocytoma and plasmocytic leukemia. Diagnosis of multiple myeloma requires ≥10% clonal bone marrow plasma cells or a biopsy proven plasmacytoma plus evidence of one or more multiple myeloma defining events (MDE) namely CRAB (hypercalcemia, renal failure, anemia, or lytic bone lesions) features felt related to the plasma cell disorder, bone marrow clonal plasmacytosis ≥60%, serum involved/uninvolved free light chain (FLC) ratio ≥100 (provided involved FLC is ≥100 mg/L), or >1 focal lesion on magnetic resonance imaging (MRI). The presence of del(17p), t(4;14), t(14;16), t(14;20), gain 1q, or p53 mutation is considered high-risk multiple myeloma. Presence of any two high risk factors is considered double-hit myeloma; three or more high risk factors is triple-hit myeloma. Solitary plasmacytoma is an infrequent form of plasma cell dyscrasia that presents as a single mass of monoclonal plasma cells, located either extramedullary or intraosseous. In some patients, a bone marrow aspiration can detect a low monoclonal plasma cell infiltration which indicates a high risk of early progression to an overt myeloma disease. Before treatment initiation, whole body positron emission tomography-computed tomography or magnetic resonance imaging should be performed to exclude the presence of additional malignant lesions. For decades, treatment has been based on radiation, but studies exploring the potential benefit of systemic therapies for high-risk patients are urgently needed, becouse in solitary plasmocytomas of diameter more the 5 cm is the response to radioterapie often incomplete. Primary plasma cell leukemia (PCL) has a consistently ominous prognosis, even after progress in the last decades. PCL deserves a prompt identification to start the most effective treatment for this ultra-high-risk disease. The aim of this position paper is to revisit the diagnosis of PCL according to the presence of circulating plasma cells in patients otherwise meeting diagnostic criteria of multiple myeloma. The presence of ≥5% circulating plasma cells in patients with MM had a similar adverse prognostic impact as the previously defined PCL by more the 20% ciculating plasma cells. Therefore PCL is defined by International Myeloma Working Group by the presence of 5% or more circulating plasma cells in peripheral blood smears in patients otherwise diagnosed with symptomatic multiple myeloma. Diagnostic procedures and critarias are discusse in this paper and even therapy of this diesease overviewed.

• Klíčová slova
• daratumumab,
• MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• imunomodulační látky terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   terapie   MeSH
• plazmocelulární leukemie * diagnóza   terapie   MeSH
• plazmocytom diagnóza   terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• hematologické nádory MeSH
• imunoproliferační poruchy MeSH
• mnohočetný myelom MeSH
• paraproteinemie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství

• MeSH
• chromatografie plynová MeSH
• demyelinizační nemoci krev   MeSH
• erytrocyty MeSH
• fosfolipidy analýza   krev   MeSH
• kyseliny arachidonové analýza   krev   MeSH
• kyseliny karboxylové analýza   krev   MeSH
• kyseliny linolové analýza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The introduction of novel agents in the management of multiple myeloma and related plasma cell dyscrasias has changed our treatment approaches and subsequently the outcome of patients. Due to current advances, the European Myeloma Network updated the diagnostic and therapeutic recommendations for patients with Waldenström's macroglobulinemia (WM), AL-amyloidosis, monoclonal immunoglobulin deposition disease (MIDD), POEMS syndrome, and primary plasma cell leukemia. For patients with WM, the combination of rituximab with chemotherapy remains the treatment cornerstone, while the Bruton-tyrosine kinase inhibitor ibrutinib has been introduced and approved for relapsed/refractory disease. The management of light chain amyloidosis depends on the presence and severity of heart disfunction. If present, intensification with an autologous stem cell transplantation (ASCT) is not recommended. Further aggregation of misfolded light chains could be prevented by doxycycline or monoclonal antibodies targeting amyloid deposits. Initial treatment generally consists of melphalan/dexamethasone or bortezomib-based regimens. For relapsing patients, one can consider proteasome inhibitors, immunomodulatory agents, melphalan or daratumumab. Because intact or light-chain immunoglobulins are also the culprits for MIDD, the small monoclonal plasma cells' clones should be treated and generally respond well to bortezomib-based treatment. POEMS syndrome is a well-defined clinical entity that can present as solitary bone lesions or disseminated disease. Radiation therapy is used for patients with localized disease and result in long-lasting response. Systemic treatment should be proposed to patients with disseminated disease, but regimens that can worsen a pre-existing polyneuropathy should be avoided. PPCL is located at the other end of the spectrum of plasma cell disorders and is associated with an aggressive disease course and poor prognosis. It requires an imminent, multi-phase and novel agents-based therapy, including induction, ASCT, consolidation and maintenance, with short treatment-free intervals. Patients not eligible for transplant procedures require personalized, intensive therapeutic approach. Allogeneic stem cell transplantation can be used in selected patients.

• MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• nádory plazmocelulární diagnóza   terapie   MeSH
• paraproteinemie diagnóza   terapie   MeSH
• plazmocelulární leukemie diagnóza   terapie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Multiparameter flow cytometry (MFC) has become standard in the management of patients with plasma cell (PC) dyscrasias, and could be considered mandatory in specific areas of routine clinical practice. It plays a significant role during the differential diagnostic work-up because of its fast and conclusive readout of PC clonality, and simultaneously provides prognostic information in most monoclonal gammopathies. Recent advances in the treatment and outcomes of multiple myeloma led to the implementation of new response criteria, including minimal residual disease (MRD) status as one of the most relevant clinical endpoints with the potential to act as surrogate for survival. Recent technical progress led to the development of next-generation flow (NGF) cytometry that represents a validated, highly sensitive, cost-effective and widely available technique for standardized MRD evaluation, which also could be used for the detection of circulating tumor cells. Here we review current applications of MFC and NGF in most PC disorders including the less frequent solitary plasmocytoma, light-chain amyloidosis or Waldenström macroglobulinemia.

• MeSH
• lidé MeSH
• paraproteinemie diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• průtoková cytometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Plasma cell leukaemia (PCL) is a rare and very aggressive plasma cell disorder. Preventing a dismal outcome of PCL requires early diagnosis with appropriate analytical tools. Therefore, the investigation of 33 patients with primary and secondary PCL was done when the quantity of circulating plasma cells (PCs) using flow cytometry (FC) and morphology assessment was evaluated. The phenotypic profile of the PCs was also analysed to determine if there is an association with clinical outcomes and to evaluate the prognostic value of analysed markers. Our results revealed that FC is an excellent method for identifying circulating PCs as a significantly higher number was identified by FC than by morphology (26·7% vs. 13·5%, P = 0·02). None of secondary PCL cases expressed CD19 or CD20. A low level of expression with similar positivity of CD27, CD28, CD81 and CD117 was found in both PCL groups. A decrease of CD44 expression was detected only in secondary PCL. Expression of CD56 was present in more than half of PCL cases as well as cytoplasmic nestin. A decreased level of platelets, Eastern Cooperative Oncology Group score of 2-3 and lack of CD20+ PC were associated with a higher risk of death. FC could be incorporated in PCL diagnostics not only to determine the number of circulating PCs, but also to assess their phenotype profile and this information should be useful in patients' diagnosis and possible prognosis.

• MeSH
• antigeny nádorové analýza   MeSH
• buňky kostní dřeně chemie   MeSH
• časná detekce nádoru MeSH
• CD antigeny analýza   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• dospělí MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• imunofenotypizace MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kostní dřeň patologie   MeSH
• krevní obraz * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádorové cirkulující buňky * MeSH
• plazmatické buňky * chemie   ultrastruktura   MeSH
• plazmocelulární leukemie krev   mortalita   MeSH
• průtoková cytometrie metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• B-lymfocyty MeSH
• fluorescenční protilátková technika MeSH
• imunologické testy MeSH
• lymfoidní leukemie diagnóza   MeSH
• lymfom diagnóza   MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   MeSH
• T-lymfocyty MeSH

The aim of the study was to test the hypothesis that oral plasma cell granuloma may represent a mucosal manifestation of immunoglobulin (Ig)G4-related disease (IgG4-RD) in the oral cavity. The study sample comprised two males and four females, aged 54-79 years (median 62 years). The lesions were localized on gingival/alveolar mucosa (four cases), hard palate, and floor of the mouth, measuring 17-40 mm (median 31 mm). The duration of the lesions ranged from 3 months to several years. Information on IgG4 serum levels was available for two patients, and these were increased to 1.85 and 1.65 g/L, respectively. The follow-up period ranged 11-30 months (median 13 months). None of the lesions recurred, and none of the patients developed any manifestation of IgG4-RD. Microscopically, all cases presented as nodular lesions composed of numerous polyclonal plasma cells admixed with lymphocytes, histiocytes, mast cells, and eosinophils, set within collagenized stroma in variable proportions. Obliterative phlebitis was observed in two cases. The number of IgG4-positive plasma cells ranged between 51 and 142 per HPF (median 114), while the IgG4/IgG ratio values ranged between 0.16 and 0.72 (median 0.44) and were above 0.40 in three cases. Based on international criteria, two cases were diagnosed as definite and one as probable IgG4-RD. Oral plasma cell granuloma is a heterogeneous group of lesions, and a subset may represent a mucosal manifestation of IgG4-RD in the oral cavity.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• eozinofily patologie   MeSH
• gingivitida diagnóza   imunologie   patologie   MeSH
• histiocyty patologie   MeSH
• imunoglobulin G metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mastocyty patologie   MeSH
• nemoci imunitního systému diagnóza   imunologie   patologie   MeSH
• nemoci úst diagnóza   imunologie   patologie   MeSH
• plazmatické buňky patologie   MeSH
• plazmocelulární granulom diagnóza   imunologie   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• ústní sliznice imunologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Flow cytometric immunophenotyping is considered an indispensable tool for the diagnosis, classification and monitoring of disease in monoclonal gammopathies. The clinical sensitivity of flow cytometry is comparable with advanced molecular methods. Clinical application of flow cytometry in monoclonal gammopathies has various dimensions, such as differential diagnosis of malignant plasma cell disorder from reactive plasmacytosis, identifying the progression risk in monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and asymptomatic multiple myeloma (MM), and minimal residual disease detection. Flow cytometry-based clonality assessment with immunophenotyping encourages and enables the most stringent method of diagnosis and follow-up. The objective of this review is to update the malignant plasma cells phenotypic profile of MGUS and MM. The most comprehensive antigens, such as CD19, CD27, CD28, CD45, CD56 and CD117, play a significant role in the characterization of normal and malignant plasma cells. Several research groups described the putative phenotype of myeloma cell progenitors, but no remarkable suggestion could be made because of disparity. This review also focuses on the association of malignant phenotypic markers and chromosomal aberrations that identify the specific prognostic features in monoclonal gammopathies.

• MeSH
• antigeny nádorové metabolismus   MeSH
• biologické markery metabolismus   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• imunofenotypizace metody   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   imunologie   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu diagnóza   imunologie   MeSH
• nádorové biomarkery metabolismus   MeSH
• plazmatické buňky imunologie   MeSH
• průtoková cytometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH