• MeSH
• antifungální látky MeSH
• B-buněčný lymfom farmakoterapie   MeSH
• kožní T-buněčný lymfom farmakoterapie   MeSH
• lymfom spojovaný s AIDS farmakoterapie   MeSH
• lymfom T-buněčný farmakoterapie   MeSH
• lymfoproliferativní nemoci MeSH
• nemoci imunitního systému MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• alergologie a imunologie
• onkologie
• hematologie a transfuzní lékařství
• NLK Publikační typ
• CD-ROM

Mnohočetný myelom je druhou nejčastější hematologickou malignitou dospělých, která byla po desetiletí spojována s nepříznivou prognózou a krátkým přežitím nemocných. Vývoj nových léků, jakými jsou inhibitory proteasomu, imunomodulační léky a monoklonální protilátky, významně zlepšil přežití a kvalitu života velké části těchto pacientů. Navzdory pokroku v léčbě zůstává toto onemocnění stále obtížně vyléčitelné a má tendenci se vracet ve variabilním časovém horizontu. Základem léčby relabovaného či refrakterního onemocnění jsou kombinace výše zmíněných skupin léčiv. Jejich účinnost včetně bezpečnostního profilu byla dokumentována v řadě klinických studií. Článek shrnuje přehled možností léčby relabovaného a refrakterního mnohočetného myelomu.

Multiple myeloma is the second most common hematological malignancy in adults, which has been associated with an unfavorable prognosis and short survival of patients for decades.The development of new drugs, such as proteasome inhibitors, immunomodulatory drugs and monoclonal antibodies, has significantly improved the survival and quality of life of a large portion of these patients. Despite advances in treatment, the disease remains difficult to cure and tends to recur over a variable time horizon. The treatment of relapsed or refractory disease is based on combinations of the above-mentioned groups of drugs. Their effectiveness, including safety profile, has been documented in a number of clinical studies. This article reviews the therapeutic options for patients with relapsed and refractory multiple myeloma.

• MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• recidiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hodgkinův lymfom (HL) je ve většině případů vyléčen první linií terapie. Relapsy se vyskytují u 10–15 % pacientů v časných stadiích s nepříznivými prognostickými faktory a u 20 % pacientů s pokročilým HL. Při prvním relapsu je nejdůležitějším prognostickým faktorem odpověď lymfomu na záchrannou léčbu (chemosenzitivita). V léčbě se nejčastěji používají režimy na bázi cisplatiny nebo karboplatiny. Autologní transplantace periferních kmenových buněk (ASCT) dosahuje lepších výsledků ve srovnání s konvenční chemoterapií a je standardním léčebným postupem. Tandemová ASCT je určena pro relabující/refrakterní pacienty s vysokým rizikem selhání druhé linie léčby. Přesto asi u 50 % pacientů léčba ASCT selhává. Standardní strategie léčby relapsu po ASCT není jednoznačně určena. Experimentálně se zkoušejí nové léky. Za experimentální postup se považuje i druhá ASCT. Alogenní transplantace s myeloablativním režimem u opakovaných relapsů HL má vysokou potransplantační úmrtnost. Alogenní transplantace užívající režimy s redukovanou intenzitou snížily potransplantační úmrtnost, ale ani tato léčba nezabrání progresi a/nebo relapsu u poloviny až 2/3 pacientů.

Hodgkin lymphoma (HL) is usually cured by first-line therapy: in patients in initial stages with unfavorable features relapses occur in 10-15 % of cases and in up to 20 % of patients in advanced stages of HL. The most important prognostic factor at first relapse is chemosensitivity to salvage therapy. No standard salvage regimen is currently recommended, but cisplatinum or carboplatinum based regimens are most widely used. Autologous stem cell transplantation (ASCT) is superior over conventional chemotherapy and remains the standard of treatment in relapsed/refractory Hodgkin lymphoma patients. Tandem transplantation is indicated in poor-risk patients at relapse. ASCT failures occur in approximately 50% of these patients during the follow-up. Experimental approaches after ASCT failure include new agents. The second ASCT is another experimental method. The role of myeloablative allogeneic SCT in multiple relapses of HL is still unclear due to its high treatment-related mortality. Allogeneic transplantation with reduced intensity regimens reduced transplant-related mortality, but even this therapy did not prevent relapses/progressions in about a half or two-thirds of patients.

• Klíčová slova
• alogenní transplantace kmenových buněk, autologní transplantace kmenových buněk, progrese, relaps, tandemová autologní transplantace,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• chemorezistence MeSH
• Hodgkinova nemoc komplikace   terapie   MeSH
• homologní transplantace MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• radioterapie MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk MeSH
• záchranná terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: Tato retrospektivní studie hodnotila výsledky léčby u relabovaných/refrakterních pacientů s Hodgkinovým lymfomem (HL), u kterých byla provedena autologní transplantace periferních kmenových buněk (ASCT). Soubor pacientů a metody: Analyzovali jsme 194 pacientů s HL léčených ASCT v letech 2000–2009. Přežití bylo hodnoceno Kaplan-Meierovou metodou. Rozdíly v přežití mezi podskupinami byly srovnávány log-rank testem. Výsledky: Nejlepší dosažené odpovědi po ASCT: 124 kompletních a 35 parciálních remisí, 2 stabilní nemoci a 33 pacientů relabovalo/progredovalo. V mediánu sledování 44 měsíců po ASCT 70 pacientů progredovalo/relabovalo. 37 z nich bylo léčeno záchrannou chemoterapií s radioterapií nebo bez radioterapie, u 25 pacientů byla provedena alogenní transplantace kmenových buněk (SCT), 4 pacienti podstoupili druhou ASCT a 4 další léčbu odmítli. 5leté celkové přežití po ASCT bylo 71 % a přežití bez progrese/relapsu 54 %. Medián přežití 70 relabujících pacientů po ASCT byl 16,9 měsíce. Medián přežití pacientů po alogenní SCT byl 31,8 měsíce a u pacientů léčených jinými modalitami 12,4 měsíce (p = 0,21). Celková úmrtnost byla 26,3 % (51/194 pacientů): Na progresi/relaps HL zemřelo 13,4 % pacientů a 12,9 % pacientů zemřelo z jiného důvodu. Závěr: Účinnost ASCT byla potvrzena u 54 % přežívajících pacientů bez relapsu/progrese. Medián přežití po selhání ASCT je relativně krátký. Statisticky nesignifikantně je prodloužené celkové přežití po alogenní SCT ve srovnání s ostatními léčebnými metodami.

Backgrounds: This retrospective study evaluated treatment outcomes in patients undergoing autologous stem cell transplantation (ASCT) for relapsed/refractory Hodgkin lymphoma (HL). Patients and Methods: Overall, 194 HL patients treated with ASCT between 2000 and 2009 were analyzed. Survival was calculated using Kaplan-Meier method and differences in survival between subgroups with log-rank test. Results: Best responses observed after ASCT: 124 complete and 35 partial remissions, 2 patients with stable disease and 33 relapses/progressions. During a median follow-up of 44 months, seventy patients after ASCT progressed/relapsed. Thirty-seven patients received salvage chemotherapy only with or without radiotherapy, 25 underwent allogeneic stem cell transplantation (SCT), 4 the second ASCT and 4 refused treatment. 5-year overall survival after ASCT was 71% and progression-free survival 54%. Median survival of the 70 patients relapsing after ASCT was 16.9 months. Median survival in patients after allogeneic SCT was 31.8 months and 12.4 months in patients treated with other modalities (p = 0.21). Overall mortality was 26.3% (51/194 patients): 13.4% progressions/relapses of HL and 12.9% non-relapse mortality. Conclusion: Efficacy of ASCT was confirmed in 54% progression-free survivors. Median survival after ASCT failure is relatively short. There is a slightly longer overall survival after allogeneic SCT, although not statistically significant when compared to other approaches.

• Klíčová slova
• záchranná léčba, relaps,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• dospělí MeSH
• Hodgkinova nemoc mortalita   terapie   MeSH
• indukce remise MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• progrese nemoci MeSH
• recidiva MeSH
• transplantace kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: V posledních letech dochází k řadě pokroků v dia gnostice a léčbě relabující a refrakterní akutní lymfoblastické leukemie (ALL), objevu nových léků a jejich postupnému zavádění do denní praxe. Nové monoklonální protilátky a imunokonjugáty proti antigenům CD19 a CD22 vykazují v porovnání se standardními cytostatiky vysokou účinnost a výhodu nižší toxicity. Do klinického používání v indikaci relabované/ refrakterní ALL se již dostaly dva léky z této skupiny – blanitumomab a inotuzumab ozogamicin. Díky ponatinibu a dalším tyrozinkinázovým inhibitorům vyšších generací je možné u Ph-pozitivní ALL redukovat dávky cytostatik intenzivních chemoterapeutických režimů, dokonce svojí účinností začínají pomalu zastiňovat význam alogenní transplantace hematopoetických buněk. Zatím je jejich indikace stále omezena na relabovanou/ refrakterní ALL, v rámci klinických studií je však lze použít i v primoléčbě. Do klinického užití se dostává zcela nová skupina "živých" léků v podobě T lymfocytů s chimérickým receptorem vytvořených genetickou manipulací nativních lidských buněk. Tyto lymfocyty jsou v podstatě in vitro trénovanými zabijáky leukemických blastů. Jejich účinnost je na poli léčby relabované/ refrakterní ALL sice dosud nevídaná, zato ale vykoupená značnou toxicitou, především syndromem z uvolnění cytokinů. Ruxolitinib, mTOR inhibitory, bortezomib a další léky pro tzv. cílenou terapii ALL jsou ve fázi klinického hodnocení. Cíl: Tento článek přináší souhrn novinek v léčbě relabující a refrakterní ALL.

Background: New diagnostics and treatments, including the use of new drugs, have advanced considerably the treatment of acute lymphoplastic leukemia (ALL) in the past few years. Monoclonal antibodies and immunoconjugates targeting antigens CD19 and CD22 show greater effi cacy and more favourable toxicity profi les than standard salvage chemotherapeutic protocols. Two of these drugs – blinatumomab and inotuzumab ozogamicin – have already made their way into clinical practice. Ponatinib and other new generation tyrosine kinase inhibitors allow dose reduction of intensive cytostatic regimens in Ph-positive ALL patients and slowly start to overshadow the importance of allogeneic hematopoietic cell transplants. For the time being, their use is reserved for relapsed/ refractory ALL, but they are already available as a fi rst line therapy in clinical trials. An entirely new group of living drugs is emerging for the treatment of ALL – chimeric antigen receptor T-cells produced by genetic modifi cation of native human cells. Chimeric antigen receptor T-cells can be looked upon as in vitro trained professional blast killers. They show an effi cacy never seen before for the treatment of relapsed/refractory ALL. On the other hand, this treatment still presents signifi cant risks, mainly due to cytokine release syndrome. Ruxolitinib, mTOR inhibitors, bortezomib, and other drugs for targeted treatment of ALL are currently being evaluated in clinical trials. Purpose: The article focuses on current options and news in the fi eld of relapsed and refractory ALL treatment.

• Klíčová slova
• nelarabin,
• MeSH
• akutní lymfatická leukemie * farmakoterapie   MeSH
• chimerické antigenní receptory MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• recidiva MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Aj napriek pokrokom v liečbe mnohopočetného myelómu, drvivá väčšina pacientov relabuje. Bohužiaľ, u mnohých pacientov sa vyvinie ochorenie, ktoré je refraktérne na podávanie lenalidomidu a bortezomibu, a títo pacienti majú obmedzené možnosti liečby. Pomalidomid je účinná druhogeneračná imunomodulačná látka s priamym antiproliferatívnym, proapoptotickým a antiangiogénnym účinkom, ako aj s modulačným účinkom na kostnú resorpciu a imunitný systém. Pomalidomid má v porovnaní s lenalidomidom a talidomidom výraznejší protimyelómový účinok. Optimálna úvodná dávka je 4 mg perorálne po dobu 21 dní v 28-dňových cykloch a kombinácia s dexametazonom má synergický efekt. V rámci klinických štúdií mal pomalidomid v kombinácii s nízkodávkovaným dexametazonom lepšie liečebné odpovede, dobu bez progresie a celkové prežívanie v porovnaní s vysokodávkovaným dexametazonom alebo monoterapiou pomalidomidom. Pomalidomid má obmedzenú skríženú rezistenciu s lenalidomidom a celkový počet liečebných odpovedí u dvojito refraktérnych pacientov, aj na lenalidomid aj na bortezomib, sa dosahuje u 26–31 % pacientov. Medzi najčastejšie nežiaduce účinky 3. a 4. stupňa patrí hematologická toxicita (neutropénia, trombocytopénia a anémia). Pomalidomid bol schválený americkou (FDA) a európskou inštitúciou (EMA) na liečbu pacientov s mnohopočetným myelómom, ktorí už boli liečení bortezomibom aj lenalidomidom a došlo k progresii ochorenia pri poslednej liečbe. V tomto prehľadovom článku sumarizujeme mechanizmus účinku, prehľad klinických štúdií u pacientov s relabujúcim a refraktérnym mnohopočetným myelómom, ako aj nové kombinačné režimy. Kľúčové slová: pomalidomid – mnohopočetný myelóm – imunomodulačné látky

Despite improvements in multiple myeloma therapy, the vast majority of patients continue to suffer relapses. Unfortunately, many patients event. develop disease that is refractory to lenalidomide and bortezomib and have few treatment options. Pomalidomide is a potent second-generation immunomodulatory agent with direct antiproliferative, pro-apoptotic, and antiangiogenic effects, as well as modulatory effects on bone resorption and on the immune system. Pomalidomide exhibited more potent anti-myeloma activity compared with thalidomide and lenalidomide. The optimal starting dose of pomalidomide is 4 mg given orally on days 1–21 of each 28-day cycle and combination with dexamethasone produces synergistic effects. In clinical trials, pomalidomide plus low-dose dexamethasone has shown better responses, progression-free and overall survival than high-dose dexamethasone or pomalidomide alone. Pomalidomide has limited cross-resistance with lenalidomide, and the overall response rates of pomalidomide in lenalidomide/bortezomib dual-refractory patients ranged from 26 to 31%. The most common grade 3 or 4 adverse events are hematologic, consisting of neutropenia, thrombocytopenia and anemia. Pomalidomide was approved by the FDA and the EMA in patients with multiple myeloma who have received at least two prior therapies including lenalidomide and bortezomib and have demonstrated disease progres­sion on their last therapy. We review pomalidomide mechanism of action, clinical trials in relapsed and refractory patients, and novel pomalidomide-based combinations. Key words: pomalidomide – multiple myeloma – immunomodulatory agents This study was supported by grant VEGA No. 1/0906/14. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 5. 6. 2014 Accepted: 26. 6. 2014

• Klíčová slova
• studie MM-003,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• chemorezistence účinky léků   MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• imunologické faktory * aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   MeSH
• přežití bez známek nemoci MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• thalidomid * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Východisko. Mnohočetný myelom je druhou nejčastější a ve většině případů stále nevyléčitelnou hematologickou malignitou. Výzkum biologické povahy choroby vede k identifikaci mechanizmů, které mohou být cílem nových terapeutických postupů. V současnosti je to hlavně zásah do interakcí mezi myelomovými buňkami a mikroprostředím kostní dřeně a ovlivnění nitrobuněčných metabolických procesů v nádorových buňkách. Jednou skupinou látek zasahujících do nitrobuněčného metabolizmu (princip označovaný jako „cílená“ – „targeted“ terapie) jsou inhibitory proteazomu a bortezomib (Velcade) je prvním zástupcem této skupiny, který je využíván v klinické praxi. Metody a výsledky. V 6 hematologických centrech v České republice bylo v roce 2004 léčeno bortezomibem 29 pacientů s refrakterním/relabujícím mnohočetným myelomem, 18 mužů a 11 žen, ve věku 42–80 let. Úvodní dávka léku (Velcade, Millenium Pharmaceuticals) byla 1,3 mg/m2, pouze v jednom případě bylo nutno dávku redukovat na 1,0 mg/m2 pro preexistující renální nedostatečnost. Terapeutická odpověď byla pozorována u 17 nemocných (59 %), z toho 4x kompletní remise, 11x parciální remise a 2x minimální odpověď. U 5 pacientů došlo ke stabilizaci, v dalších 6 případech k progresi choroby. Jeden nemocný zemřel pro sepsi ihned po zahájení léčby. Průměrná doba do odpovědi byla 55 dní (2,6 cyklu). Závěry. Nejčastějšími nežádoucími účinky léčby byly trombocytopatie, anémie, neuropatie, GIT komplikace, renální selhání a slabost. Nežádoucí účinky stupně 4 dle WHO se vyskytly u 37, 9 % pacientů (4x trombocytopenie, 2x GIT, 2x renální selhání, 1x hepatopatie, 1x sepse, 1x leukopenie, resp. anémie). Periferní senzomotorická neuropatie stupně 3 WHO se rozvinula u čtyř pacientů, z nichž v jednom případě bylo nutno léčbu přerušit. Celkově naše údaje potvrzují velmi slibné výsledky úvodních studií fáze II.

Background. Multiple myeloma is the second most prevalent and mostly fatal hematologic cancer. Further advances have been made in understanding the mechanisms involved in the myeloma pathogenesis and elucidation of critical signalling pathways as therapeutical targets. Proteasome inhibitors are the example of this new approach and bortezomib is the first agent in this class to enter clinical trials. Methods and Results. In 6 hematological centers in Czech Republic 29 patients with refractory/relapsed myeloma had been treated with bortezomib (Velcade, Millennium Pharmaceuticals) in 2004. The initial dose 1.3 mg/m2 of Velcade was given, in 1 case the dose was adjusted due to pre-existing renal failure to 1 mg/m2. The response was achieved in 17 patients (59%). Four patients had complete, 11 partial and two minor responses. In 5 cases stabilization of disease was observed and 6 patients progressed during the therapy. Conclusions. Unfortunately, one patient died immediately after the start of therapy due to sepsis. The most common adverse events were thrombocytopenia, anaemia, neuropathy, gastrointestinal complication, renal failure and fatigue. Grade 4 adverse events occurred in 37,9 % of patients (4x thrombocytopenia, 2x gastrointestinal, 2x renal failure, 1x sepsis, leucopenia, hepatopathy and anaemia, respectively). Peripheral neuropathic pain of grade 3 was reported in 4 cases, in one patient therapy had to be interrupted due to this complication. We confirmed promising results of phase II trials.

• Klíčová slova
• Velcade,
• MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• proteasy aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH
• srovnávací studie MeSH

INTRODUCTION: The overall survival of patients with multiple myeloma has improved with the advent of novel agents; however, multiple myeloma remains incurable. Combinations of standard-of-care agents such as immunomodulators, proteasome inhibitors, and anti-CD38 monoclonal antibodies are increasingly used in earlier lines of therapy. Patients with disease that is refractory to multiple novel agents represent a population with high unmet medical need and for whom therapies with new mechanisms of action could be beneficial. Melphalan flufenamide (melflufen) has demonstrated encouraging activity in patients with relapsed and refractory multiple myeloma. AREAS COVERED: This review provides an overview of the mechanism of action of melflufen, a first-in-class peptide-drug conjugate that targets aminopeptidases and rapidly delivers alkylating agents into tumor cells. It reviews key Phase I and II clinical trial data for melflufen in combination with dexamethasone as well as in triplet combinations with daratumumab or bortezomib. The safety profile of melflufen, which is characterized primarily by clinically manageable hematologic adverse events, is described. EXPERT OPINION: Melflufen has potential to fill a gap in the myeloma treatment landscape by providing a new mechanism of action with clinically meaningful efficacy and a favorable safety profile in patients refractory to multiple novel agents.

• MeSH
• alkylační protinádorové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   MeSH
• fenylalanin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   analogy a deriváty   farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• melfalan aplikace a dávkování   škodlivé účinky   analogy a deriváty   farmakologie   MeSH
• míra přežití MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   patologie   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   MeSH
• recidiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Sarkomy měkkých tkání jsou heterogení skupina malignit. Standardní léčba první linie je postavena na chirurgii. Chemoterapie má kontroverzní výsledky a záleží na typu nádoru. Refrakterní a relabované sarkomy měkkých tkání jsou obtížně léčitelnou skupinou onemocnění a žádné z dosavadních postupů nevedly k podstatnému zlepšení jejich prognózy, s výjimkou radikálních operací. Použití některých metod je často limitováno toxicitou. Nové léčebné postupy jako antiangiogenní léčba nebo imunoterapie jsou v současnosti předmětem klinických studií.

The soft tissue sarcomas are heterogeneous group of malignancies. Mainstay of first line treatment is radical surgery, while chemotherapy has doubtful results across published studies and is effective for only some types of sarcomas. Refractory and relapsed soft tissue sarcomas are difficult to treat, with some exceptions. Some of the possible methods are limited by their toxicity. New therapeutic procedures include metronomic antiangiogenic therapy and immunotherapies, and they are under evaluations in ongoing clinical trials.

• MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• inhibitory proteinkinas terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru farmakoterapie   MeSH
• nádory z pojivové a měkké tkáně * patologie   terapie   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• sarkom * farmakoterapie   MeSH
• záchranná terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Today the indication for allogeneic stem cell transplantation for a high-risk leukaemia in first remission is well defined by most centres. In patients with primary refractory leukaemia the indication is controversially discussed. Similarly patients with relapse and advanced disease have a poor prognosis with chemotherapy, but also with transplantation. Finally more elderly patients with comorbidities seek help from transplantation, most of them in advanced and otherwise refractory disease. The results are reviewed. RECENT FINDINGS: The role of alloimmunity in the control of leukaemia has been defined and pretransplant conditioning treatment could be reduced to less intensive protocols. Graft-versus-leukaemia reactions have been demonstrated with the transfusion of donor lymphocytes. Using nonmyeloablative regimens allogeneic stem cell transplantation could be offered to elderly patients, the majority of patients with acute myeloid leukaemia and myelodysplastic syndromes. The use of antibodies and radio-immuno-therapy has improved the treatment of lymphoid malignancies. Cord blood transplants have shown improved results with double transplants. The superiority of maternal donors indicates a role of the donor's immune repertoire. SUMMARY: Taking advantage of alloimmune reactions and reduced intensity conditioning allogeneic stem cell transplantation has become successful even in elderly and fragile patients. The combination of molecular monitoring, targeted therapy and transplantation as a form of immunotherapy may improve the results of leukaemia treatment further.

• MeSH
• akutní myeloidní leukemie terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoc štěpu proti hostiteli terapie   MeSH
• recidiva MeSH
• transplantace kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH