Hodgkinův lymfom (HL) je ve většině případů vyléčen první linií terapie. Relapsy se vyskytují u 10–15 % pacientů v časných stadiích s nepříznivými prognostickými faktory a u 20 % pacientů s pokročilým HL. Při prvním relapsu je nejdůležitějším prognostickým faktorem odpověď lymfomu na záchrannou léčbu (chemosenzitivita). V léčbě se nejčastěji používají režimy na bázi cisplatiny nebo karboplatiny. Autologní transplantace periferních kmenových buněk (ASCT) dosahuje lepších výsledků ve srovnání s konvenční chemoterapií a je standardním léčebným postupem. Tandemová ASCT je určena pro relabující/refrakterní pacienty s vysokým rizikem selhání druhé linie léčby. Přesto asi u 50 % pacientů léčba ASCT selhává. Standardní strategie léčby relapsu po ASCT není jednoznačně určena. Experimentálně se zkoušejí nové léky. Za experimentální postup se považuje i druhá ASCT. Alogenní transplantace s myeloablativním režimem u opakovaných relapsů HL má vysokou potransplantační úmrtnost. Alogenní transplantace užívající režimy s redukovanou intenzitou snížily potransplantační úmrtnost, ale ani tato léčba nezabrání progresi a/nebo relapsu u poloviny až 2/3 pacientů.

Hodgkin lymphoma (HL) is usually cured by first-line therapy: in patients in initial stages with unfavorable features relapses occur in 10-15 % of cases and in up to 20 % of patients in advanced stages of HL. The most important prognostic factor at first relapse is chemosensitivity to salvage therapy. No standard salvage regimen is currently recommended, but cisplatinum or carboplatinum based regimens are most widely used. Autologous stem cell transplantation (ASCT) is superior over conventional chemotherapy and remains the standard of treatment in relapsed/refractory Hodgkin lymphoma patients. Tandem transplantation is indicated in poor-risk patients at relapse. ASCT failures occur in approximately 50% of these patients during the follow-up. Experimental approaches after ASCT failure include new agents. The second ASCT is another experimental method. The role of myeloablative allogeneic SCT in multiple relapses of HL is still unclear due to its high treatment-related mortality. Allogeneic transplantation with reduced intensity regimens reduced transplant-related mortality, but even this therapy did not prevent relapses/progressions in about a half or two-thirds of patients.

• Klíčová slova
• alogenní transplantace kmenových buněk, autologní transplantace kmenových buněk, progrese, relaps, tandemová autologní transplantace,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• chemorezistence MeSH
• Hodgkinova nemoc komplikace   terapie   MeSH
• homologní transplantace MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• radioterapie MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk MeSH
• záchranná terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východisko. Hodkinův lymfom patří mezi kurabilní onemocnění s vysokým procentem úspěšnosti. U nemocných, u nichž dojde k selhání léčby, je možné použít záchrannou terapii s vysokodávkovanou terapií (HDT) s autologní transplantací krvetvorných buněk (ASCT). Metody a výsledky. Na I. interní klinice VFN bylo tímto způsobem léčeno od roku 1994 do roku 2005 84 nemocných s věkovým mediánem 30,5 roku, u nichž bylo provedeno celkem 105 HDT s ASCT. Nemocní byli indikováni z důvodu nedosažení kompletní remise po prvé linii terapie (n 16) nebo pro relaps a progresi v následném průběhu choroby (n 68). Po záchranné léčbě bylo v době transplantace onemocnění hodnoceno jako chemosenzitivní u 65 nemocných a jako chemorezistentní u 19. Nejčastějším režimem použitým v léčbě byla chemoterapie BEAM v 82 případech, 22 nemocných bylo léčeno v programu tandemové transplantace. Jako zdroj krvetvorných buněk byla použita kostní dřeň u 4 ASCT, samotné periferní progenitorové buňky u 85 ASCT a kombinace kostní dřeně a periferních progenitorových buněk u 16 ASCT. Ze 77 hodnotitelných nemocných byl stav po transplantaci hodnocen jako kompletní remise u 39 nemocných (50,6 %), parciální remise u 31 nemocných (40,3 %) a jako stabilní onemocnění nebo progrese u 7 nemocných (9,1 %). Peritransplantační mortalita byla u nemocných transplantovaných pomocí periferních krvetvorných buněk 3,9 %. Při mediánu sledování 5,3 roku byla pravděpodobnost pětiletého přežití bez významné události (EFS) 43,1 % a celkového přežití (OS) 53,2 %. Ve skupině chemosenzitivních nemocných byla pravděpodobnost EFS 48,6 % a OS 62,9 %. Stav při transplantaci a dosažený výsledek měly signifikantní prognostický význam. Z 39 pozorovaných úmrtí jich bylo 26 zapříčiněno progresí HL, u 5 nemocných byl zjištěn sekundární nádor. Závěry. Vysokodávkovaná terapie s autologní transplantací krvetvorných buněk u HL je metodou umožňující dlouhodobé přežití bez další progrese onemocnění téměř u poloviny indikovaných nemocných. Nejlepší výsledky jsou dosaženy u nemocných s chemosenzitivním onemocněním.

Backround. Majority of patients with Hodgkin's Lymphoma (HL) can be cured by first line therapy. The high dose therapy (HDT) with autologous stem cell transplantation (ASCT) is the option which can be used in the situation when the conventional therapy failed. Methods and Results. Beginning 1994 till 2005 84 pts with HL who did not respond the conventional chemotherapy underwent 105 HDT procedures with ASCT. The median age at the time of HDT was 30.5 years. The reason for salvage therapy followed by HDT with ASCT was the failure to achieve 1st complete remission - CR (n 16) or the subsequent relapse or progression (n 68). The disease status at the time of HDT after conventional salvage chemotherapy was assessed as chemosensitive in 65 pts (77.4 %) and chemoresistant in 19 pts (22.6 %). The most frequent HDT regimen used was BEAM (82 HDT), 22 pts entered into the tandem HDT program. Bone marrow only was used as the source of progenitor cells in 4 ASCT, peripheral blood progenitor cells (PBPC) only were used in 85 ASCT and the combination of both in 16 ASCT. The disease status after the HDT with ASCT was assessed (77 pts were qualifiable) as CR in 39 pts (50.6 %), PR in 31 (40.3%) and as stable disease or progression in 7 pts (9.1 %). Treatment related mortality in HDT with PBPC was 3.9 %. The median follow up is 5.3 years. The five year probability of event free survival (EFS) is 43.1 % and overall survival 53.2 %. The EFS and OS probability respectively for the chemosensitive patients was 48.6 % and 62.9 % respectively. The status at HDT and the results after it have prognostic significance. There were observed 39 deaths and 26 of them were caused by disease progression. Secondary tumor was observed in 5 pts and in all of them it caused the death. Conclusions. The HDT with ASCT allows the long term survival without disease progression in about a half of the patients with reasonable toxicity.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• Hodgkinova nemoc farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   MeSH
• lidé MeSH
• přežití MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• záchranná terapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Standardem léčby u mladších pacientů s relabovaným nebo refrakterním Hodgkinovým lymfomem po 1. linii léčby je nadále vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací kmenových buněk. Z prognostických faktorů v relapsu je nejvýznamnější klinické stadium IV, krátká doba do relapsu po 1. linii léčby, špatný stav tělesné kondice, velká nádorová masa a nedosažení alespoň parciální remise po záchranné chemoterapii. Dosud není definován standard záchranné chemoterapie před autologní transplantací. Nejčastěji používané režimy jsou DHAP (dexametazon, cytarabin, cisplatina) a ICE (ifosfamid, karboplatina, etoposid). Standardním přípravným režimem před autologní transplantací je BEAM (BCNU – karmustin, etoposid, cytarabin, melfalan). U vysoce rizikových pacientů se zkouší podání tandemové autologní transplantace. V konsolidaci po autologní transplantaci u pacientů s vysokým rizikem relapsu je doporučeno podání brentuximab vedotinu. V relapsu po autologní transplantaci je standardem podání brentuximab vedotinu a je vhodné zvážit následnou alogenní transplantaci kmenových buněk u mladých pacientů. Brentuximab vedotin v kombinaci s bendamustinem, nivolumab a pembrolizumab a jejich kombinace s dalšími léky se nadále zkoumají v rámci studií u pacientů s relabovaným nebo refrakterním Hodgkinovým lymfomem.

High-dose chemotherapy with autologous stem cell transplantation remains the current standard of treatment for young patients with Hodgkin lymphoma in first relapse or in those who are refractory to first-line treatment. The most important prognostic factors in relapses are clinical stage IV, poor performance status, bulky mass, and less than partial remission after salvage chemotherapy. Standard salvage chemotherapy in relapse before autologous transplantation has not been defined; however, DHAP and ICE are most frequently used in this setting. A standard conditioning regimen before autologous transplantation is BEAM. Tandem autologous transplantation has been investigated in high-risk patients. Brentuximab vedotin is recommended as a consolidation treatment in patients with a high risk of relapse after autologous transplantation. Brentuximab vedotin is the standard of treatment for relapse after autologous transplantation, and subsequent allogeneic stem cell transplantation should be considered in young patients. Bretuximab vedotin in combination with bendamustine, nivolumab, and pembrolizumab, and combinations thereof with other drugs, were investigated in clinical trials in relapsed or refractory patients with Hodgkin lymphoma.

• Klíčová slova
• tandemová transplantace, pembrolizumab,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• brentuximab vedotin MeSH
• chemoterapie konsolidační metody   MeSH
• Hodgkinova nemoc * farmakoterapie   terapie   MeSH
• homologní transplantace MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• imunokonjugáty terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• nivolumab MeSH
• premedikace metody   MeSH
• příprava pacienta k transplantaci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• transplantace kmenových buněk MeSH
• záchranná terapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Přestože v terapii lymfomů dosahujeme v posledních letech pokroku, stále zůstává nezanedbatelné procento nemocných s refrakterním nebo relabujícím onemocněním. Záchranná intenzivní chemoterapie s podporou autologní transplantace je léčebný standard u řady těchto pa­cientů. V intenzivním výzkumu jsou také alogenní transplantace krvetvorných buněk, především po přípravě redukované intenzity. Předkládaný přehledný článek shrnuje současné poznatky a doporučení k záchranné léčbě u pa­cientů s nejčastěji se vyskytujícími lymfomy.

Despite achieving promising treatment results in patients with lymphoma, there is still a significant proportion of patients who relapse or have refractory disease. Salvage therapy followed by high dose treatment with autologous stem‑cell transplantation is the standard of care in many of them. The role allogeneic stem‑cell transplantation, especially after reduced intensity conditioning, is under extensive investigation. This review article presents current knowledge and recommendation in the salvage treatment of relapsed/refractory lymphomas. Key words: refractory/relapsed lymphoma – Hodgkin’s lymphoma – diffuse large B‑cell lymphoma – follicular lymphoma – T-cell non-Hodgkin lymphoma – autologous stem cell transplantation – allogeneic hematopoietic stem cell transplantation This work was supported by research projects NT12193-5/2011, NT11299-6/2010 and NT13072-4/2012. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 27. 9. 2015 Accepted: 29. 9. 2015

• Klíčová slova
• refrakterní/relabující lymfom, autologní transplantace krvetvorných buněk, alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk, tandemová transplantace, vysokodávková chemoterapie,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• autologní transplantace MeSH
• difúzní velkobuněčný B-lymfom terapie   MeSH
• folikulární lymfom terapie   MeSH
• Hodgkinova nemoc terapie   MeSH
• homologní transplantace MeSH
• lidé MeSH
• lymfom T-buněčný terapie   MeSH
• lymfom * terapie   MeSH
• periferní T-buněčný lymfom terapie   MeSH
• příprava pacienta k transplantaci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• transplantace kmenových buněk * MeSH
• záchranná terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• tandemová transplantace,
• MeSH
• autologní transplantace * MeSH
• indukční chemoterapie MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• melfalan aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• míra přežití MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   mortalita   terapie   MeSH
• opakovaná terapie MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Mnohopočetný myelóm je charakterizovaný vysokým stupňom rezistencie voči konvenčnej chemoterapii, čo vedie k nízkemu počtu dosiahnutých kompletných remisií a limitovanému prežívaniu. V súčasnosti sa za štandardný terapeutický postup považuje aplikácia vysokodávkovanej chemoterapie nasledovaná autológnou transplantáciou krvotvorných buniek. Uvedenou liečbou možno dosiahnuť vyšší počet kompletných remisií (25 − 50 %) ako konvenčnou terapiou. Cieľom zlepšenia výsledkov liečby mnohopočetného myelómu je skvalitnenie transplantačných postupov (tandemová transplantácia, „double“ transplantácia), ako aj inkorporácia nových liekov (thalidomid, lenalidomid, bortezomib), tak do indukčnej, ako aj udržiavacej terapie.

Multiple myeloma is characterized by a high degree of resistance to conventional therapy, which results in a low complete remission rate and in limited survival. The fact that high-dose therapy (HDT) can overcome tumor resistance resulting in a complete remission rate ranging from 25 to 50 %, has prompted the use of HDT followed by autologous stem cell rescue as part of the front-line therapy during the last 15 years. The important issue concerning autologous transplantation is how to improve its efficacy. One way would be a tandem approach (double autologous or autologous followed by dose- reduced intensity allogeneis), the other way would consist of the incorporation of novel agents with new mechanisms of action such as thalidomide, lenalidomide and bortezomib.

• Klíčová slova
• Velcade, Revlimid,
• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• inhibitory proteas aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   aplikace a dávkování   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit toleranci a vnímání léčby vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací periferních krvetvorných buněk (PBSC) a tandemovou transplantací u pacientů s mnohočetným myelomem v období hospitalizace od přijetí až do propuštění a krátce po propuštění do domácího ošetřování. Metodika: Data byla sbírána formou dvou dotazníků vytvořených pro toto průzkumné šetření na pracovišti Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. První soubor tvořila skupina pacientů, kteří podstoupili vysokodávkovanou chemoterapii s autologní transplantací PBSC. Druhou skupinu tvořili pacienti, kteří podstoupili také tandemovou transplantaci. Kritériem výběru byla léčba první linie mnohočetného myelomu, zakončená vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací PBSC, provedena ve Fakultní nemocnici Ostrava. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že dobrý psychický stav má pozitivní vliv na průběh a prožívání procesu transplantace krvetvornými buňkami. Pouze 13 % pacientů se vyjádřilo, že měli psychické potíže jako strach a úzkost z toho, co přijde, což taky ovlivnilo jejich ochotu podstoupit proces znovu, případně tento postup doporučit. Mezi největší potíže označili v pořadí nechutenství, zažívací potíže, psychické strádání a horečku. Závěr: Plná informovanost pacienta o celém procesu a včasná preventivní opatření vedou ke zmírnění nežádoucích účinků vysokodávkované chemoterapie a zlepšení celkové psychické pohody. Při indikaci procesu autologní transplantace krvetvorných buněk je nezbytné zhodnotit nejen fyzický stav, ale také psychickou stránku pacienta, která může výrazně ovlivnit vnímání celého procesu.

Goal: The main goal of the thesis was to evaluate tolerance and perception of treatment by high-dose chemotherapy in combination with peripheral blood stem cell autologous transplantation and tandem transplantation in patiens with multiple myeloma in the period from hospital admission to release and the next days at home. Methodology: The data was collected by two questionaires created specifically for this research on Department of Haematooncology, University Hospital Ostrava. The first group contains patients who were treated by high-dose chemotherapy in combination with peripheral blood stem cell autologous transplantation. The second group contains these patients who were treated by tandem transplantation. Inclusion criteria included patients with multiple myeloma treated by the first line of chemotherapy followed by autologous transplantation of PBSC in University Hospital Ostrava. Results: Good psychological condition has positive effect for the process and experiencing of hematopoietic stem cell transplantation. Only 13 % of patients said they had a fear and anxiety about what was coming, which also affected their willingness to repeat the process or recommend this procedure. The biggest problems of patients contained loss of appetite, digestive problems, psychological distress and fever. Conclusion: Full patient awareness of the entire process and timely preventive measures go along with alleviation the adverse effect of high dose chemotherapy and improve overall mental well- -being. It is necessary to evaluate not only the physical condition but also the mental aspect of the patient, which can significantly affect the perception of the process.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• celková dávka radioterapie MeSH
• krevní buňky transplantace   MeSH
• krevní nemoci MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lékařská onkologie MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   epidemiologie   komplikace   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• výzkum MeSH

Project is focused on serum cytokines and their receptors levels monitoring in patients with malignant lymphomas,on prognostic significance of gallium scan during therapy and afteir its completion.Therapeutic studies form the second part of project. Intensive therapy consisting of fluadarabin followed by autologous stem cell transplantation will be studied in patients with relapsed low grade NHL and poor prognostic CLL.Tandem transplantation for resistent Hodgkin´s disease will studied.

Projekt se zaměřuje v prvé části na sledování sérových hladin cytokinů a jejich receptorů u maligních lymfomů, prognostického významu galliové scintigrafie v průběhu léčby a po jejím ukončení. Druhou část projektu tvoří terapeutické studie. Jedná se o léčbu prognosticky nepříznivé chronické lymfatické leukémie, relabujících nízce maligních nehodgkinských lymfomů pomocí fludarabinu a následné autologní transplantace, u rezistentní Hodgkinovy choroby se jedná o tandemovou transplantaci.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• lymfom terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• radioterapie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Poměrně častou komplikací při AL- amyloidóze je narušení hemostázy a krvácivé příznaky. Bývají způsobeny zvýšenou fragilitou kapilár a malých cévek, poruchou funkce trombocytů a defekty v koagulační kaskádě. Nejčastější koagulační poruchou je snížení aktivity faktoru X. Popisujeme 34letou ženu, která podstoupila hysterektomii pro myomatózní uterus a metroragii. Před operačním zákrokem ošetřující lékaři na nemocné neshledali žádné patologické změny, které by vedly k dalšímu vyšetřování či k podezření na AL- amyloidózu. Pooperační průběh byl komplikován život ohrožujícím difuzním krvácením. Rozšířené koagulační vyšetření odhalilo sníženou aktivitu faktoru X na 16 %. Cílené histologické vyšetření resekované dělohy prokázalo AL- amyloidová depozita, tvořená k řetězci. Pacientka měla v kostní dřeni nepatrně zmnožené plazmatické buňky (< 10 %), exprimující pouze řetězce k a v séru prokázaný monoklonální imunoglobulin IgG ? a volné ? řetězce. Pacientka nesplňovala v té době platná Durieho a Salmonova kritéria pro mnohočetný myelom, a tak byla diagnóza uzavřena jako primární systémová AL- amyloidóza. Při substituční léčbě (Prothromplex, čerstvě zmražená plazma a erytrocytární transfuze) se stav nemocné velmi pozvolna zlepšoval a difuzní krvácení se pomalu zmírňovalo natolik, že po 6 týdnech od operace byla zahájena chemoterapie VAD (vinkristin, adriamycin a dexametazon). Celkem bylo aplikováno osm cyklů chemoterapie a bylo dosaženo kompletní hematologické remise po 5. cyklu. Po osmi cyklech chemoterapie VAD se zvýšila aktivita faktoru X a zcela vymizely krvácivé projevy, čímž se snížilo riziko život ohrožujícího krvácení při mukozitidě. Proto byl doplněn léčebný plán o tandemovou vysokodávkovanou chemoterapii (melfalan 100 mg/ m2) s autologní transplantací krvetvorných kmenových buněk. Léčba byla ukončena počátkem roku 2003, od té doby je pacientka trvale na udržovací léčbě interferonem ?. Sedm let od stanovení diagnózy a šest let od ukončení léčby je v kompletní hematologické remisi bez známek orgánového poškození AL- amyloidem, s normální aktivitou faktoru X. Aktivita faktoru X se v době dosažení kompletní hematologické remise, po osmi cyklech chemoterapie VAD, zvýšila na 42 %, druhý rok po vysokodávkované chemoterapii dosáhla 68 %, po pěti letech 77 %, po sedmi letech 85 %. U popisované mladé nemocné jsme považovali ze vysoce rizikové podat vysokodávkovanou chemoterapii standardně, tedy po čtyřech cyklech chemoterapie VAD. Proto jsme podali osm cyklů konvenční chemoterapie a teprve po dosažení kompletní hematologické remise a parciální orgánové léčebné odpovědi (zvýšení aktivity faktoru X na 42 %) jsme léčbu doplnili o tandemovou vysokodávkovanou chemoterapii. Dosáhli jsme tak dvoudobé (již sedm let trvající) kompletní hematologické a orgánové remise. Zvyšování aktivity faktoru X je zřetelné po celý sedmiletý interval sledování. V případě vysokého transplantačního rizika u pacientů s AL- amyidózou považujeme za vhodné začít léčbu klasickým chemoterapeutickým režimem a v případě dosažení hematologické a orgánové léčebné odpovědi znovu přehodnotit přínos a rizika vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací.

Disturbance of haemostasis and bleeding are rather frequent complications of AL amyloidosis. These are frequently caused by increased fragility of capillaries, thrombocyte function disorders and coagulation cascade defects. The most frequent coagulation disorder is decreased factor X activity. We describe a 34-year old female after hysterectomy for myomatous uterus and metrorhagia. Before the surgery, the attending physicians did not identify any pathological changes suggesting a need for further investigations or presence of AL amyloidosis. Post-surgery development was complicated by life-threatening diffuse haemorrhage. Extended investigations of coagulation cascade revealed reduction of factor X activity to 16%. Targeted histological examination of the resected uterus confirmed AL amyloid deposits consisting of kappa chains. The patient's bone marrow contained certain small level of multiplied kappa chains-expressing plasma cells (< 10%); monoclonal immunoglobulins IgG K and free kappa chains were identified in serum. At that time, the patient did not satisfy the then valid Durie-Salmon criteria for multiple myeloma and thus the patient was diagnosed with primary systemic AL amyloidosis. The patient's condition gradually improved following substitution therapy (Prothromplex, fresh frozen plasma and erythrocyte transfusion) and bleeding slowly ceased so that chemotherapy with VAD (vincristine, adriamycin and dexamethasone) was initiated 6 weeks after the surgery. A total of 8 chemotherapy cycles were administered and complete haematological remission was achieved after the 5th cycle. Administration of the 8 VAD chemotherapy cycles resulted in increased factor X activity; bleeding complications subsided completely, thereby decreasing the risk of life-threatening mucositis-associated haemorrhage. Consequently, tandem high-dose chemotherapy (melphalan 100 mg/m2) with autologous haematopoietic stem cells transplantation was added to the treatment plan. Treatment was completed at the beginning of 2003 and, from that time, the patient is on continuous maintenance therapy with interferon alpha. Seven years from the diagnosis and 6 years from the completion of treatment the patient is in complete haematological remission, with no signs of organic damage caused by AL amyloid and with normal factor X activity. Factor X activity increased at the time when complete haematological remission was achieved after 8 cycles of VAD chemotherapy to 42%, it reached 68% the second year following high-dose chemotherapy, 77% after 5 years and 85% after 7 years. We had considered administration of high-dose chemotherapy in the standard regimen, i.e. following 4 cycles of VAD chemotherapy, as too high risk in the described young female patient. Therefore, we administered 8 cycles of conventional chemotherapy and only after complete haematological remission and partial organ response (factor X activity increased to 42%) were achieved, we added tandem high-dose chemotherapy to the treatment. We thus achieved long-term (7-years so far) complete haematological and organ remission. Increase in factor X activity is explicit over the entire 7-year observational period. We recommend starting treatment of high-risk transplant patients with AL amyloidosis with traditional chemotherapy regimen and, in case of positive haematological and organ treatment response, we recommend re-examination of potential benefits and risks of high-dose chemotherapy with autologous transplantation.

• MeSH
• amyloidóza diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• indukce remise MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• nedostatek faktoru X diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• vinkristin aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Lenalidomid je registrovaným lékem pro mnohočetný myelom. V roce 2012 je standardně používán pro léčbu relapsu této nemoci. V literatuře je hodně publikací o účinku lenalidomidu u myelodysplastického syndromu, dále u maligních lymfomů a chronické B lymfocytární leukemie. U vzácných krevních chorob však zatím nebyl testován. V této práci sumarizujeme naše zkušenosti s účinností lenalidomidu u vzácných krevních chorob. Prokázali jsme excelentní účinek lenalidomidu, dosažení kompletní remise, u multifokální agresivní, opakovaně recidivující histiocytózy z Langerhansových buněk. Tento pacient byl léčen 2-chlorodeoxyadenosinem, pro časný relaps nemoci byl léčen chemoterapií CHOEP (cyklofosfamid, etoposid, doxorubicin, vinkristin a prednison) a vysokodávkovanou chemoterapií BEAM (BCNU, etoposid, cytosin-arabinosid, melfalan)s autologní transplantací krvetvorné tkáně. Při dalším časném relapsu byl léčen lenalidomidem (25 mg). Léčba lenalidomidem indukovala kompletní remisi dle PET-CT hodnocení. Pacient byl v remisi konsolidován přípravným režimem s redukovanou intenzitou a alogenní transplantací krvetvorné tkáně. Toho času je pacient 10 měsíců po alogenní transplantaci v kompletní remisi. Dále jsme prokázali excelentní účinek lenalidomidu u multicentrické Castlemanovy choroby s generalizovaným postižením lymfatických uzlin, B symptomy a vaskulitidou. Léčba byla zahájena chemoterapií R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, adriamycin, vinkristin a prednison). Pro neúčinnost této léčby změněno na kombinaci CVD (cyklofosfamid, thalidomid, dexametazon). Tato léčba vedla ke kompletní remisi, ale komplikovala ji neuropatie po thalidomidu. Při relapsu nešlo pro přetrvávající neuropatii použít thalidomid, proto byl podán lenalidomid (25 mg, 11 cyklů). Po této léčbě je pacient již 7 měsíců v kompletní remisi dle PET-CT hodnocení. Parciální léčebný efekt jsme prokázali u Erdheimovy-Chesterovy nemoci. V rámci iniciální léčby byl použit 2-chlorodeoxyadenosin. Po něm jen částečně regredovaly infiltráty v mozku, akumulace fluorodeoxyglukózy v kostech se nezměnila. V rámci druhé linie léčby byl použit lenalidomid 25 mg. Při této léčbě kompletně vymizely infiltráty v CNS dle MR hodnocení, ale nezměnila se akumulace fluorodeoxyglukózy v kostních ložiscích. Ústup klinických příznaků a regresi fibrózy retroperitonea navodila probíhající léčba anakinrou. Pacienta s mnohočetnou angiomatózou, postihující břišní dutinu, mediastinum a obratle a trávicí trubici, jsme po několik let stabilizovali zoledronatem (4 mg 1krát za 2 měsíce) a thalidomidem (100–200 mg/den). Tato léčba však způsobila po letech těžkou neuropatii. Proto jsme zkoušeli vyměnit thalidomid za lenalidomid. Samotný lenalidomid v dávce 10 mg však nebyl dostatečně účinný. Proto jsme k němu přidali thalidomid v nízké dávce 50 mg. Kombinovaná léčba, zoledronat, lenalidomid 10 mg/den a thalidomid 50 mg/den stabilizovala stav na 9 měsíců. Pro obnovení krvácení do trávicí trubice jsme po 9 měsících museli změnit léčbu na thalidomid 100 mg/den a přidat Sandostatin 0,1 mg 2krát denně s.c. Nemocná s osteosklerotickým myelomem a POEMS syndromem (což je akronym pro polyneuropatii, organomegalii, endokrinopatii, monoklonální gamopatii a kožní změny) byla léčena iniciálně chemoterapií CAD (cyklofosfamid, adriamycin a dexametazon) s následující tandemovou vysokodávkovanou chemoterapií (melfalan 100 mg/m2) a autologní transplantací. Pro nedosažení kompletní remise byla podána léčba s thalidomidem, který netolerovala. V rámci čtvrté linie léčby byl použit lenalidomid. Po 4 cyklech nebyla dosažena léčebná odpověď, ačkoliv jinak odborná literatura popisuje remise POEMS syndromu po léčbě lenalidomidem. Závěr: Prokázali jsme účinek lenalidomidu u histiocytózy z Langerhansových buněk a u Castlemanovy nemoci. U Erdheimovy-Chesterovy nemoci vymizely v průběhu léčby infiltráty v mozku. Lenalidomid v dávce 10 mg denně v kombinaci s 50 mg thalidomidu stabilizoval průběh angiomatózy. Pouze u pacientky s POEMS syndromem a četnými předchozími léčebnými liniemi nenavodil lenalidomid očekávanou léčebnou odpověď.

Lenalidomide has been licenced for the treatment of multiple myeloma and, in 2012, it is used as a standard treatment of relapses of the disease. Literature contains a number of publications on the effects of lenalidomide in myelodysplastic syndrome, in malignant lymphomas and chronic B lymphocytic leukaemia. The effects of the drug in rare diseases, however, have not been investigated so far. In this paper, we summarize our experience with lenalidomide in rare blood disorders. We observed an excellent effect of lenalidomide in multifocal aggressive, repeatedly relapsing Langerhans cell histiocytosis where it led to complete remission. This patient was treated with 2-chlorodeoxyadenosine and with CHOEP (cyclophosphamide, etoposide, doxorubicin, vincristine and prednisone) chemotherapy and high dose BEAM chemotherapy with autologous transplantation of haematopoietic tissue for an early disease relapse. Following another early relapse, the patient was treated with lenalidomide (25 mg). Treatment with lenalidomide induced complete remission on PET-CT. The patient was consolidated during the remission with a reduced intensity conditioning regimen and allogeneic transplantation of haematopoietic tissue. Following allogeneic transplantation, the patient has been in full remission for 10 months. We further showed an excellent effect of lenalidomide in multicentric Castleman disease with generalized involvement of lymphatic nodes, B symptoms and vasculitis. The patient was first treated R-CHOP chemotherapy (rituximab, cyclophosphamide, adriamycin, vincristine and prednisone). Due to a lack of efficacy, this was changed to the CVD combination (cyclophosphamide, thalidomide, dexamethazone). This treatment delivered complete remission but was complicated by thalidomide-associated neuropathy. Due to persistent neuropathy, thalidomide could not be used to manage further relapse and thus lenalidomide (25 mg, 11 cycles) was used. The patient has been in complete PET-CT remission for 7 months following this treatment. We observed partial efficacy in Erdheim-Chester disease. We used 2-chlorodeoxyadenosine as part of initial treatment that delivered partial regression of brain infiltrates only; fluorodeoxyglucose accumulation in the bones has not changed. Lenalidomide 25 mg was used as second line treatment. This led to complete regression of CNS infiltrates on MRI but fluorodeoxyglucose accumulation in bone lesions did not change. Regression of clinical signs and regression of fibrosis of retroperitoneum was achieved with an ongoing treatment with anakinra. A patient with multiple angiomatosis affecting the abdominal cavity, mediastinum and vertebrae and digestive tract had been stabilized with zoledronate (4 mg once every 2 months) and thalidomide (100 – 200 mg/den) for several years. However, several years of this treatment led to severe neuropathy. Consequently, we attempted to substitute thalidomide for lenalidomide. However, 10 mg of lenalidomide alone was not sufficiently effective and thus low dose of 50 mg of thalidomide was added. Combined treatment with zoledronate, lenalidomide 10 mg/day and thalidomide 50 mg/day stabilized the condition for 9 months. Due to relapsed gastrointestinal bleeding the treatment had to be changed after 9 months to thalidomide 100 mg/day and Sandostatin 0.1 mg twice daily s.c. A patient with osteosclerotic myeloma and POEMS syndrome was initially treated with CAD chemotherapy (cyclophosphamide, adriamycine and dexamethazone) that was followed by tandem high dose chemotherapy (melphalan 100 mg/m2) and autologous transplantation. Treatment with thalidomide was given due to insufficient efficacy but was not tolerated. Lenalidomide was administered as the fourth line treatment. Even though literature describes remission of POEMS syndrome following lenalidomide, four cycles did not lead to remission in our patient. Conclusion: We showed an effect of lenalidomide in Langerhans cell histiocytosis and in Castleman disease. The treatment led to regression of brain infiltrates in a patient with Erdheim-Chester disease. A dose of 10 mg of lenalidomide daily in combination with 50 mg of thalidomide stabilized a course of angiomatosis. Lenalidomide did not deliver the required treatment response in a patient with POEMS syndrome and multiple previous therapies.

• Klíčová slova
• anakinra,
• MeSH
• angiomatóza farmakoterapie   MeSH
• antagonista receptoru pro interleukin 1 terapeutické užití   MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• Erdheimova-Chesterova nemoc farmakoterapie   MeSH
• histiocytóza z Langerhansových buněk farmakoterapie   MeSH
• hyperplazie velkých lymfatických uzlin farmakoterapie   MeSH
• indukce remise MeSH
• kladribin terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• krevní nemoci * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   radiografie   MeSH
• mozek patologie   radiografie   účinky léků   MeSH
• multimodální zobrazování MeSH
• neuralgie chemicky indukované   MeSH
• páteř patologie   radiografie   účinky léků   MeSH
• POEMS syndrom farmakoterapie   radiografie   MeSH
• recidiva prevence a kontrola   MeSH
• terapie neúspěšná MeSH
• thalidomid * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vzácné nemoci farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH